Jasně, hlavně že se osvědčil.

Jenže u dvojkonverních zdrojů bych čekal, že např. i high-endové přehrávače ve špičkové sestavě s nimi budou hrát ve většině případů lépe než při zapojení do sítě. Za to ty "schody" levnějších zdrojů by se tam už nejspíš nemile projevily. Řekl bych, že negativní postoj k UPS u hifistů nejspíš pramení právě ze zkušeností s těmito zdroji.

dadaft píše:to nevím, jestli k nim patří nebo ne - používám ji a jestli to jsou schody, co má na výstupu, tak musím říct, že mám rád schody...

Schody by to byly až bys ji odpojil ze zásuvky. Pak by se teprve ten generátor spustil. Ty jedeš na to, co jde ze sítě.

Noaid

Pravda, pravda. Vždyť já vlastně ani nevím, jak ty levnější UPS fungují - tedy jakým způsobem zpracovávají to, co do nich přijde ze sítě. Pokud ale vím, tak pro audio by to opravdu nemělo být to pravé - chybí tam účinné oddělení od sítě přes baterii, jak je tomu u dvojkonverzních zdrojů. A třeba i něco navíc?
Každopádně na špičkových sluchátkových systémech, které nic neodpustí, si dvojkonverzní zdroje vedou výborně. Line-interaktivní jsem nezkoušel.

Teda pokud se nepletu, tak ty levnější neumí to hlavní: generovat novou sinusoidu s dost slušnými parametry (výkyvy napětí a zkreslení sinusoidy).

No a ještě do třetice. Určitě by stálo za to vyzkoušet k záložnímu zdroji i slušný síťový kabel (nemyslím do komponentů, to považuji za povinnost). Jak jsem četl tady na fóru (Lachim, Mark Levinson), pořádný síťový kabel měl přínos dokonce i u síťové pračky, takže by měl určitě ulehčit práci i záložnímu zdroji.
Cena zdrojů je podstatně menší, a tak by mi přišlo rozumné přidat k nim třeba nějakou tu po domácku vyrobenou Supru se slušnými koncovkami. Sám bych to rád v budoucnu zkusil: od záložního zdroje mi sice vede ještě asi 10m dlouhá prodlužka do pokoje (zdroj je dost hlučný), ale i tak předpokládám, že by to mohlo mít přínos, který by za těch zhruba 1500 kč stál.

Tak něco jsem našel, jak UPS funguje a tady najdou odpověď ti, kteří si chtějí koupit filtr sítě a neví, jestli je USP dobrý nápad. Článek je brán ze stránek telnet.cz, napsal ho Martin Zikmund, je konzultantem v oboru IT a je stálým spolupracovníkem Professional Computingu. Tak doufám, když je pan Zikmund již jmenovaný, neporušuji autorská práva


Vyplatí se používat UPS?
O tom, že může být dlouhodobý výpadek napájení ekonomicky velmi zničující se v USA přesvědčily na vlastní kůži tisíce firem. Takové výpadky se však nestávají příliš často, což se ovšem nedá říci o těch krátkodobých, které mohou být pro některé firmy možná ještě více osudové než ty dlouhodobé.

K čemu vlastně záložní zdroj

Původní účel UPS spočívá samozřejmě v zabezpečení alespoň krátkodobého napájení připojených zařízení bezprostředně po výpadku napájení z elektrorozvodné sítě. Výpadek napájení, i když není tak velký jako na východním pobřeží USA, totiž dokáže napáchat poměrně velkou škodu. Pokud upustíme od míst, kde je to zřejmé jako jsou nemocnice, řízení letového provozu apod. a budeme se věnovat třeba jen provozu počítačů v několika kancelářích, záhy zjistíme, že byť jen hodinový výpadek může být uprostřed pracovní doby velmi drahou záležitostí. Zaměstnance si musíme platit tak jako tak a v době výpadku elektřiny již dnes málo která firma dokáže efektivně pokračovat ve svém chodu. Výpadek napájení přeruší chod firmy.

