PítrsPraha píše: Co je probůh na reálné dynamice nahrávky fiktivního ?

No že nízké hodnoty vzbuzují nepodložené předsudky že kvalita je v háji zatímco bez znalosti těch údajů to zní celkem...celkem. To je psycho-audio sugesce.

lechos píše:

PítrsPraha píše: No že nízké hodnoty vzbuzují nepodložené předsudky že kvalita je v háji zatímco bez znalosti těch údajů to zní celkem...celkem. To je psycho-audio sugesce.

Co se týče mého vnímání, mých uší . . . tak's napsal nehoráznou píčovinu

Renown píše:

Inspiroval jsi mě Jethro Tull - Heavy Horses (DR jednotlivých skladeb mezi 13 a 14) perfektní

Já si před odchodem do práce dávám "Songs from the Wood" (DR15)

ááá, můj přítel Petr je na fóru, takticky vyklízím pozice.

lechos píše:nízké hodnoty vzbuzují nepodložené předsudky že kvalita je v háji zatímco bez znalosti těch údajů to zní celkem...celkem.

nepodložené předsudky
Pokud něco hraje placatě, tak to hraje placatě. Pokud něco hraje s dobrou dynamikou, tak to hraje s dobrou dynamikou. Tzn. souhlas s PetrD.

PítrsPraha píše:Upřímně řečeno nevím, jakého nejlepšího výsledku lze dosáhnout nahráváním Mé Vlasti v Rudolfinu. Na koncertě jsem tam byl cca 10x, na klasické hudbě celkově (i v jiných prostorech) tak 50x... Takže představu o tom, jak zní orchestr naživo jakž takž mám. Není to o mých nadrealiatických očekáváních ani o problémech v řetězci / akustice. To by se mi řetězec a akustika musely měnit s každou nahrávkou, protože mám i ty skvěle znějící.
Ale řetězec je nižší střední až střední třídy, tak je možný, že na špičkové sestavě by i tahle Má Vlast zněla plněji, reálněji, lépe.

Tak to je super, to jsi jeden z mála , avšak bohužel z mé vlastní zkušenosti vyplývá, že to pořád nestačí. V době kdy jsem měl absolvován podobný počet navštívených koncertů jako ty (tak rok 1997 - odhadem) jsem byl stále svěží s představami o nahrávkách, které jsou na hony vzdálené tomu, co vím teď (a co vím, že nevím, a snad si stihnu ověřit a vyzkoušet v praxi). V Rudlovi jsem byl včera na koncertě (smyččový orchestr a velké varhany) a poslouchal - hifistickým newspeakem by to bylo označeno jako v podstatě placaté, středové, dynamicky nevýrazné, bez basů... I ta nahrávka, která by třeba z toho vznikla a zachytila ten koncert jako dokument (realisticky jak to znělo) by byla označena za plochou a nevýraznou. Teprve, kdybychom začali "tvořit nahrávku" (mix) ve smyslu zvýrazněný spot na kontrabasy s proximity efektem a dali do mixu více spotových mikrofonů na ostatní sekce, pak by se hifistickým newspeakem "muzikanti dostavili"... a to ještě možná, protože kombinace partitura (co) -nástroj-sál by měla ve zvukovém výsledku (při zachování základního estetického vkusu) převažovat...

kromě té zrady, že na první poslech lidé řeknou, že líp hraje ta nahrávka, která je hlasitější, hovoří v současnosti proti dobré dynamice nahrávek i to, že drtivá většina posluchačů se k poslechu hudby dnes dostane akorát v autě -- a proto je spousta nahrávek dělaná tak, aby v prvé řadě hrála dobře tam (myslím, že u jedné z novějších desek Metallicy to říkali muzikanti otevřeně - poslouchali jsme to v autě a chtěli jsme, ať to hraje dobře v autě).

vzhledem k tomu, že v autě je hluk, je samozřejmě žádoucí, aby byly tišší pasáže hlasitější, protože jinak se budou v hluku ztrácet.
ideální DR do auta je tak 1.

a tak se stalo, že jsou kompresor s limitérem jedny z nejdůležitějších mašinek při finálním mixu.

lechos píše:ááá, můj přítel Petr je na fóru, takticky vyklízím pozice.

Velmi nerad zasahuji do přátelské výměny názorů, ale Petr má pravdu předsedo.
V poslední době totiž řeším velmi krutou realitu své sbírky. Během deseti let jsem z úspor ukrajoval na japonská vydání tzv. repliky, kterými jsem takřka nahradil svou sbírku CD. Nákup kvalitního aparátu se tak bohužel uskutečnil teprve v nedávné minulost a vzhledem k nedostatku volného času jsem začal s poslechem a porovnáváním až teď a se nestačím divit mnohdy i děsit.

Poslední ránou bylo objevení stránek DR loudness war. Až na světlé výjimky je hodnota DR hodně vypovídající o kvalitě remasteru.

Předevčírem jsem testoval Pendragon - Masquerade overture:
Japončík s krásným obalem
http://dr.loudness-war.info/album/view/42858
Právě znovu zakoupený sice poškrábaný originál
http://dr.loudness-war.info/album/view/16227

Nepřiznává se mi to lehce, ale jeden si myslí, že stejnou chybu jakou jsem udělal s prodejem originálních vinylů bych podruhé neudělal.
Začínám pomalu, ale jistě shánět zpět CD, které jsem doslova nutil známým i v bazarech. Všechny byly ve stavu jako právě koupené. Teď jsem rád, že je koupím za čtyřnásobek ceny ve stavu, kdy se se dají alespoň přehrát

