přesvědčil jsi mě.

výkon není určitě to jediné a nejpodstatnější na zesilovači, ale při zachování stejných kvalit - podání lidských hlasů atd. - ho víc nebude na škodu.
Grundig V1700 = tuším 2 x 70W by na bedny 88dB citlivé měl stačit ne?

To už by som nechal na posúdenie odborníkom, 88dB je myslím taký trochu vyšší štandard. Výraz "stačiť" je veľmi variabilne pochopiteľný. Niekomu áno, niekomu nie. V každom prípade je čo zlepšovať.

já myslel stačit ve smyslu poslechu na nízkých, max. středních hlasitostech. je 70W na kanál pro tichý poslech pro 88 dB citlivé bedny dostatečná výkonová rezerva?

Někde jsem to tenkrát už psal, ale dodám moji zkušenost s dvěmi reprobednami 88 dB cca 15 tisíc a 90 dB cca 100 tisíc.
Rozdíl v citlivosti až tak důležitý není jako podání středů pro mé kritické ucho. Výkony pro oboje repro v podstatě shodné.
Nicméně noční poslech před usínáním vždy do 1W.
Denní poslech při práci max 5 W.
Silnější a asi i nejpoužívanější hlasitost pro poslech CD okolo 30 W.
Velmi hlasitý poslech okolo 100W, špičkově 180W.
Měřeno metodou snímání napětí na výstupu, samozřejmě při kritických nízkých impedancích
reprobedny tam může být dvojnásobek, ale pro představu to snad stačí.

Celkově vzato to není hlavně o výkonu, ale nejvíce o zvukovém charakteru zesilovače díky obvodovému řešení. Avšak doporučuji silný (drahý), stabilní jasně znějící koncák, pak jsou repro pod kontrolou a dávají maximum.

ono je to silne individuálne, no nemyslím, že 70W (trvalý) sa dá považovať za nejakú výkonovú rezervu. Je to taký normálny výkon. Ak budeš mať možnosť, vyskúšaj s inými,výkonnejšími a uvidíš aká je realita. Možno je to naozaj optimum. Alebo ak máš 2 rovnaké, zapoj do mostíka na každú bedňu jeden. Alebo sa mi len zdá, že si kúpil ešte jeden?

jak do můstku? (někde jsem to četl, ale k ničemu mi to nebylo, tak si to nepamatuju...) jak budu ovládat hlasitost? nemají pre-out ani main-in...

MilanTuma píše:........Rozdíl v citlivosti až tak důležitý není jako podání středů pro mé kritické ucho.........Celkově vzato to není hlavně o výkonu, ale nejvíce o zvukovém charakteru zesilovače díky obvodovému řešení.......

na hodně věcí máme stejný názor, bych řekl.

sorry

Jak zjistit zda neni zesilovac zapojen v mustku: Nemusi to vsude fungovat ale teoreticky - pokud vezmes merak odporu jeden konec das na uzemeni (zem vstupu) a zkousis oba poly vystupu. Pokud je jeden spojen se zemi je pravdepodobne zapojen normalne. Nemusi to ale vzdy platit mohou tam byt nejake ochrany nebo neco dalsiho.

Zapojeni do mustku: pokud mame zjisteno ze jde o 2 zesilovace zapojene normalne muzeme pouzit 2 operacni zesilovace. Jeden zapojen v invertujicim a druhy v neinvertujicim zapojeni a jejich vystupy zapojit do vstupu jednotlivych zesilovacu. Reproduktor pote pripojit mezi "zive" (neuzemnene) svorky zesilovacu. Zadne schema zatim nemam. Snad ti to pomuze.

http://4um.overclocking.cz/showthread.php?t=30620

to je asi nejsrozumitelnější vysvětlení co jsem našel, ale stejně nechápu nic.

pak tam ještě stojí:

hlavne bacha na malickost.Je-zesak uz v mustku at se vystup nedostane na kostru nebo je posmrti.Už sem videl par takto odpalenych autoradii a shořenych kablů

a

A pozor ještě na jednu věc: v můstkovém zapojení dá zesilovač do zátěže dvojnásobné napětí, tomu odpovídá čtyřnásobný výkon a tedy dvojnásobný proud odebíraný z výstupu zesilovače. A je hodně málo pravděpodobný, že si to ten zesilovač nechá líbit.

