Děkuji Checkovi za shrnutí problémů s kalkulátory panelových rezonátorů a přidám citát pana Fišera Kurta z MFF UK, které zrovna čtu:

"Nesmyslů je víc než správných věcí..."

a poznámku: Teoreticky mohou být správné, ale prakticky nefungují, nebo výrazně odlišně od teorie.

A to je také důvod, proč v praxi se doporučují širokopásmové, neladěné úpravy a teprve poté řešit selektivně zbývající problémy, je-li to ještě nezbytně nutné.

Aleska píše:Teoreticky mohou být správné, ale prakticky nefungují, nebo výrazně odlišně od teorie.

Máš pravdu, nechal jsem se unést pohledem na osm krabic rezonátorů, které jsem téměř všechny zkoušel v kombinaci se sedmi typy čelních rezonančních stěn, přitom některé kombinace jsem realizoval a měřil raději vícekrát. Ani se mi to nechce počítat, kolik těch měření bylo. Ani jedno moje měření nesedí s tím, co někdo teoreticky odvodil.

Aleska píše:A to je také důvod, proč v praxi se doporučují širokopásmové, neladěné úpravy a teprve poté řešit selektivně zbývající problémy, je-li to ještě nezbytně nutné.

V praxi se doporučuje to, co už někdo milionkrát použil (nikoliv ověřil) a nad skutečným řešením basů se jenom trapně krčí rameny.

slayerss píše:K tý vatě ... ošetřit to jde stejně neprodyšně jako např. ve stropě atd

A mozna, ze prave to neprodysne uzavreni (zavareni do folie) meni ucinnost takoveho zatlumeni tim, ze to pak funguje jako sveho druhu membrana. Vzduch pak nemuze volne pronikat do struktury vaty, ale zacnou pusobit zmeny tlaku, ktere zpusobi stlacovani (pruzeni) celeho takto zabaleneho baliku. Pak je ale otazka, jestli by stejne neposlouzil i jiny podobne pruzny material ? Treba molitan a nebo pytel tenisovych micku

slayerss píše:Dále taky pokud jde o bass traps,musí být dodržen správný poloměr.Pokud to totiž přeženem a uděláme tvar obráceně,bude to zvýrazňovač basů.

Tvoje vnímání fyzikálních dějů je neuvěřitelně zábavné.
S realitou to má, ale společného asi tolik, jako hrdina "akčňáku" uhýbající kulkám

bh69 píše: Uplně nejsnažší by si bylo použít sendvič s přední deskou (třeba sololit nebo by možná stačila i silná fólie) za kterou by byla vata (nebo molitan, který je pružný ?) a celé by to snad fungovalo jako zatlumená membrána ?

Nedávno jsem dal na přední stěnu promítací plátno napnuté v rámu,
je to taková velká hodně napnutá membrána (nejdřív jsem myslel,
že mi omylem dodali menší plátno, nevypadalo to, že by se to dalo do toho rámu napnout).
Zdá se, že to kupodivu nějaký vliv
na basy má, ale neměl jsem ještě čas to moc zkoumat. A i kdyby nemělo, tak
je to lepší než promítat na stěnu.

Ještě bych potřebova nějaký diffusor rozumného vzhledu a funkčnosti,
tohle vypadá zajímavě, až na tu cenu http://www.truesoundcontrol.com/products/PSSA22.html

Šeďoure,Tvúj příspěvek je rozhodně vtipnej ale radši dám na člověka s dvacetiletou praxí v oboru akustika (kterou p.Brich rozhodně má) než na někoho koho znám pouze z fóra a jeho příspěvky mají formu sice vtipnou ale jinak nic neříkající.
Na avmanii jsi nadělal velkou paseku,vyštval dost lidí,tady to nedělej.

http://www.youtube.com/watch?v=DRO1NaSzTVI
v praxi nejake stelovani asi neni treba, ale je to docela pekny

Ty jsem se pokoušel ztvořit.
http://galerie.avmania.e15.cz/showphoto ... user=71461

slayerss píše:Ty jsem se pokoušel ztvořit.
http://galerie.avmania.e15.cz/showphoto ... user=71461

dobry, jen mi to prijde docela masivni, vaha nebude nejmensi .. A jaky s tim mas zkusenosti ? Projevilo se to nejak znatelne na zvuku ?

