Poradí mi někdo, prosím, jak (resp. v jakém SW) vygenerovat takovýto spektrogram pro DR konkrétního audio souboru?

V každém audioeditoru. Zkus např. ten zdarma Audacity, popř. Waveedit.

Jj, díky za radu. Já to pořád lovil ve foobaru, ale marně...

Ale tam (Audacity) se zase bohužel nedozvím hodnotu DR. Nebo ji lze nějak vytáhnout?

Vohrada:
Ten obrázek je z Audacity, ale to ti o DR neřekne v podstatě vůbec nic. DR se měří například právě ve Foobaru pluginem Dynamic Range Meter 1.1.1. Ke stažení je třeba tady - http://dr.loudness-war.info/ úplně nahoře v záložce "Links," tady je přímej odkaz:
http://dr.loudness-war.info/downloads/f ... _1.1.1.zip

LUK:
foobar2000 s DR Meter pluginem provozuju. Šlo mi spíš o to, že takhle vizualizovaný je to "trochu víc vidět". Teď jsem si např. porovnal Collinsovo původní But seriously z 1989 a nové vydání v rámci remastered vydání 2016 - když člověk vidí tu degradaci vizuálně, říká si 1/ Jak to můžou nazvat Deluxe edition??? 2/ To si to nedokáže ani Phil Collins pohlídat, v jaké formě šíří producent jeho muziku??? (i když - to co předvádí Redhoti, to je na tom Collins ještě hodně dobře )

To vydání z roku 2016 je nejspíš nejhorší nebo jedno z nejhorších vydání alba, takže se není co divit, tohle je bohužel realita dnešní doby, dnešní standard, normální stav..... A je úplně jedno jaký je to jméno a jak slavnej intepret to je. Je to smutný, ale je to tak.

Takhle například vypadá album Metallica - Death Magnetic. Nahoře je CD z roku 2008 (u týhle konkrétní písničky s DR2) a dole jakože "opravená" a "zlepšená" verze z roku 2015 (DR6):

Ty červený svislý čáry jsou místa kde dochází ke clippingu (přebuzení) a tudíž zkreslení.
(obrázky se dají zvětšit po rozkliknutí/volbě - "Zobrazit obrázek" nebo" Otevřít obrázek na nové kartě" atp.)

A tady Iggy Pop a The Stooges a album Raw Power. Písnička č.3, nahoře CD remaster z roku 1997 s DR0 a dole jedno z původních CD vydání z roku 1989 (DR11):

Ano, ten remaseter z roku 1997 je jeden velkej červenej přebuzenej flek, kde se clippping vyskytuje v podstatě nonstop. Skvělá práce "zvukařů," fakt .

Michael Jackson a album Bad - Smooth Criminal. Nahoře CD z roku 1987 (u týhle písničky DR12) a dole "hi-res" s roku 2012 ve 24/48 (DR7). Sice bez clippingu ale za to srovnanná hlasitost a hlavně ořez jako podle pravítka.


Madonna - album True Blue - La Isla Bonita. Nahoře CD z roku 1986 (DR13) a dole Japonský CD z roku 2001, opět plný clippingu:


S DR ti tohle ale nijak nepomůže, jak třeba z obrázku tý Metallicy vyčteš, že to první má DR2 a to druhý DR6? Nijak. V Audacity se můžeš podívat na clipping nebo třeba jestli došlo ke srovnání hlasitostí tichejch a hlasitejch pasáží nebo k ořezu, ale o DR ti tohle nic neřekne.

Jjooo, hodnotu DR tam nenajdeš, ale aspoň ho z grafu "odhadneš", nebo si ověříš proč ti to z beden leze jako nepříjemná zvuková hradba

To, co postnul LUK, je samozřejmě fajn, černý na bílym a super znázorněno i pro "blbý". Obrázek si udělá asi každej a ani bych se tady vlastně po konkrétnim DR nemusel pídit, takto zcela dostačující.
U toho "džeksna" je hifistovi předem taky zcela jasný, pro co by se asi rozhodnul, jenže... Už to zazní možná postý, každopádně vydavatele, producenty a potažmo i autory, interprety živí těch možná 90-95% konzumentů se sluchátkama v různejch druzích MHD, na ulici a taky spotřebitelů uvnitř aut. Špuntaři v metru a jinym hluku to potřebujou mít hlavně nahlas, v jedný lajně a vysoký DR by jim vlastně ubližovalo. To samý v autě, jejich mjúziksystémy jsou stavěný převážně na pořádnej vodvaz a aby to šlapalo stylem bum cink. Pro tyhle skupiny se ty "zmršeniny", jak by řek audijofil, vyráběj.
Kolik let už se o tom vlastně bavíme a často zbytečně dohadujem? Tuhle pravdu zná dávno přece každej. Nic se nezmění (max k horšímu), ani to nemá cenu neustále rozpatlávat. Děkujme bohu, že je zatim ještě z čeho vybírat, na svý si může přijít jak těch, pro audio průmysl bezvýznamnejch 5% hififandů, tak ta vřava obyč konzumentů.

