BVa - http://hifinazory.cz/forum/viewtopic.ph ... =50#p95262

digitál masám znamená jeho snadné kopírování nebo přenos. Co se týče cen CD nebo DVD, BD je to docela dost peněz. Mám na mysli tituly známých interpretů (ne nějaké výběry z levných knih)
Ale v porovnání s LP je to ještě docela levné. Nevím, zda je výroba vinylů tak nákladná, nebo se prodejci snaží využít rostoucí poptávky?

Vinyl rip by z principu neměl hrát lépe než původní LP. Snahou je autenticky převést zvuk LP do digitální podoby. Bohužel se to ještě plně nepodařilo.

Možná, že napíšu ptákovinu z neznalosti. Ale i v osmdesátých létech se již nahrávalo digitálně a nahrávky vycházely převážně na LP a kazetách. Např. Stingovo Nothing Like The Sun z roku 1987 bylo nahráno DDD (původní záznam, střih i výsledný záznam digitální). V DDD hodně nahrával Supraphon klasiku, přesto ty desky vycházely hlavně na vinylu. Proto mi přijde úsměvné, když si přečtu podobné názory v duchu „bylo to nahráno digitálně, na vinyl to nepatří, protože nejde o analog“. A kam patří? V první řadě jde přece o tu „nahrávku“, si myslím. Pak už záleží na každém jedinci, na kterém nosiči si ji poslechne. Pro mě je prvním nosičem LP. Mám rád ten zvuk, mám rád i tu práci, která je s deskou potřeba provést. A otáčení mě nutí k soustředění, ale i k částečnému odpočinku. 80 minut CD najednou v plném soustředění nedám. Dvojkou jsou pro mě SACD, kterému pěkně šlape na paty BD, jenž má podle mého obrovský potenciál nejenom v obrazové podobě, ale i zvukové. Tím se vlastně dostávám k HiRes formátům, kam SACD, DVD-A, BD patří, byť jsou na nosičích. Jednou jsem si dal odpoledne u Pytla, kdy jsme poslouchali některé nahrávky HiRes, CD a vinyl. Oba jsme se shodli, že HiRes má své opodstatnění a bude mít své místo. Hlavními nahrávkami, které jsme poslouchali, byly Metallica (černé album) a Keith Jarret – The Köln Concert. Víc se nám líbil vinyl, ovšem HiRes flac 24/96 z HD Tracks byl hodně dobrý a lepší než CD.
V první řadě ale záleží na kvalitě samotné nahrávky. Zmršenou nezachrání žádný nosič, nebo jiný zdroj.

Woofer píše:A LP komu?Kdysi masám,stály 10 DM,dnes jen snobům kteří se nechají oškubat.Jak je psáno v článku na digizone,je to super kšeft. Zajímavé,že se nikdo nevrací k VHS ,když je ten analog tak super nebo nefotí na kinofilm,divné.

Nepamatuju si, že by LP stály 10DM. Kdo za tuto cenu desku koupil, si liboval, že našel slevu. Ceny se pohybovali cca. mezi 18-25 západními Markami. Takže antivinylisté z digi sféry musí plácat cosi o nespravedlivém kšeftu. Rozumím, nedá se kopírovat jedna ku jedné.....

A propos, dnešní digi svět není kšeft?
K poznámce VHS. Svého času jsem video Panasonic F-55 používal jen pro nahrávání místo kazeťáku, protože se mi nahrávky zdály lepší. Videa měly rotační hlavy, což bylo lepší, než klasické pevné. (technicky zdatní možná objasní). Kazety byly ale praktičtější.

Roman2 píše:Současná hudební scéna mně nezajímá, vše již bylo řečeno. A proto já staromilec těžím z minulosti.

Připomíná i to citát ředitele patentního úřadu ve Washingtonu, který pronesl roku 1832: "Navrhuji zrušení patentního ústavu, protože vše už bylo vynalezeno a nic nového nelze objevit."

