Tady pro srovnání třeba BW 802 D4, někdo je tady asi má, nebo jejich variantu.
Dle hifi specifikace výrobce prý hrají 17 – 28 000 Hz (+/- 3 dB). Za jakých podmínek neříká.
No nějak to nesedí s reálem.
Výšky zvednuté o 5 dB, basy pod 50 Hz jdou prudce dolů, výšky od 12kHz jdou dolů. V laboratorních podmínkách.
A tady zase máme jiné měření stejných repro, ale v reálné místnosti na poslechovém místě. Tady jsem pochopil, o jakých dírách vlastně byla řeč. Zdroj hifi-voice.
Samozřejmě měření není vše vypovídající o celkovém zvuku, ale hodně napoví tomu kdo jej umí interpretovat. Taky je důležité kdo, co, jak a čím měřil. Není to žádné svaté písmo.
audafreak
No, podobné. Trvalo Ti nějak dlouho než si to vypotil, ale pár bodů k tomu Tvému výplodu. Díra nedíra - furt se natírá. Samozřejmě jsem měl na mysli díru mezi subem a budkami pro špačka.
- v laboratoři, ani mrtvé komoře neposlouchám, v reálu je to jinak
- mám zvukově zrealizovanou poslechovku, se zohledněním zvukového projevu aparatury
- pokud chci něco korigovat, tak dle libosti v digitální doméně - 80 pásem, +- 12dB a udělátko se jmenuje DG 68, 30 křivek ve vestavěné paměti a neomezeně na flešce, takže nějaké měření "v laboratoři" je mi ukradené
Asi to stačí.
Tvoř si zvuk jak hrdlo ráčí, ale pamatuj si, co nejméně zásahů, byť digitálních, je pro hudbu to nejlepší.
Jen tak mimochodem - to mereni z hifi-voice, zvlast frekvencni odezvy, bych vubec nebral vazne. Mozna tak jako nahled na to, jestli tam neni nejaky vylozene do oci bijici megapruser, a to je tak vsechno.
Když se podívám na ten první graf. Tak je mi hned jasné že tam není započítaný zvuk z bassrefelxu. A proto to tak i vypadá. Na hifi-voice je to jasně vidět. Když se podíváš na změření jednotlivých měničů v blízkém poli. Zde je nástup opravdu někde u 17hz.
Jinak bych ty bedny bral hned! Jsou plnorozsahové, mají dokonalé rozlišení a i měření je vše v pořádku.
Jasně všechna měření je třeba brát s rezervou, jak jsem psal. To byl jen takový příklad, jak to může dopadnout. Jedna věc je měření z jednoho metru, jiná v místě poslechu. Důležitější jsou v místě poslechu, to je to co slyším. O metr vedle je to už ale jinak.
Oldear - to je teda vlastně DAC s ekvalizérem, vstup analog, SPDIF a nějaký proprietární pro firemní CD/SACD, nic víc. Analogový vstup se zpracovává AD-DSP-DA, stejně jako u Neumann monitorů. Nic víc než ekvalizér to asi neumí, korekce fáze není zmiňována nebo jsem si možná nevšiml. V tom případě podmnožina toho, co dělá Genelec, Neumann, Minidsp, Dirac, Trinov a jiné současné plnohodnotné DSP systémy.
A o tu právě jde, to je to pravé kouzlo. To je to, co odstraňuje to bahno a zamuchlání ve zvuku způsobené mnohočetnými odrazy. To je to, co provede pro někoho brutální korekci přimícháváním digitálně generovaných odrazů, navíc frekvenčně závislých, různě zpožděných a v opačné fázi aby se odečetly od původního signálu, místnost je zase přičte. Výsledek není dokonalý, jako vše, ono to ani nejde, ale subjektivně mnohem lepší než bez těch korekcí. Pouhým ekvalizérem se moc nedosáhne. To je jen taková kosmetická změna. Guláš tam zůstane pořád.
A jak říkám, bavíme se tady o repro do malých místností či blízký poslech do 3m.