Co ale rozpracovaná práce? Dost často se může stát, že zaměstnanci svoji rozdělanou práci neukládají a nebo ji neukládají tak často, klasickým příkladem budiž psaní delších e-mailů, kterým můžete věnovat při shánění potřebných údajů třeba i hodinu práce. Pak stačí minutový výpadek (například z důvodu zkratu při „prasknutí“ žárovky) a hodina práce je pryč. Výpadek napájení znehodnotí práci.

Poslední noční můrou, kterou výpadek napájení může způsobit, je trvalé poškození hardwaru. To může být způsobeno jednak vznikem tzv. přechodových jevů a jednak například tím, že dojde k výpadku zrovna v době, kdy pracujete s pevným diskem. Ostatně ani softwarové chyby nejsou výjimkou. Nevhodně ukončený operační systém (např. při formátování či defragmentaci disku) může v tom nejhorším případě vést až k poškození souborového systému na disku a ztrátě všech dat. Výpadek napájení dokáže ničit data i hardware.

O tom, že výpadek napájení není nic příjemného dozajista není pochyb. UPS však již dávno nejsou jen „hloupé baterie,“ nýbrž slouží také k odfiltrování nežádoucích jevů v elektrorozvodné síti. Těmi se především myslí přepětí či podpětí, které může být v horším případě trvalého charakteru. Takové přepětí či podpětí totiž dokáže počítačům (a nejen těm) poměrně ublížit. Zařízení vyrobená a schválená pro provoz na jmenovitém napětí 230 V jsou konstruována tak, aby snášela napětí od 207 V do 253 V. Pokud jsou napájeny jiným než tímto napětím, tak (obzvláště u elektroniky) dochází k jejímu poškozování. Podpětí nesvědčí zejména všem motoricky poháněným zařízením (hlavně pevným diskům) a přepětí zase polovodičovým součástkám (hlavně tedy procesorům).

Další neduh, který se v elektrorozvodné síti vyskytuje spíše výjimečně je pak změna frekvence proudu respektive napětí. K té dochází v případě, že je rozvodná síť přetížená a nebo je z ní náhle odpojena velká zátěž. Také s tím si umí některé UPS poradit. Poměrně častý neduh rozvodných sítí jsou však šumy. Ty generují zejména elektromotory (větráčky, ledničky, klimatizace, feny). Šum se projevuje tak, že průběh proudu a napětí již není sinusový, jak by měl být, což může neblaze působit zejména na některé jemné měřící přístroje apod. I s tím si však některé UPS dokáží poradit. Poruchy v elektrorozvodné síti dokáží zkrátit životnost elektronických zařízení.


Jak se dělí UPS

Jak jste možná poznali již z předchozí podkapitoly, tak UPS se dají rozdělit do několika skupin. Základní a zavedené dělení je na off-line, line-interactive a on-line UPS. Jistou zvláštností jsou pak UPS rotační, které lze zařadit mezi on-line UPS.

Jako off-line UPS se původně označovaly takové UPS, které při provozu z elektrorozvodné sítě nijak neupravovaly výstupní napájení. Obvod s akumulátorem tak byl zcela mimo výstup a přicházel na řadu pouze tehdy, bylo-li potřeba akumulátor dobít a nebo vybočilo-li napětí v elektrorozvodné sítě z povolených hodnot (což zahrnuje výpadek, přepětí, podpětí a výraznější změnu frekvence). Off-line UPS patří mezi ty nejlevnější a většinou se nevyrábí s příliš velkým výstupním výkonem. Jejich použití směřuje spíše na zálohování jednotlivých počítačů či nějaké méně citlivé elektroniky, alarmů a osvětlení.

