audafreak píše: ↑

19 črc 2023 09:59

Ramones píše: ↑

17 črc 2023 20:02

Kluci, ja se s vami nechci dohadovat, ale pokud nate tu možnost, zkuste si to zjistit tak , ze sousedy navstivite................I maly bt reprak, resp. jeho basy pronikaji stenami i pri tichem poslechu. To nemluvim o telefonovani, poslechu tv.........

V tom bude ten problém, že u vás je slyšet úplně vše. Já takový panelák nikdy nezažil a bydlel jsem v několika. U mne není slyšet nic. Já taky o sousedech nevím. A se sousedkou nade mnou nemám dobrý vztah, mnohokrát jsem jí vynadal za nějakou její činnost ohledně čistoty. Ta by mi to určitě vrátila.
Ostatně já nic extra neslyším i když si jdu do kuchyně udělat kafe.
Ono to taky asi bude jinak v moderní holé místnosti a jinak v zaplněné nábytkem, kobercem, květinami apod.

Není slyšet vše, jedná se o kombinaci panel/cihla, 30 roků starý dům a někdy je tam větší klid než v rd na vesnici, ale na některé "ruchy" jsem asi přehnaně citlivý

Najvacsie peklo v bytovych domoch nie su pubertaci, ale postupne hluchnuci dochodcovia a ich Eva&Vasek vyhulene na 80ke na TV.

Ale ano celkovo plati - jeden maly sub v panelaku, pokial to nie je uplne nejaka specialita, ako ma audafreak, to je vacsinou velmi zle.
A zaroven plati, ze ked sa rozmysla a clovek vie presne co robi, tak 2 a viac primeranych subov dokazu pozdvihnut celkovu kvalitu zazitku na inu uroven, nielen pri regalovkach, ale aj pri full range bedniach.

Mal som to stastie pocut zostavu Magico M6 + 2xMagico Titan. Prepinanie zo submi a bez subov. Neporovnatelne, aj ked teoreticky by tam nemalo nic chybat, lebo M6 vedia hrat pod 20Hz v miestnosti. Ale chybalo.

Fidji - o žádnou specialitu nejde.

Pokud má někdo problém, je to většinou otázka úrovně hlasitosti. Ať už celkové, ale především úroveň subu vs. levý/pravý. Pokud to není nastaveno a verifikováno objektivním měřením mikrofonem, což u hifistů téměř neexistuje, tak je je tendence dle ucha to nastavit tak, že je sub moc nahlas. Aby to jako bylo slyšet, že tam je, když už tam je. Pak to i celkově zní tak nějak divně nevyváženě a člověk to zavrhne jako ne dostatečně hifi Problém ovšem není v tom subu nýbrž v tom, jak se používá.

Čím nižší frekvence, tím méně je slyšet. V mé místnosti slyším i při vysoké hlasitosti jen asi do 29Hz, nižší kmitočty jen cítím, taky hmatem na pohovce. Mikrofon samozřejmě slyší vše perfektně. Vysvětlete mi, jak to mohou slyšet sousedé, když to neslyším ani já. Zvláště při nízké hlasitosti večer.

Mám možnost bass management zapínat a vypínat kliknutím myši. U spousty hlavně starších alb nepoznáte rozdíl, jelikož se kdysi hlavně rock nahrával tak blbě, že to pod 50Hz moc nejde, vše je na středech, a uhrají to i ty minimonitory samotné. U novějších je ale ten rozdíl obrovský, cítíte přímo fyzicky, jak je to dole uříznuté s vypnutým subem.

Včera jsem koukal na seriál Hackerville, soudtrack elektronická hudba, do jedné v noci. Samozřejmě se subem. Je to prostě otázka hlasitosti, v noci to není třeba přehánět a hraje to i tak skvěle.
Jo a bass mám zvednutý o 6dB oproti zbytku. Víc než je doporučováno. Na druhou stranu je fakt, že v paneláku jde hodně zvuk přes škvíry u stupaček. Ty já v tom pokoji nemám. Panelák z roku 1970.

audafreak

No tak, teď si tu popsal skutečnost, ve které většina z Vás majitelů budek pro špačka a mini subu žije. Je to velká blamáž a nepochopení podstaty Hifi.