Možná by bylo lepší dát příklad nějaké sestavy v podobné cenové hladině, která bude hrát podobně dobře v malé místnosti s množstvím odrazů, u pasivů vč. zesilovače. Bez zdroje signálu.
Ta, o které pořád píši, sub KH750, 2xKH80, měřící sada MA1 s mikrofonem, 2xstojan, 4xXLR kabel mne stála asi 60 tisíc. K měření je třeba zvukovku s fantomem, dá se za 3tis. Kč nebo někde půjčit, z druhé ruky i levněji. Lze dokupovat postupně, kdo má iPad, může začít jen s KH80, pak přikupovat další. Tak jsem to udělal já. Kdo je ochoten investovat více, může místo toho začít koukat po KH150 DSP a sub možná ani nebude potřebovat. To bude DSP ekvivalent toho, co má Fidji, KH320. Jiné značky jsou už dražší.
Napadla mne taková paralela. Pamatujete, ja všichni fňukali, když končila analogová televize, že to DBV-T není ono, že kvalitní CRT obrazovka je lepší apod. No a teď máme doma v TV OLED 4k a HDR a 5.1 kanálový zvuk.
audafreak
Neuvěřitelné, nedělej zjednodušené závěry, podmnožino. Analog mně v tomto případě nezajímá, vše jen digitálně, bez převodů a po HS-Linku. Ten převodník je tam jen tak nějak navíc, pokud by někdo do toho chtěl prasit analog a vědomně si snížit kvalitu, ale proč to dělat, když to jde bez ztráty kytičky a bez problémů. V sestavě mám DAC, resp. PRECISION MDSD DIGITAL PROCESSOR, separátně. DG-68 zapojen buď průběžně a nebo ve smyčce a pro všechny digitální formáty - stereo formáty. Už se v tom raději nepiplej.
Tak jsem si odkazovaný dokument přečetl a i v něm odkazovaný dokument od Accuphase. Když pominu to, že to bylo spíše marketingové než technické, jak už to v hifi bývá, tak jsem se opět dozvěděl, že to umí ekvalizaci, voicing je take jen určitý druh speciální ekvalizace, a dále má možnost feedbacku pro korekci zkreslení zesilovače. Pokud z toho někdo vydoloval něco jiného, dejte mi vědět, nejsem neomylný, něco jsem mohl přehlédnout.
Umí to, co umí, asi velmi dobře, to vůbec nepopírám. Ale zdá se to být funkčně jiný druh přístroje než o čem se tu bavím.
Připadá mi to, že je to jeden o koze a druhý o voze. Škoda.
Mal som moznost pocut predchodcu DG68 - DG58 a to bol skutocne velmi zaujimavy pristroj. Myslim, ze do highendovej zostavy postavenej na Accuphase sa velmi hodi a dokaze pomoct koencnemu vysledku -poctiva eletronika, presne urceny ucel, taky velmi japonsky stroj.
Pamatam si ze ma vtedy velmi nadchla ta moznost co to ma, netahat to do nejakej rovnej FR, ale zrovnat obidva kanaly na seba. To bolo uplne zjavenie - hralo to rovnako, ale ovela lepsie, priestor sa uplne otvoril. Pekna masinka. Neviem si predstavit Accuphase s Diracom
Trinnov ma nieco podobne -"according to L&R" kde to len zrovna kanaly na seba. Pouzivam to v ramci demonstratoru moznosti DRC, ako jeden z krokov.
Věřím, že to pomáhá v případě nějaké nesymetrie repro, může dorovnat nějaké nedostatky repro, to je jasné. Ani rovná charakteristika ale není nějaký ideál. Jen reference, od které je možné se odpíchnout i dle vlastního vkusu. Znak toho, že nic není záměrně či omylem upozaďováno či naopak.
Co ale s nesymetrií uší? A ta je často velmi velká a lidé o tom ani neví či to nepřiznají. I u mne.
