Lemon píše: ↑

07 říj 2017 12:56

Píše o tom Miero a Odar.Předpokládám,že to mají ověřené,vyzkoušené.

Odar píše: ↑

07 říj 2017 13:47

Ja som reagoval v suvislosti s prispevkom od Miero. NAD doma nemam, ani nechcem mat. Najlepsie je si to overit u distributora.

Vo vseobecnosti plati ale to, co pise hore Miero. Je to uzavrety softwrare a na akykolvek updgrade (hoci poskytovatel podporovanej sluzby zmeni podmienky) potrebujes upgrade priamo od vyrobcu = flashovat firmware.

Aha...
A co k tomu má NAD support?
Informace z 13.10.2017 Please be advised that Spotify Connect is not built-in with the D7050. Spotify Connect can be streamed to D7050 and this is covered by firmware v1.67.

Neviem, D7050 uz nemam, ale skusal som ho s rovnakym firmware ako je teraz posledny, t.j. v1_67b4 a Spotify ohlasilo ukoncenie podpory D7050 az potom, co som ho vratil.

Zdá sem že C338 je zvukem typický NAD - tedy že se přechodem na jinou technologii povedlo firmě udržet svůj typický zvuk s jeho nespornými klady (ale i zápory) odpovídající své cenové kategorii.

Viz. Hifi-Voice.

Je to mozne, u toho D3020 sa fakt snazili, aby to hralo prinajlepsom takto, bez ohladu na vstup ci vystup...

..nebo prostě recenzent vidí cedulku NAD a okamžitě ví, do jakého šuplíku strojek zařadit

Co konkretniho te vede v souvislosti s Brezinou k takovemu nazoru?

Pro dadaft: co do něj poustis?cédo,vinyl? A jaké bedně,s čím si to rozumí?

PítrsPraha píše: ↑

27 lis 2017 14:47

Zdá sem že C338 je zvukem typický NAD - tedy že se přechodem na jinou technologii povedlo firmě udržet svůj typický zvuk s jeho nespornými klady (ale i zápory) odpovídající své cenové kategorii.

Viz. Hifi-Voice.

No já NADy moc neznám, kdysi jsem jednoho měl, ale to už je hodně dávno a jen chvilku (nebyl technicky OK), nicméně já poslouchám mnoho hodin denně a co můžu říct s jistotou --- C 338 není zesák na efekt, který tě za měsíc svou vyumělkovaností a agresivitou vytáčí do nepříčetnosti, ale právě zesák neseroucí, na dlouhý poslech, kultivovaný, neutrální, analogový.

Pokud jde o Březinovo hodnocení --- na výškách je jak říká opravdu delikátní a neagresivní, činely možná nezní úplně "plně", nicméně nemám pocit, že bych na výškách nějak strádal.
Mistrovsky přes C 338 zní blány bubnů a klavír, osobně bych uvítal než u činelů malinko lepší zvuk u dřevěných smyčcových nástrojů (housle, violy atd.)

Pokud jde o "hloubku scény", kterou jako druhou kritizuje, je to jen kec, aby mu taky něco vytkl --- ve skutečnosti je v lokalizaci, separaci a rozlišení v levo-pravém i předo-zadním směru mnohem lepší, než klasické tranzistoráky ve srovnatelné i vyšší ceně.............. tohle mé wide-stereo ukáže mnohem líp než klasické stereo.

Ale Březina měl na poslech jen pár dnů, já už C 338 poslouchám měsíce. V celku se ale s tou recenzí dá souhlasit................
---------------------------------------------

Bazi 36 píše: ↑

27 lis 2017 19:48

Pro dadaft: co do něj poustis?cédo,vinyl? A jaké bedně,s čím si to rozumí?

Digitál.
Bedny ProJect, ale myslím, že si bude rozumět s různými bednami.

P.S. Mimochodem NAD už má i verzi C 328, kde chybí Wi-Fi, takže bude ještě o něco levnější.................... řekněme 17t. Když bych k tomu připojil nějaké s NADem prověřené, dobré a přitom levné regálovky, řekněme Wharfedale Diamond 10.1, propojil to třeba Kimber KWIK 12 a vhodně umístil do malé poslechovky............ tak podle mě opravdu hodně muziky za směšných 26tKč.

P.P.S. Když tak přemýšlím o té podle Březiny chybějící předozadní hloubce................... asi na něj působilo to, že C 338 nemá nijak výjimečné zobrazení ambience, dozvuk koncertní haly nebo studia není zvlášť výrazný, mnohé zesilovače ho mají lepší. Ale rozmístění nástrojů ve stero-scéně je perfektní v pravo-levém i předozadním smyslu, jazzový band i symfonický orchestr jsou velmi hmatatelné. V podstatě se dá říct, že se spíš soustředí přímo na nástroje a jejich zvuk i lokalizaci, a míň na ambienci nahrávacího prostoru, různé detailní ruchy z hlediště atd.
Možná proto i ten mírný pocit "temnosti", který Březina zmiňuje.
Zkrátka je to hi-fi, doporučuje se nejdříve poslechnout, já jsem spokojený, jinému se líbit nemusí.................

