Svého času jsem doma používal horizontální bi amping.
Integrovaný zesilovač krmil středovýškové sekce a koncový zesilovač basy.
Posun ve výsledném zvuku byl dost velký...
Když jsem zkoušel pouhý bi wire, tak jsem rozdíl nezaznamenal...

Já měl tehdy sloupové třípásmo (nebo 2 1/2 pásmo?), přesně již nevím a je mi to dnes jedno.
Tam ten rozdíl musí být daleko jasnější než u malých budek...
Nevěřím tomu, že u Sonusů by byl nějaký, vůbec ne velký, přínos.
Myslím naše bedny.
Ale to zkusit nemůžeme, protože s tím Franco Serblin nepočítal. A on dobře věděl, co dělá.
Takže si můžeme o tom leda tak myslet co chceme...

Ale bi amping není samo spasitelný. Když to tak neudělal, tak zřejmě věděl, co dělá.
To jsou základní konstruktérské přístupy.

Ale k tomu by nám mohl něco říct nějaký konstruktér, ne?

To se ale přece nedá zobecnit...
Nemůžeš říct, že repro, které neumožňuje bi wire je horší než repro, které to umožňuje.
To je blbost. Kdyby to tak bylo, tak by se automaticky všechny boxy dělaly bi wire, ne?
Záleží na přístupu konstruktéra a také na výhybce...

Já tedy plně souhlasím s Peerem, je to případ od případu resp. repro od repra. Někteří konstruktéři bi-wi nezajímá a tvrdí že na jejich reprobedny to vliv nemá, jiní tam svorky dají ale mlčí. Některé repro obsahují aktivní LF část a ostatní ponechají na uživateli.

Klasické Biwiring zapojení repro se snaží prodloužením elektrického vedení mezi basovou sekcí a výškovou sekcí utlumit vlivem nedokonalých elektrických vlastností kabelů vzájemné zpětné negativní ovlivnění měničů parazitními indukovanými proudy,které vznikají nepřesnou reakcí bas.měniče na průběh signálu(setrvačnost systému měniče a tím indukování proudu tímto nežádoucím pohybem cívky v mag.poli).

což se daří nebo taky ne

Tyto parazitní proudy se mohou podle mne hlavně nepříznivě projevit na chování výškáče a tím reprodukci výšek,protože se při monowiringu poměrně krátkou cestou od basáku dostávají spolu se signálem na výškovou sekci.Výškač v opačném směru na basák asi tak významný vliv mít nebude.Určitě z toho ale plyne,že čím kvalitnější měniče,výhybky,zesilovač a kabely,tím celý biwiring ztrácí na významu.

Peer píše:Ale bi amping není samo spasitelný. Když to tak neudělal, tak zřejmě věděl, co dělá.
To jsou základní konstruktérské přístupy.

Ono jde právě o to, jak je výhybka zapojená. Mnohé špičkové bedny mají sériové zapojení, takže bi-wire(amping) ani tri-wire(amping) nejde použít. Na netu jsou obsáhlé diskuse, že takto zapojená výhybka má lepší akustické vlastnosti, než paralelní. A opět jde o přístup při návrhu, například keramické reproduktory se lépe chovají při paralelním zapojení, kdy jde výhybku k nim lépe navrhnout a vyladit. To že repra umožňují varianty zapojení ještě neznamená, že konstruktér s tím počítal. Mnohdy je to jen a jen z obchodních důvodů (lépe to vypadá, je to vymakané !) a tedy lépe prodejné.

pipis píše:... Jako plus tu vidím hlavně možnost biampingu, která mě zajímá, zvláště, když se jedná o bednu více "nenažranou". Proto mi přijde fajn, když jsou bi-wire terminály jsou k dispozici. Samosebou u 3p. za 10 000,- je celé biwire spíš jen módním doplňkem.

Noo, jak jsem psal,na kompromisních sestavách(mám ji a taky biwi používám ) se biwiring může spíš pozitivně zvukově projevit,než u nejkvalitnějších součástek a kde výborná RLCcharakteristika kabelů se více blíží ideálnímu vodiči a tudíž i na větší délce nic neutlumí.Taky předpokládám,že lepší měniče na výborném zesilovači se chovají vzorněji ,tudíž z tohodle pohledu je u vyšší kvalitativní třídy biwiring menší nutnost .
Za další malou výhodu biwi svorek bych považoval možnost snadnějšího připojení celkového většího průřezu káblů a více dobré kontaktní plochy pro připojení (což se většinou hodí a snižuje to nežádoucí odpor).

Využití těchto svorek pro Biamping je už kapitola sama pro sebe a myslím i objektivně důležitější než biwi.Proto snad někteří výrobci osazují tyto zdvojené(ztrojené)terminály i u top modelů,kde by se snad ani samotný biwiring nemusel a snad i neměl při použití dalších kvalitativněodpovídajících partnerů zvukově projevovat.Čimž,ale nechci tvrdit,že biwisvorky jsou nutné pro všechny špičkové reprobedny.Jde jen o jejich další využitelnost podle úsudku jejich konstruktéra.

Po vykuchání pasívních výhybek je pak možnost použít tyto svorky pro ,aktiv' a to je asi ještě vyšší sféra použití .

Ne.Výhybky tam sice můžeš nechat,ale budou odpojeny.U aktivu je výhybka před jednotlivými koncovými stupni pro samostatná pásma a tudíž mezi koncákem a reprákem není nic než drát.Koncák už zesiluje pouze dané frekvence pro příslušný reprák,takže další pasívní filtry před reprákem jsou už zbytečné!

Pipis - BV 3A jsou zapojeny takto : Aktivní výhybka 250 Hz + koncák pro basy.
Aktivní výhybka 250 - 2kHz + koncák na středy a pasivní
výhybka nad 2kHz pro výškový repro napojeného ze stejného konc. zesilovače. Tohle zapojení vyžaduje tedy 2 stereo zesilovače a aktivní výhybku + pasivní nastavenou na uvedené kmitočty.

Jo,jo to je kombinace aktívní a pasívní výhybky.Šetří to jeden stereo koncák,proti úplně čistému 3pasmovému aktivu.

pipis píše: Na kolik pak cca ty aktivní výhybky vycházejí? Co by mi to cca teoreticky přineslo? Vyplatí se?

Na Slovensku se dají sehnat špičkové výhybky co se používají do High-Endu (Acon). Cena bez zdroje a skříňky do 4,5 k. Na Ebay.de se dají sehnat profesionální výhybky a to jak dvoupásmové, tak i třípásmové. Já například mám doma "volnou" a nepoužitou dvoupásmovou výhybku s výstupem na samostatný subwoofer od firmy 4-Acoustic, typ XO-202, kterou jsem zakoupil za 80€ včetně dovozu.
A co ti to přinese ? Acon ti je nastaví dle tvých požadavků, ty profesionální si dokážeš nastavit sám. Vždy jsou dělané tak, aby byly funkční, s optimálními parametry a kvalitou. Z 99,99 % ti to přinese to, co od toho očekáváš, pocit uspokojení žes to tak chtěl mít udělané. Jinak se na to bohužel odpovědět nedá.