Dosť často sa prezentuje názor, že "kovové membrány najlepšie zahrajú činely", ale ide zrejme o ničím nepodložený mýtus.

palipol píše:Dosť často sa prezentuje názor, že "kovové membrány najlepšie zahrajú činely", ale ide zrejme o ničím nepodložený mýtus.

Hmmm, tak zas až tak veľký mýtus to byť nemusí, dá sa o tom polemizovať.
Zoberme si to tak, že kaloty jednotlivých meničov (nech majú rovnaký rozmer) majú rôznu hmotnosť, a tým spätne ovplyvňujú správanie sa celej kmitacej sústavy ( cievka, záves/tlmenie,) . To môže mať celkový vplyv na prenášané pásmo. Preto každý spoľahlivý výrobca venuje nemalé náklady na čo najdôkladnejšie zhotovenie celého "tela" meniča.
Jasné, škriekať bude každý čínsky "výškač", tak isto sa so zvyšujúcou frekvenciou znižuje schopnosť vnímania sluchu , lenže berme do úvahy aj to, že frekvencie od 10kHz do 20kHz aj keď ich už tak silno nevnímame, pôsobia na naše podvedomie- z toho je aj pocit dobrých repro a unavujúcich repro.(okrem iného)
Preto som presvedčený, že je rozhodujúce, aký materiál je použitý. Dotvára to však skôr odtieň, ktorý sa už pri skutočne kvalitných meničoch prestane zreteľne prejavovať, ale bude tam vždy!

Ale určite, že každý druh materiálu membrány má svoje vlastnosti a tie sa vo zvuku prejavujú. Otázka do akej miery, či má zmysel tento aspekt rozoberať, či kovový zvuk najlepšie prenesie membrána z kovu.Množstvo výrobcov špičkových meničov má rôzne konštrukcie s rôznymi druhy materiálu kmitacích elementov. Výrocovia reprosústav ich vyberajú skôr podľa vhodnosti spojenia s meničmi na ostatné pásma, ako podľa materiálu z ktorého je membrána výškového meniča.
Nechcem tu ale rozvíjať teórie, výrobcovia a stavitelia reprosústav na tomto fóre by sa mohli vyjadriť a priblížiť túto filozofiu.

To: palipol -:

Je tu nekdo, kdo
1. konstruuje vyskove reproduktory,
nebo alespon
2. se o konstrukci vyskovych reproduktoru dlouhodobe zajima, cimz mam na mysli, ze alespon teoreticky ji ma zvladnutou, cetl o tom nekolik knih a soustavne sleduje publikacni cinnost s tim spojenou,
nebo alespon
3. nekdy o tom cetl alespon jednu monografii?

Nebo jsou vsichni v kategorii 4. "radio Jerevan hlasilo, ze kovove membrany hraji uzasne cinely"?

david

vždy jsem udělal dobře, když jsem se řídil radami audiofilů - ať už to byl efičák nebo massimo ambrosini.

téměř nikdy mi nesedly rady techniků a konstruktérů.

david píše:Je tu nekdo, kdo
1. konstruuje vyskove reproduktory,
nebo alespon
2. se o konstrukci vyskovych reproduktoru dlouhodobe zajima, cimz mam na mysli, ze alespon teoreticky ji ma zvladnutou, cetl o tom nekolik knih a soustavne sleduje publikacni cinnost s tim spojenou,
nebo alespon
3. nekdy o tom cetl alespon jednu monografii?

Nebo jsou vsichni v kategorii 4. "radio Jerevan hlasilo, ze kovove membrany hraji uzasne cinely"?

davide, to je dobrý !

Prosím tě, jsi na špatné adrese. Toto je fórum uživatelů, ne konstruktérů. Techniky zde máme, ale ti mlčí.
Jdi na Audioweb.cz a kontaktuj Dawsoo, Pistoleho, Kyselima a jiné. Ale ani ti nekonstruují, maximálně dělají tunning. není ani důvod, co na špičkové kvalitě chceš dál zlepšovat ?

Aaaaaa, jasne, rozumim! Oprava: body 1 az 3 se nahrazuji takto: je tu nekdo, kdo testoval bezprostredne proti sobe tweetery ruznych konstrukci ve slepych testech?

davide, pravděpodobně opět vedle. Ale na Audiowebu.cz je to Dawsoo. Ten ty "nuance" zvuku výškáčů dokáže nejen rozlišit, ale i specifikovat proč tomu tak je. Navíc dokáže naprosto nezištně poradit (a dobře).