"" V mé místnosti slyším i při vysoké hlasitosti jen asi do 29Hz, nižší kmitočty jen cítím "",

to třeba tesat do betonu. Jen upřesním, hudba se poslouchá, nikokiv je cítit.

Nechápeš podstatu testu. Např. tady již několikrát zmiňované CD z časopisu S & V ( nebo podobné ), poustíš si první skladbu, v tomto případě A. Dvořák - úryvek 4. věty Novosvětské a nastavíš volume na Tvoji standardní poslechovou hlasitost ( celé CD je nahráno stejnou úrovní ) a pak můžeš přejít na poslechy jednotlivých kmitočtů. Začínáš 20 Hz a postupně jdeš nahoru. Já už jsem Hifi stařík, tak nebudu řešit 16, 17 kHz, to už jde mimo mně, ale ten spodek, ten tam pořád je. A né, že nižší frekvence nejsou slyšet. Pokud k tomu máš aparaturu, tak je to v rovině a je jasně slyšet i těch 20Hz, a to Ti kope do hrudního koše.
Pokud nějaké basy neslyšíš a vyženeš je "práškama" tak, že těch 20 Hz musíš více zesílit, tak máš doma hifi odpad, který zkresluje Tvoje představy o přítomnosti super basů ať už ve starých, či nových nahrávkách. Možná to bude pro Tebe překvapení, ale ony tam jsou, to jen Ty je neslyšíš díky low-endové aparatuře. Jak smutné.

Regálovky a Sub ( sebekvalitnější ), jsou pro poslech hudby velká nouzovka a prakticky se to nedá pořádně naladit, ani se sofistikovaným
zařízením a kvalitním měřícím mikrofonem. Pořád jsou tam díry a různé citlivosti repro u Subu a regálovek, či sloupů a to i firemních a z jedné řady. Na DK je to však vyhovující.
Nepsal o správném umítění všech repro, včetně subu, to tady snad každý chápe.

BTW: pokud skutečně při reprodukci u špačkobudek nepoznáš zapnutý, či vypnutý sub, tak k tomu není co dodat.

Dodatek: panelák jde mimo mně, já tyhle problémy nemám, ale je obecně známý fakt, že velmi nízké basové frekvence mají vyšší prostupnost zdivem. Dokonce se s tím dělaly pokusy pri demoliční činnosti.
Při standardní hlasitosti DK na dialogy, jsou pak efekty realizovány tak, že ty super basy a vibrace ( např. přistání Predátora ) jsou stejně slyšet do dalších místností. Při ještě vyšším zesílení, je to pak schopno na stole v obýváku porazit sklenici. To je tak nastaveno zvukařem filmu, ale u hudby je to jinak.

Vysvětlete mi, jak to mohou slyšet sousedé, když to neslyším ani já. Zvláště při nízké hlasitosti večer.

Napr. tak ze v posluchovom mieste mas mod miestnosti, kde ti basy moc "nehraju".
Ale tie basy ktore v posluchovom mieste nie je pocut, budu pocut na inom mieste, napr. u steny, alebo u susedov tam ten mod miestnosti nie je.

Ohledně šíření basů do vedlejších místností:
Vzhledem k jejich vlnové délce jsou nějaké škvíry nepodstatné, zásadní je index vzduchové neprůzvučnosti dělící konstrukce (tedy v případě slušného oddizolování subu od podlahy - jinak může docházet i přímému mechanickému přenosu vibrací do konstrukce podlahy a dále do ostatních konstrukcí - to je pak skutečné peklo, asi skoro každý má zkušenost s vrtačkou v paneláku, máte pocit že musí vrtat soused vedle vás a ono je to klidně o 3 patra jinde...).
Neprůzvučnost konstrukce je dána buď její plošnou hmotností, nebo je při složené konstrukci výsledkem poměru plošných hmotností jednotlivých vrstev a jejich tuhostí (vrstvou je zde i uzavřená vzduchová mezera v konstrukci, zde je nutno pro maximální účinnost řešit i rezonanci v této mezeře). Výpočet akustických vlastnosti složené konstrukce je poměrně složitý a stejně se většinou ve finále ověřuje měřením. Vliv má samozřejmě i kvalita provedení
Obecně všechny stavební konstrukce tlumí nízké frekvence hůře než ty vyšší, takže nastupuje i psychologický faktor, když ve vedlejší místnosti slyšíte z celého spektra jenom basy, to pak i relativně nízká hlasitost může být nesnesitelná.
A pokud se basy potkají s rezonančním módem místnosti (to v poslechovém místě při správné instalaci subu samozřejmě nenastane), může být hlasitost v místnosti vedle nebo i v jiném patře vyšší než místě poslechu.

