Myslíte, že se v audacity dá věřit jeho zobrazovaní spektra nebo je to jen "velmi přibližné" ?
Viz obrázek


a toto je analýza té první nahrávky



Třetí track je downsamplovaný na cd formát 16/44, originál (č.2) je v 24/96, ta první je taky 24/96. Zvukově je opravdu dost rozdíl mezi tím 2. trackem puštěným z pc do dac a 3. trackem hraným z vypáleného cd v cdp a pak opět do stejného dac. Samozřejmě ve prospěch toho 2.tr z pc. Je to čistší, jemnější výšky.
A ta dynamika záznamu bez kompresese v 24 bitech je úžasná...

Jde o vlastní nahrávky, proto se mi nějak nezdá, že by mi to šlo až do 40 kHz. Ale asi jo...nebo je v tom nějaký fígl?

Jo a ten 1 track je jiná nahrávka než 2. a 3.

Trochu jsem si hrál a ještě bych dodal jiný zajímavý příklad :



Jde o vygenerované sinus tóny 5 kHz, 10 kHz a 15 kHz a to vždy 2x jednou v sample rate 96 kHz a podruhé 44kHz.
Tady je vidět, jakým pokroutkám se dnes říká HiFi...už při 10 kHz se signál silně deformovaný. Je otázka, jak to pak d/a převodník rekonstruuje, ale asi nic moc. Jak má vědět, že to tak podobně nemá být, že...Člověk se až diví, že to vůbec hraje a dokonce někdy i slušně.

a tady je realná nahrávka (nějaké perkuse) v 96kHz a pod tím resample na 44kHz. Při převodu z 32 bit na 16 bit dojde ještě k dalšímu jemnému zkreslení. Patrně nějaké speciálnější algoritmy budou vypydat trochu lépe, ale o moc asi ne..., co myslíte?

Nechci se nějak zastávat 16/44, protože ani nic jiného digitálního neposlouchám. K těm prvním obrázkům: ať už je downsampling na 16/44 realizován jakkoliv, není to a nemůže být to samé jako přímé vzorkování 16/44. Řekl bych, že původní frekvence by musela být mnohem větší než jenom cca dvojnásobná. Frekvenční analýze moc nerozumím, asi to je výkon vs. frekvence.

Dále bych byl velice opatrný se závěry dělanými ze softwaru, který je černá skříňka. V digitální oblasti se dají dělat neuvěřitelné manipulace, různé "noise shaping", které za určitých podmínek vedou k ohromujícím výsledkům měření, které ale neplatí pro celé spektrum. Ale jestliže slyšíš zlepšení, tak to na tvém hardwaru asi tak bude. Zkus třeba CD 16/44 nějak upsamplovat, jestli taky uslyšíš zlepšení.

petrL píše: Ale jestliže slyšíš zlepšení, tak to na tvém hardwaru asi tak bude. Zkus třeba CD 16/44 nějak upsamplovat, jestli taky uslyšíš zlepšení.

To co slyším není zlepšení, ale zhoršení 16/44 oproti originální nahrávce 24/96, což odpovídá tomu méně přesnému samplování vysokých tónů.
Upsampling nemá pro mne cenu zkoušet, ježto se to přehrává přes DAC, který sám upsampluje na 192kHz v min.24 bitech, možná 32, nevím. Nemyslím, že by došlo ke zlepšení, spíše zhoršení vlivem třeba nevhodného algoritmu. Ale mohu zkusit upsamplovat a podívat se jak bude vypadat alespoň vizuálně.

Co mne hlavně zaráželo je, že v orig. nahrávce jsou ty tóny až přes 40 kHz, zvláště u té první, což je zpěv ptáků. To by znamenalo, že to záznamové zařízení je schopno to zaznamenat, což jsem nečekal.
Zkoušel jsem generovat tóny nad 20 kHz a audacity ukazovalo frekvenční spektrum celkem dobře, byl tam nějaký rozptyl okolo toho základního kmitočtu, ale nic moc, to asi kvůli nedokonale sinusoide při samplu 96kHz a tudíž se tam zjistily i nějaké odvozené kmitočty díky nepřesnosti výpočtu. Ale vcelku to odpovídalo.
Ještě bych to vyzkoušel v praxi na něčem, co vyluzuje nějaký ultrazvuk, nevíte o něčem? Prý píšťalka na psa (tu nemám) nebo spíše něco běžného, co je kolem nás. Nemáte ponětí?

Nebo zkusit toto.

noaid píše: To co slyším není zlepšení, ale zhoršení 16/44 oproti originální nahrávce 24/96, což odpovídá tomu méně přesnému samplování vysokých tónů.

