Doufám Címo, že taky předvedeš i jiný funkce, třeba proudový pojistky...

Prosím kolik veřejných pojistkových testu absolvovalo DPA a kde jsou jejich výsledky? Jak bylo testováno? Nebo stejně jak ss ochrana u DPA110 s 30V diakem, odporem 1MΩ a napájením do 35V?

Pokud vím, tak většina takových zesilovačů hoří právě proto, že je snímán proud jen na jednom tranzistoru a navíc je tomuto tranzistoru změní emitorová impedance ...

Až se bude tvořit osnova setkání, můžete se postavit jako rovnocenná konkurence.

a já ještě jednou zdravím Bohumila Federmanna

probírám se texty postupně, zatím jsem u topologieII - víte co - jak ve škole, chybíte - nevíte.

ještě na vysvětlenou (pro ostatní) k mému obdivu k simulacím: začal jsem s tím nedávno, cca před 2 roky, tehdy mě doslova nakopnul web Normana Korena http://www.normankoren.com/Audio/ když jsem řešil elektronkový preamp a jeho bugs, tak jsem si stáhnul demo Simetrix/Pspice a začal se o něco pokoušet. Demo verze pojme akorát tak ten můj zesilovač, dokonce jsem několik součástek musel obejít souhrnnými symboly (zdroje proudu). Bohužel nejsem zatím s to třeba navrhovat modely, nebo používat nějakých pokročilých metod, ale dřív nebo později na to přijde. Holt máme tu ještě jiné zájmy, pájka, práce, večeře, žena..
Zatím tedy jen základy, ale i tak jsou výstupy docela obsažné, inspirativní a hlavně poučné. Vlastně se pomocí simulací postupně učím chápat chování a vlastnosti jednotlivých obvodových celků. Třeba jak se projeví R v emitoru zákl. zapojení tranzistoru SE: tři součástky, zdroj, vstup, sonda, Run, a ejhle... Nebo jak vypadá sinus s přídavkem převážně 2. a jak s 3. harmonické: 3 zdroje 1,2 a 3kHz v sérii, sonda, Run, aha.
Atd. Atd. Plus to celkové chování obvodů velmi poplatné relitě. Něco co bych nikdy u sebe doma nezměřil. A i kdybych měl vybavení, tak bych ty projevy rušení a oscilací nikdy nedokázal přisoudit jen danému obvodu, nebo okolnímu rušení, nebo parametrům měření, nebo chybě metody...

K těm kmitočtovým (fázovým, Udif atd.) rezervám, když jsem psal text na hifi-voice o Denon A100 (na webu je poněkud vyžehlená verze ), tam jsem si to tam vyloženě osahal, co to je JEN 100kHz kmitočtový rozsah a jaká je to ve výsledku /relativní!!/ bída... Uvedl jsem tam, že si myslím že je takto slyšet práce korekcí nelinearit v zesilovači (pomalou) zpětnou vazbou a jejich produktů sčítajících se se vstupním "čistým" signálem. Vlastně jsem zopakoval stokrát omílané pravdy, pro které jen prostě hledám vysvětlení, už léta. Mozaika se ale pomalu skládá, počínaje poslechem, návštěvami HighEndů, a konče texty na vašem webu a texty na od dalších "hledačů pravdy", např. http://sound.westhost.com/articles.htm

Jak se testovalo ? Šroubovákem do výstupu, nesčíslněkrát... Můžeš si to taky zkusit, jsem zvědavej, jak budeš pak okecávat vejsledek....

Ještě jednou zdravím Jiřího Petráka

Když se přiznám, tak mohu "Mistrům", kteří o tom nic moc neví a vědět nechtějí, jdou mi jen na všech fórech po kru poděkovat, neboť mne natolik naštvali, že jsem musel svá tvrzení doložit a to co jsem dlouhé roky věděl a měl spíše osaháno na hotových výrobcích, jsem musel podložit teoreticky. Jako dokonale znalý obvodařiny, ale i výroby polovodičů a toho co se děje uvnitř přechodů, za podpory moderní výpočetní techniky a programu to bylo snazší.

Celý život jsem používal model diody či tranzistoru a najednou jsem zjistil, že je jen můj vlastní a ani na vysokých školách se nic podobného nebere, vše se řeší staticky, kdežto mé modely mají podobu dynamickou navázanou přímo na polovodič P a N včetně jeho prostorového odporu a kapacity vyprázdněné oblasti. Já však byl dlouhé roky zvyklý počítat a rozpoznávat zpoždění v ps, kde mám i nějaký patent na měřící metodu či zařízení.

Pak mne nakopl nějaký Walter Jung, já pokračoval v jeho práci a udělal derivaci Udif a promítl ji do zisku, čímž jsem zjistil, že ne desítky mV ale jednotky mV již začínají vadit. Pokles zisku má však přímou návaznost na můj model tranzistoru a chování vnitřního odporu báze a kapacitu báze. Zvětšení Udif okamžitě znamená posun do nelineární oblasti a krom vlastního zkreslení a tvorby harmonických ještě jejich křížovou modulaci. Tak jsem to zveřejnil na celostátní konferenci PEL.

