Karel1 píše:...Co se stane s tím BD přehrávačem?
Správně položená otázka. Do tohoto tématu jsem zabředl, když jsme se snažil udělat si HiFi stolek z toho nejvhodnějšího dostupného materiálu. Takže jsem pročetl spoustu různě chytře se tvářících odpovědí .. mnoho z toho asi byly blbosti, v něčem asi bylo zrnko pravdy.
Nakonec jsem si to pro sebe "přeložil" asi takto (to znamená, že následující sdělení není nic více než nepodložená domněnka):
V každém elektronickém zařízení (obecně v každém zařízení, kde dochází k přenosu energie) dochází k vibracím na atomární úrovni. Tyto vibrace "nasytí" materiál přístroje, podložky na které stojí a samozřejmě se šíří dále do materiálu s nižším energetickým potenciálem. Dále znamená, že se také šíří zpět do přístroje. Tímto se například amatérsky vysvětluje, proč je zvuk některých systémů umístěných na tlustých řeznických prknech "mázlý". Poté, co se podložka přístroje nasytí energií, začne ji následně vyzařovat zpět do přístroje - čím větší hmota, tím pozdější odraz této energie = tím více mázlý zvuk.
"Antivibrační" ošetření komponent tedy souvisí:
- s odvodem přebytečné energie pryč od elektronických součástek, pryč z komponentu do podložky, na které stojí,
- a zabránění přenosu energie z podložky do přístoje
Z uvedeného vyplývá, že pokud bych dokázal komponent nechat vznášet ve vakuu, nebylo by to nejlepší řešení! Energie by se totiž kumulovala v přístroji a ovlivňovala elektronické součástky uvnitř přístroje.
Vibrační energie se šíří tím lépe, čím homogennější a tužší materiál je.
IMHO anivibrační řešení na bázi měkkých materiálů účinně zabrání přenosu vibrací mezi komponentem a podložkou, ale právě proto je to řešení jen polovičaté = nepomáhá totiž aktivně odvádět energii z komponentu pryč.
Antivibrační podložka by měla fungovat jako "vibrační hromosvod (vibrosvod
)" - spojení s komponentem by tedy asi mělo být na straně komponenty "tvrdé", zatímco na straně podložky spíše "měkčí, ale ještě stále vibračně vodivé" (měkčí kovové slitiny).
