Děkuji za hezký obrázek RV12P200 i já jich pár mám Konec konců RV se používaly nejen masově do rádií ale i do těch raket V-2.
Protože je to můj job servis elektroniky a hlavně ty elektronkové mašinky tak bych mohl něco říci. Obecně malé triody vydrží tisíce hodin. Když budu jmenovat ty základní jako E88CC, E83CC, ECC802S... tak výrobce většinou udával životnost 10.000-20.000 hodin. To je doba kdy výrobce udává, že emise(hodnoty) budou v toleranci dle katalogu. Pokud ale konstruktér zesilovače zvolil rozumné zapojení tak aby nebyla elektronka zbytečně přetěžovaná, provozuje se v radiální poloze atd. tak životnost je mnohdy i kolem 40-50.000Hodin. Mluvím však o dobrých typech (některé lampy v historii radioelektroniky se ukázaly jako špatné..) a z kvalitních továren jako Philips, Telefunken, Tesla, RCA..

U výkonových lamp je to podstatně horší. Jsou daleko více namáhány a jejich životnost je tak kolem 1000-3000 hodin. Typická otázka jak poznám, že elektronka je špatná. Jsou dvě možnosti: Bud dojde ke zkratu a pak je to jasné a nebo ztratí elektronka emise na tolik že může dojít ke změně zvuku nebo i občasnému chrastění nebo mikrofonii. To je však extrém s kterým se setkáte u kytarových aparátů. A tak Hifista dokud lampu nevymění tak nic nepozná. Je to jak s autem kdy pořád jezdíte a i když spojka jde hůř a hůř tak dlouho dobu nic nevíte dokud nepřesedláte na nové. Pro kvalitní měření a párování lamp já používám tester Amplitrex AT1000.

Ohledně tranzistoru tak nevím, že by tranzistor se nějak opotřeboval, že by se měnil zvuk. V obou případech je vždy nějaká zpětná vazba at už celková nebo místní a ta upravuje charakteristiku a zesílení tak aby chod nebyl ovlivněn stářím součástek. Zatím co jsem měl tu čest opravovat tak vždy je největší kámen úrazu v jakémkoliv přístroji je kondenzátor. Bud má svody, nebo jde do zkratu, vyschne elektrolyt... Snad jsem něco málo odpověděl a pokud jsem napsal něco špatně opravte mě

Díky za pěkné vysvětlení. Já totiž netuším kolik jsem nalítal je to tak 4-8000h podle toho jak hádám Kouknul jsem dovnitř AA, ale a co konkrétně mám v předzesu jsem nezjistil. Každopádně vyluxovat už potřeboval. Co je to za lampu se z obrázku asi nepozná co? Nápisy jsou nejspíš na druhé straně. Pátral jsem po netu, poláci testovali kus s Electro Harmonix 6922EH. Na stránkách tube depot http://tubedepot.com/69226dj8.html maji celou hladu od $9 až za ty $190 telefunken. Mohou různé triody zásadně změnit celkový chrakter zesilovače natolik, že se to vyplatí nebo je to spíš pro pocit nečeho vyjímečného?

ještě obrázek

Já to poznám Každá elektronka má svůj typický systém a samozřejmě každý výrobce si ho může i upravit. Každopádně podle fotky to vypadá na 100% ECC88 což je lampa s nízkým anodovým napětí kolem 90V, slušným anodovým proudem kolem 15mA a zesílením cca 30x. Tyhle lampičky jsou poměrně dobré a dlouhoživotnostní. Koupit je můžeš pod evropským označením ECC88, E88CC nebo americkým značení 6922 a a také pod označením 6JD8.

Zvukové rozdíly jsou veliké. Jsou dány Konstrukcí těch plíšků uvnitř a použitým materiálem a postupem při výrobě. elektronky EH patří mezi průměrně stejně tak jako JJ electronics které však mají mizernou životnost a velké výrobní tolerance. Pokud budeš chtít slyšet lepší zvuk tak doporučuji Teslu ECC88, E88CC, která má hodně jasné a čisté středy. Pakliže chceš ještě lepší zvuk (podle mě ten nejlepší) a nechceš platit vysokou cenu za Telefunken tak doporučuji koupit Philips. Rozdíl je jasný a slyšitelný jak facka. Je sametovější, jasnější v celém pásmu, více prostoru ve zvuku s přirozenou barvou zvuku nástrojů. To vše je slyšet samozřejmě čím více máš detailnější reprosoustavy a elektronky musí být zapojeny tak, že zvuk opravdu zesilují a neslouží jako impedanční přizpůsobení (buffer) v přístrojích jako Edgar SH-1, Shanling CD10, Vincent atd... Samozřejmě v rámci RVHP ale i na celosvětovém světovém fabriky mezi sebou obchodovaly a tak třeba Tesla některé lampy vyráběla třeba pro Philips nebo RFT. Pokud člověk zná historii a kodová značení tak může zjistit kdy elektronka byla vyrobena a v kterém závodě a to poslouží pro dobrý nákup. To však je pro znalce...