A i dnes po 180 letech vznikají nové a nové vynálezy, stejně jako nová a nová hudba. Ochuzovat se o ní jen z toho důvodu že nebyla nahrána kdysi klasicky analogově na LP, ale dnes digitálně (jak na LP tak i CD) je totální nesmysl.

Odar píše: . . . tu to uz ide fakt cele do prdele

Odare,
to že s tebou někdo nesouhlasí (a ty s ním) ještě neznamená, že "tu to uz ide fakt cele do prdele". To není negativum tohoto fóra, to je jeho pozitivum. Pro hlásání jediných 100% pravd jsou jiná fóra a na nich by jsi tento výrok nenapsal, zde ano.

Jak jsem již jinde psal, dokud budu moderátorem tak nikdo a opakuji NIKDO za odlišný názor dostávat bany nebude a každý má právo svoji pravdu na tomto fóru ventilovat. Co člověk, to pravda. Tisíc lidí, tisíc chutí, tisíc pravd.

Od vzniku tohoto fóra razím zásadu, že je pro všechny, nejen pro vyvolené. Jak řekl Voltaire: "Nesouhlasím s vámi, co říkáte, ale navždy budu bránit, abyste to říkat mohl."

To Aleska,
zcela zjevně jsi mě nepochopil. Já jsem nepsal, že neposlouchám současnou hudební scénu proto, že v současnosti nevychází na LP, ale proto, že ně neoslovuje!
Jak už tu někdo psal, tohle téma je s prominutím o hovně.

Aleska --> Precitaj si prosim este raz, na co som reagoval, zamysli sa nad tym, preco som tak reagoval a potom zrejme prides na to, ze si napisal blbost. Ja s akceptovanim ineho nazoru problem nemam.

Každý máme trochu pravdy,mějte respekt k sobě a nepřete se jen o tu svoji,nechte ostatní vyslovit svůj názor,povězte svůj a tím by to mělo končit.Osobně stojím spíše za názorem Anawaka a PMA a to hlavně v tom,že digitál přináší informace těm masám co chtějí vše mít hlavně co nejlevněji a co hudbu berou spíše jako kulisu či soundtrack ke svému životu,příliš se nezamýšlí nad obsahem,ale to už je o něčem jiném,to by stálo za samostatné vlákno.Takže peace please. Aleska to napsal velmi výstižně

to že s tebou někdo nesouhlasí (a ty s ním) ještě neznamená, že "tu to uz ide fakt cele do prdele". To není negativum tohoto fóra, to je jeho pozitivum. Pro hlásání jediných 100% pravd jsou jiná fóra a na nich by jsi tento výrok nenapsal, zde ano.

Jak jsem již jinde psal, dokud budu moderátorem tak nikdo a opakuji NIKDO za odlišný názor dostávat bany nebude a každý má právo svoji pravdu na tomto fóru ventilovat. Co člověk, to pravda. Tisíc lidí, tisíc chutí, tisíc pravd.

Od vzniku tohoto fóra razím zásadu, že je pro všechny, nejen pro vyvolené. Jak řekl Voltaire: "Nesouhlasím s vámi, co říkáte, ale navždy budu bránit, abyste to říkat mohl."

BVa

máš pravdu, přesně tohle si myslím taky - totiž, že strašně záleží kdo a na čem tu muziku nahrává, resp. jak dobrý je zvukař a studio. Když si poslechnu třeba staré nahrávky Madonny nebo M. Jacksona, Sandry,...tak prostě slyším, že zvukař odvedl perfektní práci. Na spoustě dnešních nahrávek je to děs, např. Ultra Naté.