Line-interactive je označení pro takové UPS, které upravují průběh napájení i tehdy, není-li připojená zátěž napájena z vlastního akumulátoru. Line-interactive UPS obvykle obsahují jeden vstupní a jeden výstupní filtr, přičemž na výstupu (u dražších modelů) dokáží docílit čistě sinusového napájení oproštěného od šumů. Se změnami frekvence si však UPS poradit neumí jinak než napájením z akumulátorů. Co ale line-interactive UPS dokáží je poradit si s výraznějším podpětím či přepětím bez použití napájení z akumulátoru. K tomu slouží tzv. boost a buck obvody. Pokud tedy v elektrorozvodné síti budete mít dlouhodobě třeba 270 V, line-interactive UPS si s tím dokáže hravě poradit a na výstupu budete mít kýžených 230 V. Line-interactive UPS se hodí pro zálohování pracovních stanic, menší sítí či citlivější elektroniky.

Nejvyšší, nejlepší a nejdražší kategorií záložních zdrojů jsou on-line UPS. Těm se také říká UPS s dvojitou konverzí, neboť v nich dochází nejprve k usměrnění střídavého proudu na stejnosměrný a následně k jeho opětovné přeměně na střídavý. On-line UPS tak vůbec nezáleží na tom, jakou frekvenci má proud respektive napětí na vstupu, neboť na výstupu je vždy sinusoida s frekvencí 50 Hz (samozřejmě oproštěná od šumů). Podobně jako line-interactive si pak dokáže on-line UPS poradit s podpětím či přepětím. On-line UPS vždy dokáže vyrobit napájení o napětí 230 V a frekvenci 50 Hz, je tedy vhodná pro citlivá zařízení a díky výkonům, ve kterých se on-line UPS vyrábí je také vhodná pro zálohování celých počítačových sítí, telefonních a pobočkových ústředen apod.

Konečně posledním, netradičním, typem UPS jsou rotační UPS, které nepoužívají k akumulaci elektrické energie klasických akumulátorů nýbrž setrvačníku. Uvnitř takové UPS se neustále točí setrvačník, který se při výpadku napájení z elektrorozvodné sítě točí i nadále a přeměňuje svoji kinetickou energii v energii elektrickou. Rotační UPS se používají zejména v kombinaci s diesel-generátorem, neboť dokáží po krátkou dobu (cca. minutu) dodávat obrovské množství elektrické energie při poměrně malých rozměrech a hmotnosti. Navíc se jedná o výrazně ekologičtější řešení než UPS s desítkami olověných akumulátorů.


Jak silnou UPS potřebujete

Téměř u všech UPS naleznete číslo vyjadřující tzv. zdánlivý výkon, jehož jednotkou je Voltampér (VA). Toto číslo je vždy (o 30 – 60%) vyšší než jmenovitý výkon dané UPS ve Wattech (W) a slouží spíše k marketingovým účelům. Zákazník, který se v problematice příliš neorientuje, si totiž spočte, že když má 5 počítačů, z nichž každý má 200 W zdroj, tak mu postačí k jejich zálohování UPS se zdánlivým výkonem 1000 VA (neboli jmenovitým výkonem 670 W), což nemusí být ve většině případů pravda.

To, jak výkonnou UPS potřebujete se zjišťuje bez příslušných měřících přístrojů poměrně špatně. U tiskáren, monitorů a skenerů většinou najdete maximální příkon (ve Wattech), u počítačů se však můžete o hodnotě této veličiny pouze domnívat. V každém případě ale platí, že pokud máte v počítači 200 Wattový zdroj, tak rozhodně nemůže mít větší příkon než oněch 200 W. Pokud navíc takový počítač má také zdířku pro připojení napájení monitoru, můžete alespoň orientačně zjistit, jaká rezerva tam zhruba je. Totéž platí pro případ, kdy máte zařízení napájené pouze z USB sběrnice se známým příkonem. Uveďme si příklad – máte počítač s 200 W zdrojem, připojíte k němu monitor s příkonem 60 W a skener s příkonem 12 W a pokud počítač a obě zařízení stále bez problémů fungují, ihned víte, že skutečný příkon vašeho počítače bude okolo těch 130 W. Pokud pak takových počítačů máte ve firmě 10, pak bezpečně víte, že vám postačí UPS s jmenovitým výkonem 1200 W (pokud nechcete napájet monitory a skenery), což znamená, že musíte koupit UPS se zdánlivým výkonem 2 kVA (ve většině případů tedy on-line UPS).

