Boxere, skutečně nelze srovnávat živé vystoupení a jakoukoliv nahrávku. To živé vystoupení je prostě nenahraditelné, protože vše ostatní není již to, co podávají zpěváci a muzikanti na pódiu v reálu. Já například zbožňuji Eagles (snad tím nikoho neurazím a nerozčílím). Mám skoro celou jejich diskografii a velice rád si ji pouštím (znovu a znovu) - ale zážitek z jejich vystoupení v O2 aréně v Praze mi nic nevynahradí. A to se musím přiznat, skoro měsíc jsem si je doma nepouštěl, protože jsem "žil" z toho co jsem nejen viděl, ale i slyšel.

Mike, ochutnej jitrnici ze zabíjačky, čerstvě vytaženou z kotle, a kupovanou u řezníka. Takový je to rozdíl...

Mike píše:Vžycky se říkalo že lepší než kupovaná jitrnice je ta domácí. Takže to vidím stejně že lepší je domácí poslech v domácím prostředí. A emoce to dokáže taky.
Dobře nazvučených koncertů je opravdu málo zatím jsem žádný takový neslyšel.

Ano, lepší je jitrnice domácí, ale domácí je právě ten živý koncert. Kupovaná jitrnice ja ta reprodukovaná doma.
Slyšel jsi někdy symfonický orchestr?

Symfonický orchestr jsem neměl možnost slyšetl ale chystám se na něj. Musí to být neskutečný zážitek.
Jinak ohledně jitrnic a reprodukce si myslím že celé hifi nám to má jen zprostředkovat zrovna ve chvíli když si to chce člověk poslechnout.
Ale živé vystoupnení nenahradí myslím si že čím lepší aparát tím více nám dokáže ten živý zážitek přibližit ale nikdy se nevyrovná živému vystoupení.

Jinak Alesku vím jaký je rozdíl v jitrnicích a stejné rozdíly jsou i v hifi.

Já jsem napsal někdy,ne vždy.

Ale jak už napsal přede mnou Mike,často než živý koncert,co jsem navštívil,by byla lepší ta jitrnice.A klidně i od řezníka. Protože to byl podobný děs,který mne akorát tak pěkně nadzvedl. Teď nemyslím klasické velkokoncerty,ale spíše klubovou scénu.

To co dovedou(dli) někdy udělat se zvukem např. V Rockcafé,Roxy,Lucerně,...a mohl bych jmenovat dál,to tedy opravdu raději doma na sluchátka z MP3.
Došlo to už tak daleko,že jsem málem chytl v Rockcafé zvukaře pod krkem.

Zlaté doby Jazzklubu v Železný,ve starý Malostranský besedě,Baráčnický rychtě...,kdy se chodilo na opravdu session,a bylo to neopakovatelné.

Ostatně,nyní se nedovedou na klubový scéně lidi již taky ani chovat. Dříve byla kapela to hlavní a podstatný,šlo se na kapelu,lidi poslouchali,po skladbě zatleskali a bavili se až o přestávce a pak na konci vystoupení.Dnes se baby baví vo hovně,chlapi se hádají o politice či fotbale,stejně jako v kdejaké hospodě,chlastají a ruší u baru a místo hezkého dojmu z hudby mám tak akorát vysokej tlak z nasrání. Z tohoto důvodu ani nechodím do kina,páč krom obligátního vrzání židliček,se vždy najde někdo,kdo si za mnou musí povídat o tom,jak to bude dál,co dělal včera,co bude dělat zítra,šustí se vším možným a já mám požitek NULA.
A pokud chodím (chodil jsem) na filmy,které nebyly jen o zvukových efektech,akční a jiné sračky,ale různé HODNOTNÉ filmy,které musí divák vnímat cele,tak jak dobrou hudbu,tak všechny vedlejší věci mne ruší. Proto nemusím doma ani záznamy s koncertů ,nota bene v multikanále. A na těch OPRAVDU vzorně udělaných koncertů,mě to za to nestojí.

Jinak věřím tomu,že na koncertu vážné hudby je to furt postaru a budu muset vyrazit na něco,zda je to pravda.

Tak a teď mě klidně rozcupujte.

Já tě cupovat nebudu, protože máš hóóóóóó´dně pravdy.

boxer píše:No já bych tady tedy k tomu řekl....nenene.

Jistě,nelze srovnávat živé vystoupení a doma reprodukovanou hudbu.Reprodukovaná skoro nikdy nemůže být ,jako živé vystoupení.

Ale, to neznamená,že vždy mi živá hudba přinese větší ,plnohodnotnější zážitek,než ta "domácí".

Dokonce já bych si dovolil v mnoha případech tvrditi opak.