Již v 80´letech se nahrávalo někde digitálně, existovaly PCM dekodéry jako Sony PCM1600, 1610, 1630,...nejprve 14ti bitové, později 16bitové, které se připojily k videorekordéru U-matic a nahrávalo se digitálně audio jako později DAT. V té době (80-90´) byly postaveny také první digitální reel to reel cívkáče (Mitsubishi X880, Sony PCM3324,... i Studer postavil digitální cívkáč D820). Obecně vešly pod známost pod zkratkou DASH - digital audio stationary head.

V té době se tedy točilo ještě na analogové multitracky, začalo se točit i na DASH a další digitální rekoréry na bázi HDD, MO, MS disků a pod. Ale o čem to celé je? Technologie v profi oblasti byly vychytané, záleželo na mistru zvukaři jak a co s tím záznamem a mixem provede, tedy - je to o lidech a jejich přístupu.

analog vs. digitál tu bude téma donekonečna. Analog v určitých mezích funguje i při horších podmínkách, digitál od určité meze nefunguje vůbec. VHS a SVHS je z pohledu dnešní kvality záznamu bohužel naprosto mimo. VHS kazeta se dříve používala v menších studiích a movitějších domácnostech ve spojení s PCM dekodérem k záznamu pouze audia v digi kvalitě (předchůdce DAT - a hlavně byl provoz na VHS levnější).

jsem milovník LP a přiznávám, že z jistého sentimentu, obřadu spojeného s přehráváním a v neposlední řadě i nedostupnosti některých songů, skladeb na jiných nosičích. CD mi přijde jako nosič bez "duše" třebaže pro poslech je dostačující. A to sem ještě netahám reel to reel...

Zappadaddy píše:...Osobně stojím spíše za názorem Anawaka a PMA a to hlavně v tom,že digitál přináší informace těm masám co chtějí vše mít hlavně co nejlevněji a co hudbu berou spíše jako kulisu či soundtrack ke svému životu,příliš se nezamýšlí nad obsahem...

Sorry Zappo, ale argumentace tohoto typu mně zavání malinko demagogií.. Já kupř. poslouchám jakoukoli hudbu ze své rel. nevelké audiotéky maximálně soustředěně (viz naše nedávná debata s bh69) a znám poměrně dost dalších hifistů ze svého okolí, kteří uplatňují stejný přístup.. Kdo má hudbu skutečně rád, tak se jí také v rámci možností maximálně věnuje a také o ní i přemýšlí.. To, že někdo poslouchá hudbu pouze z dig. médií ještě automaticky neznamená, že je to průměrná, konzumní, ne-moc-myslící šedá myš, jak tady naznačuješ..

Já, jak jsem již předeslal v jednom z předchozích příspěvků, považuji digitalizaci zvuku i obrazu za obrovský přínos.. Problém je ovšem v její implementaci. Za to však samotné formáty CD, SACD, DVD-A... nemohou. Příčiny je nutno hledat jinde. Myslím, že asi hodně z nás - posluchačů (a "sledovačů") digitálu - tuší kde. Jsou to některé subjekty sedící na postech marketing. manažerů hud. vydavatelství a také některá sound-ing. prasátka okupující nahrávací studia... Dalším učebnicovým příkladem nepovedené implementace je digitalizace vysílání ČT, o které zde již bylo před časem také dosti diskutováno, takže to není nutno rozvádět..

Závěrem bych tedy již jen doporučil všem "zainteresovaným", aby nevylévali s vaničkou i dítě.. Děkuji za pochopení...

Pridávam sa k Zappovi a Aleskovi. Svoj názor tu môže vyjadriť každý, ale chce to i trochu nadhľadu a rešpektu

Myslím že "digitál masám" je sprievodný jav toho, že hudba v digitálnej podobe je jednoducho dostupná. Tiež myslím, že za predpokladu kvalitnej nahrávky je nosič "len" médium. Preferujem LP pred CD, ale beriem to skôr ako koníček, nie ako snahu dosiahnuť ultimátnu realistickú produkciu.
Je v tom i trocha "fetišizmu" - fyzický nosič, artworky, rituál ktorý núti sa na chvíľu zastaviť a sústrediť sa a nakoniec točiaca sa asfaltová placka z ktorej sa linie hudba.

