Panove, vase tvrzeni, ze “Supaphonky”, “Opusky” a “Pantonky” hraji mizerne je naprosty blabol. Kupte si nejprve poradny gramofon, vlozku, predzesilovac, etc....a zarucuji vam, ze se nebudete stacit divit!
Nejen nahravky klasicke hudby, urcene tehdy castecne i pro export, se pred konkurenci schovavat nemuseji, i spousta dalsich veci z oblasti jazzu, folkrocku a rocku (napr. zde zminovany “M Efekt”, ale i "Misik", "Stivin", "Marsyas", "Hutka" a dalsi) dokazi, na kvalitni sestave, velmi prijeme prekvapit.
Na audiofilni labely jako je “CBS” (ty s tou cervenou etiketou, ne zidli ), “MFSL”,”ECM”,”veraBra”, “Chesky Records”, Philips” ci “Geffen”samozrejme nemaji, jejich kvalita ale (ve vetsine pripadu) v porovnani s “radovymi” vylisky ze zahranici a obzvlaste pak v porovnani s pozdejsimi “reissue”ruznych LP, rozhodne obstoji.

P.S.: Ja jsem si jeste pred par lety myslel totez co vy, cas ale dozral a dnes uz SLYSIM, ze neni, na co si opravdu zatrpkle stezovat.
(P.P.S.: Asi by jste se nestacili divit, kolik renomovanych znacek si sve produkce dnes nechava lisovat prave v Lodenici.)

A jeste mala poznamka k tomu, co napsal lechos:
I v letech 70-tych a 80-tych bylo v CSSR dost lidi (alespon v mem okruhu), kteri se s “radovymi krystalovymi soustruhy” nesmirili a uz tenkrat si, v ramci moznosti, dopravali poslech na lepsich stojich typu NC 420 nebo NC 440, obohacenych dokonce (!) kvalitnejsi prenoskou. “Krmili” tim i pomerne slusne (castecne doma vyrobene / upravene) stereo-komponenty jejichz zvuk byl, na tehdejsi dobu, vice nez uspokojivy. ( A se svymi "skvosty" zachazeli/zachazeji setrne a ty jim na oplatku slouzi do dnes.)
(Holt si treba tenkrat radeji odepreli “bratrskou” Ladu ci MB 100! )

A jeste neco: Prsty pryc od bulharskych "Balkantonu"! (Bulhari maji vynikajici papriku, ale ne LP!

Pravda, pravda...Víc škody napáchá prach, oděrky, špatné skladování desek naležato a jiné další vlivy zlozvyky jako půjčování cenných vinylů kolegům. První gramofon jsem měl šásko Tesla HC13, to určitě znáte, potom rovnou NC420 a vzácně dokoupenou přenosku Shure M75 z Tuzexu, to už sneslo kritérium. Další NC450 v doprodeji ze skladů Tesla Eltos, neslýchaně složitý a poruchový stroj, následně v řadě Lenco L-435 tedy HC43 pod cizím logem. Naposledy Pioneer PL-335, plný automat, napohled hezký ale průměrný, investice neuvážená, krátce nato přišel doprodej Yamaha TT-300, TT-400 za přibližně poloviční cenu, v sítí prodejen K&B Expert tuším to bylo. Ošetřované zachovalé desky Supraphon, Opus, Panton, NDR, Yugo, polské i Maďary 30 let hrají bez chyby.

to Prospero: Já jsem svůj poslední gramofon Sony PS-X60 prodal asi zhruba okolo r.1985.Začínal jsem na Tesle NC 440 v r. 1974 a mezitím jsem měl celou řadu gramofonů Technics,Aiwa,Sanyo,Sony,Lenco,přenosky Shure,Pickering,AT, phono předzesilovače sic v integráčích typu Sony TA 4650 V-FET ,nebo Sansui alfa 607 nebyly žádný low-end.Poslouchal jsem to na 200l třípásmových bednách s 34cm basákem.Ale vždy, když jsem na talíř nasadil produkt ze Suprafonu,Pantonu nebo Opusu,tak mě to nebavilo.Říkáš, kup si pořádný vercajk.Ale co?Transrotor,Clearaudio, něco od Acoustic Research a ktomu Wilson Alexandria?Ale i z dnešního HEnd
pohledu měly tehdejší přístroje na to,aby toto rozlišily.Desky jsem si nechával posílat z USA,tehdy jsem byl členem za 4USD Music Discout Clubu v NY a taky jsem občas narazil na vinyly,které byly zvukově .

Prospero píše:Nejen nahravky klasicke hudby, urcene tehdy castecne i pro export, se pred konkurenci schovavat nemuseji, i spousta dalsich veci z oblasti jazzu, folkrocku a rocku (napr. zde zminovany “M Efekt”, ale i "Misik", "Stivin", "Marsyas", "Hutka" a dalsi)

Ještě jsem si vzpomněl na Pantoňáckou Devátou vlnu od Jablkoňe. To LP je jedno z nejlépe znějících z české pordukce které vlastním.