Pesi píše: ↑

04 pro 2018 16:09

zas jeden pán co musí mít poslední slovo. Nedávno to bylo v jiném vlákně. ten zas dělal samy smajlíky

Něco podnětného k diskusi, nebo jsi si jen připsal čárku za příspěvek?
(Tohle se jmenuje diskuse. Jestli nejsi schopný to pochopit, tak to zatím jen sleduj)

Bohajeho, u toho Audioquestu teče jiným drátem než opletem, ale teče:-) A vadí tedy ten vyrovnávací proud anebo nevadí?

To není o vyrovnávacím proudu, ale o stínícím opletu, který je připojený jen na jedné straně, neteče jím žádný proud...... a Audioquest a jiní, tohle řešení publikují jako odolnější vůči vnějšímu rušení (pronikajícímu, nebo indukovanému) a já si myslím totéž.

Ještě jednou, teče nebo neteče?

Jistěže teče. Ale nechápu proč řešíte vyrovnávací proudy, když se bavíme o efektivitě stínění před rušením.
Oběma kabely potečou vyrovnávací proudy. Kabel se stíněním je odolnější vůči vnějšímu rušení.
Je jednoduché odpovědět:
1) souhlasíte s tím
2) nesouhlasíte s tím
3) nerozumíte tomu vysvětlení

123456789 píše: ↑

04 pro 2018 08:32

Pokud je stíněni zapojeno na obou stranách stíněného vodiče (koaxiálu), prochází
stínícím vodičem poruchový proud.
Tento proud vzniká vlivem toho, že unikající proudy a poruchové proudy např
v soustavě 3PEN AC 50 Hz 230/400 V/TN-C jdou všemi cestami od místa vzniku
(místa snížené izolace, místa zkratu, indukovaného napětí apod.) do uzle zdroje.
Tyto cesty jsou zejména vodič PEN, zemní cesty, náhodné vodiče. Může se
stát, že náhodný vodič je právě stínění kabelu, který je uzemněn
na obou stranách a umožňuje průchod těchto proudů. Z tohoto důvodu se pro odstranění rušení uzemňuje
stínění pouze na jedné straně stíněného vodiče.

A u Audioquestu je najednou podle autora citovaného odstavce tohle všechno nepodstatné, přestože jím prochází ten samý "poruchový proud", akorát ne po stínění, ale po vnitřním drátu. Mám pocit, že si tady někdo přeřízl větev, na které doteď seděl:-)

P.S. Kontrolní otázka: jaký je rozdíl v "efektivitě/odolnosti stínění před vnějším rušením" mezi stíněním připojeným na jedné straně a na obou?

Čtěte i poslední větu té citace.

P.S. Asi nějaký bude, když jsou to obecná doporučení pro signální cesty a používá se to jak vidíte i pro audio zařízení.
Jestli je to 1%,10%...... bude odvislé od konkrétních instalací. Ale určitě to nebude horší, než jednožilový vodič s oboustranně připojeným stíněním.
(A nemusíte kličkovat, můžete se vyjádřit k otázce předchozího příspěvku)

pripsal jsem si čárku ty odborniku přes audio... a budu číst tvou přednášku. Dozvíme se plno zajímavých věcí od revizaka, kterého " dost překvapuje dvouzila v plechové krabici " ...... jo jo, ten pán má přehled, čtěme dál

"Asi nějaký bude", to je tedy nekličkující odpověď:-) A co takhle zvýšená kapacita kabelu s pseudosymetrikou?

Jen tak pod čarou. Ve své STA praxi jsem proměřil na stovky koaxů. Občas se objevil problém způsobený odpojením/uvolněním stínění na jednom konci. Došlo k rozkmitání zesilovače vinou impedančního nepřizpůsobení.

Tak si to shrňme. Vyrovnávací proudy nepředstavují ani u nesymetrického audio propojení žádný velký problém, je jedno kudy vedou, zda-li vnitřním drátem anebo vnějším opletem. Stínění funguje v obou případech připojení stejně. Bublina splaskla.