Ne tak docela. Jak jsem psal, 44 kHz nějak vzorkuješ signál, který je už tak dost zničený vzorkováním 96 kHz. Musel bys oběma frekvencema vzorkovat analogový signál a pak teprve srovnávat. Nepíšeš, co máš za záznamové zařízení. 40 kHz je teoreticky možné, podobně jako 20 kHz na 44 kHz.

Jo a těch ultrazvuků se dá určitě najít dost. Vydává ho vlastně každé elektrické zařízení, kde se vyskytují ultrazvukové kmitočty. Více nebo méně, podle mechanického provedení. Spínaný zdroj v PC apod.

petrL píše:Ne tak docela. Jak jsem psal, 44 kHz nějak vzorkuješ signál, který je už tak dost zničený vzorkováním 96 kHz. Musel bys oběma frekvencema vzorkovat analogový signál a pak teprve srovnávat.

To sice ano, ale ten rozdíl nebude příliš velký oproti downsamplování. Jinými slovy ty informace se ztratí tak jako tak. Spíše jde jen o to, zda se ztratí 49% nebo 51%. Neodvážil bych se říct, signál na 96 khz je nějak příliš zničený, určitě méně než na jakémkoliv CD nebo LP či MD. A ve studiu se nejspíše taky pracuje ve vyšším rozlišení, tak se to kazí mixováním méně, a pak se to downsampluje na těch 16/44. Mám doma i prý studiovou nahrávku 24/96, díval jsem se kam až jdou frekvence, tak myslím, že to bylo jen tak do 25-30kHz, možná víc nezvládly mikrofony nebo to bylo odfiltrováno.

petrL píše:40 kHz je teoreticky možné, podobně jako 20 kHz na 44 kHz.

Problém je v tom teoreticky. V praxi bych rád viděl na osciloskopu výstup z DAC sinus 20k při 16/44. To asi neuvidím, spíše nějakou tu pokroutku, když pro celou sinusoidu jsou jen 2 hodnoty a je otázka, kam se vpasují, něco mezi obdélníkem a trojúhelníkem, to celé navíc namodulované rozdílem 22kHz-20kHz, která se pak "srovnává tím sig.správným kabelem". Chtělo by to zdroj sinus kmitočtu -> AD -> zobrazit v sw -> DA -> osciloskop a to při 44 i 96 a různých kmitočtech. Nemá někdo tu možnost nebo možná je k tomu někde nějaké pojednání s příklady?
V praxi si nyslím, že vše nad 10 kHz je na CD už dost poničené a celé zdejší diskuse o převodnících, kabelech atd. jsou o tom, jak to jakoby zaonačit, aby to poničené znělo lépe. V tom právě je na tom analogové LP lépe, i když tam jsou zase jiné problémy.

Boxer - pořeboval bych půjčit nebo zajít k tobě do jeskyně. Já je bohužel nechovám. Ale je pěkný

Záznam byl ze stereo mikrofonu na rekordér s AD převodníkem 24/96. Převodník není žádný audiofilský zázrak, když jsem zkoušel přes line-in výstup z DAC, tak v záznamu to nebylo stejné jako originál. Ale poslouchat se to dalo.

pořeboval bych půjčit nebo zajít k tobě do jeskyně.

Za tu jeskyni = nepůjčím.
Já je mám usazeny ve věži na svém nedávno navráceném rozlehlém panském sídle.

boxer píše:Já je mám usazeny ve věži ...

Skvělé, a nestraší ti tam?

Mimochodem ne každý ví, že sušené netopýří ucho přilepené na zeď přesně doprostřed mezi repro znatelně vylepšuje lokalizaci na vysokých kmitočtech u highendových sestav. Někde jsem viděl odkaz, cena kolem 4 000 USD. Myslím, že to používají při testech ve Stereu.

noaid píše: Myslím, že to používají při testech ve Stereu.

Nebo požívají? Teď si nejsem jist...

při downsamplingu má zásadní vliv na kvalitu dithering.

dadaft píše:při downsamplingu má zásadní vliv na kvalitu dithering.

To nejspíš ano, i ve fotografii to je podobně, zkoušel jsem to teď s 3 různými typy ditheringu i bez plus original a vizuálně není nijak rozdíl, je otázka, co by bylo slyšet.

Ty poslední obr. nejsou popsané, ale jestli jsou to ty, co na nich nevidíš vizuální rozdíl, tak jdi trénovat do víkendových příloh novin (najděte 6 rozdílů). Rozdíly tam jsou velké zejm. v polohách, kde procházejí nulou. Ony se vůbec vyšší vzorkovací frekvence používají spíš pro zlepšení přesnosti v čase. Amplitudové zkreslení uchu moc nevadí.