Děsně jednoduchý !

Andulka Šafářová, Columbia Graphophone Record, Paris 1900, dirigent František Kmoch

Příště prosím něco složitějšího !

To all,
došiel som z práce a pozrel som sa na doterajší priebeh vlákna, podľa mňa zatiaľ k téme písal petrL, v niektorých príspevkoch aj Aleska a dadaft, ostatní síce vcelku zaujímavo ale off.

Dobře, dobře... V momentě, kdy poslouchám CD a slyším clipping, tak už je zle - hudba je zkreslená. A CD zralé do koše. Pokud je nahrávka "jen" zkomprimovaná, tak chybí dynamika, ale zkreslovat by neměla. To bych řekl na téma rozeznání komprese od clippingu (ořezání). Obojí nemám rád a snažím se takovým nahrávkám vyhnout (jinými slovy - takový originál nekoupím, když o tom vím).
Clipping chápu tak, že se ořeže nahrávka a nejhlasitější samply jdou na maximální možnou úroveň. Špičky jsou pak rovné - více samplů na stejné maximální úrovni. Programy v počítači dokáží maximum snížit na (třeba) 0,1 dB, i ty špičky trochu zakulatit. Původní zvuk to není.
Proč se takhle kazí nahrávky si vysvětluji tím, že hlasitější nahrávka zní subjektivně "lépe". A to se pak líp prodává nepoučenému posluchačstvu, které ostatně o nějaké poučení nestojí a termíny jako dynamika nebo zkreslení mu nic neříkají. Co jsem slyšel, že mnohdy už je druhá generace remasterovaných CD, kde je dynamika vrácená skoro na úroveň původní nahrávky. Ověřené toto nemám.

To Seiko,
pochvala kolego, toto je zatiaľ tématicky pre mňa najlepší príspevok, díky, k technickým otázkam kompresie a clippingu a ich porovnania sa dúfam ešte vyjadria aj ďalší členovia, najmä tí s elektro vzdelaním, ktoré ja nemám. Ako som už naznačil, ja ako laik - netechnik si myslím, že orezaná nahrávka by mala znieť ostrejšie a skreslenejšie ako tá skomprimovaná, čiže subjektívne horšie. Rád by som sa tiež dozvedel, či je reálna aj prípadná kombinácia kompresie a clippingu, uf, ani si nechcem predstaviť, aké zvuky by potom z toho "diela" pri prehrávaní mohli vychádzať...

Trochu bych možná poopravil terminologii (podle sebe, bez záruky, námitky beru). Clipping vzniká, když je nahrávka přes maximální hlasitost - což u digitálního záznamu vlastně možné není. Nemůže hrát něco hlasitěji, když informace říká, že hlasitost má být maximální. Clippingem rozumím více samplů maximální hodnoty vedle sebe. Ořezání bych popsal tak, že nahrávku zhlasitím, až mnohé se vzorků vedle sebe překročí maximální hlasitost (a nemůžou, maximální hlasitost je jednou daná). Ořezáním tak vzniká clipping. Samozřejmě, je možné nahrávku prohnat kompresí a pak ještě tak zhlasitit, že bude navíc ořezaná (důsledek - clipping). Na počítači v programu na zpracování zvuku lze tohle bez problémů provést. Moc k poslouchání to nebude, klidně to zrealizuji a pošlu. Nejlépe v mp3, aby výsledek byl ještě "výživnější".

To PMA:
Díky, ten odkaz na Wikipedii je zatraceně dobrý a obrázky krásně názorné

fajn, tieto príspevky súvisia s témou, díky.

Aleska píše:Není od věci,
začíst se do toho, co v hudebním studiu při nahrávání se zvukem dělají.
Co je výsledná úprava, mastering je zde Mastering a remastering, detailně zde Mastering jako .... Popis používaných kurvítek je tady Dynamické procesory.
Přidejte k tomu názor jak hudebníků, tak zvukových mistrů, posluchačů a distributorů jak má zvuková nahrávka vypadat a hlavně jaký má být výsledný zisk, pak se nelze ničemu divit.Není umění špičkovou nahrávku udělat, ale v dnešním přesyceném trhu prodat. Kšeft se musí neustále protáčet a řekněme si na rovinu, jaké % posluchačů si koupí skutečně dobrou, audiofilní nahrávku a jaké % posluchačů uřvaný, hlasitý duc-duc brak ?
A když k tomu ještě přidáte všeobecnou masáž mladých (ale i starších, i toto fórum je toho příkladem) typu Superstar, čili velkovýrobu hvězdiček na jednu sezónu, nebo ještě méně, co asi může vzniknout ?

Tak nějak,těžiště tohoto trhu je u dospívající mládeže s mp3-kou a levnými špunty v uších a blbínků se třemi subwoofer-ry v kufru vymlácených BMW , WW a ti svoji extra kvalitu dostanou.

Pánové, nefňukejte, a hledejte kvalitu tam kde je a ne tam kde není, to je ztráta času.

Keru babu si vyberetě, tu co ju ma plesnivu nebo tu zdravu?
A dyž maš rad ty plesnive, tož něbeč, že ti upadně.

PMA píše:Pokud to někoho bude zajímat, tak dávám příklad velmi pěkně udělané nahrávky. Pasáže hlasitosti jsou od -51dB do -7dB, přes průměrující okno 50ms. Průměrná dynamika je přes 20dB.

Je to taková malá hádanka, tipněte si žánr, rok nahrání a nosič

http://web.telecom.cz/macura/skladba.png

Nanrávka z roku 1957, Ella Fitzgerald a Louis Armstrong, LP Porgy and Bess, skladba Summertime, Verve a Polydor. Naripováno z LP Supraphon Porgy and Bess, 1979.

noaid píše:Pánové, nefňukejte, a hledejte kvalitu tam kde je a ne tam kde není, to je ztráta času.

trochu mi vadí, když kvalita nahrávky omezuje mou svobodu CO budu poslouchat.

dokonce mi není jasné, proč třeba ořezaná nahrávka nejde reklamovat. je to přece nekvalitní zboží...

Tady je link na soubor s nahrávkou z r. 1957:

dadaft píše:dokonce mi není jasné, proč třeba ořezaná nahrávka nejde reklamovat. je to přece nekvalitní zboží...

Z naprosto stejného důvodu, jako ti nevrátí v kině vstupné, protože se ti zdá, že tam v jednom záběru kameraman špatně zaostřil.
Nelze to reklamovat dokonce ani proto, že nějaký tón je zazpíván falešně. Může to být i záměr autora. Na umění neexistují státní normy. Jen ty se rozhoduješ, co se ti líbí a co ne.

Hudba není mimochodem určena k prohlížení na obrazovce monitoru. Její kvalitu neurčuje ani výstup z nějakého programu. Je to trošku složitější.