Několik postřehů z letošní výstavy:
1) Po včerejšku si už dlouho nepustím Allana Taylora v jakékoliv podobě...
2) I přes špatné podmínky na těchto akcích všeobecně, se mi líbil zvuk v kombinaci Triangle + Audiomat + Nordost + ta malá krabička, co údajně ruší elektrosmog a ležela před bedniskama... Pro mé uši bylo zvukové pásmo vyrovnané, poslech blížící se reálnému zvuku. Přednáška byla zajímavá, ale dlouhá (poprvé jsem slyšel zvuk 13 Hz - z testovacího CD).
3) Na reprosoustavě tannoy se mi líbila uvolněnost, vyrovnanost. Hrála tam klasika a zvuk klarinetu vycházel velice reálně. jako jedny z mála beden, nebyly "uřvané".
4) Canor patřila k povedenějším sestavám. Charakter podání zvuku byl hodně podobný jako v Rožnově s Triangly. Černá barva se žlutým podsvícením odstřelila design opravdu vysoko

5) Klipsch Palladium P37F jsem řadil také k povedeným zvukům. Spojení s NAGAOKA přenoskou a LP Federmanna bylo kouzelné. Kotoučák krásný napohled, rychlopřevíjení spolu s těmi zvuky, které to dělalo, působivé, ale zvuk už tak super pro mne nebyl. Ale celkově studio Iryson se líbilo.
6) U Pavla Dioka opět samé zajímavé věci, jako vždy. Na poslech LEBEN + HD 800 by to chtělo mít více klidu. Bedny Hollography působivý zvuk, ale místy mi to přišlo, že zvuk zkresloval. (klarinet mi zněl jako taková ta píšťalka, co v ní byl kousek papíru, pauzáku"...Mělo to takové zabarvení...Třeba jsem neměl štěstí na nahrávky
7) Zklamání ze Srolla. Tyto bedny mu neslušely. Quady hrály nejlíp, logany mi neučarovaly, ty regály hrály asi své maximum, ale nedokázaly dát dřevěným nástrojům "tělo". Prostě spodky chyběly a nemělo to tu správnou šťávu.
8) Totální zklamání z Focalů. Byl jsem tam 2x, pořád hrály stejnou nahrávku ze syntetizátorů, spíš jako na disco.... Takto prezentovat bedny z top highendu mi přišlo zhýralé a tristní. Po minutě jsem se vždy otočil a šel...
LP mi přišlo, že jsou již přebrané, co jsem chtěl sehnat, nebylo...Nic nového neoslovilo.
Moc jsem toho nestihnul, moc jsem nečekal, ale celkově dobré.