Hudba je věc emocionální. Silně emocionální. Někdy návyková. Je to dle mého to nej, co v umění člověk vymyslel. Ano, jistě, knihy, obrazy,sochy jsou taky fain. Ale hudba je pro mě nej.

A když je pro mě skvělá, tak mě pro přenos emocí stačí špunty a MP3. Pokud je o ničem, tak ani aparát za miliony mi emoce nepřinese.

Pokud je však skvělá a mám možnost si ji poslechnout na výborném aparátu, je to třešnička na dortu. A čím lepší je ten aparát, tím je ta třešeň větší.

Ale já nechci, aby ty emoce měly místo třešně na dortu jablka (byť jsou větší), ananas, nebo třeba papriku. I když to všechno mám taky rád.

Nechci, aby ten původní hudební záměr byl jakkoliv dochucen (dochucován), přesto, že na první olíznutí to může chutnat lépe jak původní.

To v případě nutnosti může nahradit "treble" and "bass", ale stále aby byly všechny ty pokrmy dochucovány stejně, není dobré.

UHO známe všichni.

A mně silně nejede.

boxer píše: ... ale stále aby byly všechny ty pokrmy dochucovány stejně, není dobré.

UHO známe všichni.

A mně silně nejede.

Pro neznalé zde: UHO

Roman2 píše:tujatuja, nemám rád fotbal, mám rád kontaktní sporty. Mimochodem, nic proti tobě nemám, takže Peace

Občas se ty diskuse příliš přenáší do emocionální roviny. Jinak rovněž peace.

Jak je asi známo, v Československu se objevil CD formát na trhu dost brzo se slogany "krystalicky čistý zvuk" atd. atd. Jako správný nadšenec jsem si zakoupil několik prvních CD s vážnou hudbou (aniž bych vůbec vlastnil přehrávač). Když se začaly prodávat přehrávače TESLA (licence Philips), jeden jsem si na splátky koupil. Když jsem ho přinesl domů a pustil jsem si ta CD, tak jsem se zhrozil - ten zvuk mi připadal strašný! Byl jsem přesvědčen, že ten přehrávač je vadný a proto přes jednoho známého jsem odvezl přehrávač přímo do TESLY, kde ho přezkoušeli a změřili s tím, že ten přehrávač je naprosto v pořádku. Já jsem nemohl uvěřit, že by CD mohlo znít tak strašně a tak jsem se dostal dokonce k jistému Pavlovi XXXX (na jméno už si nevzpomenu) z výzkumného ústavu v Praze, který měl celý projekt hudební digitalizace v Československu na starost. Ten byl tak vstřícný, že v mé přítomnosti můj přístroj měřil a potvrdil, že je v pořádku. Ještě dlouho jsem si nemohl na zvuk CD zvyknout, vedle mého gramofonu SONY s přímým náhonem a levnou MM přenoskou mi ten zvuk připadal plochý a agresivní. Až po čase jsem zjistil, že abych CD mohl poslouchat, musím vyměnit zesilovač i bedny za kvalitnější. Taky jsem přišel na to, že první vydávaná CD nebyla zvukově povedená, což je bohužel jev objevující se i v současnosti. Na druhou stranu například CD vydavatelství ECM lze vychutnat nejen po hudební, ale i zvukové stránce. V každém případě je však pro mě daleko podstatnější hudební než technická úroveň nahrávky. Proto i po té, co mé dost drahé nákupy nových LP ze zahraničí mě přesvědčily o tom, že současná kvalita výlisků je obvykle mizerná, upřednostňuji nadále nákupy CD. K tomu, abych nakupoval technicky možná výtečné, ale hudebně nezajímavé nahrávky průměrných interpretů od několika renomovaných vydavatelů, nemám důvod.