Musíš více číst mezi řádky... Nemůžeš mít lepší zvuk než co vyprodukuje kapela Sám píšeš-Muzikanti chtějí přesnost, suchou realitu.Tak nějak to myslím

Pánové, slyšeli jste už někdy hrát naživo z blízky dechovku ? I když nejsem jejím příznivcem, byl jsem překvapený, když jsem ji slyšel hrát kdysi na náměstí. Takový sytý zvuk snad nemůže reprodukovat žádná domácí aparatura.

A co teprve tělesa typu orchestr Karla Vlacha atd. ! Já čtyři roky zpět slyšel podobnou záležitost v Hradišti na filmové škole. Bylo tam tak 35 muzikantů. Hodně jsem vztah k "dechům" přehodnotil

Včera jsem v Lucerně navštívil koncert kultovních Pixies. Akustika je tam přinejmenším "složitá", zejména u rockových koncertů. Předkapela byla ještě docela v pohodě, nástroje rozlišitelné. Pixies byli ale totální tragédie a bylo těžké poznat i jednotlivé songy, které jinak znám skoro nazpaměť. Krutě mne to otrávilo a hluboce jsem litoval, že jsem těch dvanáct stovek radši nevrazil do Petera Gabriela v Kongresovém paláci, tam je super akustika a stálo by to za to. Nebo jsem si mohl koupit dvě SACD od Pixies a užít si to doma. Někdy je asi hifi opravdu lepší než utrpení naživo

Tos teda měl, neboť PG byl skutečně zážitek.

Ono to jinde ve svete neni o nic lepsi.
Existuji sice jeste vyjimky, ktere si zvuk pokazde hlidaji (napr. Yes, King Crimson, Gabriel), valna vetsina kapel se ale ocividne spoleha jen na sve zvukare a ti jsou v poslednich letech cim dal tim vetsi "tetrevi".
Po mnoha koncertech tak navstevnik musi vyhledat usniho, ba nekdy i psychiatra.
Hlavne ze kasa zvoni.....
(Zajimave take je, ze to "predkapelam" vetsinou hraje lepe, nez samotnym "hvezdam"!)
Proto jsem navstevy koncertu znacne zredukoval, doma si totiz muziku vychutnam podstatne vice.

Ale ty vyjímky stojí za to. Ani ten Waters nezněl tak, jako teď PG. Občas mi přijde, že zvukaři mají několik voltů pod kůží (třeba Pražský Výběr prosinec 2012 - poslední česká kapela, jejíž koncert jsem navštívil).

O to víc lituju, že jsem se na ty Pixies nechal zlomit, bo jsem to tušil. Na Pixies jsem nešel poprvé. Předkapely hrajou líp, jelikož nejsou tak nahlas. Pak jde volume nahoru a hudba do WC.

drfish píše:O to víc lituju, že jsem se na ty Pixies nechal zlomit, bo jsem to tušil. Na Pixies jsem nešel poprvé. Předkapely hrajou líp, jelikož nejsou tak nahlas. Pak jde volume nahoru a hudba do WC.

My do Lucerny jdeme na I. Andersona "TAAB I a II" tak jsem na to moc zvědavý. Kdysi jsem tam byl na Cocteau Twins. Koncert atmosférou jedinečný, ale zvuk strašná vata

lidumil:
Tak to jsme tam tenkrát byli spolu- na těch Cocteau Twins. Ti měli nazvučeno na poměry v Lucerně velice slušně, jen jsem tenkrát ve svém mládí nemohl pochopit, proč to Elizabeth neuzpívala tou svou pověstnou fistulí. Dnes už bych jí to dokázal odpustit. Přesto to byl dobrý koncert, kde byly slyšet jednotlivé nástroje. Dělal jsem pár let bedňáka na velkých akcích a tak vím, že Lucerna se nazvučit dá. Nikdy to není jak v Paláci kultury, ale dá se. Proto to hluboké zklamání z Pixies. Oni mají šňůru padesáti koncertů během tří měsíců, v Praze byli ve třetině a bylo jim to asi úplně jedno.
Pokud se ti zvuk Cocteu twins tenkrát zdál "vatovitý", tak se radši připrav na nejhorší...

drfish:

No nazdar. Stáli jsme na parketu nějak kolem zvukaře, takže bych řekl, že v celkem ideálním místě. Ale matně si vzpomínám, že to bylo po nějakém koncertu v "PaKul"u, kde byl zvuk úplně jinde.

Jsu pecivál, raději hudbu doma.
Nadšený sem byl po koncertu klávesáka Milese Davise. Nazvučil OV Parní k tak, že sem byl z toho paf.
Doma mi cd vůbec nehrálo, cítil jsem velké zklamání.
Dobře nazvučená PA soustava má nehifistickou Dynamiku!
Hifi repro takové to prásknutí do bicích neumí.
Zatím, nebo dostupné hifi.

Pak mě nadchla Zuzka Navarová s Koa. Basák měl tak sladký zvuk, vychutnal sem si každý bezpražcový tón jeho temperované basy, Zuzka zněla naléhavě se svou dokonalou artikulací a měkká barva hlasu portugalského kytaristy hladila uši.
Velký zážitek.
Na CD to prase zvukařský odřízlo spodky do kvalit širokopásmového repráku v obchodě, zvuk je tenký a "odčištěný" od tekutých doteků můzy hudební.