V tom pripade mi pravdepodobne unika smysl teto diskuse...

david píše:V tom pripade mi pravdepodobne unika smysl teto diskuse...

Ak máš lepší nápad, ja sa pridám.

Svetové akademické fórum o vejškáčích z tohto vlákna asi nebude, ale keď každý napíše trochu o tom svojom (tweeteri),tak by to moholo byť aj zaujímavé.

palipol píše:Svetové akademické fórum o vejškáčích z tohto vlákna asi nebude, ale keď každý napíše trochu o tom svojom (tweeteri),tak by to moholo byť aj zaujímavé.

já na svých textilních Supronylech mám rád hlavně dvě věci palipole:
- že jsou velmi málo směrové, hrajou fakt skoro do 180°
- že jsou skvěle navázané na střeďáky, tj. nejsou oddělené od zbytku, nejsou "slyšet" a (nejen z tohoto důvodu ovšem) bedny "zmizí".

dadaft píše:

palipol píše:Svetové akademické fórum o vejškáčích z tohto vlákna asi nebude, ale keď každý napíše trochu o tom svojom (tweeteri),tak by to moholo byť aj zaujímavé.

já na svých textilních Supronylech mám rád hlavně dvě věci palipole:
- že jsou velmi málo směrové, hrajou fakt skoro do 180°
- že jsou skvěle navázané na střeďáky, tj. nejsou oddělené od zbytku, nejsou "slyšet" a (nejen z tohoto důvodu ovšem) bedny "zmizí".

Tak to ti aj trochu závidím, lebo na DualConcentric , ktore mam ja je to presne naopak. Ale na lepšie zatiaľ nie sú dukáty

David: Já - ale platí můj předchozí příspěvek. A odpověď na toto téma už nedávám ani na audiowebu.

Kdyz pomineme plazmove menice, coz je kapitola sama pro sebe, domnivam se, ze vliv na zvuk material samozrjme ma, ale urcite to neni jediny faktor, zvlast ne dnes.

Dulezitym parametrem membrany bude jeji pevnost, tj. aby se nedeformovala mechanicky, myslim, ze se to oznacuje bending nebo brake-up frequency.

Pokud si uvedomime, ze membrana tweetru se pohne 20 000x za sekundu tam a zpatky (aby zahrala 20kHz), dojde nam, ze jednim ze zasadnich parametru je
vaha membrany (budu se ted pro zjednoduseni situace zabyvat kalotovymi menicemi, ale pro ostatni to plati vicemene taky).

Vlastni vaha kaloty primo ovlivnuje dynamicke vlastnosti (hybnost primo zavisi na vaze, ze jo) a tak je jasny, ze jeji setrvacnost bude prinaset do systemu urcite zkresleni. Pokud by to nekoho zajimalo, mam nekde tabulku srovnani stejne velkych membran z ruznych materialu (titan, textil a ruzne organicke vlakna, hlinik, CVD diamant, slitiny atd.) co se hmotnosti tyce a jasne vede berylium (sorry, ted se mi ji nechce hledat).

Vypliva z ni ale, ze stejne velka a stejne pevna kalota z berylia vazi pouhych 10% te same textilni. Proto taky tyto menice maji o rad mensi zkresleni.
Ona Yamaha vedela, co dela (myslim, ze byli v '77 prvni - Focal, JBL, Scan-Speak, Revel, Paradigm ci TAD prisli pozdeji ), tenkrat ta vyroba asi nebyla uplne lehka, tenka vrstvicka berylia se naparovala na medenou formu ve vakuu a ta se pak sloupla - tady je fotka ze zacatku produkce http://mykl.cz/be.jpg

Kdyz porovnam zvuk tkaninovych a Be menicu ciste subjektivne (tedy vlastnim uchem), jasne vede opet berylium, a to i presto, ze treba jiz zminovane NS-1000 nejsou uplne nejlip sfazovany. Ten rozdil v Be ale zjistite, az kdyz si to postavite vedle sebe, do te doby vam prijde v pohode lecos... Ale tak je to se vsim

Jinak souhlas s dawsoo