Je to marné, je to marné, je to marné...
Říci cokoliv na hifi fóru je ztráta času, okamžitě se objeví pár tlukoucích o stůl občankou, peněženkou, nebo zkušenostmi s technikou z před 40 lety, vytrháváním z kontextu, chytáním za slovíčka, mícháním jablek s hruškama a ti výkonnější vším dohromady.

Vše už jsem zde x-krát vysvětloval, ale někteří pořád dokola nejsou schopni nic pochopit a pořád dokola jen prudí a vyvyšují tloušťku své peněženky nad objektivní kvalitou díky naprostému deficitu zkušeností s čímkoliv, co neprodávají jejich oblíbení prodejci, s profesionální studiovou technikou, která je technicky o generaci dále než hifi srandy.

Mi není třeba nic vysvětlovat o modech či proč je slyšet vrtačka přes pár pater. Elektroakustikou jako koníčkem se zabývám s přestávkami už přes 40-50 let takže docela chápu obrovskou komplexnost celé problematiky, která je mnohem složitější než zde běžně prezentované často mylné a zjednodušené názory.

Používám moderní studiovou techniku, mnohem sofistikovanější než běžné hifi hračky. Vše kalibrované podobným způsobem jako má tady Mrba nebo Fidji. Žádné významné díry, ty se vyskytují spíše u těch, co se jimi ohánějí pořád dokola, patrně i v hlavě, jinak by to stačilo říct 2x.
Říkat tomu lowend - no zkuste říct třeba v nějakém známém nahrávacím studiu že nejnovější modely Genelec, Neumann, RME, atd. je pro vás lowend Asi výrobci nemají žádné staré uši, tak neví, že vyrábějí lowend. Ani to nijak nerezonuje, ani nemá pokřivenou charakteristiku jako správný hifi hájend.

Jo a taky Ti borci ve studiu neslyší ani při vysoké hlasitost 29 Hz? To bohužel většina Hifistů kolem mně slyší. O peněžence jsem nepsal ani slovo, pouze mám rád kvalitu a vynikájící zpracování.

Slušnost je sem napsat svoji sestavu, ať je zřejmá relevance. Jinak je to Tvoje věc a Tvůj boj. Kvalita však něco stojí.

Jen pro info: před časem u mně byl kámoš, taky rádoby Hifista a podobnými názory jako Ty. Tvrdil, že mu stačí malý sub a že hraje super. Stačilo jedno porovnání. Naprosto triviální s využitím DK. Do receiveru jsme zapojili oba suby, můj B & V a jeho tucťák Sony, model už si nepamatuji, ale snad stál kolem 20 litrů a byl právě rozměrově malý, což mu vyhovovalo v jeho panelákovém obýváku.
Pustili jsme při stejné hlasitosti CD PF - DSOTM a sledovali počítadlo na playeru, kdy bude ten hluboký nástup slyšet. To jeho "chrochtadlo" mělo zpoždění 9 vteřin. Pak se testovalo známé CD pro Hifi využití pod názvem Bachbusters a skladbu č. 8 - Two-Part Invention, for keyboard No. 10 in G major, BWV 781 (BC L51), kde kolem 24 vteřiny nastupují super basy s excelentní dynamikou a ten zvuk projede tělem i křeslem. To bylo u mého Subu. U jeho skladba nabíhala a když mělo přijít to zahřmění, tak se ozvalo jakési sametové pšouknutí a dynamika nikde. Požádal mně o vypnutí receiveru, jeho subík odpojil a šel s ním na balkón a praštil s ním o chodník. Za týden jsme jeli spolu kupovat skutečný sub.
Toliko jen o problematice "malého" subu a to kamkoliv, nejen do paneláku. Pokud není srovnání, není to relevantní.

Ale jinak v pohodě, každý podle sebe. Je však jisté, že fyzika se ošálit nedá. Hlavně klid a pozor na prasknutí cévky.

BTW: zkušenosti mám více jak 40 ti leté - to sedí, ale techniku současnou a snad i zkušenosti. Ty ale číst umíš, žé.

