Co dělá zvuk zvukem?
Re: Co dělá zvuk zvukem?
zvuk zvukem dela ten, kdo ho vytvari (ne ten, kdo ho nahrava). u hudby je to interpret. zastavam nazor, ze mizerny hudebni vykon nezachrani sebelepsi nahravka a na milionove sestave bude porad mizerny a jedine, co ho spravi, je dostatecne mnozstvi omamnych latek. zajimave je obcas poslouchat na cr-vltava hodnoceni kritika Vladimira Cecha.
exemplarnim prikladem mizerneho vykonu, kteremu nepomuze nic, je produkce soucasneho mainstreamu ( http://www.youtube.com/watch?v=CD2LRROpph0 ).
nema cenu delat zebricky dulezitosti komponent, je-li nekdo rozhodnut, ze je klicovym zdroj, investuje do nej, je li pro nekoho nejdulezitejsi repro, investuje do nich. oba budou s vysledkem spokojeni, pokud tomu budou verit.
exemplarnim prikladem mizerneho vykonu, kteremu nepomuze nic, je produkce soucasneho mainstreamu ( http://www.youtube.com/watch?v=CD2LRROpph0 ).
nema cenu delat zebricky dulezitosti komponent, je-li nekdo rozhodnut, ze je klicovym zdroj, investuje do nej, je li pro nekoho nejdulezitejsi repro, investuje do nich. oba budou s vysledkem spokojeni, pokud tomu budou verit.
Re: Co dělá zvuk zvukem?
Jejda tady se to rozjelo, možná jsem to pojal trochu špatně nesrozumitelně. Jde mi o to, že když hrály dobře jak bedny tak i několik sluchátek tak to nebyla podle mě jen náhoda. A myslim to ve smyslu, že to hrálo přirozeně reálně prostě nevadilo jak byl zahranej bas nebo jakýkoliv jiný nástroj nebo, že by byl zvuk moc tlustej a naopak. Jinde jsem měl pocit, že to není ono, že něco vždycky vadilo. Samozřejmě já jsem hifi bažant a mé poslechové zkušenosti proti letitým matadorům jsou směšné takže můj názor berte s velkým nadhledem.
Jen by mě zajímalo kdyby tam byl k dispozici na porovnání nějaký polovodič jak by to dopadlo, mě právě byly doporučované jen polovodiče a tohle mi teda dost zamotalo hlavu, protože já myslim, že ten na tom měl největší zásluhu. Ten elektronkáč co tam byl nezněl jako elektronkáč, samozřejmě nádech tam byl, ale že by něco zásadního chybělo. Naopak zvuk byl jak jsem psal výše jako celek přirozenej, 3D, detailní, přesnej, otevřenej, housle to zařezávalo..
Myslim, že u takových zesilovačů je velká výhoda, že lze najít lampy k vlastnímu vkusu, majitel je vybíral s péčí a byli velice drahé. Nemá nutkání něco měnit a já se mu nedivím.
Jen by mě zajímalo kdyby tam byl k dispozici na porovnání nějaký polovodič jak by to dopadlo, mě právě byly doporučované jen polovodiče a tohle mi teda dost zamotalo hlavu, protože já myslim, že ten na tom měl největší zásluhu. Ten elektronkáč co tam byl nezněl jako elektronkáč, samozřejmě nádech tam byl, ale že by něco zásadního chybělo. Naopak zvuk byl jak jsem psal výše jako celek přirozenej, 3D, detailní, přesnej, otevřenej, housle to zařezávalo..
Myslim, že u takových zesilovačů je velká výhoda, že lze najít lampy k vlastnímu vkusu, majitel je vybíral s péčí a byli velice drahé. Nemá nutkání něco měnit a já se mu nedivím.
Re: Co dělá zvuk zvukem?
Knopi....líbilo se Ti to proto, že to bylo to nejlepší, co si dosud slyšel. Počkej, až uslyšíš něco lepšího...