Jo sloužej do dnes,mám je na prvních odrazech.
Asi je lepší udělat je z lamina,já měl po ruce prkna tak jsem to udělal z nich.

šeďour píše:................
Tvoje vnímání fyzikálních dějů je neuvěřitelně zábavné.
S realitou to má, ale společného asi tolik, jako hrdina "akčňáku" uhýbající kulkám

Šeďoure, tak tohle se ti skutečně podařilo

Registrován: 05 dub 2011 15:11
Poslední návštěva: včera, 21:10
Celkem příspěvků: 1

A hned flamewar nebo trolling, ale spíše TROTLING

Dne 15. srpna jsem ve svém příspěvku tohoto vlákna napsal tuto větu:

Nebudete-li mít co smysluplného k tématu říci, prosím neříkejte to.

Tato prosba platí stále a jsem toho názoru, že toto vlákno a i celé toto fórum nepotřebuje členy, kteří pouze vyvolávají hádky a nedělají nic jiného, než že si tím léčí své EGO, o mindrákách ani nemluvě. Takže by ti skutečně prospěl BAN a to minimálně v délce totožné rozdílu doby tvé registrace a prvního příspěvku. Ale budeš-li mít skutečně něco smysluplného k věci, nebo alespoň nějaký obhajitelný názor na problematiku zde probírající, rád si jej přečtu, ale toto NE

check píše:... Snad se už chýlím ke kýženému cíli - basový rezonátor s centrem pohltivosti na 42 - 44Hz. Poté budou následovat pokusná aplikační měření ve větším měřítku, až nakonec profesionální měření podle přístlušné normy v dozvukové komoře (nikoliv v bezdozvukové)...

...Máš pravdu, nechal jsem se unést pohledem na osm krabic rezonátorů, které jsem téměř všechny zkoušel v kombinaci se sedmi typy čelních rezonančních stěn, přitom některé kombinace jsem realizoval a měřil raději vícekrát. Ani se mi to nechce počítat, kolik těch měření bylo. Ani jedno moje měření nesedí s tím, co někdo teoreticky odvodil...

Obdivuji tvoji výdrž a zarputilost věnovat se problému, na který se jiní vykašlali

Otázkou ale zůstává opakovatelnost toho, k čemu jsi došel - bez opakovatelnosti na jiných kmitočtech by to totiž byla jen Checkova slepá cesta a to bych nerad Takže jestliže jsi u cíle na 42 - 44 Hz, pak by to mělo být lehce modifikovatelné i pro jiný kmitočet, protože každá místnost bude potřebovat něco jiného, nebo dokonce léčbu na několika kmitočtech najednou, třeba na 3 - 4. Neříkám najednou, ale postupně, protože vyřešením jednoho problému se na jeho místo dostane jiný, taky nepříjemný. A zde uznávám: To již bez měření nepůjde, jde o doladění systému.

check píše:

bh69 píše:a co treba kmitajici panely nebo rezonatory ? tam zase funguje tlak na plochu te desky nebo na plochu vstupni sterbiny (stlacuje vzduch uvnitr rezonatoru - nebo ne ?

Ano, ale rezonátory tlumí akustický tlak. Mluvil jsem o pórézním tlumení, které tlumí akustickou rychlost.

Když jsem se dnes ráno probudil a nechtělo se mi již spát, uvědomil jsem si, že mně v noci napadla hříšná myšlenka, že všechno může být úplně, ale úplně jinak...
Podle Wikipedie je zvuk mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat sluchový vjem. Podle tohoto je zvukem kmitavý pohyb molekul vzduchu aje vyvoláván pružným odporem prostředí. Obojí je pravdivé a nevyvratitelné (tedy snad, nikdo neví co bude zítra).
Problémem odrazů zvuku se zabývá například Encyklopedie fyziky, odkud je tento příspěvek:

Proto se např. stěny hudebních sálů pokrývají koberci, zatahují se kolem závěsy, … aby část zvuku hudební produkce pohltily a nedocházelo ke zkreslování zvuku pro posluchače. Jsou-li stěny holé, téměř všechen zvuk se odráží zpět do místnosti a skladba nebo projev se stává velmi nesrozumitelný.

a řada jiných webů.
Všechny se ale při hodnocení zvuku shodují v tom, že lze přirovnat zvuk ke světlu a tím si problematiku silně zjednodušit. Příkladem je opět Encyklopedie fyziky, kde se doslova v kapitole 2.3.8.3 píše:

Jsou-li odrazné plochy větší než vlnová délka zvukového vlnění lze při popisu šíření zvuku aplikovat zákony geometrické optiky: představu šířících se vlnoploch nahradit představou zvukového paprsku, který vychází ze zdroje zvuku a šíří se přímočaře ve směru kolmém na kulové vlnoplochy. V případě dopadu zvukového paprsku na odraznou plochu se řídí zákonem odrazu stejně jako paprsek světelný.

