Omlouvám se. Až teď jsem si všiml, že Valencia a Cadenza Red mají stejnou hmotnost a doporučený přítlalk.

S499_1023 píše:Hladká deska je na štelování antiskatingu blbost, protože tam chybí právě ta dostředivá síla, vznikající interakcí hrot - drážka. Na hladké desce se dá nastavit akorát ten nulový antiskating jako referenční bod. Jinak je na nastavení antiskatingu optimální pravá monofonní deska - s čistě stranovým záznamem. Pak to od ucha nastaví i hlušec, jako jsem já.

No blbost to asi není, protože se deska za tím účelem vyráběla. Používám měřicí gramofonovou desku MGD3 kdysi vydanou Supraphonem ve spolupráci s čs hifiklubem. Další kousek je z někdejší prodejny Ve smečkách, tichá drážka pro měření odstupu a hladká plocha pro as.
Postup je ten, že přenoska se spustí na hladkou plochu ,samozřejmě za pohybu desky. Pokud as. chybí nebo je nedostatečný, dostředivá síla způsobí , že přenoska pojede po té hladké ploše ke středu desky. Pokud je as. příliš veliký, táhne ji to ke kraji. Při ideálním nastavení as. po spuštění jehly na točící desku zůstává v kterémkoli místě desky na místě, netáhne jí to na žádnou stranu. Nežádoucí boční síly jsou eliminovány. Je zde přímo zrakem vidět případné působení dostředivé síly. Rychlé a účinné.
S monofonní deskou to někdy vyzkouším, mám také měřicí kmitočtovou mono desku, uvidím, dám pak vědět.

Myslím, že na hladké desce to nemusí být přesné, protože hrot, pohybující se v drážce vyvolává tření jinak, než na hladké ploše. Proto je nejpřesnější seřizovat antiskating na gramofonové desce se speciálními signály.

Přesně tak. Na hladké desce se naměří jen cca. jedna třetina skutečně potřebného antiskatingu, v závislosti na tvaru hrotu (čím štíhlejší hrot, tím silnější antiskating je potřeba). Není potřeba speciální deska, stačí skutečná monofonní deska - t. j. ne deska, která má v každém kanále vyrytý stejný signál pod úhlem 45 stupňů, ale deska s jediným stranovým záznamem.
A tichá drážka k měření odstupu je taky dávno překonaná, na té se dá naměřit odstup tak do 42 - 43 dB "A", pak už to hluk drážky spolehlivě přehluší.

Já to zkusim na té monofonní desce.
Jinak teda (teorie a praxe gramofonového záznamu) NEEXISTUJE stereofonní deska s monofonním signálem. Nebo jinak. jestli vyryjeme třeba sin 1kHz na monofonní aparatuře se stranovým záznamem a tentýž monofonní signál pořídíme do obou kanálů na stereofonním zařízení 45/45 st. ve výsledku dostaneme opět monofonní stranový záznam. Ty dvě desky se nebudou lišit.
Rycí stereofonní jehla se chová takto podle přivedených signálů:
A plus B (do obou cívek stejný signál ve fázi) - vznikne stranový záznam MONO
A minus B (do jedné z cívek fázově otočený signál) - vznikne hloubkový záznam ROZDILOVY SIGNAL
A nebo B (signál jen do jedné cívky) - jehla ryje pod uhlem 45st. vlevo nebo vpravo - vznikne záznam jen v jednom kanálu.
Ověř si to, třeba u p.Zatloukala.

Seřizuji antiskatíng podle desky Hi-FiNews :
Side Two
Bands 1 + 4 + 8
Tracking ability (300Hz L+R at +15dB)
Signál má být bez zkreslení v obou kanálech stejně hlasitý. Testovací signál je nahraný na kraji, uprostřed a na konci desky. Tím pádem, bych po nastavení, měl mít "antiskating" na celé ploše desky seřízený stejně.
Zkoušel jsem po seřízení dát jehlu na hladkou desku, ramínko se nedrželo na kružnici a mírně ujíždělo.
Toť moje zkušenost.

Pridanim dalsieho protizavazia sa problem vyriesil. Jednalo sa o identicke zavazie ktore pouziva project pri svojich gramofonoch.