Re: Co dělá zvuk zvukem?
lampy mají své kouzlo a pokud tě oslovily, tak vo co go?
u lamp skončila spousta známých audiofilů.
řeči o purismu a nezkreslování (tranzistorů) neber úplně do puntíku vážně. spousta mikrofonních technik používá jistou míru zkreslení k vylepšení zvuku nahrávek, dokonce samotné lidské ucho tuhle strategii dokáže velmi dobře využívat a využívá (viz. V.Syrový: Hudební akustika, stranu z hlavy nevím).
jediná nevýhoda proti tranzistorům je, že za levný peníz dobrý lampáč nekoupíš.
u lamp skončila spousta známých audiofilů.
řeči o purismu a nezkreslování (tranzistorů) neber úplně do puntíku vážně. spousta mikrofonních technik používá jistou míru zkreslení k vylepšení zvuku nahrávek, dokonce samotné lidské ucho tuhle strategii dokáže velmi dobře využívat a využívá (viz. V.Syrový: Hudební akustika, stranu z hlavy nevím).
jediná nevýhoda proti tranzistorům je, že za levný peníz dobrý lampáč nekoupíš.
Re: Co dělá zvuk zvukem?
nesmis verit vsemu co pisou o cinanechdadaft píše:jediná nevýhoda proti tranzistorům je, že za levný peníz dobrý lampáč nekoupíš.


Re: Co dělá zvuk zvukem?
Co dělá zvuk zvukem? Pokud máme na mysli zvuky příjemné pro naše uši,pak tedy můžeme mít na mysli HUDBU.A tu dělají hudebníci v prostorách k tomu vhodných.Právě tam si můžeme vychutnat originál bez kompromisů.Pokud ale máš na mysli REPRODUKOVANÝ zvuk,pak tu jde už jenom o peníze.Každý totiž tyto "zvuky" vnímáme velice subjektivně !!!Zkus po čase zopakovat tu návštěvu,která Tě svým podáním "zvuku"tak nadchla a já se domnívám,že Tvoje nadšení mírně pohasne....
Re: Co dělá zvuk zvukem?
Pánové, na to co je v HIFI řetězci nejdůležitější, přece existuje letitá poučka: "Řetěz má sílu nejslabšího článku". Tím je řečeno absolutně vše
.

Re: Co dělá zvuk zvukem?
No já souhlasím se šostakovičem. Primární pro mě jsou bedny a k nim adekvátní zesilovač. Podle mého laického soudu a omezených zkušeností zní hudba puštěná klidně z iPhonu do dobré kombinace beden a zesíku líp, než hudba z ultra mega cd playeru hraná z nevhodných beden. Taky jde o to jaká hudba se do daných beden pouští. Na High Endu se mi MOC líbil zvuk bedniček Ancient Audio, ale majitel tam pouštěl jen vlastní vybranou hudbu. Když si tam někdo pustil jiný žánr, byl výsledek podstatně slabší. Takže pro mě dobré bedny jsou takové, které dokážou zvládnout víceméně všechno a nejsou laděné jen na něco. Na některých bednách zní jazz úžasně, ale cokoli mohutnějšího je hrůza. Takže pro mě jsou hlavní dobrá čtyřpásma, která hrají pěkně od podlahy a je jim jedno co se do nich pustí. Akustika a to nejen zatlumení, ale i správné postavení beden je pro mě vysoko, vysoko nad kábly a zdrojem signálu. Moje osobní zkušenost je, že i mizerná nahrávka z mizerného zdroje (set top box na TV třeba), mi na bednách, které mi vyhovují zní mnohonásobně líp, než na super nahrávka z mě nevyhovujících beden. To je můj názor a moje (omezená) zkušenost, není potřeba se rozčilovat, pokud to máte jinak.
Re: Co dělá zvuk zvukem?
ano, netřeba se rozčilovat. klidně nabídnu jiný pohled na věc.
plnorozsahové bedny jsou podle mě v drtivé většině běžných poslechovek naprosto neřešitelná záležitost. basy bývají otřesné. nikdy nezapomenu na návštěvu u aeoliaha (blahé paměti) - basy byly vážně "husté" - jen škoda, že jsem po hlase nepoznal ani Macháčka z Mig21 - a uznejte, že on se moc nepoznat nedá.
ale proč bych něco říkal, když jsem viděl jak se tetelí radostí ze svých basů (mimochodem, řekl jsem to někomu jinému, který to samozřejmě dál vyslepičil a aeoliah až do své smrti se mnou nepromluvil ani slovo
).
((((netřeba se čílit prosím))))
moje třetí žena byla fagotistka. každý den jsem měl fagot, klarinet, hoboj, flétny a saxofon tak říkajíc přímo na talíři.
CD přehrávač jsem kupoval na doporučení klavíristy.
95% digitálních zdrojů 16/44.1 hraje hodně špatně. zbylých 5% hraje pořád o něco hůř než gramofon, ale je lepších než on v jiném směru.
kdyby mi někdo nabídl bedny a zesák za milion s tím, že se vzdám svého zdroje a budu hrát z DVDčka za devět stovek, pošlu ho někam...
plnorozsahové bedny jsou podle mě v drtivé většině běžných poslechovek naprosto neřešitelná záležitost. basy bývají otřesné. nikdy nezapomenu na návštěvu u aeoliaha (blahé paměti) - basy byly vážně "husté" - jen škoda, že jsem po hlase nepoznal ani Macháčka z Mig21 - a uznejte, že on se moc nepoznat nedá.
ale proč bych něco říkal, když jsem viděl jak se tetelí radostí ze svých basů (mimochodem, řekl jsem to někomu jinému, který to samozřejmě dál vyslepičil a aeoliah až do své smrti se mnou nepromluvil ani slovo