Jsou-li odrazové plochy větší.... , takže si to vlastně silně zjednodušujeme a to minimálně právě pro oblast basů. Obvyklý nejmenší rozměr klasické místnosti je cca 2,5 až 2,6 metru a tedy pod 135 Hz srovnání zvuku a světla začíná pokulhávat. V mém případě je druhý, delší rozměr 4 metry => 86 Hz a nejdelší 5,4 metru => 64 Hz a zde tedy srovnání se světlem již kecá, ale je to pochopitelně omluvitelné = jde o to, aby to každý pochopil, čili předkládáno "po lopatě", což se stejně u většiny nepodaří.

Já bych vlastnosti zvuku co se týká odrazu (mluvím o oblasti basů pod 135 Hz) spíše přirovnal těmto obrázkům
snad se nikdo neurazí, čůrající chlapeček z Bruselu je příkladem chování zvuku na kmitočtech pod cca 135 Hz (tedy podle mne ).

Přistoupíme-li na tezi, že zvukový paprsek na kmitočtech v oblasti basů chová jako proud vody, pak jej můžeme hodnotit podle dynamiky tekutin, viz. opět Encyklopedie fyziky, stať 1.6.5.1

Proudění tekutiny je pohyb tekutiny v jednom směru.

ze statě 1.6.7 vyjímám obrázek znázorňující rychlost kapaliny v konstantním průřezu , největší velikost rychlosti mají částice kapaliny, které procházejí středem průřezu trubice.

Přistupme tedy na tuto tezi a zaměřme zvuk chovající se jako proud vody do rohů místnosti, co asi nastane ? Mohu-li si sám odpovědět (určitě to bude špatně), pak do rohu dorazí jen ty nejrychlejší částice ze středu a ostatní se tam ani nedostanou, protože nemohou, odrazí se již dříve.
Dle mne převážná část zvuku z nejnižšího basového rozsahu se tedy do přímého kontaktu se stěnou (natož s rohem) ani nedostane, protože nemá prostě možnost. Ale již je v oblasti Bass trapu a tedy i na tuto zvukovou energii působí, byť méně.

Omlouvám se všem, kdo si nyní rozbíjejí hlavu o obrazovku , je to jen a jen teorie...

Přiznám se, že jsem příliš tuto teorii nepochopil, takže se k ní nebudu vyjadřovat, ale myslím, že hledat pokulhávající (v tomto případě např. proto, že na rozdíl od hydrodynamiky se tady uplatňuje zmíněná pružnost vzduchu) analogie je poněkud zbytečné. Myslím, že představit si "převalující" se masu vzduchu, kdy se jeho částice přesouvají cyklicky z oblasti s velkým tlakem do oblasti s malým tlakem a zpět a tím vznikají v určitých místech změny tlaku (hustoty vzduchu) a v jíných proudění ("vítr") daný přesuny těch částic je dostatečně názorné. Tak proč to komplikovat ?

bh69 píše:...Tak proč to komplikovat ?

Protože sami odborníci tvrdí, že jejich závěry jsou taky jen silně zjednodušené, proto ...

Jsou-li odrazné plochy větší než vlnová délka zvukového vlnění lze při popisu šíření zvuku aplikovat zákony geometrické optiky: představu šířících se vlnoploch nahradit představou zvukového paprsku, který vychází ze zdroje zvuku a šíří se přímočaře ve směru kolmém na kulové vlnoplochy. V případě dopadu zvukového paprsku na odraznou plochu se řídí zákonem odrazu stejně jako paprsek světelný.

Řekne-li odborník a), pak taky musí říci za b) a to se neděje. Pominout v teoriích basové pásmo pod cca 135 Hz je stejný nesmysl jako názor zastánců ptačích minibudek, že to nejkrásnější z hudby je jen v oblasti vyšších basů až výšek, tak proč dospělé bedny, hrající již od podlahy A když dospělé bedny, tak s ucelenou teorií a ne jen zjednodušeně