ano, podobné myšlenky...(tomu se někdy říká eschatologie) taková instrumentálka od Pink Floyd, z alba More (1969) tuším. že by Nile song ? neslyšel jsem cca 32 let, naposledy na mgf.cívkáči tesla B400. jak ten čas jenom letí...

V tom mám celkem jasno:
GRAVE DIGGER - YESTERDAY
AC/DC - CRAPSODY IN BLUE
KATAPULT - Neplač lásko

zbytek nechám na pozůstalých.

lechos píše:ano, podobné myšlenky...(tomu se někdy říká eschatologie) taková instrumentálka od Pink Floyd, z alba More (1969) tuším. že by Nile song ? neslyšel jsem cca 32 let, naposledy na mgf.cívkáči tesla B400. jak ten čas jenom letí...

Floydy bych také snesl snesl - ten počátek skladby Cirrus Minor mne dokonce zvedl, abych šel zavřít okno, tak ten cvrkot ptačí havěti byl reálný. A vůbec, ta skladba je nahraná přesně v tom duchu, který se v obřadní síni bude vyjímat a nikoho neurazí.

Takže u mne to bude skladba Cirrus Minor z CD "More" od Floydů.

Zrovna dneska mě to napadlo. Při posluchání Mozartovy Great Mass in C minor. Zhudebněná krása ...

Nejak jsem toto tema od jeho vzniku prehledl, to je chyba.
Nicmene, ted jsem si ho precetl a docela se pobavil a taky uklidnil. Myslel jsem si, ze jsem nejak uchylny nebo co, ale vidim, ze v tom nejsem sam:-). Me tato myslenka provazi jiz asi 10 let. Nevim zda to ma neco signalizovat. Jestli si to uz radeji nekam napsat ?!
Me se vybavi dve veci od Pink Floyd - Nobody home a The show must go on, ...nejde ani tak o text, ale o atmosferu, kterou tyto skladby prinasi. Taky je treba myslet na ty pozustale, aby z toho nemeli paniku a nebylo to delsi nez cele pohrebni predstaveni .
Souhlasim s Boxerem - prece nam nebudou diktovat proces naseho vlastniho pohrbu jini.

Jestli neni nahodou lepsi postavit otazku, co pustit " lidem "na pohrbu a ne co si nechat pustit. Vam to uz muze byt nakonec uplne jedno.

davidhighend píše:Jestli neni nahodou lepsi postavit otazku, co pustit " lidem "na pohrbu a ne co si nechat pustit. Vam to uz muze byt nakonec uplne jedno.

Určitě by byla dobrá skladba z Gilmourova DVD 2001 in Concert - Coming Back to life. Když jsem to slyšel poprvé tak jsem se málem rozbrečel sám.
Poslední písnička by byla Queen - The Show Must Go On

Show must go on je velký adept pro jakkýkoliv funeral.Asi budu spíše přemýšlet o tom co si nechám pustit v posledních chvílích mého života,samozřejmě pokud se to nestane tak rychle jako třeba havárkou nebo infarktem .Je jisté že si nebudu pouštět skladby typu God saves rock'n'roll nebo Highway to hell,ale spíše skladby jako Stairway to heaven,Back on earth atd.

anebo...Black Sabbath - Electric funeral ? Deep Purple: Child in time (1970) či snad Rolling Stones: Angie (1973) Manfred Mann: z alba Roaring Silence nebo Solar fire ? krásný dekadentní song...už se nepamatuji...

Zappadaddy
Asi budu spíše přemýšlet o tom co si nechám pustit v posledních chvílích mého života,samozřejmě pokud se to nestane tak rychle jako třeba havárkou nebo infarktem.

Mne to prijde, jako by ses na to uz vylozene tesil. Ikdyz proc ne. Budhysti teke ziji tim, ze se po cely svuj zivot uci jak se pripravit na smrt. Inu taky filozofie, pripravovat se na to co si pustim nez mne to sekne. Ty posledni chvile jsou zrovna ted Michale, tak supej si neco pustit....

Ty jo,fakt se na to netěším ba naopak.Nedovedu si představit že už neuslyším pořádnou muziku,tak možná v pekle bude řádit nějaký pekelný black metal. V nebíčku to zase může být pěkná nuda,poslouchat jenom andělský písničky typu Abba. Život je asi opravdu lepší,můžeš to pěkně střídat podle nálady.Doufám že mám před sebou aspon 50 let života

dosť morbídna téma, ale pink floyd high hopes. funus bez zvončeka

Nemusím se ani moc zamýšlet, ale kdybych si to fakt mohl prožít, jako že by to šlo, tak rozhodně bych si vybral set složený z Dead Can Dance, ambietního This Mortal Coil a jako na závěr asi Funeral Party od THE CURE, ta je navíc dosti výstižná, ale kdyby hosté byli hodně na muziku, nechal bych na ten závěr hrát celý Seventeen Seconds a pak Faith. Phornography bych už jim nepouštěl, to by nepřežili.
Pak by mě mohli ve formě popelu nasypat do rudého moře, nebo by si mě mohla v pixli nechat moje drahá doma na racku v obyváku.
Co se bavíme tak bychom tohle chtěli asi oba nejradši a taky to udělali, jen nevím, jak zařídit, abych si byl zcela jist, že já nebo ona jsme skutečně v té pixli celí a taky sami, ono totiž spadáme oba do skupiny těch největších skeptiků na zemi a nakonec, proč to neříct, i tohle bychom si nejradši udělali doma sami, myslím tu kremaci, to jen abychom měli tu správnou skálopevnou jistotu, kterou nám žádny cizí nedá.

Já bych pozval Van Morrisona s jeho skladbou The Healing game. Stačí se podívat na obal stejnojmené desky


a pustit si tuto skladbu a je jasné, že je to správná volba a navíc ani jedno oko nezůstane suché.