Tohle si ale asi nekoupí někdo do paneláku. K tomu je třeba i zbytek řetězce a vhodnou místnost, upravenou a to se dostáváme téměř na cenu toho bytu. O tom tohle vlákno není.
V paneláku je to vždy o velkých kompromisech, jejich vybalancování a celkovém kontextu. Obávám se, že mi osobně by DG68 tolik nepomohl.
Mimochodem Neumann deklaruje, že všechny jejich DSP monitory jsou továrně kalibrovány na stejný výsledek, jsou zcela zaměnitelné. Není nutné je párovat, jsou spárovány všechny navzájem.
A KH80 vyrábí Němci v České Republice, není to Čína jako mnoho jiných, neví někdo kde přesně?
Zvukově jsou prý celá řada podobná, rozdíl mezi mými KH80, Bacilovými KH120 či Fidjiho KH320 za 4násobnou cenu je hlavně ve spodním kmitočtu a maximální hlasitosti. Zaznamenal jsem uživatelská hodnocení, kde preferovali čistší zvuk či lepší fantomový střed KH80 DSP oproti analogovým KH120. Také v kombinaci se subem KH750 majitel 80 i 320 dával přednost 80, protože zvukově kombinace byla stejná a zabrala méně místa. KH320 odložil.
Taková hodnocení je vždy brát s rezervou, ale něco málo to taky říká.
Jen pro upřesnění, zmiňuješ Fidjiho "KH320" - ale pokud vím, tak má KH420 - což je 3-pásmový "top" model.
Nižší v řadě je potom model KH310, což je 3-pásmovka "naležato".
Je to i s merenim bassreflexu. Viz nize odkaz na zdroj toho grafu, plus dalsi, na fig4 je videt ze v tom je i natrubek. https://audio.com.pl/testy/stereo/kolum ... laboratory
17Hz a podobna cisla jsou zavadejici, zvlast kdyz k tomu neni urceno pro jaky pokles.
To mereni je naprosto ok pro dva osmipalce a nizke ladeni.
Mereni natrubku v blizkem poli nelze v zadnem pripade brat jako urcujici pro stanoveni od kolika to zacne hrat.
Když se podívám na ten první graf. Tak je mi hned jasné že tam není započítaný zvuk z bassrefelxu. A proto to tak i vypadá. Na hifi-voice je to jasně vidět. Když se podíváš na změření jednotlivých měničů v blízkém poli. Zde je nástup opravdu někde u 17hz.
Jinak bych ty bedny bral hned! Jsou plnorozsahové, mají dokonalé rozlišení a i měření je vše v pořádku.
Ono i ten rozdíl mezi středy a 10kHz 5dB je dost velký, a pak prudce dolů. Starším, kterým už chátrá sluch jako mi, to nemusí vadit, naopak to cinkání mohou uvítat, já ale když přidám high shelf o 2 dB, tak se to u novějších kvalitních nahrávek nedá poslouchat, naopak u starších, kde to často chybí, to dost pomůže. Prostě záleží na vkusu a co kdo poslouchá a co slyší.
Jinak ke svým minimonitorům 15x23cm zvažuji druhý subwoofer, problém není ani v penězích, ale kde jej v pokoji umístit. Potenciální místo je jen jedno a to zcela symetricky k tomu prvnímu vzhledem k místu poslechu i ose pokoje. Nejsem si jist, že je to úplně dobře, že to bude mít smysl. První je u zdi za levým monitorem, druhý by byl za pravým. Je tu někdo, kdo s tím má zkušenosti? Zda to má v takovém rozmístění smysl?
2 Kocour:
Musím se přiznat že to tak chápu. Když v blízkém poli z BR změřím 17hz řekněme -6db. Tak to beru jako maximum co ta bedna dokáže předvést. Druhá věc je místnost ve které jsou bedny postavený. Když nebude mít dostatečnou délku na to aby se tam těch 17hz vlezlo tak tam hrát nebudou. Proto ty měření v malých poslechovkach vypadají jak vypadají. Pokud jsem to pochopil špatně rád si to nechám vysvětlit.