Nastavovat antiskating na hladký desce je technicky naprostá blbost, ale s oblibou mezi hifisty tradovaná.Antiskating se dá VELMI ORIENTAČNĚ nastavit pomocí desky s monofonním záznamem a sluchu.

Nastavit ho přesně (tedy eliminovat tvarový zkreslení signálu ) lze JENOM pomocí měřicí desky a sledováním tvaru signálu na osciloskopu !

Celkově tahle operace zabere pár minut.Správný nastavení pochopíte teprve, až když na vlastní oči uvidíte (na obrazovce osciloskopu), co udělá s tvarem signálu v jednom a druhym kanále špatně nastavenej antiskating (ať už to bylo pomocí sluchu, nebo jen podle stupnice na ramínku).

Aby to ve finále nebylo tak, že někdo nepoužitou (hladkou) stranu, omylem použil a ostatní to už jen opakovali.
Možná někdo najde, jestli je na hladké straně nějaký popis, k čemu má sloužit.

Zkouška na hladký desce je prostě jeden z oblíbenejch hifistickejch mýtů, protože je to jednoduchej test a pro technicky nevzdělanýho člověka (např. prodejce) je to snadno vysvětlitelný.Tak se to šíří dál a dál.
Ale co udělá tvarový zkreslení způsobený dostředivou silou se signálem při změně přítlaku, to je pouze dobře vidět, ne slyšet.

Už vidim, jak jsem naštval nějakýho analogovýho zlatoušce...cože !?...že to neni slyšet ?...to já to teda slyšim !

A já říkám, že slyší v tomhle případě leda prd.
A mít nastavenej tak přesnej přístroj jako je gramofon jen podle ucha, může jen naprostej hlupák.Co potom poslouchá onen zlatoušec ?...haldu zkreslení !

P.S. nebavíme se tady o retrohifi v podobě zachovalejch šasí Tesla HCxx, zázraků NCxxx a o podobnejch jednoduchejch strojkách.Řeč je o gramofonech za desítky až stovky tisíc (korun).

ako sa potom nastavuje antskating ked si pustim mono nahravku? cim sa to reguluje? podla navodu ku gramofonu ma protizavazie moznost umiestnenia v 3 polohach podla vahy prenosky.

Pokud máš měřák, co by uměl testovací frekvenci, tak bych s ním měřil mezi žívým L a R. Když se bude napětí blížit nule, tak hrajou oba kanály to samé. Podobné to bude do beden nebo do sluchátek. Když bude mono uprostřed, tak hrajou to samé.
Případně použít zvukovku jako osciloskop. Možností je plno. Pokud nemáš plynulou možnost nastavení, tak je to trochu honička. Ale určitě máš různá závaží a různé polohy. Tak si musíš pohrát.

aha, no konecne som to pochopil. cize ak mam zavazie na najvzdialenejsej pozicii od ramena, a stale to nestaci, tak mozem zvysit vahu protizavazia? to som nevedel, v navode ku gramcu pisu len umiestnenie protizavazia do niektorej z troch drazok vzhladom na vahu prenosky. o dalsom pripadnom zvyseni protivahy som tam nic nenasiel. dakujem za informaciu, opat som mudrejsi...

Žádný gramofon na světě neumí kompenzovat průběh dostředivé síly přesně.
Je potřeba si uvědomit, že sila potřebná ke kompenzaci dostředivé sily se během přehrávání mění a to nejen ve své velikosti, ale i ve svém směru. Dostředivá sila je přímo úměrná chybovému snímacímu úhlu. Tedy v nullpointech je potřeba antiskatingu nulová, protože v nullpointech je i nulová velikost chybovému snímacího úhlu. Od počátku desky po první nullpoint je chybový snímací úhel kladný a tam antiskating funguje opačně než by měl !!! V prvním nullpointu je potřeba antiskatingu nulová, pak se chybový úhel dostává do záporných hodnot a tam antiskating funguje správně, v druhém nullpointu je opět nulová potřeba antiskatingu a za nim se průběh chybového úhlu vrací do kladných hodnot a antiskating funguje opět opačně než by měl.

A kdyby byl antiskating elektronický ? Ten by si uměl pohlídat polohu raménka.