Reedice, remastery a remixy do kterých se vyplatí investovat (lepší než původní vydání?)

Dnes hraje nebo hrálo ...
Odpovědět
Dark side of the moon
Příspěvky: 321
Registrován: 28 čer 2019 14:38
Kontaktovat uživatele:
Vybavení

Re: Reedice, remastery a remixy do kterých se vyplatí investovat (lepší než původní vydání?)

Příspěvek od Dark side of the moon »

to Antony:
CREEDENCE CLEARWATER REVIVAL - Willy And The Poorboys

No konečně nějaká konkrétní reakce, díky.
Udělal jsem si analýzu a vyšlo mi toto:

CD 1994
Je nahráno velmi potichu, je tam velká rezerva, což ale samozřejmě nevadí, DR tím pádem nelimitované, odpovídající jednotlivým skladbám.
Zvuk je takový, jak ho od Creedence všichni léta známe a máme naposlouchaný, pro někoho už to může být fix a nebude chtít slyšet sebemenší odchylku. Proč ne.
Z mého pohledu zvuk neurazí, taky už jsem si na něj zvykl, je to klasika. Ale objektivně je to průměr, hodně středů, výšky trochu rozostřené, nakřáplé.

Hi-Res 24/192 z roku 2014 (Reissue producer: Chris Clough, Mastering engineer: Paul Blakemore)
Zvuk je čistší, frekvenční spektrum je vyrovnanější, středy tolik nevyčnívají (není to ten tzv. „vánoční stromeček“). Basy jsou konkrétnější, pevnější.
Výšky beze změn.
Hlasitost je vytažená, není zde žádná rezerva, špičky jsou srovnané, v pár případech je to na hranici clippingu – to je samozřejmě úplně zbytečné. DR bude okolo 10.
Celkově je pro mě poslech Hi-Res verze pohodovější, zejména díky vyrovnanějšímu frekvenčnímu spektru a čistšímu zvuku. Snížení DR ze 13 na 10 nevnímám, jsou to jednoduché songy a DR 10 je stále velmi slušné (na grafu to samozřejmě vidí každý a může to i vypadat dramaticky – ale nejsem si jistý, kolik lidí by to při slepém poslechu poznalo, já asi ne). Ale principiálně je to špatně, to jsou procenta dolů – proto jsem taky dal těch 80 – 90%.

Jen pro zajímavost uvádím recenzi týkající se tebou hodnoceného remasteringu od S. Hoffmana (psal jsi, že o nějakém přínosu se hovořit nedá).
Jason Kennedy z Hi-Fi Choice měl trochu jiný názor (srpen 2008):
Kevin Gray and Steve Hoffman have done a sweet job with what is not the most sophisticated of originals, retaining the analogue feel and delivering the energy of the live recording." Music = 5/5; Sound = 4/5.
Holt každé ucho to může slyšet jinak, že.
Ale určitě bych o J. Kennedym nenapsal, že:
„Jsem zklamán, měl jsem nějakou dobu pocit, J. Kennedy opravdu hledá solidní zvuk. Ovšem tento úlet ukazuje opak.“ :)

Uživatelský avatar
Antony
Příspěvky: 724
Registrován: 28 čer 2014 19:13
Kontaktovat uživatele:
Vybavení

Re: Reedice, remastery a remixy do kterých se vyplatí investovat (lepší než původní vydání?)

Příspěvek od Antony »

Dark side of the moon:

Taky bych to o Kennedym v tomto případě nenapsal. On nehodnotí zkomprimovaně zprasenou nahrávku, a nevychvaluje ji vůči čistému kvalitnímu masteringu. Ovšem pokud by to udělal (tak jako ty), napsal bych to i o něm.

Velká jména profesionálů nic neznamenají, stojí často za těmi nejhoršími zvukovými katastrofami, třeba Rick Rubin a jeho produkce SANTANA - Africa Speaks (2019). Ta je přímo ukázková, mohla by se ti líbit. Tak do latě srovnané frekvenční spektrum jen tak nenajdeš, v rámci DR4 nemělo kam uhnout....

Jinak, mé zklamání dosáhlo maxima. Způsob, jakým vychvaluješ zvukovou deformitu Willy And The Poor Boys Hi-Res 24/192 z roku 2014 je zcela signifinatní a naprosto potvrzuje vše, co jsem psal dříve. Obzvláště označení tohoto špinavého nátlakového kašovitého soundu za "čistší" a "pohodovější", hlavně vůči vzdušné, čiré a skutečně pohodové produkci původní CD edice 1987, mně dostalo, to se fakt povedlo. Vzývání atraktivních bum čvacht fake pozlátek se ukázalo být skutečným tématem tohoto vlákna, a tím se dostává zcela mimo můj zájem.