Bavíme se tu o tom celý léta, to jo, i když bych právě na fóru o hifi čekal, že to nebude potřeba a lidi tu tyhle věci budou vědět a znát. Ale objevujou se tu i nováčci a nejen oni tady tohle pořád řeší, protože neumějí rozeznat kvalitní nahrávku od mizerný. Takže má smysl tu tyhle věci řešit.
Naopak i právě proto, že jsme na hifi fóru, tak sem nemá moc smysl tahat tu většinu lidí (byť je to drtivá většina), který kvalita zvuku nezajímá a stačí jim mobil a pecky co k němu dostali. To nemá s tím o čem je tu řeč nic společnýho. Nebo tedy leda tak v tom smyslu, že právě kvůli těmhle masám, který hudba nezajímá a jde jim jen o to aby to řvalo až uši krvácí, si my, kteří bychom chtěli tu hudbu poslouchat kvalitně, spoustu hudby vychutnat nemůžeme, protože to co vyšlo cca po roce 2000 (potažmo už 1995) už mnohdy v kvalitně znějících vydáních sehnat vůbec nejde, protože existujou jen ty zvukový zmršeniny. A to právě proto, že drtivou většinu lidí nějaká kvalita zvuku vůbec nezajímá a chtějí jen hlasitost.

V tomhle smyslu také exceluje David Coverale se svými WHITESNAKE. Svoje staré nahrávky v reedicích ukázkově zprznil z nějakých DR14 na DR5. Nová alba vydává totálně rozšrotovaná, zvukově jde o naprosto neposlouchatelné sypání škváry po plechové střeše.
Skladba Still Of The Night a její reedice 2007 vs originál 1987:

Jinak, posluchač si musí vždycky dávat dohromady různé informace o kvalitě zvuku. Nejenom DR, ale právě i to grafické znázornění, spektrum, a další. Navíc, lze udělat album s mizerným zvukem, které má vysoké DR, dobře vypadající graf i spektrum.

Typický příklad - PAIN OF SALVATION - Panther (2020). Všechny údaje v pořádku, zvuk katastrofálně zprasený už ve stopách v mixu na master tape. Chrchlavé údery do bubnů, všechno rozdrcené do jednolité kaše.

Obecně platí, že lze udělat špatně znějící nahrávku s vysokým DR i pěkným grafem. Ale nahrávka s nízkým DR a viditelnou limitací nikdy nemůže znít dobře.

Rozhodující jsou stejně uši. Každé měření má jen charakter pomocné nápovědy pro zkušeného a znalého posluchače, který si je umí správně vyložit.

Dneska je takových co v tomhle "excelujou" víc, například Ozzy Osbourne. Jeho poslední dvě alba jsou neposlouchatelný zmršeniny. A to mám jinak jeho hudbu rád, ale poslouchat se dají jen jeho starší věci, tohle ne. Takhle vypadají jeho poslední dvě studiovky, to je prostě odpad:

Scream - CD - 2010:
http://dr.loudness-war.info/album/view/5268







Ordinary Man - "hi-res" 24/48 - 2020. Tejhle zprasenině se dneska prosím říká Hi-res. :
https://www.highresaudio.com/en/album/v ... dinary-man
http://dr.loudness-war.info/album/view/183468

Prosím zpomalte.

Ještě pár dní se na to budu dívat a prodám Lyngdorfa a dám se raději na kynologii ... abych pak mohl říkat "sere pes"

Vždyť to je příšerný. Začínám chápat rčení "Blahoslavení chudí duchem" .... nebo jak je to .... jo "Nevědomost je sladká"

LUK
Ten OZZY, to ale ukazuješ zpraseninu na CD, popř. ještě větší zpraseninu v tzv. Hi-Res, což je v tomto případě velmi pravděpodobně jen přepočítané to zprasené CD. A vidíš, já to mám na LP a to hraje celkem slušně, ikdyž je to také silněji nahrané, ale zdaleka né tak jako ty dnešní CD. Tohle je klasický případ proč jsem se já "digitální maniak" od roku 1983, vrátil před cca 7-8 lety zpět k LP, co se rocku a popu týká. Je to ale smutný příběh. U klasiky je to jiné - tam je to v poho i na CD a SACD, popř. DVD-A.

Na toho Ozzyho berte ohled, bohužel má těžkého Parkinsona a vyhlídky nejsou růžové. Jsem zvědav, jak dopadnou ty plánované koncerty.

Obecně netřeba vidět DR jako přesné číslo, přece z toho editoru je jasně patrné, kde je tam clipping, kde je to opřené a podle toho se dá usoudit na možnou dynamiku.