Dadafte, s tím, co teď píšeš, můžu téměř bezetbytku souhlasit. Já NADy naopak znám velmi dobře, dlouhé roky (konkrétně C320, C356, C375, C275), s několika reprosoustavama od malých ptačích budek za 10 tis po dospělá sloupová třípásma.

Přesně: jemné, neagresivní výšky s trochu menším objemem a plností, díky čemuž ale zní neagresivně.
Nevím, jak přesně to má C338, ale všechny mnou výše jmenované zesilovač trpěly (a to i v rámci třídy) jakoby nakřáplýma středama, takovým zvláštním zabarvením, jakoby měkčejší a zároveň trochu agresivnější.

Ohledně prostorového zobrazení, opět nevím, jak je na tom konkrétně C338, ale výše uvedené "analogové" NADy jej vyloženě neuměly. Levopravá lokalizace nástrojů je ok, jejich separace v rámci kategorie taky ok, ale předozadní prostor byl i u jinak relativně dobrého C375 doslova tragický. V případě C375 byl na vině předzesilovač, který byl neůměrný kvalitám koncáku. Při zapojení zdroje přímo do koncáku to bylo docela jiné kafe, i když nevybočující z kategorie.

Společnou charakteristikou výše zmíněných NADů pak bylo trochu medově blátivé podání basů, které se slévaly a měly pocitově zdůrazněnou oblast středních basů. To subjektivní zvýraznění aly bylo důsledkem toho slévání v kombinaci s velkou dynamikou zesilovače. Spodní oktávy řekněme pod 50 Hz pak byly naopak docela bláto bez definice a razance. To dělalo onen dojem hutnosti/temnosti zvuku.

Já vlastně ani nevím, co na to říct.

O basech 338 toho asi moc neřeknu, mám ptačí budky (a dokonce neprokopnuté), hluboké basy doplňuje můj mozek, vyšší basy jsou OK.

Pokud jde o předozadní a pravo-levý prostor --- podle mě hlavně otázka beden a já používám "wide", neboli "rozšířené" stereo. Linkwitz tomu pro změnu říká "enhancement" tj. "zlepšené" stereo. Poslechový trojúhelník není rovnoramenný, ale pravoúhlý, tj. ne +30°, ale +45°, neboli rozteč beden vzhledem k posluchači je o 33% větší než u běžného sterea. A rozhodně to není totéž, jako bys takhle roztáhl normální bedny, kdy zničíš spojitost uprostřed.
Zkrátka není to tak, že jen jako gumu víc roztáhneš normální stereo-zobrazení.
Nejvíc je to poznat u symfonického orchestru - začnou se odlišovat věci, které byly dotěď jakoby zamaskované v zákrytu.
Stejné zlepšení pak proběhne i v předozadním smyslu ------ ve výsledku vždy, když přejdu na klasické stereo, mám intenzivní pocit, že je "placaté", bez hloubky (bez ohledů na cokoliv).

Takže asi taky těžko můžu něco říkat - u mě hraje C 338 s velmi dobrým pravo-levým i předo-zadním zobrazením.

Pokud mám být k C 338 hyperkritický, tak:
- trochu mu chybí ambience, všechny ty ruchy v nahrávacím sále, vrzání sedaček posluchačů atd.
- dozvuk třeba činelů by mohl být delší a delikátnější
- na středech je trochu jiný (?)
- dost rozlišuje nahrávky, hlavně starší věci nehrají úplně top........ na druhou stranu dobré moderní DDD nahrávky, jako třeba klasika z edice Chandos DIGITAL, zní fakt skvěle..

Z kladů hlavně rychlý, živoucí zvuk...

No,
včera jsem poslouchal trio Kennyho Barrona a nejnovější Dianu Krall ................. a nenapadá mě nic, co bych své sestavě vytknul.

Vlastně jsem vděčný, že mi mé levné krámy znějí tak dobře, jsem šťastný člověk, kterého už zajímá jen hudba...

dadafte

v článku máš několik diskutabilních úvah, ale povznesem se nad to, protože nejdůležitější ze všeho je to, jak to Tobě vyhovuje a jak si spokojen. Jestli je to tak, jak píšeš, držím Ti palce ať Ti to tak dlouho vydrží a jsi s poslechem této aparatury spokojen. Mimochodem, tak ušetříš spoustu peněz. Já ani většina mých kamarádů - hifistů to nevydržela a koníček "HIFI" se stal bezednou studnou na finance.