příliš riskantní podnik pro mě a pro mé dva V7000... bych řekl

Ad výkon, citlivost, hlasitost sem pastnu svůj dávný příspěvek z hifisportu:

Hodně hodně zjednodušeně řečeno:
- u beden se udává citlivost v dB pro 1 watt příkonu (některé firmy např. Dynaudio pro 2 watty) a vzdálenost 1 m
- reprobedna s citlivostí 90 dB/1W/1m nás tedy oblaží při 1 wattu a poslechu z 1 metru hladinou akustického tlaku 90dB
- ta samá bedna při vzdálenosti 2 metrů a 1 wattu vyvine 87dB
- dvojice beden při vzdálenosti 2 metrů a 1 wattu pro každou = 90dB
- ta samá dvojice při 10 wattech pro každou a 2 metrech vytvoří 100dB
- ta samá dvojice při 100 wattech pro každou vytvoří 110 dB (pokud je parametrově zvládne).

Subjektivně je rozdíl 3dB v "hlasitosti" malinko nad hranici rozpoznatelnosti, zvýšení o 10dB znamená cca. dvojnásobný subjektivní pocit hlasitosti a je k němu potřeba desetinásobný příkon do reprobedny, pro další dvojnásobný subjektivní skok pak další desetinásobek příkonu (tedy stonásobek proti prvnímu příkonu).

Jinými slovy: kdo chce hrát (řvát) s reprosoustavama o citlivosti 87dB/1W/1m naplno na úrovni 107dB ve dvou metrech, potřebuje minimálně 2x100W zesilovač, při uvažované rezervě 3dB pro limitaci pak minimálně 2x200 wattů.

K pochopení výše uvedeného co nejvíce zjednodušeného popisu postačí základní orientace v logaritmech.

Protože SPL metry (zvukoměry) respektují frekvenční závislosti citlivosti lidského ucha pro úrovně: 40 Ph (filtr A) 70 Ph (křivka B) 100 Ph (křivka C) odpovídají výše uvedené "bezfiltrové" údaje cca. pro nejrovnější křivku C a kmitočty kolem 1kHz - v reálu - zejména při hudbě - je tedy vše násobně složitější.

Běžná pokojová úroveň při pocitově střední hlasitosti je do 90dB, 100 db je slušný rachot, 105-110dB je v běžných místnostech za mezí použitelnosti, na druhou stranu se dobrý silný zesilovač, hrající tzv. levou zadní může jevit i při prdíkovských průměrných výkonech zvukově rozpoznatelně lépe, než stejně dobrý méně výkonný zesilovač. Důvodem jsou rozdíly v kvalitě zpracování krátkodobých dynamických špiček, kdy navíc zdánlivě paradoxně dochází k jevu, že méně výkonný zesilovač jdoucí do limitace může při stejném příkonu zlikvidovat reporoduktor (uhřát ho), zatímco rychlý silný zes dodá do repráku jen rychlou signálovou špičku, která dobrému repráku nevadí (Dynaudio uvádí zvládnutí i tisíce wattů pro takové krátkodobé špičky).

Silný zes je tedy dobrý ne z důvodu dosažení velké hlasitosti, ale ze spousty jiných, důležitějších.

P.S. Doplním, že v reálné místnosti neklesá akustický tlak lineárně se vzdáleností, ale pro základní pochopení vztahů mezi "hlasitostí", citlivostí beden a do nich dodávaným výkonem to i takhle zjednodušeně stačí.

To Mehaut: Vynikající, a já přidám své zkušenosti, protože doma mám analogový "Sound Level Meter" od Radio Shacku. Takže jsem zasedl, pustil své nádobíčko a začal měřit.

Z návodu na měření SPL:

Zjednodušeně platí to, že A-weight křivka se používá pro systémy pracující při nízkých hlasitostech a C-weight průběh je určen pro měření systémů např. živého ozvučení, kde pracujeme s vysokými hlasitostmi.

