Problém je ten, že tvrdíš, že zem je rovná...
LP je pro pasívní přitroublé netechnické a konzumní amerikány, koupit v krámu hotový produkt
LP je pro pasívní přitroublé netechnické a konzumní amerikány, koupit v krámu hotový produkt
boxer píše:Pokud se líbí někomu šum a praskot nahrávky na LP, je to jen jeho věc.
Hele, a co to využití zkombinovat?lechos píše:... zde možné využití coby dekorace poslechové místnosti, studia, prodejny hudebnin apod.
http://www.fastimages.eu/images/lpdekojqj.jpg

Souhlas!boxer píše: . . . Já sám mám LP a občas, ale opravdu jen občas je proženu přes kolotoč. Otravuje mě ten "ceremoniál" kolem toho. Času není nazbyt a zdržuje to. Nemusím se neustále kochat obalem a dávat pozor, abych ji nepoškodil. Pro mne je důležitý obsah, tedy hudba.
. . . Ale důležité tam bylo to, že i dnes po všech těch informacích je někdo stále schopen psát, že dynamika u vinylu je lepší než u CD. To že to tak někdy může být ve skutečnosti, je "schopností" vydavatelství a zvukového mistra. Ale jinak ne.
Ani ten nejlepší a nejkvalitnější a klidně i nejdražší gramofon, už ze své podstaty, nemůže konkurovat digitální technice.Ano, může držet krok s CD (i když velmi stěží a pouze omezenou dobu, než i v té nejlépe vylisované desce ,vinou přehrávání "odejdou" nejvyšší kmitočty), ale absolutně nemůže konkurovat formátům s vysokým rozlišením.To prostě není oponentůra, ale pouhé konstatování faktu.tujatuja píše:Oponenti vinylu se rekrutují z lidí, kteří a) nevlastní kvalitní gramofon, b) vlastní kvalitní gramofon, ale neumí ho seřídit.
Bohužel, kvalitní analogové zařízení stojí dost peněz.
Ale znovu opakuji: za nekvalitním zvukem obvykle stojí špatná práce lidí, co připravili záznam v podobě, ještě než se objeví na LP či CD

hmmm ,pokud mě pamět nešálí,tak "Painkiller" je nahrávaný digitálně (CD z 1990 je DDD ), takže posloucháš digitální nahrávky na vinylu ?zdenoeddie píše:Konecne som si nasiel cas precitat celu diskusiu. Tak prispejem trosku aj ja.
Album Painkiller, k tanci a poslechu hraje skupina Judas Priest, rok vydania 1990. Vlastnim 2 vydania LP, 3 vydania CD, a SP Painkiller a Touch of Evil 12" maxi singel. Ak by som sa zameral na uvodnu skladku Painkiller, najlepsie jednoznacne hraje maxi singel. Ta atmosfera, dynamika, a celkovy zvuk je priam neskutocny, clovek ma pocit ako keby ho to islo rozdrvit a zaziva zozrat (a potom aj vy*rat, nehovoriac uz o samotnej povahe skladby, jednoducho narez ako svina! ). Povodne vydanie Sony pre Koreu tomu dost sliape na paty. Az potom je povodne vydanie CD (UK). Ako najhorsie hodnotim remaster ediciu CD (ak sa nemylim z roku 2005 kde su 2 bonusove skladby) poznacenu loudness sialenstvom a dalsimi "vylepseniami". To iste druha LP ktora je z reedicie Back on Black, predpokladam ze je to lisovane z rovnakeho podkladu ako remaster CD, usudzujem na zaklade obsahu s 2 bonusovymi skladbami.
Vynimocnost (a zvukovy orgazmus) sposobenu maxi singlami mi potvrdilo uz dost vela ludi. Napr. Accept - Balls to the Wall, Iron Maiden - The Number of the Beast, Stranger in A Strange Land (japonsky special) atd.
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host