Dnes jsem se konecne dostal k poslechu zbyvajicich LP tohoto krasneho boxu a tak bych chtel jeste doplnit nekolik malickosti.
1. Nemel jsem uplne pravdu kdyz jsem napsal, ze se cele album zcela obeslo bez Collinse. Skladba “The Chamber of 32 Doors” je v podani Simona Collinse! A rozpoznat ho od Phila je temer nemozne.
2. Opravdu velkou pochvalu si zaslouzi take obal. V papirovem boxu se nachazeji dve samostatna “oteviraci” dvoualba, ktera jsou zvenci “poseta” krasnymi fotografiemi. Uvnitr prvniho je pruvodni slovo Steve Hacketta, v druhem pak fotografie hudebniku a spousta podrobnosti o obsazeni. Na vnitrnich obalech jednotlivych desek jsou uvedeny nazvy skladeb a dokonce i jejich texty. (!) To proste nema chybu.
3. Pri vyndavani druhych dvou LP na mne z hlubin obalu vypadla jeste dve CD!
(Pri prani jsem si toho, ze tam jsou, vubec nevsiml.) Kvalita nahravky je take velmi dobra, poradi skladeb je ale, oproti vinylu, trochu pozmeneno. A skutecnost, ze o nich nikde neni ani zminka, vypovida tak trochu o skutecne hodnote CD.
Pokud vlastnite tuto LP, neni treba propadat panice. (Strange Ways Records 2012 – WAY 306 / Indigo 97084-1) Ackoli norsky neumim ani slovo, nechal jsem se od pani Bremnes okamzite presvedcit o tom, ze se mam uvolnit a proste jen vychutnavat. A nelitoval! 
) stejne kvalitni CD, vcetne “bookletu” s texty(!). Tahle produkce je vazne nadstandartni! 
Čekám pošťáka