Osobně nepatřím k lidem, kteří si chtějí „vychutnat“ hudbu při tzv. „koncertní hlasitosti“ (od toho chodím několikrát ročně na koncert) a tak mne zajímalo, jaká je vlastně moje „příjemná hladina“ reprodukované hudby. V tomto případě se akustický tlak pohyboval v rozmezí od 60 do 65 dB. Měřeno s "A křivkou" a ve vzdálenosti 1 m od zdroje.
A když jsem doma sám a sám, káva uvařená, cigaretka zapálená a havaj, havaj, havaj, tak nikdy nepřesáhnu 80 db. Ne že by to nešlo, digitální ovládání hlasitosti ve Foobaru je na maximu, a můj Sound Luster je stabilně nastaven na 12 hodin, čili doprostřed. Při pokusu dosáhnout těch 90 db mne již začala hudba s...t, kočky zmizely, můj věrný pudlík zhnuseně také odešel, takže pěkně dolů a pohodička.
Velmi mnoho záleží také na samotné nahrávce, mezi mými „referenčními“ nahrávkami je rozdíl až 12 dB, například album Tanity Tikaram „Anciet Heart“ je nahráno průměrně o 10 dB tišeji než Garth Brooks CD „The Hits“.

Takže když to zhodnotím, hraji většinou skutečně potichu, výkon Sound Lusteu je někde pod 1 W, přičemž moje Philipsy FB825 s udávanou ctlivostí 88 dB/1m mi v pohodě ozvučují moji poslechovku k naprosté spokojenosti.

PS: Dadafte, až k tobě pojedu, beru ten SPL něřič ssebou !

Dopr**. Dneska rano jsem V7000 zapnul a jeden kanal hraje nejak tlumene. Nemam osciloskop, tak jsem zase v pr** Zmeril jsem stejnosmerna napeti na hlavni desce a sedi mezi kanaly i s manualem. Kdyz jsem odpojil predni desku predzesilovace, oba kanaly sumely, i kdyz ten postizeny snad nepatrne slabeji. Zkusim zbastlit konektor a pripojit signal primo do hlavni desky, abych zjistil na ktere desce je zavada.

PetrL :
Koukni na kablíky vedoucí k desce korekcí - bývají vyviklané ...jsou tam ohlé a dost natěsno

No mozna to bylo castecne tim prostrednim konektorem. Zkusil jsem sinusovy signal primo do hlavni desky a pripadalo mi to v poradku. Pak jsem pripojil do stejneho mista muziku a taky o.k., ukazatele vybuzeni se rozsvecely naprosto stejne, je-li to mozne ve stereu posoudit. Jinak se vetsinou ten slabsi kanal rozsveci trochu lineji, i kdyz na 1kHz jsem je seridil stejne. Nakonec jsem jsem zapojil i desku korekci a je to take snad v poradku, i kdyz ukazatele vybuzeni uz nesviti tak presne stejne. Takze bud neurcita zavada nebo byl ten konektor volny. Mozna na desce korekci nektery vazebni elyt uz ztratil hodne kapacity.

Jinak pri vyrazeni desky korekci mi zvuk pripadal dynamictejsi a basy lepe kontrolovane. Ale jeste jsem nemel cas to poslouchat na sloupovych reprobednach, pripadne s CD960. (zatim Tesla MC-902). Ale dadafte, jestli jses schopen zapojit stereo potenciometr, tak to doporucuju vyzkouset. Za sotva 50 Kc (vcetne shitovych cinchu) zjistis, jetli ta deska korekci neni zabou na prameni.

petrL píše:Hlavně na těch nižších středech pořád chybí určitá váha...

docela dost asi taky záleží na typu připojených beden. a na vlastní bedně samotné. v časech V7000 grundig vyráběl hojně 4 ohm regálové bedny s uzavřenou ozvučnicí. na 8 ohm regálech mi místy taky občas připadá až moc vzdušný. na sloupech už to má váhu, aniž by ztratil své ostatní (mnou velmi oceňované) atributy.

Dadafte, jeste hledas "vykonnejsi V7000"? Rano jsem z posty vyzvedl Grundig V35, pak jenom ze ho zkusim zapnout, jestli zije, pak jsem ho narychlo pripojil na RF-7, CD byl nejaky Philips s tda1541 pripojeny 2 metrovou tkanickou. A pak uz jsem poslouchal vic nez hodinu, i kdyz jsem relativne spechal, a nemel jsem dost. Je to zvuk, na ktery jsem zvykly! Stejna pruzracnost jako V7000, ale na rozdil od V7000 nepostrada ani vahu, basy jsou jenom tam, kde maji byt. Mozna vysky jsou trochu agresivnejsi nez u V7000. Vykon V35 je asi dvojnasobny a sasi je pry take CCI, jestli to hraje nejakou roli.