Tak ešte dnes pospamujem. Dlhšie som už nepočul ten album, no je výborný. Darkside - Psychic

Taká jemná downtemp-ová psychadelia? By som to nazval. No posúďte sami skrz youtube.

... a "The Cat" na štyroch Hammondoch B3 ... jedna s mojich srdcoviek

bacil2: Neviem či máš, resp. poznáš album Duka Ellingtona - New Orleans suite. To by ti mohlo tiež "šmakovať". Ako som si pustil kúsok The Cat, hneď som si spomenul na ten album.

jj tie hammondy na začiatku majú rovnaký feeling. veľmi dobré albumy.

Al Di Meola - The Infinite Desire

Je fajn, že s Di Meolou hraje celá kapela, klavírista je báječný. Vyšlo u Telarcu, kvalita nahrávky výborná.

-------------------------------------------------------



Larkin Poe - Peach

Zajímalo by mě, jak by tahle deska zněla, kdyby se toho producentsky ujal Quincy Jones, a místo zkreslení, které dámy milují (neb na minulém albu přineslo úspěch), by bylo vše průzračné a přirozeně znějící, na "scéně" by byl přehled, každé tlesknutí dlaní by bylo dokonale separováno a celé by to podmázl tunou vokálů,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, jenže, jak bylo řečeno, děvčata volí zkreslení. Třeba i ve Freedom, kde většina nástrojů i hlasy znějí přirozeně, aspoň přidají synťákovou špínu ke zvuku nádhermně měkoučkého kopáku. A v dalších písních už je zkeslení víc a víc.
Nicméně,
ne že by zkreslený zvuk byl úplně marný, jisté kouzlo má,
a hlavně,
skladby mají tah, má to nápad, chytlavý rif nebo refrén.......................................................
Moderní blues-rock.

Pytel píše: ↑

01 čer 2017 13:03

Roger Waters : Is This The Life We Really Want?

Od včerejška jsem poslechl jedním dechem už třikrát, obsahově a zvukově super, ty kytarové grify , jeho zpěv -- pro mne asi deska tohoto roku. Už se těším až ji budu mít na vinylu.

Paul píše: ↑

04 čer 2017 10:25

Pytel - Mirku pravdu díš....já to poslechnul poprvé a nic moc se mě to nelíbilo,asi jsem čekal nějakou převratnou věc...ale protože mám Rogera rád a mám od něj vše tak jsem to asi ještě 3x poslechnul a je to povedené.Je to dle mého klasický Waters-spíše z doby pros and cons a final cut....hodně dobré.

Pro mě zklamání, ale jenom trošku, dávno od Rogera nic nečekám a popravdě -- jediná jeho vynikající sólová deska je ta, kterou natočil ještě s Pink Floyd
THE FINAL CUT.
Když třeba zpívá
Floating down through the clouds
Memories come rushing up to meet me now.
In the space between the heavens
and in the corner of some foreign field
I had a dream.
I had a dream........
jde na člověka až posvátná krása......................................... nikdy později se k Final Cut už ani vzdáleně nepřiblížil...

Každýmu se líbí něco jinýho a je to tak správně. Rozptyl kapel a desek je obrovskej.

Ale nemohu souhlasit s tak jednoduchým a pro mne nepřijatelným hodnocením Dadafta na RW. RW má všechna alba vynikající a natolik rozdílná, že se nedá takto hodit do pytle celé jeho dílo.

Po mnoha letech vydal vynikající album. Kdo čekal něco zcela převratného je naivní. RW tam má i odkazy na bývalé desky, a kdo jeho tvorbu zná, zcela jistě je identifikuje. Dokonce použil již smyčky z minulých prací.
Ale jako celek to drží naprosto pevně v pohromadě a já mu jen mohu poděkovat. Jeho pesimismus a "boj proti světu" se nezmění. Je to jeho značka.

Právě poslouchám 2CD Davida Gilmoura - Live at Pompeii. Jsou to všechno skladby známé a mnohokrát slyšené, malinko jiné v nuancích a prostě někdy v trochu jiném kabátku. Přesto se nemohu ubránit dojmu, že ač staré známé, je prostě suprově provedené nejen hudebně, ale i zvukově s nevídaným (na dnešní dobu) DR.
Jsem spokojen.

Walter Trout - Blues for the Modern Daze

Poctivé bilé elektrické blues. Plný zvuk.

https://www.discogs.com/Hans-Zimmer-Jac ... e/10606864

Pre veľa z vás stará známa. Snáď jeden z mála podarených soundtrackov, na ktorom je Zimmerov podpis. Veľmi príjemne vyskladaná hudba, skvelé aranžmá. Napriek tomu, že ho spravili Shea s Klebe-om, tak tam veľmi cítim Ramina Djawadi-ho. Ale tak to môže byť len môj pocit. Každopádne fakt odporúčam pre tých, ktorí tento album ešte neokúsili. Skvelá dynamická nahrávka, pri ktorej sa ale človek aj príjemne uvoľní.

David Bowie - Scary Monsters (and Super Creeps) 1980 CD nosič obsahuje live bonusy co na LP nejsou
Fleetwood Mac - Rumours (1977) kdysi lic. Supraphon ve falešném obalu jak bývalo u nás zvykem

Dudley Taft - Skin and Bones

Dudley Taft se sice narodil v metropoli USA Washingtonu D.C. a tahá se s muzikanty ze Seattlu, ale stačí se na něj podívat -- zrcadlovky, džíska, kozí bradka a na hlavě vysoce kvalitní stetson -- a není pochyb, kam se hlásí,,,,,,,,,,,,,,,,,, konec konců v písni Leland Mississippi Blues přímo zpívá Mississippi, odtamtud přicházím...
Blues-rock / south rock / hard rock, těmi je Dudley odkojený.
Album se pomalu rozjíždí až k nádherným, klasickým hardrockovým peckám Space Cake nebo Ain´t About the Money.

A dnes také Taftovo nejlepší album, víc do bluesrocku Dudley Taft - Left for Dead

Helloween - Pumpkins United