Trochu se zpožděním něco k sobotnímu duelu. Jakožto jen posluchač (technické záležitosti nehodnotím, protože tomu nerozumím), či případný kupec jednoho z převáděných produktů, a vynechám-li domácího opravdové „titány“, tak se dle mého názoru představily jen tři zesilovače. Polotovar pana Federmana, nepovažuji za jeho dílo, neb nedodal kompletní koncový zesilovač. Ten musel zprovoznit Tyristor, aby jej bylo možné vůbec nějakým způsobem hodnotit. Můj posudek je následující:
1) Macurům PMA P4 – vyvážený přednes ve všech pásmech. Příjemný, neunavující a neuspávající poslech.
2) DPA330 – též dokázal rozehrát WA Watt/Puppy 5, jen s tím rozdílem, že na mé uši byl velmi „uječený“ a nedokázal bych ho delší dobu poslouchat.
3) NVE120 – Absolutně nezáživné, mdlé a nic neříkající. Zesilovač hrál, ale jen deset 10cm okolo beden WA. Zbytek zvuku jakoby někdo odkrojil… Prostě WA Watt/Puppy 5 byly pro NVE 120 neadekvátní partner.
Mimo pořadí „Fmínus1“ (Federmanův skoro prototyp) - vcelku podařené středy a snad trochu výšky, ale jen trochu a toď vše. Neměl totiž žádné „koule“(basy)! Poslech pro mě unavující, kterému jsem více nevěnoval pozornosti.
Ovšem někteří přítomní hovořili o tom, že by si dokázali představit středy z Fmínu1 v PMA P4.

Kolik uší, tolik "chutí", že?
Ještě dodám, že tento můj názor bych jinde a na něčem jiném mohl popsal jinak. Např. majitel DPA330 zesilovač používá s předkem Luxman C-02 a nemůže si to vynachválit.
Pro mě nejdůležitější bylo a kvůli čemu jsem cestoval 495km tam a 512km zpět, že jsem se po delší době mohl setkat s blízkými lidmi ze vzdálených oblastí.