TO bh69
Nelze porovnávat jednočinnou a dvoučinnou tř. A
Téměř všechny tranzistorové zesilovače jsou dvojčinné, jen zlomek je jednočinný- jednočinné jsou hlavně triodové lampové konstrukce.

Každý tr. zesilovač (výkonové stupně) který NEpracuje do plného výkonu v A tř.(klidový proud nemá roven i proudu maximálnímu) je zesilovač v AB třídě. Pak už jen záleží jak hodně je otevřen klidový proud do A třídy. Zpravidla je to pod 1W, někdy 2-3W. Pokud je to už kolem 10 a více Wattů, často tyto zesilovače výrobce z marketinkových důvodů označuje jako zesilovače tř. A.
Poctivý výrobce označí zesilovač jako například PARASOUND své monobloky JC1:
Ultra-high bias Class A/AB operation
Continuous power output, 20Hz - 20 kHz:
400 watts RMS x 1, 8 Ω
800 watts RMS x 1, 4 Ω
1200 watts RMS x 1, 2 Ω

Class A power output, 20Hz - 20 kHz:
25 watts, bias set to high, 8 Ω
10 watts, bias set to low, 8 Ω
Při normálním režimu dokáží 10W po přepnutí až 25W v čistém Ačku. Přepínač tam je kvůli možnosti šetřit spotřebu a ohřívání interiéru při provozu z citlivýma bednama nebo na nižší výkony.

Pokud má zesilovač 8-10W v a třídě a je li provozován s citlivějšíma bednama ve středních hlasitostech, bude hrát stejně jako čistě áčkový zesilovač se stejně silným zdrojem, stejnou topologií a provedením. Takový případ ale v praxi nenastane, vždy budou ty zesilovače v něčem natolik rozdílné, že stejně nebudou hrát stejně. Proto je Tvá otázka pouze akademická.

NA - diky moc ! Jsem rad, ze se vlakno po nepovedenem zacatku dostalo k podstate veci.

Takze shrnuto - pokud chci koupit tranzistorovy zesilovac, nic jako ciste A-cko stejne neexistuje, jsou to jen "lepsi" (dimenzovanejsi) AB zesilovace s vyse nastavenym klidovym proudem. A tim padem i tato tzv. A-cka stejne pracuji v rezimu zesileni kladne a zaporne casti signalu oddelene, takze v tomhle se nelisi od zesilovacu deklarovanych primo jako AB.

Tady se hned nabizi otazka jaky asi vykon je potreba pro "pohon" beznych bednicek na stredni hlasitosti ? Pokud vezmu, ze ted na repro s citlivosti cca 86dB mam zesik 50W/8ohm bezne nastaveny na hlasitost kolem -50/60dB, tak mi vychazi, ze potrebny vykon za provozu je minimalni. Otazka je jaky tam vznikaji spicky, ale prijde mi, ze pro "muj" tichy poslech je pak zesilovac ve "falesnem Acku" stejny jako kvalitni zesik deklarovany jako AB, s rozumne vysoko nastavenym pracovnim bodem, tak aby treba do 1W bezel v A. Zkresleni je podstatne zejmena v tichych pasazich, ve fortissimu se to da lepe tolerovat.

Můj názor je, že jakmile má zesilovač topologii B, tak jakékoliv tvrzení výrobce o tř. A je víceméně marketing. Proč by jinak používali složitější topologii? Jednočinný zes. tř. A je nejjednodušší možný, ať už lampový nebo (vyjímečně) tranzistorový. Všechny plusy jsou na straně výrobce: jednoduchost, nejlepší pověst a i objektivně snadněji dosažitelné kvalita. Elektriku platí zákazník. Přesto 99% tranzistorových zesilovačů tř. A má topologii B - proč asi?

Jestli chceš jít cestou opravdových A, tak potřebuješ reprobedny rozhodně nad 90 dB/W, raději 93 dB (výrobci obvykle 3dB přidávají, často veřejně skrytě údajem ne pro 1W, ale 2.83V pro 4 Ohmové reporbedny). Nejvíc asi záleží na velikosti místnosti, na hlasitosti méně, resp. na tu bych nespoléhal. Kvalita má význam i při fortissimech. S menším zkreslením se dají poslouchat automaticky hlasitěji.

Nerad bych se Tě dotknul, ale mateš tu lidi, měl by sis tuto problematiku nastudovat než začneš psát takovéhle blbiny.
Děláš z toho hotovej guláš.

bh69 píše:Takze shrnuto - pokud chci koupit tranzistorovy zesilovac

...........bude nejlepší si ho poslechnout, než rozvíjet takové debaty.