Obecně pak platí pravidlo, že UPS by měla ve svém výkonu mít alespoň třetinovou rezervu, a to proto, abyste měli rezervu pro připojení zátěže, kterou si pořídíte v budoucnu.


Výkon versus výdrž

Možná vás napadlo, jak je to s výdrží takové UPS při provozu na akumulátory. Tento údaj je vždy uváděn výrobcem a vztahuje se k maximálnímu zatížení dané UPS. Pokud tedy máte k dispozici UPS se jmenovitým výkonem 1000 W, u které je uvedena doba zálohy 5 minut, znamená to, že daná UPS je schopna po dobu pěti minut dodávat výstupní výkon 1000 W (při napětí 230 V). Logickou dedukcí by se pak dalo dospět k tomu, že 500 W zátěž vydrží zálohovat taková UPS po dobu 10 minut, 250 W po dobu 20 minut, atd. To ale bohužel není pravda, neboť UPS má jisté ztráty způsobené vlastním provozem. Tyto ztráty jsou způsobeny zejména chlazením (drtivá většina UPS má vlastní větráček) a provozem střídače a filtrů. V naší posloupnosti bychom tedy mohli reálně počítat s provozem 500 W po dobu 9 minut a 250 W po dobu 16 minut. To se ale samozřejmě liší model od modelu a v závislosti na teplotě okolí v době výpadku.

Co když ale potřebujete napájet zátěž s příkonem 1000 W po dobu delší než oněch 5 minut (řekněme třeba 10 minut). Znamená to, že potřebujete UPS s jmenovitým výkonem 2000 W? Nikoliv, to by naopak bylo zbytečné plýtvání finančními prostředky. K UPS s výkonem 1 kVA a více je totiž většinou možné dokoupit externí battery pack, který dokáže dobu zálohy prodloužit. Cena battery packu, který prodlouží dobu chodu ze zálohy na dvojnásobek je obvykle výrazně nižší než navýšení ceny při nákupu UPS s dvojnásobným výstupním výkonem.

A co dát do UPS třeba 80 Ah akumulátor z automobilu? Vždyť ten uvnitř má kapacitu s bídou 20 Ah a navíc je výrazně dražší! Ano, to je velice správná připomínka. Akumulátory v UPS jsou výrazně dražší a slabší než klasické autobaterie. Problém je však v tom, že na rozdíl od nich jsou akumulátory pro UPS hermeticky uzavřeny a přizpůsobeny pro provoz v kancelářských prostorách. Z autobaterií totiž unikají toxické výpary a jejich použití v UPS je proto krajně nevhodné.Pokud ale můžete UPS umístit do garáže či jiného podobného prostoru, pak se o této variantě již uvažovat dá. Problém je ale v tom, že UPS si většinou neumí poradit s dobíjením tak vysokokapacitního akumulátoru, a tak ani po případné rekonfiguraci UPS asi nedocílíte takového navýšení doby zálohy, který by odpovídal násobku kapacity původních akumulátorů.



UPS není jen „bedna“

Záložní zdroje již dávno nejsou jen kovovou bednou s trochou elektroniky a akumulátory. Existuje k nim mnoho softwaru, který je obvykle v ceně a který nabízí velmi zajímavé funkce. S tím také úzce souvisí propojení UPS s počítačem přes nějaké komunikační rozhraní. Tím obvykle bývá RS-232, USB či méně obvykle IEEE 1394. U line-interactive vyšší třídy a u on-line UPS lze také většinou dokoupit SNMP a další rozšiřující moduly.