elektronky můžeš zakoupit na Tubedepot, Jacmusic, The tubestore a podobně kam ostatně lampy dovážím. Pokud budeš chtít napiš mi mail. Třeba od tesly tu mám asi 2000ks

Jo skvělé za pokus to stojí. To že tvar elektrod má vliv na zvuk se dá celekm pochopit

Abych přispěl do diskuse, zaujalo mě toto vysvětlení proč se říká, že lampy a tranzistory zní jinak. Závěr je, že topologie zapojení má ale větší vliv..jsem laik tak to nijak nekomentuji...
http://www.uaudio.com/webzine/2005/october/index2.html

A ještě "off topic" obrázek pro lampofily, vysílač který jsem potkal ottavském v Muzeu vědy a techniky:

Třeba východoněmecké ECC83 mají na pohled úplně stejný vnitřek jako Tesly, a přece můžu souhlasit s TAB, že je to zvukově hnus. Jediné, čím se vizuálně liší od Tesel, je hranatější baňka a ošklivý hnědošedý getr na rozdíl od tesláckého stříbrného.

petrL píše: ošklivý hnědošedý getr na rozdíl od tesláckého stříbrného.

asi soudruzi z NDR udělali chybu ve vákuu baňky.Tím se vysvětlují ty psí parametry

pro ty co nevědí: ten getr (stříbrná-hnědá-černá) skvrna většinou na hlavičce elektronky byl původně prášek nastříkaný na vnitřní části-díly elektronky. Jeho úkolem je že při prvním nažhavení elektronky shoří tento prášek a jeho výpary se usadí na vršku elektronky a díky tomu se v elektronce spálí poslední zbytky vzduchu vznikne tak ´´dokonalé´´ vakuum a neshoří a nepoškodí se také ty díly elektronky při prvním žhavení.

Barva getru o kvalitě nic neříká pouze jeho množství nám jen trochu říká kolik asi tam vzduchu bylo před prvním nažhavení.

RFT ale i třeba Polam a Telam může být ukázkou, že i když na první pohled jsou systémy s Teslou podobné tak, že zvuk je dost rozdílný. Jde totiž o správné postupy při zpracování toho materiálu, jeho čistotu, různé postupy při žíhání atd. Třeba Poláci neuměly zatavit do skla ty piny-vývody elektronky takže to se dělalo u nás a zbytek si dodělaly.

Polské lampy,to byla katastrofa PCl805,Pl500,PCl86 v čb telkách,to byla nonstop reklamace.Teslácké celkem držely,jen se hůř sháněly

Zato AZ od polaku drzali, a drzia dodnes.
TAB: ten prasek sa nepali pri prvom zhaveni, ale sa zapali VN.... az potom sa zhavi elektronka.
Dobre elektronky robil Siemens... mam par ECC81, ECC80 apod.. to je lahoda

zdenoeddie:

Ano ty byli ok.. Usměrnovací lampy AZ mají všeobecně problém v patici kdy se patice muže od skla vykroutit ale to je problém všech těchto starých bakelitových patic.

Máš pravdu s tím práškem. Vím, že to tak je.Jen jsem nevěděl jak to popsat pro laika. Na elektronku se nasadí taková spirála pustí se vysoké napětí a vlastně indukcí se celá elektronka ´´rozpálí´. Přikládám video od firmy KR audio Praha-Vršovice kde můžete vidět to VN zahořování v čase 4:17...Tohle je špičková ruční výroba a každý pochopí podle videa že to je velké řemeslo.

http://www.youtube.com/watch?v=8n4WVRKkmww


a zde video z Francie kde uvidíte celou výrobu elektronky. Takové DIY pro mě neuvěřitelné. Jo stará škola

http://www.youtube.com/watch?v=EzyXMEpq ... re=related

krasna videa!

