Je naše zbožné přání, aby se přežité modely zbortily? Na jednu stranu to zní lákavě, já tuším ale. Ony ty diskuze často směřují směrem, že by se vše mělo poskytnout levněji a snadno. Druhá část už se realizovala v různých podobách v USA a západní evropě. I u nás se to brzo dostaví, uvidíme zda s DRM nebo bez něj. Levněji? Já za tím vidím bič, kterým se mainstream nažene do ztrátových formátů a klasická CD budou ještě dražší.
Nejsem proti ničemu z těchto vizí, ale nijak zvlášť nepředpokládám, že z výsledku budu bezvýhradně nadšen. Zvýšení počtu titulů DVDA nebo SACD respektive jejich průnik do všech žánrů z toho nekouká, kdo ví, jak to dopadne s muzikou na Blue Ray.
ACTA pro mě osobně hodně smrdí, mimojiné i způsobem přípravy a prosazováním zájmů velkého bratra. Podobné ale slabší kafe jsou pokusy o zavedení softwarových patentů v EU. Ve všech těchto kauzách má kupodivu moji podporu role evropského parlamentu, který v tomto bojuje s "nepochopitelně" vstřícnými přístupy evropské komise či evropské rady (nebo rady evropy, teď si nevzpomenu kdo je kdo). Když si vezmu, že jsou např. u nás chápáni jako takoví ti poslanci navíc, tak výsledek jejich snažení překonává má očekávání (srovnávám holt s naším místním parlamentem).

Osobně si myslím, že by vše vyřešily dvě triviality:
1. mikroplatby za music a spol. on demand (jinými slovy, ze zdířky ve zdi přitečou Floydi v nejvyšší kvalitě a zaplatím za hodinu třebas 3 kačky, co poslouchám, to platím)
2. anebo zdanění ucha a oka každého občana, ale pak už nikomu nic (a o ty vybrané daně ať se takzvaní oprávnění třebas servou).