Software u UPS dokáže většinou samostatně uložit rozdělanou práci a bezpečně vypnout počítač (pomocí spolupráce s operačním systémem). V síťových verzích je pak obvyklé zaslání zprávy upozorňující na přechod na napájení z UPS a případné on-line zobrazování předpokládané doby do vypnutí všech systémů. Pokud tedy dojde k výpadku v době, kdy není přítomen správce sítě či jiná technická obsluha, UPS (respektive dodávaný software) si dokáže vše obstarat sám, včetně bezpečného ukončení chodu všech připojených počítačů. To ocení zejména firmy, které zálohují počítače v několika oddělených kancelářích.



UPS se určitě vyplatí

V okamžiku, kdy je vaše firma závislá na počítačích, pak nemá asi příliš smysl dlouho přemýšlet nad tím, zda UPS ano či ne – UPS v takové firmě již měla být. Pokud navíc máte dražší vybavení a nebo je práce vašich lidí drahá, pak už UPS dávno měla ve vaší firmě být. Nemusí ani dojít k tak obrovskému výpadku jako v USA, abyste při výpadku napájení pocítili, že těch pár desítek tisíc možná stálo za to. To, zda se UPS vyplatí či ne, chce předem spočítat. Někdy je třeba lepší zálohovat jen servery a zbylé počítače ne. Přeci jen u výkonnějších UPS se cena může vyšplhat až k několika milionům, což již nemusí zcela vyvážit ztráty, které by mohl způsobit třeba den nečinnosti firmy.



APC http://www.apc.com/

MGE http://www.mgeups.com/

Powerware (dříve Exide Electronics a Fiskars) http://www.powerware.com/

Ano, podle mne je on-line to, co lidi hledají jako filtr sítě. Teda jestli nám nebude vadit, že to nestojí 100 000 a nemá to na krabici napsané "specialně na drahou hifi sestavu". Na druhu stranu jsem nikde na netu nenašel, jak ze stejnosměrného napětí vznikne 230V/50hz. Levnějším způsobem mne napadá střídačem, ale to nejí sinusovka, je to obdelník, i když 50Hz tam bude. Má doma někdo osciloskop? Pomůžete nám rozlousknout, co opravdu leze na výstupu po zapojení zátěže z on-line? Asi každého by zajímalo, jestli stačí si koupit APC za cca 7000 (namísto předražených) a ušetřené peníze vrazit raději do železa nebo do úprav akustiky místnosti. Zkusí někdo to změřit?

Jsem napnutý jak kšandy, komu se to podaří změřit a napíše, na co přišel

Tak to bude skutečně zázrak ta UPS se zkreslením 3% !
Já mám doma běžně 1,6% - 2,0%, takže bez jakkékoliv pračky je to lepší než ta UPS
Za PS-Audio Power Plant Premier mi to ukazuje 0,2% to je patnáctkrát méně než ta UPS

Jen by mě zajímalo vyzkoušet Online UPS, která dává "datacentrových" 48VDC... žádné trafa, rovnou s tímhle možná čistým bateriovým proudem do zesáku, dacu apod. (případně zkorigovat napětí dle potřeby)

Už jsme to tady probírali.

On-line sinus wave UPS-ky jsou (na vyšších výkonech) aktivně chlazený.Jsou tím hlučné. Já měl doma jednu půjčenou,bylo to zlepšení,to jo,byla za 27 K do telefoních stanic.Ale musel bych jí dát ven,jak byla hlučná.(Hlučná myslím hlučná,ne jak ventilátorek od PC,který ruší při nočním poslechu jak sbíječka). No a pasivně chlazený o požadovaným výkonu min 1,5 kW vychází přes 50 K.(IMHO).