Souhlas,v některých případech jsem měl doma emotivnější zážitek než na tu samou hudbu v živém provedení.Např. Tindersticks mám raději v intimním domácím prostředí než v klubu nabouchaným lidm, kteří působí jako rušivý element.Doma si to užíváš a kvalita poslechu je na ůplně jiné úrovni.Bigbít a podobné žánry mám určitě raději v reálu.Také záleží v jaké je člověk náladě a jestli je pod vlivem nebo ne

Boxer píše:
To co dovedou(dli) někdy udělat se zvukem např. V Rockcafé,Roxy,Lucerně,...a mohl bych jmenovat dál,to tedy opravdu raději doma na sluchátka z MP3.
Došlo to už tak daleko,že jsem málem chytl v Rockcafé zvukaře pod krkem.

Škoda,žes nikdy nenavštívil Kopřivnický klub "NORA",tam jsme měli celé mé mládí zvukaře Dušana Neuwertha
(teď v Tatabojs)-zvuk u každého konceru na jedničku

Ja som myslel, že reč je o domácom, reprodukovanom posluchu, nie živom originále - byť niekedy pekne odfláknutom. Muzikantmi aj zvukármi.
Napr. som starý depešák, na živom koncerte bolo snáď všetko na hovno (aj počasie), ale stálo to za to. Rovnako Jethro Tull, Genesis, Direstraits...Proste atmoška. Tam idem niečo komplexne zažiť (poobjímať sa so subíkmi, chytiť monokel, zmoknúť, pozitívne sa nasrať...) - doma sa pokúšam vyvolať emócie "štúdiovou kvalitou".

Zašli jsme si dávno tomu na operu.
Stařičký dirigent se sotva přišoural a orchestr se s povzdechem ujal nástrojů.
Myslel jsem, že mě šálí sluch. Falešné dechy s neuvěřitelně nepřesnými nástupy.
Rozvrzaný zvuk emeritních hudebníků, iritovali tak, že mi o přestávce nepřišlo na mysl jít znovu do lóže.
Má paní souhlasila, je obdařena mnohem lepší hudební a sluchovou pamětí, což je v našem soužití potíž. Nesnáší vychutnávání oblíbených alb (To už hrálo) a nejraději by slyšela nějakou vypečenou internetovou stanici se stále novým přísunem muziky.
Ocenil jsem atmosféru výpravných operních kostýmů, fraky hudebníků, kvalitní koberce na chodbách a důstojné uvaděčky vnucující program, ALE DĚKUJI NECHCI.
Vybírám si tělesa: Staatskapele Dresden, Rundfunkchor Leipzink, ve výběru Beliebte Opernchöre z Eterny a další.

Tak jsem se těšil na Petra Lipu. Jo to by do Parníku nesměla přijít šlechta s třešňovým doutníkem.
Lidi se pomalu báli tleskat, jestli to bylo dost inn, neb panstvo z konzervy tleskalo čtvrt dlaní.
Po hodince jsme se nasrali a po písničkách začli řádit a každé sólo saxisty Žáčka, odměnili frenetickým obdivným, radostným potleskem, pískotem a výskáním. Jen ty plíce se plnily dusivým kouřem a líce křenily se pulzujíce vztekem, na pána doutníkána, vysílaje nenávistné blesky.
A tak jsem velmi vděčný za vydařenou Collor. Tam to vyšlo.

To je přesně ono ,co jsem měl na mysli.

Než špatný koncert,
(a pod to slovo špatný lze zařadit opravdu vše =od třešňového doutníku až po magora za táhly či jinými hejblaty za pultem,přes vožralýho pubescenta,uhýkané kraffky s piercingem v mozku až po cokoliv,co mě ruší a odvádí pozornost od snahy předat mě tu magickou sílu potěšení z hudby),
tak raději v tichu mé poslechové obývací místnosti se ponořím do tajů myšlenek hudebníků,skladatelů,textařů,které se přenáší přes mé nedokonalé ušní zařízení do ještě méně dokonalého mozku,pomocí úplně nedokonalých reproduktorů obalených směsí plastů,kovů,dřeva přes jakési dráty a bedýnky plechu s mnoha tištěnými spoji,tranzistory,zneuznalými operačními zesilovači,kondenzátory,potenciometry,transformátory ...................

Pokud si budu chtít niečo komplexne zažiť , chytiť monokel, zmoknúť, pozitívne sa nasrať...)

......tak půjdu na duel Sparty a Baníku a nebo se zúčastním střetnutí anarchistů a vyholených(a vyhulených) lebek.

HUDBA = je alespoň pro mne to nejkrásnější,co člověk vymyslel a tak ji chci opravdu vychutnat.

Vidím to podobně raději než rockové koncerty z PA systému s ohromadou zvracejících fanoušků kolem. Ještě když mě při tom polijou pivem tak to nemá chybu.
To si raději pustím hudbu doma ve své poslechovce.