Jak jsem již psal, vždycky se to horší dá označit za lepší. Tato kritéria záleží na preferované hudební estetice každého posluchače. Vzájemně si mají co říci lidé, co mají tato kritéria podobná. Zcela se v tomto míjíme. Možná bys mohl zkusit i tu (ne)doporučenou verzi 2CD Beat Line 1967-69 (SU 6317-2). Podle podle popisu zvuku tato edice dovádí vlastně tebou požadovanou mantru basů, vyrovnanosti frekvencí a pohody, až někam do posluchačské nirvány. Do toho se vyplatí investovat. Enjoy!

Dark side of the moon
Příspěvky: 321
Registrován: 28 čer 2019 14:38
Kontaktovat uživatele:
Vybavení

Re: Reedice, remastery a remixy do kterých se vyplatí investovat (lepší než původní vydání?)

Příspěvek od Dark side of the moon »

to Antony:
Ano, je zjevné, že tady se neshodneme. Každý je citlivý na něco jiného, někdo nesnese plochý ořezaný zvuk, někdo šum a praskání v drážce, další zase něco jiného.

Původně jsem se tě chtěl ještě zeptat na názor na ty ostatní reedice, které jsem zde uvedl (abychom se netočili jen na těch Creedence) nebo případně na to, co by jsi mohl doporučit ty (doporučení od ostatních, to je to, proč jsem toto téma založil).
Ale je evidentní, že u tebe to nemá cenu, vlastně jsi to už napsal v jednom z tvých prvních příspěvků:
"Reedice/remastery starých LP na CD - do těch po roce 1995 se nevyplatí z hlediska "lepší než původní vydání" investovat, jsou horší než původní LP i raná CD."

Takže ti přeju hezký poslech těch původních vydání a já budu dál hledat a referovat o (dle mého subjektivního názoru) podařených počinech.

Dasta
Příspěvky: 928
Registrován: 15 led 2017 15:18
Kontaktovat uživatele:
Vybavení

Re: Reedice, remastery a remixy do kterých se vyplatí investovat (lepší než původní vydání?)

Příspěvek od Dasta »

Pročítajíc příspěvky o Credence Clearwater Revival,nedalo mně to a protože mám doma též dvě vydání titulu "Willy And The Poor Boys', rozhodl jsem je též mezi sebou porovnat.
Jmenovaný titul, bohužel nevlastním na LP,ale našel jsem doma japonský výběr hitů z roku73, kde jsou dva songy z výše uvedeného titulu a to "Down On The Corner" a "Coton Fields".
Porovnávali jsem tedy verze:
CCR " Willy And The Poor Boys" (Fantasy VICP 62074)20BitK2 2002
CCR "Willy And The Poor Boys" (Fantasy 0888072308794) 40th Anniversary Edition. 2008
CCR "Best 20" (Fantasy LFS 90010) Japan lp1973
Zaměřoval jsem se na uvedené songy z lp, které obsahuje řadové vydání titulu a to "Down On The Corner" a "Cotton Fields"
Jako etalon jsem zvolil LP, protože reprodukce je vzdušná, detailní, s výborným prostorem a neskutečně záživná.
Verze2002:
V porovnání s lp, je reprodukce více hlasitá, řekl bych poměrně o dost, což je určitá známka komprese.DR tohoto cd je pokud si dobře pamatuji-9db, LP bude mít skvostných -13db.
Na vysvětlení uvedu,že v anologové větvi používám step Up trafo, tudíž při porovnání LP vs. CD, pokud je cd první vydání, bývá při přepnutí stejně nahlas jako lp.
Charakter zvuku cd je hodně podobný reprodukci z LP, pouze prostor není tak roztáhlý, vše se odehrává spíše v rozteči beden, výšky jsou podané velmi slušně, ne však tak průzračně jako z desky.
Spektrálně je vše v pořádku, u tohoto druhu hudby, která je nástrojově řídká, jedná se o směs country s tzv. Swamp rockem, evidentně snížení dynamiky
tak nevadí,hudba se stále dobře poslouchá a baví.
Verze2008:
Výroční edice ke 40 výročí, vydány všechny řadovky.
Toto cd má podobnou hlasitost,jako verze 2002,tím však veškerá podobnost končí.
Basy jsou zvýrazněné a středy potlačené, nejvíce znatelné na zpěvu.
Když bych to chtěl vyjádřit decentně,řekl bych, že reprodukce je velice diplomatická.
Toto cd bude velmi dobře hrát na nějakém plážáku, nebo věžičce v kuchyni.
Věřím i tomu,že se bude líbit i méně vyposlouchaným kolegům, kteří si budou libovat, jaké, že to má pěkné basy.
Prostor u této verze je nejhůře podaný, reprodukce nikterak nevadí, vhodné jako kulisa, nebo jako muzak do výtahu, nebo supermarketu.Skoda však té skvostné hudby.
Novější verze jsem neměl čest slyšet,kupovat je nebudu, jsem přesvědčen, že to bude ve jménu tzv.umělecké komprese už jenom horší a horší.
Na všech nosičích, na všech formátech.Bohužel.