Tak držím palce a hlavně poslouchej hudbu.

Oldear - dík, poslouchám teď hodně, do nekonečné finanční spirály nespadnu, neb na to nemám.

-------------------------------------------------------------------

Konečné slovo k NAD C 338 po mnohaměsíčním poslechu.

Bedny od malinkých dvojpásem po dva druhy 30l regálových trojpásmovek. Značky Grundig, ProJect, KEF, Infinity, Orion, Philips
Reprokabely Kimber, signálové Sinox

1/ Zvuk digitálních zdrojů: Spotify, BDP Yamaha, hi-res z HD

Nejdříve největší slabina --- zvuk dřevěných akustických nástrojů.
Ano, zvuk dřevěných akustických nástrojů, od kytary, přes housle violy a čela, až po dechové dřevěné nástroje jako klarinet, hoboj, fagot.
Tady je bez výtáček třeba říct, že většina dobrých zesilovačů tohle zvládá líp.
Trošku to zachraňuje, že přes C 338 je dobře slyšitelný kontakt smyčce a struny. Ale to zvláštní zabarvení, které k tónu dodává rezonance tenkého dřevěného korpusu nástroje, prostě není úplně top.
Nejhorší je to asi u těch dechových dřevěných nástrojů. Samozřejmě ne že by nebylo poznat, že tohle je klarinet a tamto hoboj, ale rozhodně u těchto nástrojů chybí ten známý (((wow))) efekt.

Teď k silnějším stránkám C 338. A že jich není málo, protože celkově je to dobrý zesilovač.

Začnu u bicích. Perfektní zvuk blán. Opravdu špica. Na dobře nahraném jazzovém albu, když bubeník metličkama ze šroťáku přejde na přechoďáky, tak z toho stojí chlupy. Činely OK. Mocně k dobrému zvuku bicích přispívá i parádní timming a rychlost, která dodává hudbě na živosti. Třeba dneska jsem poslouchal desku Tom Harrell Auditorium Session a ve třetí skladbě Sel in Sel ty bicí hrají prostě neuvěřitelně. Jako by u mě v poslechovce 2 metry za bednama stála bicí souprava a bubnoval skvělý bubeník.
Druhý (((wow))) efekt umí plechové dechové nástroje. Třeba trumpeta v brutální a zároveň fantastické free-jazzové desce Joe McPhee Po Music Oleo, to je prostě fantastický zážitek. A i velký jazzový orchestr Quincy Jonese na nahrávce z 50. let zní hodně dobře.
Klavír také (((wow))).
Z dalších plusů dobrý rytmus, melodické nadání a dobré zobrazení ve smyslu lokalizace a separace zdánlivých zdrojů zvuků. Scéna není gigantická, ale přehledná a stabilní.
Výšky delikátní, zvuk velmi analogový.
Dobrá kontrola beden.

Tohle platilo hlavně pro streamování. Hi-res 24/192 hraje jako hi-res 24/192.

2/ Zvuk z analogových zdrojů: Philips CD960, nějaký gramofon Tesla

Můj stařičký Philips CD960 už jde zapnout jen přes dálkáč, kromě Play žádné jiné příkazy nefungují, ani se neotevírají dvířka a výměna cdřka znamená odstranění horního krytu a dost ruční práce...................
...................... ale zvuk má pořád excelentní.
S NAD C 338 hraje jako urvaný ze řetězu.
Opravdu dobrý zvuk.
A i připojení gramce bylo skvělé --- zesilovač sice ukázal, že je to celkem šrot, ale i tak to hrálo jako gramec se vším všudy.
NAD C 338 převede analogový signál na digitální hi-res audio a to pak nakonci zase na analogový signál. DAC, DSP i digitální koncák jsou na jedněch hodinách................. zkrátka pokud jde o připojení kvalitních analogových zdrojů, beze zbytku souhlasím s recenzí Radoslawa Lebanowského:
https://audio.com.pl/testy/stereo/wzmac ... 0-nad-c368
(je to sice 368, ne 338, ale to je jedno)
C 338 skutečně jak nakoupí, tak prodá, přitom zní analogově a má dobrou kontrolu beden.
Vyzdvihne klady dobrého gramofonu nebo (sa)cd přehrávače a beden, přitom sám ustoupí do pozadí.
Když máte dobrý gramec nebo player, budete tam sypat lpíčko nebo disk za elpíčkem nebo diskem a na zesák si ani nevzpomenete.
Kupovat zesák a player za 70t celkem, nerozložím to 35+35, ne, koupím C 338, interkonekt od Crystal Cable a přehrávač za zbylých 45t.

(při psaní recenze hrála Diana Krall The Girl In The Other Room a znělo to skvěle)