Ten šum si už nepamätám, musel byť strašný, fakt nám na počúvanie hudby stačilo málo a tešili sme sa neskutočne.
Nová kazeta, bola niečo ako poklad, ale emgeton sme už ako deti úplne vylúčili.
Tá TDK na fotke, stojí v tom bazáre 120 eúr, maxell metal capsule tam momentálne ani nie je,tá cena je strašná. Za 250 som zohnal od dobrého človeka Technics RS-B965 a za necelú stovku z Čiech RS-B765, takže za kazetu si 120 nedokážem sám pre seba zdvôvodniť.

oneeeee

Tebe toto téma asi hodně baví a z tohoto pohledu se tady projevuje i Tvoje erudice. Nic proti, ale připadá mně to, že "tenkrát" Ti tento luxus kvalitního tape decku nebyl dopřán a tak to doháníš dnes za dumpingové ceny těch strojů. Také nic proti.

Prosím napiš jak si zjistil, že na Maxell UR nacpeš 19 kHz?

Jen pro info: "Tenkrát", tedy před těmy cca 35 lety jsme to podrobně testovali a měli jsme k dispozici, jak špičkovou techniku tape decků, tak i zdroj - CD Player a testovací CD, kde byla nahrávka frekvencí od 20Hz - 20kHz, která běžela kontinuálně od spodu nahoru a při nahrávání jsme to přepínali ( samozřejmě všichni měli 3 hlaváče ) tzv. tape a source a tedy v jeden okamžit byl slyšet signál tam puštěný z toho CD ( source ) a záznam jiz zaznamenaný na CC ( tape ). Bylo to v době, kdy ještě naše sluchové orgány byly v kondici a né jako dnes, kdy 10 - 12 kilo je max., ale realita byla úplně jiná něž nějakých bájných 19 kHz. CC typu normál rovnou vynechávám, většina z nách používala chromky a metalky. Např. chromky TDK-SA a SA-X končily někde na 12-13 kHz a metalka TDK MA-R někde na 16-17 kHz a tato kazeta byla ta nejlepší, co se dala koupit ( samozřejmě v Reichu ), u nás ofic. tak Maxell, či Hitachi, na burzách pak, co kdo pašnul.
Dodnes mám ve výborném stavu AIWU AD-F 990 ( od 1995 ) a Kenwood KX 9010 ( od 1990 ). Kenwooda jsem koupil pro prodeji Dragona, abych měl ještě nový stroj pro využití mého archivu CC. V tu dobu měla AIWA již 5 let provozu za sebou.
Ke kvalitě: před časem jsem tady psal o pokleslé kvalitě tzv. Hi-Res zakoupeném na HDTracks, konkrétně se jednalo o dva tituly Davida Bowieho - Loudness war ( Aladin... a Ziggy .... ), prostě neposlouchatelné. Stejné tituly mám v archivu na CC TDK-SA-X, nahrávky z CD a tyto proti tomu Hi-Res hrajou neskutečně excelentně a ty zakoupené staženice, co rvaly uši, jsem hned smazal.
I 36 let stará nahrávka na kvalitní CC v Dolby C a Dolby HX Pro, hraje i po těch létech naprosto skvěle.

Příjemnou zábavu všem s CC, pro mně už je to jen nostalgie a občasný návrat do doby analogové a vzpomínání na mladá léta, kdy ještě každá zakoupená originální nahrávka, či pořízená kopie z LP, či CD, byla příjemně poslouchatelná.

kite19
Tak holt to dnes je. Já kupoval Dragona za 40 litrů, Aiwu za 18 a Kenwooda za 22. SA-X stály 150,- Kčs a ta metalka TDK MA-R stála 300,-, tehdy byl plat 2-3 tisíce.
Dnes máš tape deck za 6 a kazetu holt za 300-400, ale plat máš 35 litrů. Tak to je.

Ještě dodatek k tomu testu kazet na tape decku. Přepínání tape/source a záznam na CC ( tape ) již nebyl slyšet, zatímco po přepnutí na source na signál ze zdroje ještě ano.
Oprava: AIWA AD-F 990 ( 1985 ), samozřejmě a tuzex.

sakra chlape ! tos na toho Drahuša šetřil z platu 2-3 tisíce pěkně dlouho...

