nejvíc Forcione kytary a nejmíň doprovodu kolem.

Opravdu kvalitní nahrávka na CD

Marcus Miller-Free ,náhodně jsem našel na Tidalu a za mě

Michael KLOSTERMANN und seine Musikanten - Böhmisch Mährisch Swing

Swing v názvu zachraňuje poslední skladba Swinging Offenbach, která se ke zbytku alba moc nehodí, protože ten zbytek je ryzí česká dechovka v tom nejlepším smyslu.
A mně se to prostě jednou za čas líbí.

Navíc se tyhle v německu skvěle nahrané dechovkářské orchestry v mé poslechovce tak krásně nesou,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,

Když hrála Vejvodova klasika o tej lásce, co zapomněla a kapele, co má hrát, byla to fakt nádhera...

The Dave WECKL Band - Rhythm of the Soul

Měl jsem představu, co čekat...

Bicí a basa to táhnou. Dobré ságo.

Deborah COLEMAN - Soul Be It! (LIVE)

Živáky jsou u blues-rocku pochopitelně dobrá věc, kytaristé to můžou pořádně rozbalit.
Po seznamovací a rozehřívací rozverné úvodní Brick přichází dvojka My Heart Bleeds Blue s prvním delším sólem, pak hypnotická trojka Don´t Lie To Me, která posluchače pořádně rozjede, aby v následné klasice I´m a Woman Deborah vybalila první dlouhé, promyšlené, těžkotonážní blues-rockové sólo,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, dál nebudu prozrazovat...

Pokud jde o zvuk, bicí a melodická basa jedou perfektně jak je u Colemanové zvykem, sólová kytara má trochu skřípavější zvuk bez výšek. Ale možná to nebude nepodarek, Deborah vždycky tíhla k trochu zastřenějšímu zvuku kytary...

Remigio - Destino(2015)...drnkání na dobrou noc

Luther ALLISON - Songs From The Road (LIVE)

Další živák.
Tentokrát naprostá klasika od staré páky, už jednadvacet let hrající na vyšším levelu.

Vstřícný, dobře zaplněný a naladěný sál, bezchybně šlapající rytmicko-basová sekce, kvílící hammondky, nabustrovaná sólující elektrická bluesová kytara a vyzpívaný chraplák starého barda.

Nejpozději u čtyřky Will It Ever Change nebudete litovat, že jste dneska vyrazili na koncert,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
(a to jsou ty nejlepší pecky teprve před váma)

ILLUMINATI.CA - "Ruby Rose Mayhem" Konečně pořádné rockové album od bandu kolem Jany Uriel Kratochvílové (Jiří Hrubeš, Pavel Trnavský, David Pavlík). Fakt dost dobrý

6IX TOYS - 6ix Toys

Fusion.

Gavin Harrison - Cheating The Polygraph. Jazzové předělávky Porcupine Tree, pro Big Band.

Ana POPOVIC - Blind For Love

Možná nejlepší soft-rockové album s jemně bluesovou příchutí, které jsem za poslední roky slyšel.
Od začátku do konce jedna dobrá skladba za druhou...

Z mého pohledu je velká škoda, že to Anu táhne víc k pop-rocku než k čistě elektrickému blues, na kterém vyrostla, na kterém se naučila hrát od svého táty, skvělého srbského bluesového kytaristy, a které sama skvěle ovládá. Na téhle desce je vyloženě bluesová pouze poslední Blues for M --- velká škoda, že zajímavě se rozjíždějící sólo je zbaběle krátké a Ana to aspoň tady pořádně nerozbalí ---, ale některá jiná sólíčka na desce jsou cítit blues, třeba v úvodní Nothing Personal.

Jak umí hrát a že herně dokáže odtáhnout celý koncert ukázala třeba na živáku "Live From The Heart Of Italy" (třeba Let Me Love You Babe je hustá...)

Vynikající je i nové trojalbum Trilogy, obzvlášť Vol.1.

Zkrátka škoda že Ana Popovic, krásná milovnice odřených Stratocasterů, nedá dohromady pořádně elektrický blues-rockový band...
Ale i tak dobrý.

Na doporučení od B&W:

Michael Wollny Trio ‎– Oslo

Tracklist
Make A Wish 2:37
Hello Dave 4:04
Farbenlehre 3:19
Piano Trio Op. 120, Andantino 5:07
Zweidrei 2:15
Interludium 3:53
Roses Are Black 4:19
Longnote 3:17
Nuits Blanches 5:04
Perpetuum Mobile 3:05
Cantus Arcticus 4:01
There Again 3:44

D.Barova
T.Reindl
P.Hruby

Fakt dobrý!

Mauricio SOTELO - Wall of Light - Music for Sean Scully
+ Trilok Gurtu + musikFabrik + Juan Manuel Canizares + Marcus Weiss + Miguel Bernat

Experimentální hudba.

U některých nahrávek o zvuku raději mlčím, není o čem mluvit, tentokrát ke svému potěšení můžu doporučit něco se zvukem zcela špičkovým.

Doporučuji začít dvojkou Como llora el agua, sólová klasická akustická kytara s nylonovýma strunama........ ale místy metalový nářez. Bezchybně nasnímané, i nejjemnější hráčův dotek, to se musí slyšet.
Pak třeba poslední Night, mou nejoblíbenější,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, no a pak už budete vědět, jestli jo nebo ne,,,,,,,,,,,,,,,,

100%