((((netřeba se čílit prosím))))
moje třetí žena byla fagotistka. každý den jsem měl fagot, klarinet, hoboj, flétny a saxofon tak říkajíc přímo na talíři.
CD přehrávač jsem kupoval na doporučení klavíristy.
95% digitálních zdrojů 16/44.1 hraje hodně špatně. zbylých 5% hraje pořád o něco hůř než gramofon, ale je lepších než on v jiném směru.
kdyby mi někdo nabídl bedny a zesák za milion s tím, že se vzdám svého zdroje a budu hrát z DVDčka za devět stovek, pošlu ho někam...
Re: Co dělá zvuk zvukem?
Každý jedinec vnímá zvuky jinak.Jedině proto mohla vzniknout tato debata. Ten kdo má dost peněz,tak na takové myšlenky nikdy nepřijde.Prostě si pořídí všechno to,co vyhovuje právě jemu.Od vytlumení akustické místnosti,kvalitních beden až po řetězec přístrojů.A i tam každý časem pozná,že se jeho vnímání zvuku mění jak momentální indispozicí zvuky vnímat,tak stářím,tedy lidským věkem.Jiná otázka by byla,které přístroje hrají nejlépe???No přece ty nejdražší.....A tak můžeš číst můj názor zase od začátku.....protože je to "začarovaný kruh."
Re: Co dělá zvuk zvukem?
Ty dnešní nejdražší budou zítra lacinější, než zítřejší nejdražší, takže nemohou hrát nejlépe. Je to sice začarovaný kruh, ale nevypovídá nic o kvalitě těch beden a to jak dnešních, tak budoucích. Doba, kdy cena byla ekvivaletní kvalitě je již nenávratně pryč.oldap píše:.....Jiná otázka by byla,které přístroje hrají nejlépe???No přece ty nejdražší.....
Re: Co dělá zvuk zvukem?
kromě rečeného určitě dělají zvuk dobrým zvukem taky dobří muzikanti a páni zvukaři. obzvlášť když se podaří nějaká forma symbiózy mezi nimi - pak je to opravdu paráda.
Karajanův Beethoven. orchestr i symfonická hudba tady nejsou od nepaměti. a Beethoven je jejich první dospělý den. cítí naplno svou sílu. jakýkoliv motiv dokáže podpořit a rozvinout. hraje si se smyčci, vymýšlí nádherné a úderné melodie a radostně je obklopuje množstvím barevného souzvuku, pak zas postupně rozvíjí krátký motiv až v souhru všech nástrojových sekcí. může si dělat, co se mu zamane.
Karajan tohle chápe. třeba forte není u Beethovena vyjímečná událost, která svou vyjímečnost čerpá z pečlivě vybudované přípravy. používá ho pořád a vůbec se s ním nebojí a nezdráhá vypointovat třeba i jen kratičký motiv. piano od forte dělí klidně chvilička, ale kontrast v tom obsažený není pojímán jako hodnota sama o sobě.
orchestr nemá příležitost k opravdu radikálním dynamickým zářezům a stává se tak matérií pro hudbu jako pro nejvyšší harmonii, které lze dosáhnout. prapůvodní hudba sfér zhmotnělá v symfonii a symfonie jako prostředník mezi jednotlivým nástroji a jednotlivými hudebníky - - - a hudbou. symfonie, rodná sestra orchestru.
Karajan nikdy neopouští mnohovrstevnatou dynamiku. ví, že kdyby sklouzl z okamžitému efektování, tak při množství událostí, které se k tomu u Beethovena nabízí, by vbrzku nutně působil nudně. takový ten syndrom: "jo, bylo to fajn, fakt pěkné, ale jednou stačilo."
4. symfonie byla pro mě (naopak zase jednou jako vždy) zážitek.
prostě dobrý zvuk.
pak jsem vytáhl tohle:

