No jasně, byl to typ AZS 215. Díky za připomínku. Měl jsem to připojené k reprobednám ze stavebnice z Hifi klubu
Jistě, dnes se tomu směju, ale tehdy jsem byl rád.

Taky jsem ho kdysi měl. Stál okolo čtyř tisíc a to byl tehdy můj dvouměsíční plat. Šetřil jsem na něj asi dva roky a kupoval pod pultem. Později jsem si koupil v Tuzexu zesilovač JVC. Chtěl jsem, aby pasoval ke kezeťáku do věže a taky proto, že Tesla neměla výstupy pro cinche, ale pětikolíky.

tomášHy píše:Byl jsem špatně pochopen. Já naopak říkám, že stroje z 80.let jsou opravdové originály firem, které jsou uvedeny na značce a že bychom si jich měli vážit a možná i resuscitovat, když je to možné a finančně únosné.
Ať se dále rozrůstá skupina milovníků desek a starých, krásných přístrojů.

Máš asi pravdu. Vintage Pioneer je taky můj oblíbený. Na to, že má Kristova léta, nehraje špatně.

fox píše:Taky jsem ho kdysi měl. Stál okolo čtyř tisíc a to byl tehdy můj dvouměsíční plat. Šetřil jsem na něj asi dva roky a kupoval pod pultem. Později jsem si koupil v Tuzexu zesilovač JVC. Chtěl jsem, aby pasoval ke kezeťáku do věže a taky proto, že Tesla neměla výstupy pro cinche, ale pětikolíky.

Prošli jsme stejným vývojem - ASZ 215 (stál tehdy jako NC 440 - 3290 Kčs) a pak JVC z Tuzexu. Já ho sehnal ve firemní prodejně Tesly v Pardubicích. Měl jsem k němu NC 420 a repro jak píše tujatuja skládačku z polystyrénu z Hifi-klubu. Měly na tu dobu a naši provenienci úžasnou vycyhtávku - reprokabely nebyly napevno, ale na konektory ve vyhýbce.

Gramofon používám jednou v roce na Vánoce, koledy si zahraji, zcela vyjímečně LP Karel Kryl, Modrý efekt nebo Petra Janů příp. licenční tituly Supraphonu, Deep Purple, Led Zeppelin, Pink Floyd, Bee Gees, Eric Clapton, Fleetwood Mac, Carlos Santana...šum a praskot dotváří atmosféru časů dávno minulých. To je on, veterán Pionýr PL335, automat, řemínek, přenoska původní z fabriky PN240. Není z Číny. Nebyla to uvážená investice, koupě ...krátce na to jsem objevil v doprodeji velice podobný Yamaha TT-400, TT-500 za poloviční cenu.

Já myslím, že NC 450 (senzorový ovládání) byl ten líp vypadající, ale technicky horší, ze dvojice NC440/450.
Kdežto NC 500 měl daleko míň problémů jak s pohonem, tak s nastavením ramínka a řešením jeho rezonancí.

Ale všechno to byli z technickýho hlediska nedodělky, tak jak bylo v tý době obvyklý.

Senzorák byl Tesla MC 400, NC 450 měl mikrospínače, ale jinak souhlas že starší NC 440 byl lepší jakkoli neměl koncové fotoelektrické vypínání pohonu a lepší motorek měl.

Dovolím si ty Tesla gramofony taky zhodnotit ... Nejlepší, co do konstrukce a hlavně odstupu hluku (na ten trpí všechny gramce Tesla) byl NC500. Zatracovaný MC600Q je určitě lepší, než NC450, MC400 a další, protože byl DirectDrive, jediný hluk z něj dělalo ložisko. Měl elektronické tlumení ramene, což bylo po těch strašně rezonujících P1101 něco jako zázrak MC600Q bývá vytýkána poruchovost a vzhled - mě teda funguje spoustu let bez problému, a vzhled - krasavec to zrovna není, ale mě se líbí víc, než NC440 - to je taková oplechovaná bedýnka. NC470 nezmiňuji, to je laciný plasťák. Bohužel, s odstupem času musím říct, že kdejaký obyčejný Dual, Thorens apod. jsou parametrově - hlavně odstupem hluku od motoru a ložiska - o několik tříd výše.
Mám spoustu gramofonů Tesla (sběratel) a nepíšu to proto, že bych chtěl Teslu nějak pohanět, ale protože to tak je...