Já se, naštěstí, CD nezbavoval, jen přikupoval...proto mám třeba u některých alb tři různá vydání (Yes, Pink Floyd, Led Zeppelin, Genesis...).
S vinylama jsem to měl strašně jednoduchý (bohužel), v roce 2002 mi jich 95% uplavalo
PS: A musím se omluvit za můj češtin ...včera ve 22:58 jsem napsal "mystYfikace"...

dadaft píše:kromě té zrady, že na první poslech lidé řeknou, že líp hraje ta nahrávka, která je hlasitější, hovoří v současnosti proti dobré dynamice nahrávek i to, že drtivá většina posluchačů se k poslechu hudby dnes dostane akorát v autě -- a proto je spousta nahrávek dělaná tak, aby v prvé řadě hrála dobře tam (myslím, že u jedné z novějších desek Metallicy to říkali muzikanti otevřeně - poslouchali jsme to v autě a chtěli jsme, ať to hraje dobře v autě).
...vzhledem k tomu, že v autě je hluk, je samozřejmě žádoucí, aby byly tišší pasáže hlasitější, protože jinak se budou v hluku ztrácet.
ideální DR do auta je tak 1.

V mém okolí neznám nikoho (opravdu jsem docela pátral), kdo poslouchá "jen v autě" a zároveň kupuje CD Klidně ať si nechají mršit nahrávky Kabát a jim podobní (klidně DR1, je mi to šumák), ale kdo si v autě pustí např. Pendragon, který je neméně zmršen? Nikdo! Přece by se mohlo rozlišovat. Anebo . . . mohly by existovat různé edice pro náročné posluchače, kteří budou mít sami možnost si rozhodnout, co a v jaké kvalitě chtějí poslouchat (použito z odkazu Paula). Klidně si připlatím. Např. za album GREEN CARNATION - "Light of Day, Day of Darkness" s DR minimálně 11 dám to mé (stav nového alba, DR6) + plnou cenu za nový mastering i s horskou přirážkou. Např.

PS: Např. nové masteringy skupiny ANEKDOTEN (DR > 11) okamžitě kupuji komplet diskografii, doposud jim moc kšefty nedělám

Něco k výše zmíněným Jethro Tull. Nedávno jsem si koupil výběr Original masters r. asi 1985 a z kvality nahrávek některých skladeb (a tudíž asi i alb) nadšený zrovna nejsem. Moc se jejich tvorbě zatím neorientuji, např. výborně je nahratá "Too old ....too young to die" - to je z roku asi 1976 - opravdu výborné, skvělá píseň skvěle nahraná - tzn. koupím si celé CD (samozřejmě co nejstarší) , ale jiné- hlavně nějaké ty starší písně byly trochu "sušší" - nevím přesně te´d které, nemám zrovna moc času ..... nejde o DR, to je skvělé všude, jde o samotnou nahrávku jako takovou ....
někdo to tu tuším zmiňoval (boxer?) že kvalita jejich nahrávek byla kolísavá a já se kloním k tomuto názoru .
...niocméně do vlákna "příšerná kvalita " to ale nepatří

PetrD

popravdě Pendragon mi neříká nic, ale prolistoval jsem cca 200 stran toho webu DR Database a v podstatě (pro mě) platí::
-- co znám a poslouchám - a je to v DRD - má DR 10-15 ........................... většina toho, co poslouchám, tam ovšem není
-- z toho co má DR 0-6 99% neznám, jediné známé věci v této kategorii jsou zmršení Ozzy, Sonic Youth a tak
-- našel jsem tam několik málo věcí, které nemají vysoký DR a přesto hrajou skvěle, např. The Verve - Urban Hymns nebo Poe - Haunted (obě DR 7)
((( obecně musím říct, že je jen velmi málo věcí, které mi hrajou špatně, ale jak vidím, s většinou takových nahrávek zřejmě vůbec nepříjdu do styku )))

ale v celku je ten trend opravdu jasný a znepokojující ( např. u S.Y. se stačí jenom dívat na datumy a hned to bije do očí )
---- nejlepší jsou cdčka z osmdesátých let a vinyly
---- naopak obzvlášť je si třeba dávat pozor na všechno, co má r.v. 2000 a výš a nápis remastered, deluxe edition, japan, shm-cd atd.
---- klasickou hudbu tenhle trend zcela míjí

co má r.v. 2000 a výš a nápis remastered, deluxe edition, japan, shm-cd atd

Osobne si myslím, že nie všetko s týmto nápisom
Niektoré Japan vydania sú naozaj vynikajúce a tiež je pravdou, že predstavy nás hifistov o zvuku nejakej kapely, nemusia byť totožné s predstavou kapely o svojom zvuku, mnoho tých kapiel priamo vplýva na nahrávanie a mastering svojich albumov.
Ešte som sa nestretol s dobrou deluxe edíciou.
DR dosť napovie o možnej kvalite nahrávky, ale nahrávka kvalitná nemusí byť. Väčšinou to býva ale naozaj tak že vyšie DR=kvalita.

A píšte viac o tých podarených nahrávkach , nekvalitné zbytočne zaberajú miesto.

nazdar dadafte,
k těm několika věcem, které (mi) hrajou dobře i přes nízké DR patří třeba metallica Load http://dr.loudness-war.info/album/view/51945 a Bowie Heatchen třebas. Nějaký Eltony Johny .... no je toho víc. DR opravdu není vše, ale jak píšeš- čím starší, tím zpravidla lepší.
Zrovna přemýšlím, zda si koupit Led Zeppelin IV (Atlantic 1994) - ano, samozřejmě digitaly remastered nápis jako prase, ale jelikož vlastním L.Z. II Atlantic 1994, tak do toho asi půjdu. To hraje slušně .... a nakonec DR 10 neni tak špatný na rokec

dadaft píše: ---- klasickou hudbu tenhle trend zcela míjí

Kéž by to byla pravda...
(a bylo to tak jednoduché)