Velice dobře nahraný trash metal Arakain alba Schizofrenie a Black Jack.

Naprosto luxusní progresivní rock s normálním zpěvem od death metalistů s výborným zvukem (DR 6-9):

Opeth -Damnation

http://allmusic.com/cg/amg.dll?p=amg&sq ... fpxqeald0e

Jedna z nejlépe nahraných "black metalových" desek, která je ve skutečnosti spíš mix akustiky, parádního rocku a naprosto úchylného zpěvu. (DR - 9)

Shining - V: Halmstadt

http://allmusic.com/cg/amg.dll?p=amg&sq ... fwxzu5ldae

A album se záměrně tak špatným zvukem, až je ten zvuk naprosto úžasný i na drahé sestavě (taková ta filmová čistá špína) (DR - 10):

Burzum - Filosofem

http://metal-archives.com/release.php?id=382

Musím přidat jednu historyckou opravdu vydařenou nahrávku jazzrocku BLOOD,SWEAT&TEARS - BLOOD,SWEAT&TEARS ´69.
Mam běžné vydání od sony music z r. 2000. DR je 11-12 a podle grafů z audacity (zkoumal jsem první tři skladby) to není ořezané či stlačené což mě velmi mile překvapilo.

Když jsem byl s MB(PimBeChe)na HE 2010 v sobotu,tak jsme sem tam pustili s uctivým dovolením Michala jeho právě čerstvě zakoupené japonské vydání CD Meddle od Pink Floyd. A právě poslední ,6.skladba- Echoes zahřívala magnety repráků.

Dnes mě napadlo to malinko zkonrolovat,zda se vyplatí investice do těch drahých vydání nebo je to jak to tak někdy bývá bublina pod hezkým pláštíkem.
Porovnával jsem 4 vydání která Meddle má. Nemám na kontrolu LP,které nevlastním.
Jedná se o originál z r 1971,MFSL z téhož roku,pak dig.remastered z roku 1994,japonské vydání z roku 2009.
Výsledky konkrétního tohoto alba nechám na vaše posouzení.
1. Obrázek je DR skladeb.
2. Obrázek jsou levé stopy skladby Echoes.
3. Obrázek je zvětšený výřez 0,1 sec.

Ano Echoes vypada byt podareny remaster, uz som si to vsimol na High Hopes, viz moj prispevok vyssie.
Bohuzial, snad iba Pink Floyd (a Rush) si kontroluje to co sa pusti na trh, aby sa nemuseli hanbit za nejake odporne vydania.
Este mala poznamka, to CD nebolo prave zakupene, MFSL Meddle uz nejaku dobu doma mam. Od Zappu som kupoval punkacov na japonskom CD.

Vcera som si pustil remastrovany The Doors (mam nejaky box, kde su 6xCD+6xDVD-A) a skoro som padol z pohovky...

Dnes som si domov doniesol Black Box od Black Sabbath (8CD s Ozzym a 1DVD), remaster 2004 Warner, ktory je vraj z original pasov, nie ako ten co vydal Castle v 1994, kde je zdroj neznamy, no ale normalne sa ho bojim odbalit, pretoze ak bude mat DR pod 5, budem vrazdit....

BS nie je nejak dokonale nahraty, ale japonske vydania Paranoid maju DR10 a Master of Reality DR9, co neni uplne blbe na tento žaner...

PS: Zappaaaaaaaaa nemas este nejaky Ramones?

Boxer.Nemůžeš, nám neznalým grafů, osvětlit jak to vidíš ty?Jaké jsou rozdíly v měření a jak se to projevuje v výsledném zvuku a popřípadě,které vydání je nejlepší?Dík

No vzhledem DR a uvedeným grafům konkrétně v tomto případě (Pink Floyd - Meddle) je investice do jiného než originálního vydání zbytečné utrácení.

Možná to někdo ale slyší a vnímá jinak.

Přesně tak jsem to slyšel na mé sestavě.Meddle v ruské verzi mi hraje ve srovnání s MFSL vemi dobře,takže pokud nejseš sběratel ,tak nemá cenu tuto verzi pořizovat. To třeba U2 Joshua Tree MFSL je o něčem jiném.Mfsl je vyinikající,ale standartní verze je neposlouchatelná.Takže záleží na na každém vydání,nelze zevšeobecnovat,že audiofilské formáty budou vždy zásadně lepší.

Ale to je přeci jasné.

Já jsem jen chtěl ukázat,že není všechno zlato,co se třpytí.

Už Jarda Merhaut kdysi se mnou porovnal cosi od Rhina a taky to nebylo nic extra,ba co dím,některé tzv.super edice jsou i pěkně zmršené.

Takže pokud to nemá člověk betonový,tak bych s kupováním reedicí,remasterů a pod byl hodně opatrný,pokud se jedná jen o kvalitu zvuku a ne jen o sběratelství.

Dneska se dá všechno před koupí stáhnout v bezeztrátovém formátu, netřeba kupovat zajíce v pytli. Nicméně ty grafy a tabulky považuju spíš za hračku, která odhalí jen opravdu zprasené remastery.

Jistě,máš pravdu.

Ovšem víš kolik lidí na to,že tam je napsané DIGITAL Remastered,nebo Remastered by XY,MFLS,(i když tady v drtivé většině je to hodně dobrý),atd...dá?

Mimochodem sám víš,že existují í další "rozkrývací a porovnávací" grafy,které řeknou další o kvalitě nahrávky.

merhaut píše:Nicméně ty grafy a tabulky považuju spíš za hračku...

Asi tak, neříká to téměř nic. Různé styly hudby, různá nástrojová obsazení, různí interpreti, konkrétní skladby, to vše má vliv na dynamický rozsah. Na tomtéž CD mohou být skladby s obrovsky rozdílným DR. A navíc to není bohužel jediné a dokonce ani hlavní měřítko kvality.
Něco jako bychom kvalitu signálového kabelu měřili šuplerou. Něco nám to řekne, možná se dá někdy z toho něco odvodit, ale zas tak důležitý údaj to není.

Tak jsem dnes zkusil moje oblíbené Roxy Music. Konkrétně CD Avalon a ještě konkrétněji moji móóóóc oblíbenou The Main Thing.

Jedná se o origoš od E´G a pak "vylepšenou" verzi od Warner Bros z téhož roku.
Proč vylepšenou v " ? Koukněte na DR původní proti upravené,rozdíl levého kanálu obou vydání jak v křivce klasické tak v decibelové.
Od Warnerů na pohled to vypadá lépe,na dB-lové křivce je vidět snaha o plné využití rozsahu,ale DR jasně hovoří,že nic není zadarmo. Na posledním společném obrázku kousku skladby,vidíte,jak proti originálu bylo brutálně zasáhnuto,aby se "vylepšila" hlasitost a "poslouchatelnost" nahrávky a proč je originál na tom DR lépe.

Roy Orbison - Mystery Girl (MFSL UDCD 555)
Je to taková lehčí forma rocku, ale zvukově velice slušný.