Automat MC600Q se vůbec nedá brát vážně !
A to z jednoho prostýho důvodu.Nedá se zkontrolovat nastavení ramene.

Důvěřovat jenom těm čísílkám na plastovejch kolečkách ?...nic pro mě.
Ale máš pravdu, že DD pohon byl docela dobře vyvedenej a fungoval po pečlivym seštelování líp a přesnějc, než klasickej gumičkofon.

liboraudiotechnika píše:Dovolím si ty Tesla gramofony taky zhodnotit ... Nejlepší, co do konstrukce a hlavně odstupu hluku (na ten trpí všechny gramce Tesla) byl NC500. Zatracovaný MC600Q je určitě lepší, než NC450, MC400 a další, protože byl DirectDrive, jediný hluk z něj dělalo ložisko. Měl elektronické tlumení ramene, což bylo po těch strašně rezonujících P1101 něco jako zázrak MC600Q bývá vytýkána poruchovost a vzhled - mě teda funguje spoustu let bez problému, a vzhled - krasavec to zrovna není, ale mě se líbí víc, než NC440 - to je taková oplechovaná bedýnka. NC470 nezmiňuji, to je laciný plasťák. Bohužel, s odstupem času musím říct, že kdejaký obyčejný Dual, Thorens apod. jsou parametrově - hlavně odstupem hluku od motoru a ložiska - o několik tříd výše.
Mám spoustu gramofonů Tesla (sběratel) a nepíšu to proto, že bych chtěl Teslu nějak pohanět, ale protože to tak je...

Děkuji za výborný příspěvek. Vnímám reálný dobře informovaný pohled což je přínos, určitě nám prosím napiš víc o své sbírce. Stránky jsou výborné. Tohle třeba chybí mě, víc technického přehledu s trochou strojařiny a elektro.

Začal sem s HC16, zdrtila můj CDP, ale pak mi začal vadit hluk.
NC440 byl proti HC16 velký kus gramce, ale po delším čase mě dostaly rezonance ramene, hluk pohonu a podle mého učitele analogu Rowinga, byla blbě nastavená montážní vzdálenost a přesah za spindl. Takže větší úhlové zkreslení.

S MC600Q dobrá spokojenost, především se na ní absolvoval rozehrávání levných MC LO přenosek , dík tlačítku repeat.
Dodnes gramo mám a hraje s přenoskou Pro-Ject Pick It MC1H výborně !

Neteslácký gramofon co Litovel moc nepochopila, viz opačně montované protizávaží s tlumením rezonancí - NC470 se mi moc líbí, jako následník Jandova gramofonu Elektrotechnika Praha.
Je lehké, plastové, ale cítím potenciál. Potřebuji ho zrepasovat, vodiče nevodí, pětikolíky odmítají můj phono předzes.
Ale kouřový kryt se mi vždy líbil. Je to fajn gramo. Mám k němu přenosku specko pro lehké ramínko, vintage 30 let Accutex MMka. Mohla by být s ním dobrá.

šeďour píše:Automat MC600Q se vůbec nedá brát vážně !
A to z jednoho prostýho důvodu.Nedá se zkontrolovat nastavení ramene.

Důvěřovat jenom těm čísílkám na plastovejch kolečkách ?...nic pro mě.
Ale máš pravdu, že DD pohon byl docela dobře vyvedenej a fungoval po pečlivym seštelování líp a přesnějc, než klasickej gumičkofon.

A proč by nešlo zkontrolovat nastavení ramene? Jde to úplně stejně jako u kteréhokoliv gramce. Kontroloval a dovažoval jsem rameno, když jsem instaloval novou MC vložku Denon a stupnice na knoflíku seděla přesně.

eficak píše:Děkuji za výborný příspěvek. Vnímám reálný dobře informovaný pohled což je přínos, určitě nám prosím napiš víc o své sbírce. Stránky jsou výborné. Tohle třeba chybí mě, víc technického přehledu s trochou strojařiny a elektro.