Já netvrdím, že AB nemůže hrát tak dobře jako A. bh69, lepší by bylo hlasitost změřit, nastavení hlasitosti na zesilovači o výkonu nic neřekne. S těmi špičkami to není tak horké, CD má reálně dynamiku jen do 15 dB (vyjímečně), častěji jen 10 dB a méně. Samozřejmě, že i 10 W zesilovač by s tvými bednami hrál, ale asi by to nebyla nejlepší kombinace, protože kvalitnější reprodukce je méně agresivní a nakonec bys pravděpodobně požadoval větší hlasitost, než ti stačí teď.

sostakovic píše:...........bude nejlepší si ho poslechnout, než rozvíjet takové debaty.

To jistě.

petrL píše:nastavení hlasitosti na zesilovači o výkonu nic neřekne.

Jak to, ze nerekne ? Kdyz zname maximalni vykon zesilovace, hodnotu nastavenou na ovladaci hlasitosti a citlivost beden, tak se celkem snadno da spocitat jaky akusticky tlak bude v tomhle nastaveni produkovany, ne ? A stejne tak se da zjistit i vykon na kterem zesilovac bude pracovat - zjednodusene napr. 70W zesilovac nastaveny na -50dB odpovida cca 1W zesilovaci nastavenemu na hlasitost -25dB, takze cca 1/60W (doufam, ze jsem se ted moc neseknul)

Kdyztak tady je kalkulator, kde je mozne si to overit - http://myhometheater.homestead.com/splcalculator.html

Jinak k tomu dvoucinnemu zesilovaci A - vznika tam vubec nejaky problem ? Dokud obe vetve zesiluji cely signal bez zkresleni {pracuji v pracovni oblasti zesilovace tr.A), pak jejich slozeni by melo jen 2 signal zdvojnasobit a vyrusit stejnosmernou slozku. Je to takovy ekvivalent dvouvalcoveho motoru, ne ? (jediny co mne ted napada, je, jestli je treba provest otoceni faze v jedne vetvi ? Ze by tady mohl vznikat nejaky problem. Ale to uz placam, to jsem jen nekde zahlidnul zminku).

A jeste asi posledni dotaz. Kdyz pak zesilovac prejde do rezimu AB, zacne se spicka v jedne polarite dane vetve orezavat. Pri souctu signalu tak musi dochazet ke zkresleni prubehu (tvaru krivky) signalu. Resi se to nejak, nebo to skutecne funguje takhle "na hulvata", ze se sectou signaly s limitaci ?

Panenko skákavá, už toho prosímtě nechej. Plácáš nesmysly, vůbec netušíš, která bije.
Copak Ti nedochází, že to nemá vůbec žádný smysl ?

Tak za prvé max. výkon zesilovače neznáš, pokud jsi ho nezměřil. Zadruhé ten ukazatel hlasitosti sleduje napětí, ne výkon. A když připojíš zdroj zvuku s vyšší úrovní, ukazuje to furt stejný číslo?

O problému přechodu do AB píše něco i Petřík. Vcelku chápu tvoje dotazy a naopak nechápu tzv. odborníky, že k tomu nemají co říct. Je to začátečnická otázka, ale snad typická, protože mě taky napadlo, že tam je nějaký, možná jen teoretický, problém. Jediné fundované vyjádření k tomu jsem našel v Petříkovi. Takže i jeho to napadlo. Je opravdu zajímavé, že jinak k tomu literatura i odborníci mlčí.

Další literatura je třeba http://sound.westhost.com Celkem nic moc, ale zjistíš tam, že i mezi relativně odbornými názory není úplná shoda, co je a co už není tř. A.

Takový jednoznačný příklad tř. A, i když ne častý, je zapojení Inpol fy Pathos. Stejný princip je na těch stránkách v projektu PMA č. 83. Jestli na to máš, kup si Pathos, jestli ne, nech si od nějakýho kutila složit něco na bázi toho projektu.

petrL píše:O problému přechodu do AB píše něco i Petřík.

Máš pravdu - na str. 8 píše, že při přechodu do režimu B vzniká u zesilovače AB nejen přechodové ale i amplitudové zkreslení. Takže podle toho by se skutečně zkreslení vzniklé postupným ořezáváním opačné půlvlny neřešilo. (to ale neznamená automaticky odpověď, jestli to vůbec lze řešit ani jestli se to nějak potlačuje v praxi)

Jinak asi fakt nemá smysl tady v tom dál pokračovat (ale SZ uvítám), protože k tomu zřejmě nikdo nic rozumnýho nenapíše - takže Petře (a NA) děkuju za věcnou diskuzi (a rejpalům přeju spokojenou nevědomost nebo samolibost, to už si přeberte )