Oldear
akai gx 620 , som si kúpil v brne cez tuzex za 4100 bonov . som prvý majiteľ . rok 1983 .
nič nedoháňam . ani nepotrebujem . viac o mne sa dočítate tu : nie je potrebná registrácia .
https://vintagehifi.sk/viewtopic.php?f=45&t=46

čo sa týka tých 19000 Hz na normal pásku . aj slabší akai GX 65 mkII , splňa požiadavky .
normal: 15-19000 Hz,
CrO2: 15-20000 Hz,
metal: 15-21000 Hz
nakamishi má ešte lepšie parametre . však je naj zo všetkých deckov na kazetu.
tak ako je to s tým dragonom ? budem musieť pochybovať , že si ho mal , keď neovládaš jeho parametre .

ano tak to bylo, GX620, vyšší model cívkáče byl leda ReVoX (A77 ? už doopravdy nevím) za 5100 TK (bonů)
top level kazet deck pro mě představoval Aiwa AD-F660 (z bazaru) ruční bias tuning (F990 měl automat kalibraci pásku)

oneeeee

V klidu! Ty tady píšeš táraniny z prospektu, to si přečte každý, ale o skutečnosti prd ví. Já jsem popisoval praktickou zkoušku, sice jen uchometrii, ale na všech těch špičkovejch tape decích bez ohledu na jejich teoretické parametry, vždy ten záznam na CC ( tape ) přestal být slyšet o poznání dříve, než zen signál tam vpuštěný ( source ). Nekategorizuji přesné číslo, jak jsem psal bylo to jen an ucho, tehdejších třicátníků, ale na žádném stroji, ani na Drakovi to nebylo 19 kHz a na normál už vůbec ne. To je vysněná a vylhaná marketingová teorie v době, kdy už plně frčely CD playery, aby to bylo vůbec prodejné. Jinak si věř čemu chceš.

AIWA AD-F 990 má tzv. data systém a pracuje to celkem spolehlivě. Na CC TDK MA-R se to srovná velice dobře do roviny. S nepatrným převysem výšek je to u SA a SA-X. Podobně tomu bylo u Sony UX-ES. Muselo se vytestovat několik kazet, které tomu seděly nějlépe, aby to bylo co nejrovnější.

Ať se CC točí.

no tak dobre . to či sú to marketingové ťahy alebo skutočnosť necháme tak . úplne postačí na pásku aj 17000 Hz . na tú dobu nič iné nebolo . hralo to a boli sme spokojný .

OK

Kdysi jsem kamarádům, kteří se v hospodě holedbali frekvenčním rozsahem svejch tape decků (vyčteným z katalogu), prováděl takovej technicky primitivní test.Mělo to pro ně, ale velkou vypovídací hodnotu, páč je to poučilo o tom, že frekvenční rozsah nahranej na pásek směrem k vyšším kmitočtům hodně, opravdu hodně poklesává.
Technici prominou.

Pokud si na kazetu Normal nahrál ze zkušebního CD signál 1 kHz s úrovní 0 Db (tzn. s maximální úrovní), tak signál kolem 8 až 10 kHz už měl pokles asi kolem 6 až 8 Db.
U vyšších frekvencich už se signál nahrál s ještě vyšším útlumem, 12 až 15kHz asi s úrovní minus 20 Db (možná i víc...už si to nepamatuju).
U chromek to bylo o něco lepší.

Obecně jsou ty udávaný frekvenční rozsahy v katalogu uváděný právě s úrovní zhruba -20 Db.Jinak to u kazet prostě nejde.

Mý kamarádi se pak v těch debatách, kde si porovnávali pindíky...pardon, vlastně technický parametry svejch kazeťáků, trochu mírnili.Ten jednoduchej pokus jim ukázal, že porozumět technickejm parametrům je trochu složitější, než si jen zapamatovat uváděný čísla a argumentovat tím, že kdo ho jako má vyšší (větší).