Začal sem s HC16, zdrtila můj CDP, ale pak mi začal vadit hluk.
NC440 byl proti HC16 velký kus gramce, ale po delším čase mě dostaly rezonance ramene, hluk pohonu a podle mého učitele analogu Rowinga, byla blbě nastavená montážní vzdálenost a přesah za spindl. Takže větší úhlové zkreslení.

S MC600Q dobrá spokojenost, především se na ní absolvoval rozehrávání levných MC LO přenosek , dík tlačítku repeat.
Dodnes gramo mám a hraje s přenoskou Pro-Ject Pick It MC1H výborně !

Neteslácký gramofon co Litovel moc nepochopila, viz opačně montované protizávaží s tlumením rezonancí - NC470 se mi moc líbí, jako následník Jandova gramofonu Elektrotechnika Praha.
Je lehké, plastové, ale cítím potenciál. Potřebuji ho zrepasovat, vodiče nevodí, pětikolíky odmítají můj phono předzes.
Ale kouřový kryt se mi vždy líbil. Je to fajn gramo. Mám k němu přenosku specko pro lehké ramínko, vintage 30 let Accutex MMka. Mohla by být s ním dobrá.

Také díky. Pravdou je, že nyní - pokud chci opravdu poslouchat muziku a ne si hrát s vintage strojem - hraji na obyčejném ProJectu Genie RPM a co se týče především odstupu hluku, je to o moc tříd jinde než jakákoliv Tesla. Prostě motor oddělený od chassis a případně postavený na měkkou gumovou podložku dělá divy.

NC470 je velice líbivý gramofon. nevýhodu spatřuji v lehkém dutém skeletu (pomůže vycpat to tak 2,5kg plastelíny), lehkém talíři, vcelku hlučném motorku (jako většina Tesel, pokud tam není třífázová M302) a v tom nešťastném ramenu (a to pertinaxové, co se dávalo do NADu není taky nic výjimečně extra). Asi bych se cestou úprav NC470 neubíral. Nechat původní jako sbírkový kus, nebo věnovat úsilí něčemu jinému.

K mé sbírce - na stránkách není zdaleka všechno. Hlavně tam není to na co hraju - ProJect gramofon, Revox B77 kotoučák, DAC převodník vlastní výroby, případně Actidamp vlastní výroby a mnoho dalšího... časem doplním.

V tom případě se asi každej bavíme o úplně jinym gramofonu.

U obyčejnýho gumičkofonu položim na stojící talíř váhu a nastavim si přítlak podle parametrů přenosky.U automatu MC600 se bez pohybujícího se talíře, nepohybuje ani ramínko, tudíž se na něm nedá nic zkontrolovat.

Ale popravdě, víc mě naštvalo, když mi dvakrát ramínko spadlo mimo okraj desky...třetí šanci už jsem mu nedal a ze šasí jsem ho odmontoval.Nejsem totiž žádnej zběratel originálních kousků, ten fotobuňkovej systém mi přišel fakt nespolehlivej (spíš jen jako taková technická zajímavost) a celkem úspěšně jsem pak používal jen samotný šasí s pohonem.

Ano, váhu si položím vedle talíře, pustím automat - přenoska najede na začátek SP desky, pak tlačítkama najedu nad váhu, jehla se spustí na váhu a vážím. Je to pravda trošku krkolomější, ale dělal jsem to víckrát - pro kontrolu, stupnice na knoflíku mi vždy seděla s váhou...

liboraudiotechnika píše:Ano, váhu si položím vedle talíře, pustím automat - přenoska najede na začátek SP desky, pak tlačítkama najedu nad váhu, jehla se spustí na váhu a vážím. Je to pravda trošku krkolomější, ale dělal jsem to víckrát - pro kontrolu, stupnice na knoflíku mi vždy seděla s váhou...

Ááá, to mě nenapadlo !!!
Libore, díky.
600Q když se nezkazí, funguje dobře.
Taky sem slyšel, že nemá rád silné denní světlo. Optika si s ním neumí poradit.

Já se dnes se svojí MC600Q loučím . Poputuje k panu Zatloukalovi do Litovle na kompletně generálku elektroniky, seřízení a hlavně nový nezborcený talíř (nová výroba, žádnej zinkal). Už se těším až bude jako nová .