Jenže to jsem byl již v pozici, kdy jsem se mohl bavit jen s několika špičkovými kapacitami na VŠ a s nikým jiným, proto jsem pomalu vše dokumentoval a psal články. Simulacím zde nikdo nevěří, ale jsou na celém světě základem pro návrh všeho, bez nich by dnes nešlo téměř nic. Čím jsem byl vývojově s teorii dále, tím byl odstup od "Mistrů" markantnější a oni mi méně a méně rozuměli, namísto snahy o dohnání své zaostalosti se utvrdili ve své vše_znalosti, co dodat? Modely dělat nepotřebuji, výrobci si to hlídají a modely jsou co nejpřesnější, aby byly jejich výrobky vůbec prodejné. V článcích Pokud vím, že budu prvek používat netradičně, pak se na model nespoléhám a hledám jinou cestu. "Topologie Federmann" popisují mnoho detailů a hlavně odlišností pojetí, přístupu, popisuji vlastnosti, které upřednostňuji a pod.

Když si vezmu lidské vnímání zvuku, které je prokazatelně daleko přes 100kHz a ani tam nepřipustím křížovou modulaci, pak mi vychází minimální pokles zesílení na této frekvenci a odtud i minimální rezerva zisku. Něco jiného je chování R-C členů, které to jen omezí a fázově rozhodí, ale chybí tam ta modulace na nelineárním prvku.

Je to v současné době zřejmě jediný vývojový směr, jak se vědomě či nevědomě dostat k lepším výsledkům. Poukázal jsem na to že 50 let se hlavní vývoj ubíral nesprávným směrem a se zlou jsem se potázal, ale dnes mám celou záležitost dotaženou teoreticky i prakticky do zdárného konce. Každý slušný zesilovač by měl bez RC členů chodit do 2MHz a výše, pak je vhodné omezit šířku nad 200kHz, není na závadu mít pro 1W šířku pásma například 500kHz a pro plný výkon méně, neboť ty harmonické nejsou obsaženy v plné amplitudě.

Toliko ohlédnutí zpět.

Cimrmane, je-li jiná chára při jedmom watu a jiná při plným výkonu, je něco špatně...ale já ti vidím do karet - tvůj primitívní budič není schopen dostatečně rychle tu baterii vstupních kapacit mosfetů nabít, máš tam SID jako krávu...vono totiž zkreslení nevzniká jen ve vstupním diferáku...

Jaký výkon dodají DPA při 500kHz? přes vstupní filtr Boucherot a výstupní indukčnost? Ten budič mi hravě ubudí to co potřebuji i baterii 10páru MOSFETů, netušíte o čem je řeč, jen se zbytečně oháníte anglickými zkratkami.

Mosfetový typy plnej...tvoje taky ?

Jak jsem psal, primárně je to navrhováno do 2MHz, pak teprve omezováno.

Nemám tam 500W či 1kW Boucherot takže NE!

Na plnej rozkmit ? Ukážeš fotku z osciloskopu , ne ze simulace ? Nuže ?

Rozhodující je zvuk, o který každému jde a jehož popis u HQQF vs nejenom DPA nyní mnohé zvedl ze židle.

Srovnání začátečnického typu, který byl navržen pro " co šuplík dá " ? To je ten tvůj úspěch ? Přes jakej předzes ? Z jakýho CD ? Na Xaviánech ? Na formátu CD ? Myslíš si, že kvalitu poslechu určuje slyšení klapky klarinetu ? Máš hodně malý nároky...

Tak nemáš právo ? To jseš teda asi hodně nešťastnej, co ? Tisíce děkovnejch dopisů a ausgerechnet nikdo z nich nechce bejt známej.... Címo, ty jsi strašnej lhář...dělej s tím něco, medicína dnes dělá zázraky...

Ten budič mi hravě ubudí to co potřebuji i baterii 10páru MOSFETů

Na 100kHz by musel dať cca 250mA rozkmit (pre výstup asi 100Vp-p)do nelineárnej vstupnej kapacity tých koncov pri malom skreslení.. Ani náhodou. Kecy, pán Federmann. Ukážte jediné meranie skreslenia pre 100W/8ohm na 10kHz alebo IMD19+20kHz. Pre kľudový prúd 10-15mA na jeden fet(podľa "návodu") typu IRF to bude skreslovať minimálne tak 0,1-0,3% s lesom harmonických. To je ten zvuk bohatý na detaily.

kazzatel píše:Na tvý simulace ti chčije Bílej Tesák, ukaž věrohodný fotky ze škopku...máš je ? Nemáš, nechceš mít...

Ukažte mi vy vaše měření průběhu proudu řídící elektrodou při 100kHz a průběh její kapacity, bez toho aby jste výsledek zatížil chybou větší jak 1%.

Je vidět, že na rozdíl od vás něco o měření vím, stejně jak to, že by jste nebyl schopen najít ani měřící metodu, jak toho dosáhnout, ne tak to změřit a k tomu by vám nepomohl ani ten "Bílej Tesák"