Dnes jsem navštívil člena ´´chemika´´ aby jsme se podívaly na zoubek jeho zesilovači Audio Analogue Verdi Settanta, který pohání malinké monitory Xaviany XN125 II
s citlivostí 86dB, papírovou membránou a výškovým reproduktorem z hedvábné kaloty. Cílem mělo být vyzkoušet a vyměnit elektronky za Tesly, protože majitel si nebyl jistý co tam má.

První poslech před výměnou mě překvapil. Příjemný analogový zvuk, slušný prostor i bas u tak malinkého reproduktoru. Něco jsem začal tušit.... Po otevření zesilovače jsem se nestačil divit.

1) koncový stupen IO
2) elektronka nebyla zapojena jako buffer
3) elektronka ECC88 byla původem z Yugoslavie ale ted jak jsem si podle výrobního kodu zjistil (a i vzhledově a poslechem) byla vyrobená pro Philips
4) jako regulátor hlasitosti attenuátor vtipně řešený

Konstrukce byla zkutečné jednoduchá, minimalistická a přehledná. Ctila pravidlo hybridu, tedy lampa zesiluje vstupní signál a koncový stupen dodává potřebný výkon. Mohu říci, že jsem slyšel daleko větší monstra - monobloky za velké peníze ale takový zvuk jsem u nich neslyšel. Myslím, že tohle je dobré kladivo na všechny Vincenty, Shanlingy a jiné čínské hrůzy.

Samozřejmě nelze očekávat přívaly dynamiky na takto malinkatých bedničkách. Tohle není horna jako Oris 150 nebo Avantgarde, či Tannoy s 15palcovým měničem a stejně tak bych si nedovolil zesilovač připojit na vícepásmové reprosoustavy s nízkou impedancí, složitou vyhýbkou a bez kompenzace.

Jak test však dopadnul? Samozřejmě, že elektronka Tesla nemohla obstát proti EI/Philips. A tak proto doporučuji tyto lampičky si šetřit, patří totiž do top značek jako Philips/Telefunken/Valvo/Siemes.

I pro me to byla to zajimava zkusenost, teslacke triody ubraly trochu basu a prostoru. To Xavianum moc nesedlo.
Jinak se prodaval s ruznymi elektronkami, takze upgrade za lepsi stoji za pokus.
Ja tomu zesilovaci zalozim vlakno v pristrojich at tady neplevelime konkretnim strojem.

to TAB

getter (barium) není (a nebyl) nastříkán na žádné elektrody elektronky. Jednotlivé elektrody se montují v čistém bezprašném prostředí a předtím se důkladně myjí,čistí a odplynují ve vodíkové redukční peci. Getter je uložen ve speciálním kroužku nad systémem, který tvoří závit nakrátko. Hezky je to vidět třeba tady http://en.wikipedia.org/wiki/Getter Elektronka se vyčerpá rotační vývěvou, tím se dosáhne vnitřního tlaku asi deset na mínus čtvrtou, následně difuzní vývěvou na deset na mínus šestou a poté se skleněná baňka uzavře zatavením čerpací trubičky. Pak se aktivuje getter. Getrovačka je VF výkonový generátor, který rozžhaví kroužek s getterem, getter se odpaří a ulpí na stěně baňky, kde utvoří ono zrcátko.
S první nažhavením elektronky to nemá nic společného. Prostě to barium na sebe váže zbytky plynů v elektronce, čímž se dosáhne asi deset na mínus sedmou nebo osmou. Pak se ještě VN generátorem mohu rozbít zbylé mechanické nečistoty. Používají se na to Marxovy generátory. Je to velmi jednoduchý princip, kdy se baterie kondenzátorů nabíjí zapojena paralelně a pak se mechanicky přepnou do série. Napětí je cca 100kV, ale to se asi používá spíše při výrobě obrazovek. Teprve pak se provádí rozklad katody, čímž se zajistí její emisní schopnost. To se opravdu provádí při prvním nažhavení.

To Renowm: Ano jsi jediný kdo to napsal správně. Byl jsem se podívat v továrně v JJ jak se to dělá. Tím prvním nažhavením jsem to napsal špatně. Chtěl jsem to napsat, že než lampa jde do provozu tak to barium má za úkol jak říkáš zničit zbytky plynu aby došlo k lepšímu vakuu jak píšeš. Mám to dokonce i v nějaké knížce včetně výpočtu mřížek a jak je navíjet atd. ale to je hodně složité. Jinak to vakuum je právě důležité jinak by se zkracovala životnost té lampy. První žárovky ´´hořely´´ nejen kvůli špatnému materiálu vlákna ale i mizernému vakuu..

Jinak děkuji za dobrý popis..