Nahromadilo se mi doma nemálo CD, jejichž poslech je vzhledem k jejich "kvalitě" únavný a značně obtížný. Totálně zmršená dynamika, záznam se záměrně vyšší průměrnou hlasitostí, ořezané tranzienty...nepřirozený zkreslený zvuk...prostě mastering na hovno. Nechápu, proč se musí za každou cenu dělat celý záznam hlasitějším, když přece ti pablbové v nahrávacím studiu musí vědět, že tím "zredukují" dynamické vlastnosti. Jde o marketing a "jenom" prachy (?)...co nejvíce prodat. Stejně to většinou lidi poslouchají v autě či z MP3přehrávače přes špuntyšunty

.
Proto si pečlivě uchovávám poklady v podobě několika stovek vinylů a . . . CD vydaných před 15-20 lety (někdy i dříve), které jsou nahrány "potichu", mají obrovskou dynamiku a nikde jinde, než v klidu doma se prostě poslouchat nedají.
Sem tam ani nepohrdnu nějakou "sosačkou" ve FLACu...kdy prostě není žádný nosič k mání a TO album chci poslechnout. Pravda, vinyly již takřka nekupuji, to co jsem na nich chtěl mít, dávno již mám.
Když bych měl tedy jednoduše odpovědět...origoš CD (někdy je to

), semtam SACD, koncerty na DVD, vyjímečně vinyl (např. CD Serj Tankiena je takový průser

, že jsem to pustil za 30% původní ceny dál a pořídil na vinylu).