Pamatuju si časy, kdy u nás v rodině zastupoval audio sekci tesláckej cívkáč a gramec (zhruba tak roky 1975-85). Celou dobu jedna přenoska, jednou vyměněnej hrot. Praní desek spočívalo v roztočení LP platne na talíři gramofounu a přidržení přiložené "antistat" houbičky z molitanu na desce, tzv. suché praní (předchůdce ultrazvuku). Viditelnej prach zmizel, ostatní nás nezajímalo. Z hrotu se případná nahromaděná vlákénka prachu sundavala opatrně pod lupou ručně....a jak to panečku hrálo

.!!! Trochu to asociuje situaci, kdy jsme celé dětství prováděli (za pomoci přistaveného můstku) krkolomná salta na bicyklu Pionýr jenom tak na divoko, s hlavou chráněnou max. vlasama. Dneska maj parchanti na palici naraženou helmu, i když jdou s mámou za ruku nakoupit do sámošky

.