Bartók* / Fritz Reiner, Chicago Symphony Orchestra* – Concerto For Orchestra - Music For Strings, Percussion And Celesta - Hungarian Sketches
Reiner má podivnou pověst, někteří muzikanti ho zrovna nemuseli, ale Bartóka v Americe (spolu)zachránil. věděl, co musí udělat. a pak v roce 1955 nahrál jeho Concerto For Orchestra.
je to neuvěřitelná nahrávka. nejen naprostá zvuková pecka, ale i nezastřený vhled do Bartókova díla.
(zkrátka mi vždycky vyrazí dech a říkám si, jestli se mi to nezdálo, a tak jsem dnes pro jistotu vytáhl referenční CD Naxos Extreme Classics 2 - a nezdálo. tohle je ještě jiný level než tenhle Naxos. myslím, že neznámý autor to zhodnotil dobře: It is probably true to say that this 1955 recording by Fritz Reiner and the Chicago Symphony at their peak has never been equalled, even by fellow Hungarian Antal Dorati. Even today, the recording is crisp, clean and beautiful, rivalling anything in the digital age.
Nobody wrote music like Bartok, and nobody played it like Reiner. This is one of our treasured recording.

Karajanův Beethoven. orchestr i symfonická hudba tady nejsou od nepaměti. a Beethoven je jejich první dospělý den. cítí naplno svou sílu. jakýkoliv motiv dokáže podpořit a rozvinout. hraje si se smyčci, vymýšlí nádherné a úderné melodie a radostně je obklopuje množstvím barevného souzvuku, pak zas postupně rozvíjí krátký motiv až v souhru všech nástrojových sekcí. může si dělat, co se mu zamane.
Karajan tohle chápe. třeba forte není u Beethovena vyjímečná událost, která svou vyjímečnost čerpá z pečlivě vybudované přípravy. používá ho pořád a vůbec se s ním nebojí a nezdráhá vypointovat třeba i jen kratičký motiv. piano od forte dělí klidně chvilička, ale kontrast v tom obsažený není pojímán jako hodnota sama o sobě.
orchestr nemá příležitost k opravdu radikálním dynamickým zářezům a stává se tak matérií pro hudbu jako pro nejvyšší harmonii, které lze dosáhnout. prapůvodní hudba sfér zhmotnělá v symfonii a symfonie jako prostředník mezi jednotlivým nástroji a jednotlivými hudebníky - - - a hudbou. symfonie, rodná sestra orchestru.
Karajan nikdy neopouští mnohovrstevnatou dynamiku. ví, že kdyby sklouzl z okamžitému efektování, tak při množství událostí, které se k tomu u Beethovena nabízí, by vbrzku nutně působil nudně. takový ten syndrom: "jo, bylo to fajn, fakt pěkné, ale jednou stačilo."
4. symfonie byla pro mě (naopak zase jednou jako vždy) zážitek.
prostě dobrý zvuk.
pak jsem vytáhl tohle:

Bartók* / Fritz Reiner, Chicago Symphony Orchestra* – Concerto For Orchestra - Music For Strings, Percussion And Celesta - Hungarian Sketches
Reiner má podivnou pověst, někteří muzikanti ho zrovna nemuseli, ale Bartóka v Americe (spolu)zachránil. věděl, co musí udělat. a pak v roce 1955 nahrál jeho Concerto For Orchestra.
je to neuvěřitelná nahrávka. nejen naprostá zvuková pecka, ale i nezastřený vhled do Bartókova díla.
(zkrátka mi vždycky vyrazí dech a říkám si, jestli se mi to nezdálo, a tak jsem dnes pro jistotu vytáhl referenční CD Naxos Extreme Classics 2 - a nezdálo. tohle je ještě jiný level než tenhle Naxos. myslím, že neznámý autor to zhodnotil dobře: It is probably true to say that this 1955 recording by Fritz Reiner and the Chicago Symphony at their peak has never been equalled, even by fellow Hungarian Antal Dorati. Even today, the recording is crisp, clean and beautiful, rivalling anything in the digital age.
Nobody wrote music like Bartok, and nobody played it like Reiner. This is one of our treasured recording.

Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 236 hostů