U třídy AB se výstupní signál skládá vždy ze dvou větví pro kazdou polaritu signalu zvlast, stejne jako u tridy B (?). Tím vzniká problém přesného sladění, tak aby kolem "nuly" nevznikalo přechodové zkreslení. Nemyslim zkreslení dané posunem mimo optimální lineární oblast zesilavacího prvku (tranzistoru), ale zkresleni dané "zubem" nebo zlomem pri slozeni signalu obou polarit, kdy se musi zajistit presne a plynule napojeni v nule.

trida A - jedna vetev, zadne skladani, zadny problem


trida B - pokud se obe vetve slozi blbe, vznikne "zub" nebo zkresleni na nizkych urovnich




U tridy AB mi proto neni dost jasne, jak to toto slozeni probiha, kdyz vlastne obe vetve zcasti zesiluji i signal opacne polaritu. Na rozdil od tridy B, kde jde signal az do nuly, u AB pri nizkem zesileni pracuji obe vetve jako trida A.
Ale i tak se pak se musi slozit. A pri zesileni pak kazda vetev zacne opacnou polaritu orezavat - pokud se to dal bezne sklada, musi dojit ke zkresleni podobnemu castecne limitaci ?

Pritom se tvrdi, ze zesilavac tridy AB pracuje do urciteho zesileni ve tride A. Jenze to plati pro pracovni bod tranzistoru, ale druha vec je to slozeni signalu. Muze mi do toho nekdo vnest jasno ? Nejlip nekdo kdo tomu opravdu rozumi, prosim

Není nic horšího, než popularizující zjednodušení.

PMA píše:Není nic horšího, než popularizující zjednodušení.

typicka odpoved zdejsich odborniku ... kdyz chcete delat jen chytraky, ale neporadit, tak prosim radeji nepiste vubec ...

pokud je to co jsem napsal v puvodni otazce takovy nesmysl, ze to nestoji za vysvetleni, alespon mi prosim odpovezte na jednoduchou otazku - je zesilovac tridy AB, v pripade, ze pracuje na nizkem zesileni, ekvivalentni zesilovaci tridy A nebo neni ? Pokud ne, tak v cem se lisi a jaky problem vznika ?

Jinymi slovy - je zesilovac AB s dostatecnym klidovym proudem srovnatelny na tichy poslech se zesilovacem tridy A ? (ale prosim o odpoved s vysvetlenim, ne pouha tvrzeni)

Já bych měl taky jednu otázku:
Když pojedu z mírného kopce do pravotočivé zatáčky, je Audi srovnatelné s BMW ?

panda píše:Já bych měl taky jednu otázku:
Když pojedu z mírného kopce do pravotočivé zatáčky, je Audi srovnatelné s BMW ?

to uz se ani neda komentovat ... tohle forum je opravdu ztrata casu ..

prosim admina o promazani vseho krome prvniho prispevku

bh69 píše: to uz se ani neda komentovat ... tohle forum je opravdu ztrata casu ..

Ano, opravdu je to ztráta času, pokud nechápeš, že poctivá odpověď na zdánlivě jednoduchou otázku by vydala na poměrně tlustou knížku.
Navíc ze způsobu, jakým byla otázka položena, je zřejmé, že přečtení té knížky by muselo předcházet několik let studia elektroniky, aby to vůbec mělo smysl.

Kvalitny zosilnovac v triede AB bude lepsi nez priemerny zosilnovac v triede A. Navyse AB pri svojej cinnosti spotrebuje vyrazne menej energie a da ovela vyssi vykon.

Tiez asi plati, ze je jednoduchsie vyrobit A-ckovy ako AB.

No nie vsetko sa hodi vsade. Typicky najdes obvody A v predzosilnovacoch a obvody AB v koncovych na domace pouzitie a na ozvucenie koncertov zasa digitalne zosilnovace.

A nezazlievaj miestnym expertom. Vysokoskolski profesori tiez neucia na zakladnych skolach. A ked ti uz nieco napisu, tak sa radsej zamysliet i nad tym malom, ako len frflat.

PMA píše:Není nic horšího, než popularizující zjednodušení.