Oldear, otazka pre kontrolu - nezhorsia sa u teba basy, ked das svoj subwoofer cca na miesto kde stal kamosov subwoofer?

Pro ten test, stály oba vedle sebe zprava, uprostřed obýváku. Tam tehdy nešlo o absolutní vyladěný zvuk, ale jak to pobírají právě od těch spodků. Skutečně rozdíl propastný, pokud bych to sám neslyšel, asi bych tomu nevěřil, co se vše dá prodat pod názvem sub. Ten jeho Sony neměl kalibraci, ani EQ a já to měl v rovině.

Audafreak:
Zbytečně se rozčiluješ. Já (a stejně tak Miero) jsem jen odpovídal na tvoji otázku "Vysvětlete mi, jak to mohou slyšet sousedé, když to neslyším ani já."

Audafreak:
Jinak s většinou tvých příspěvků souhlasím, např.: "Mám možnost bass management zapínat a vypínat kliknutím myši. U spousty hlavně starších alb nepoznáte rozdíl, jelikož se kdysi hlavně rock nahrával tak blbě, že to pod 50Hz moc nejde, vše je na středech, a uhrají to i ty minimonitory samotné. U novějších je ale ten rozdíl obrovský, cítíte přímo fyzicky, jak je to dole uříznuté s vypnutým subem."

Rozumím, co jsi tím chtěl říct, Oldear si trochu rýpl, to on rád, ale na druhou stranu má pravdu, že není sub jako sub.

Já osobně bych kvalitu Genelecu nezpochybňoval a určitě bych ho nesrovnával s nějakým levným subem od Sony.

Oldear - Moji sestavu jsem tu už přímo vám psal, možná i vícekrát, dokonce jsem dával i odkazy. Stejně tak i reálnou kmitočtovou charakteristiku v mém obýváku. Najděte si to. Evidentně je to marné, paměť vám už neslouží.
Už to, že mne srovnáváte s kdovíjakým komerčním sranda subem Sony není moc solidní.

Ale dobře, do třetice všeho dobrého. Technika určená pro studiový recording, mixing a mastering.

Celkem 5x DSP studiové monitory Neumann Berlin (bývalá značka Klein&Hummel, nyní vše pod koncernem Sennheiser), výrobce špičkových mikrofonů a monitorů.
Kalibrační systém monitorů MA1 s meřicím mikrofonem Neumann.
Profi audio interface RME s 20xHW + 20xSW kanály na vstupu a 20xHW výstup, každý vstupní i výstupní kanál samostatné DSP, ovládání usb monitor kontrolerem i bezdrátově ipadem.
XLR kabely Klotz a Mogami nejvyšší modely, v plánu přechod na plně digitální distribuci signálu mezi monitory AES/EBU nebo SPDIF.
Poslech na vzdálenost 1.9m.

Mimochodem ty DSP monitory se vyrábějí v ČR. A všichni majitelé jim dávají jednoznačně přednost před jejich staršími plně analogovými verzemi.

Jinak jsem zkusmo změřil při mé běžné denní poslechové hlasitosti (neřve mi to) v poslechovém místě a v chodbě za ne zcela dobře doléhajícími "papírovými" dveřmi - pokles SPL byl 40dB. Slyšet byly hlavně středy (kytary), basy občas. V koupelně za společnou zdí a 2 dveřmi ticho.
U někoho jiného to může být jinak, u mne je to takto.

Dark side - ok.

Ještě k těm starým nahrávkám rocku:
Opravdu je jich spousta namixovaná tak, že od 100 Hz dolů nastává výrazný pokles hlasitosti (proč tomu tak bylo je na delší diskuzi, něco tu už proběhlo). Na 50 Hz to někdy je i -15 dB.
Takže pokud je sestava zkalibrovaná na "rovno" a dělící frekvence pro sub nastavená nízko, tak z toho subu opravdu nic moc slyšet nebude. Ty vyšší frekvence o 15 dB hlasitější to skoro dokonale zamaskují, to je prostě fyzika (akustika).
Samozřejmě, když by se pro kontrolu hlavní bedny vyply a sub zesílil, tak ty nízké basy slyšet budou, protože v té nahrávce většinou jsou, málokdy je to "uřízlé" natvrdo.

Dark side - popsal jste to přesně.