123456789 píše: ↑

04 pro 2018 18:22

Jistěže teče. Ale nechápu proč řešíte vyrovnávací proudy, když se bavíme o efektivitě stínění před rušením.
Oběma kabely potečou vyrovnávací proudy. Kabel se stíněním je odolnější vůči vnějšímu rušení.
Je jednoduché odpovědět:
1) souhlasíte s tím
2) nesouhlasíte s tím
3) nerozumíte tomu vysvětlení

Je úplne zrejmé že nechápete, prečo riešime vyrovnávacie prúdy.... Pretože úbytky vyvolané týmito prúdmi ("Jistěže teče") na impedancii vodiča pre signálovú zem ( je úplne jedno, či je to oplet alebo nejaký drát ) sú hlavným zdrojom rušenia pri nesymetrickom prenose signálu. A nejaké tienenie okolo drátu (ani PR kecy výrobcov zázračných káblov) s tým nič neurobí, pretože nijako netieni proti magnetickej zložke rušenia (to by musela byť Fe trubka..), indukovanej do vodiča pod tienením, a aj tienenie preti elektrickej zložke rušivých polí bude mizerné, pretože je narušená kontinuita tienenia pripojením len na jednej strane, na prerušení prichádza k priesaku rušeni.
2) Samozrejme s tým tvrdením o vyššej odolnosti nesúhlasím, pretože je to nepravda a dá sa to jednoducho dokázať meraním odstupu zložiek siete od signálu, čo som si x krát overil a robím skoro denne..
3) Vy nerozumiete tomu, čo "vysvetľujete"... Skúste si pozorne prečítať tie dva odkazy, možno sa "rozsvieti".

Já to chápu dost dobře.
Na rozdíl od vyhlášení typu:
....nijako netieni proti magnetickej zložke rušenia (to by musela byť Fe trubka..)....
..... a aj tienenie preti elektrickej zložke rušivých polí bude mizerné.....

To je možné , že to stínění bude mizerné (já si myslím, že bude dostatečné), ale bude aspoň nějaké. Na tom koaxiálu není žádné.
Je vám doufám jasné, že třeba ten Audioquest provedl ty měření také a došel k jiným výsledkům.
Ale má to pokrok. Ze začátku jste tvrdil, že je to nesmysl, teď se to posunulo do roviny že to není přínos.
Taky nevím proč řešíte u RCA kabelů magnetickou složku rušení a ne elektromagnetickou. To vedete ty RCA kabely přes reproduktory?
Taky by mě zajímalo jaké složky sítě měříte (pro vyhodnocení rušení), když ta síť je v každém místě diametrálně odlišná. (To Vám mohu dokázat analyzátorem sítě v různých měřených místech).

merhaut píše: ↑

04 pro 2018 20:34

"Asi nějaký bude", to je tedy nekličkující odpověď:-) A co takhle zvýšená kapacita kabelu s pseudosymetrikou?

Jen tak pod čarou. Ve své STA praxi jsem proměřil na stovky koaxů. Občas se objevil problém způsobený odpojením/uvolněním stínění na jednom konci. Došlo k rozkmitání zesilovače vinou impedančního nepřizpůsobení.

Tak si to shrňme. Vyrovnávací proudy nepředstavují ani u nesymetrického audio propojení žádný velký problém, je jedno kudy vedou, zda-li vnitřním drátem anebo vnějším opletem. Stínění funguje v obou případech připojení stejně. Bublina splaskla.

Na něco už jsem odpověděl, tak jenom k tomu co je tady jinak.

"Asi nějaký bude". Na tom se asi shodneme

Zvýšená kapacita kabelu? Určitě to bude rozhodující parametr na tom metru kabelu a při uvedené konstrukci. Co myslíte?

Ječn tak pod čarou. Ve své elektropraxi jsem proměřil stovky ( asi spíš tisíce) impedančních smyček a občas jsem zjistil odpojený ochranný vodič.Byly i případy, že na to někdo uhynul. Přesto se to používá. Důvod je myslím dost zřejmý.

V tom posledním odstavci bych opravil jenom větu Stínění funguje v některých případech lépe, když je připojené jen na jednom konci a je oddělené od signálu. A vynechal bych větu Bublina splaskla.

(A možná v tom příspěvku co jste psal o pár stránek zpět bych nahradil hlášku:" A je vymalováno." Rčením: "Narazila kosa na kámen".)

Pesi píše: ↑

04 pro 2018 19:51

pripsal jsem si čárku ty odborniku přes audio... a budu číst tvou přednášku. Dozvíme se plno zajímavých věcí od revizaka, kterého " dost překvapuje dvouzila v plechové krabici " ...... jo jo, ten pán má přehled, čtěme dál

Tak poslouchej ty neomylný. Jak to bylo s tou plechovou krabicí Panasonica a dvoužilovou šňůrou jsem vysvětlil a omluvil se.
Ty jsi sem ale tímhle příspěvkem nic nového nevložil.

Ano, narazili jsme na bludný balvan:-)

... z toho se nevyvliknes odborniku. Protože si to každej může přečíst na straně 3. Nehledě na to, že to bylo i s LAMPIČKOU. Rozhodně žádnej omyl . Dyt si tu skoro šířil paniku.
Končím . Pokud teda nebudeš chtít mít furt poslední slovo a neustále tvrdit, že ses jen překlepl .