Myslel jsem, že jste z tohohle fóra odešel ?
Nebo se nudíte ?

bh69 píše:Muze mi do toho nekdo vnest jasno ? Nejlip nekdo kdo tomu opravdu rozumi, prosim

Zeptej se raději na AVmanii, tam ti dost pravděpodobně odpoví zjednodušující formou Ekkar a nebude na tebe dělat chytrého.
Tady je příliš mnoho "vysokoškolských profesorů"...

Je to opravdu složitější, přečti si třeba tenhle text:
www.hifiart.cz/pdf/zesilovace_tridy_a.pdf

Je napsaný populárně, a přesto poměrně detailně. Z toho textu vyplývá, že tř. A má největší potenciál, co se týče kvality. Osobně považuju dvojčinné zes. tzv. tř. A resp. hodně A a pak B za ztrátu času a el. energie. Když už A, tak jednočinné.

petrL píše:Je to opravdu složitější, přečti si třeba tenhle text:
http://www.hifiart.cz/pdf/zesilovace_tridy_a.pdf

Dekuju za konkretni prispevek k veci. Uz jsem to ted v rychlosti prelouskal (jeste to projdu dodatecne), je to docela pekne napsane, ale popisuji se tam veci, ktere jsou mi myslim jasne. Resi se tam hlavne zkresleni ovlivnene nastavenim klidoveho proudu. To se da i u tridy AB resit proste zvysenim klioveho proudu, tak aby se pri jeste dostatecnem zesileni porad pracovni bod tranzistoru pohyboval v linearni, nezkreslujici oblasti.

Ale muj dotaz (mozna jsem to nenapsal dost jasne) se tykal problemu slozeni zesilenych kladnych a zapornych pulvln. V podstate (jestli to spravne chapu) jsi na to narazil poznamkou o dvoucinnem zesilovaci A ? Neni to tak, ze dvoucinny zesilovac A je v podstate funkcne stejny jako zesilovac AB pokud se pohybuje v oblasti nizkyho zesileni ?

Ale abych neodbocil a nezamotal puvodni problem. Cetl jsem v ruznych clancich a i v recenzich (napr. k Pioneeru A9) poznamku, ze pri nizke hlasitosti pracuje ve tride A. To by bylo skvely, ale prijde mi to jako pul pravdy, prave proto ze kladna a zaporna pulvlna se zpracovava zvlast. Nebo to slozeni neni kriticke a v praxi s tim neni problem ? Tj. je takovy zesilovac zvukove ekvivalentni A-cku nebo ne ?

nejake povidani jsem nasel tady -
http://hellweb.loose.cz/index.php?page= ... =elt&id=25
opet je tam veta, ze

Tento zesilovač se při malých budících signálech chová jako zesilovač třídy A a při velkých budících signálech jako zesilovač třídy B.

Tvrzení "tř. A pro malý signál" není podle mě nic víc než reklamní žvást. Proč to tak je, vysvětluje i Petřík. Tedy přechodové zkreslení tam třeba není, ale opravdový zes. tř. A to rozhodně není a nebude. Označení dvojčinný zesilovač A je poněkud nesmyslné, i když se to používá. Ta dvojčinnost se tam vztahuje spíš na topologii. Na problém toho skládání signálu naráží Petřík při přechodu z A do B - vzniká tam skoková změna proudu.

dovolim si citovat PMA z tohoto starsiho vlakna, ktere jsem nasel
http://www.hifinazory.cz/forum/viewtopi ... =10&t=4514

Kompromis je jít ve třídě A až do klidového proudu, kdy to lze uchladit, z čehož se u výkonného zesilovače dostane tak 2 x 10W ve třídě A, a potom se smířit s přechodem do třídy AB, který produkuje nelinearitu. Většina hudebního materiálu při domácí produkci se bude hrát při výkonu pod 2 x 10W, takže třída AB pokryje jen špičky.

takze kde je rozdil mezi tim, ze Ackovy zesilovac prejde pri vyssim vykonu do AB a tim, ze AB zesilovac pracuje prvnich par W ve tride A ? neni to pak to samy ?