V oblíbeném baru hrála amatérská bluesová kapela.
Nahlas jako kráva, nešlapalo jim to (rytmus) a kytara rozladěná tak, že sem chyt tik do oka.
Kdo naladí blbé éčko tak, že trčí z akordu nemá hrát!

Jinak tam zrají na pc sestavu z internetu stanici na popjazz. Woofer duní, satelity se zadýchávají ale tohle raději, než "živý zvuk".

Od mala nesnáším zvuk harmoniky zn. Delicia, neb je bílou vránou slyšet nástroj naladěný.
Klapky se rozladí pouhým hraním nebo změnou teploty.
Heligonka to je jiný nástroj. Nohavica nám hifistům rozumí.

V hudebce nám soužka učitelka hrála na Petrof, co ladiče neviděl léta letoucí.
Nesnášel sem věčnou Pro Elišku na klimpr klampru.
Obdivuji lidi co chodí do školy na klavír roky a tohle poslouchají...
Své ratolesti jsem zakoupil samograjku Yamahu, jež ladí dokonale a chromaticky.

Na jejich každoroční akademii (malá umělecká škola v Ostravě) mě převálcoval dokonale naladěný koncertní nástroj jež zlikvidoval všechny domácí hezké zážitky z poslechu nejlepších světových klaviristů na Steiway & Sons co ve sbírce mám.
Doma mi klavír nezahraje...
A nejvíc mě dostalo, že každému děcku ten nástroj pod rukama hrál jinak !!!
Obtěžuje mne "slovanská" necitlivost k německým autorům. Pašovat měkkou impresse rozvolněnost do Bacha se nemá!
Můj obdiv k viethnamečkám sklidil dokonale zahraný Mozart už po dvou letech školy. A dvouruč!

Ten macatý celotělově vnímaný nástroj je disciplina královská, k levnému hifi nekompaktibilní...

Hifi jsou víc moje oblíbené záznamy z silného období Jazzu padesátých let a jeho milého hifi zvuku a pásů.
Studii používané piana nejsou tak komplikované a hezky ladí s duchem improvizace té doby.

Dobrým "hifi" směrem je "historicky poučená stará hudba". Umělci se přou o ten správný zvuk žesťů, míru improvizace baso continuo a materiál strun. Tady osrdí hifistovo jásá.

Na dovolené v Adršpachu byl varhanní koncert v kostele. S dětským sborem.
Po druhé písni jsem hledal východ, ale nadšení dětí mě přimělo setrvat proti své hudební vůli.
Havrani proti tomu ladí!
Kantor neuměl ani slušně hrát, ani sbormistrovat.
Děkovačka jako Václav Hudeček zamlada znechucení dovršila.

Náš člen s dobrou aparaturou si na staré roky pořizoval akustickou kytaru. Jeho zvukové postřehy v říši analogu mě už dříve přesvědčily, že slyší a umí popsat slyšené lépe, než má fenomenální obsedantní psavost!
Z Číny se mu nic nelíbilo a tak navštívil pražského houslaře - kytaráře.
Model za značné peníze zazněl a kamoš říká: " na tohle sem přijel takovou dálku"?
Mistr cuknul jak fretka a přinesl nástroj, jež nyní zdobí obývák zvukem vyzrálým a koncertním.
Kamarád chodí k stáru do umělecké školy a prožívá těžké akordy, jako F-moll , neboť zní sladce a ladí ve všech harmoniích
jako správný mistrovský nástroj.

Kvalitní kontrabas ve špičkové cimbálkovce, jejíž sehranost a ladění mi bral dech, se v sále Louckého kláštera ve Znojmě jak tak tlouci zdůrazněným basem, že sem hledal místo, kde to bude lepší.
Svět hifi je jednodušší. Najdeme si nahrávky jež umí náš aparát, a zbytek neposloucháme.
10 cédéček co poslouchám furt dokola a ty hrajou!

Deset cédéček pořad dokola ? Tak to ty jsi ten pravý hifista - highendista ! Gratuluji.

Ja som totálnym zástancom štúdiových nahrávok. Hlavne v slovenskom prostredí si myslím, že existuje len veľmi málo dobrých zvukárov, ktorí vedia nazvučiť živé vystúpenie natoľko dobre, aby bol z toho neopakovateľný posluchový zážitok. Mám za sebou bohužiaľ aj niekoľko tragických skúseností z čias, keď sme hrávali s akustickou kapelou (2x ak.gitara & 3x husle & 2x flauta & 1x perkusie - irish music ) a keď som si potom vypočul nahrávky z našich koncertov, hanbil som sa za ne, a to nie kvôli kapele.
Na druhej strane, mnoho zahraničných interpretov podáva neopakovateľné výkony práve na živých vystúpeniach (Joe Cocker, Eric Clapton, a iní), takže v ich prípade som ochotný obetovať aj kvalitu nazvučenia pri počúvaní live-nahrávok (i keď u nich sú zvukári väčšinou na profesionálnej úrovni a je to aj počuť).

umělý mix kvalitních nahrávek neurazí a hifista si vychutná nuance které jsou většinou ozvučením koncertu zabyté .. opíjení rohlíkem je fajn

ale dobrej koncert .. kde k dobrýmu výkonu muzikantů ještě jako bonus člověk vidí v přímým přenostu jak ty zvuky vznikaj je pro mě o level výš než reprodukovaná muzika

občas se zadaří a zvuk na koncertě je hodně dobrej a to se pak může jít domácí reprodukce se všemi áčky, jfety ,WBT konektory atd zahrabat i když v sále se na aparátu zdaleka hifistické vyfikundace neřeší