Připomíná to dobu, kdy jsme jako malý kluci chodili kolem aut na parkovišti, koukali na tachometry a soutěžili, kdo najde vyšší uváděnou rychlost.Starší škodovky měly stošedesát, stodvácy i stoosmdesát, stejně jako žigulíky
Vyhrál ten, co našel západní auto s dvěstě čtyřiceti na tacháku !

Ještě k tomu frekvenčnímu rozsahu.
Existovala norma DIN, která stanovovala, že frekvenční rozsah se uvádí při určitém poklesu (-3 nebo -6 dB?, nevím přesně). Toho se většinou drželi evropští výrobci. U japonských výrobků byl často frekvenční rozsah uváděn při -12 dB, někdy se ten údaj ani nedal najít. Proto Japonci vycházeli papírově lépe. Ale pravdou je, že v komerční sféře (tape decky) už v té době stejně dominovali. A slušné decky byly parametrově srovnatelné s LP, což byl tehdy jediný reálně (i když těžko) dostupný kvalitní zdroj.

Frustrující bylo, že opakovaným přehráváním docházelo k degradaci reprodukce. U LP vzhledem k mechanickému snímání, u CC nebyl ani tak problém s mechanickým opotřebením pásku kazety (alespoň u typů II – iV) jako s vlastním tape deckem – obroušení snímacích hlav, opotřebení elementů páskové dráhy, magnetizace. Náhradní díly téměř nebyly, kalibrování taky nebylo jednoduché. Navíc vzhledem k malým rozměrům kazety (úzký tenký pásek, pomalá rychlost posunu pásku) byl celý systém málo odolný vůči chybám – odchylkám (kolísání rychlosti, drop-outy, přítlak, kolmost hlav, vytahávání pásku, ….).

Kazety byly z hlediska kvality zkrátka krok zpět oproti kotoučovým magnetofonům ve všech ohledech kromě mobilty a snadnějšího zacházení.
Z tohoto pohledu se dá říct, že historie se opakuje, jen na nové úrovni. Na druhou stranu digitalizace odstranila všechny výše uvedené nedostatky analogu.

Takže když po 89 začaly být CD běžně dostupné, všechny ty krásné analogové mašinky šly z domu. Bylo to pěkné, ale bylo toho dost.

P.S.:
Vlastně všechny ne, gramec ještě mám. Tak jednou do roka si ho pustím, jen tak pro náladu.

no áno . máš pravdu . nič nie je dokonalé . ani CD . japonci využili náhradu za audio kazety . začali nahrávať audio na VHS kazety . záznam trval 4 hodiny , nešumelo to a výrobca mal zaistený predaj . aj ja mám pár kaziet takto nahraných .

DSOTM
Ta Tvoje flustrace z opotřebení je zajímavá. Já nikdy nic takového nezaznamenal a že v 80. se to točilo pořád dokola, protože ty zdrojové nosiče nebyly dostupné. Na 990 a 9010 jsou hlavy "Amourphous" a u Draka byly "Crystalloy". Ani dnes na nich není žádný problém, jsou sotva oleštěné. Tzv. kolejnice na hlavách měli hoši co se zabývali low-endem za pět peněz.
LP některé vlastním přes 50 let a degradaci zvuku nezaznamenávám. Jasně, když na LP někdo pustí jehlu a udělá rýhu, nebo ji něčím poškrábe, tak je to problém, ale ne používáním a hraním.

Samozřejmě bezkontaktní snímání je o něčem jiném, ale zas ta doba přinesla zprznění samotného záznamu - Loudness war.

Co ty jsi provozoval za stroj, že máš s ním takové negativní zkušenosti? Dík.

oneeeee
Audio na VHS. I toto jsem zažil a doposud mám v archivační skříni Panasonic NV-F70. Toto byl a je výborný Hifáč, hlavně na hudební filmy a koncerty, tenkrát ve stereo a dal se použít i na stereo záznam zvuku např. z CD analogovou cestou. Hrálo to celkem dobře, ty rotační hlavy měly výborný odstup, ale byla s tím nepříjemná manipulace. Pořád se přetáčelo, bylo to neoperativní.