Uživatelský avatar
Antony
Příspěvky: 724
Registrován: 28 čer 2014 19:13
Kontaktovat uživatele:
Vybavení

Re: Reedice, remastery a remixy do kterých se vyplatí investovat (lepší než původní vydání?)

Příspěvek od Antony »

Dark side of the moon
Věřím, že "podařených" počinů najdeš opravdu dosti.

Chodím se dívat do vídeňského Kunsthistorische muzea na originály Rembrandta. Mají tam tři. Jsou to opojné obrazy šerosvitu. Z dnešního hlediska ovšem úplně špatně udělané. Doufám, že tam nikdy nebude "odborník" tvého ražení pracovat. Mohl bych se jednou dočkat, že tam budou viset přemalovaná plátna do křiklava. Přece už tehdy bylo technicky možno vykreslit všechny frekvence viditelného spektra barev, a ne jen tu omezenou hnědočervenou paletu hudlaře Rembrandta, že. Byla tedy provedena rekonstrukce pláten, lepší než původní vydání, do fotografické kvality. Přesně tohle děláš s muzikou, podařený počine, a ještě jsi na to hrdý.

Na originály se nesahá. Je to zločin. Tečka.

JirkaM
Příspěvky: 65
Registrován: 20 úno 2016 19:22
Kontaktovat uživatele:

Re: Reedice, remastery a remixy do kterých se vyplatí investovat (lepší než původní vydání?)

Příspěvek od JirkaM »

Antony:
... začíná to být poněkud osobní, proč?
Mně připadá, že DSOTM viděl několik Rembrandtů... nějaké barvotisky, něco na výstavě, něco v novinách, někde možná i originál ... a sděluje, který se mu jak líbil a proč, či proč ne.... Proč by nemohl?
Ale s barvami samotnými (muzikou) "nedělá" nic ... Tři tečky :)

Uživatelský avatar
Antony
Příspěvky: 724
Registrován: 28 čer 2014 19:13
Kontaktovat uživatele:
Vybavení

Re: Reedice, remastery a remixy do kterých se vyplatí investovat (lepší než původní vydání?)

Příspěvek od Antony »

JirkaM
Asi špatně čteš jeho slova o žádoucím provádění rekonstrukce původního akustického signálu, kde se mu zdá málo basů. Klidně by zasáhnul do originálu, ten je přece špatný.
Už nebudu dál reagovat v tomto vláknu hledačů zlatého telete. Nemám na to žaludek.

JirkaM
Příspěvky: 65
Registrován: 20 úno 2016 19:22
Kontaktovat uživatele:

Re: Reedice, remastery a remixy do kterých se vyplatí investovat (lepší než původní vydání?)

Příspěvek od JirkaM »

Je možné, že to špatně chápu... nicméně všechny nahrávky jsou jen více či méně zkreslené záznamy. Viz poznámky o rozdílech mezi koncerty a jejich záznamy (a poznámky hudebníků o "hudbě kolem sebe".... Zlaté tele hledá i Neil Young ... našel?)... Před každým koncertem jsou zvukové zkoušky (vytáhní zpěváka, potlač tohle). To je taky "zásah do originálu". Popravdě, já už na příliš koncerty nechodím... obvykle mi jej zkreslí zvukař do nepříjemného přeřvaného přebasovaného hluku, koncert Čechomoru mě fyzicky bolel na hrudi - a kapela zvukaře na závěr pochválila ... co slyšeli oni na pódiu? Jiný ooriginál?). Nezpochybnitelný etalon neznám. Ani ti nejsem schopen vysvětlit, jak přesně vnímám "tento odstín zelené" (a s tím pochopitelně mají problém recenzenti v popisu slyšeného...a terminologii až úsměvnou... ostatně sommelieři obdobně). Grafy nečtu, DR neměřím, kabely nepodkládám, pojistky neměním, uši americkou vodičkou při úplňku nevymývám ... Zůstávám u líbí/nelíbí :) Ale rád se nechám inspirovat k poslechu něčeho, co jsem neznal... i když se mi to třeba nebude líbit.

Co je "zásah do originálu"? Ten snad zůstane, ne? (s výjimkou požáru ve studiu)...
Hlásá tu DSOTM "spalte prvozáznam a klaňte se této kopii"? "Spalte Rembrandta, pověsím vám sem Warhola z domácí tiskárny"...? S tím bych taky nesouhlasil.
(co mně vadí víc: anonymita virtuálního prostoru... kdo je Antony a DSOTM a Dasta....? Jsou to tři lidé? Nebo třeba jen jeden? Ale s tím už tuplem nic nenadělám)

Oldear
Příspěvky: 781
Registrován: 23 kvě 2017 17:58
Kontaktovat uživatele:
Vybavení

Re: Reedice, remastery a remixy do kterých se vyplatí investovat (lepší než původní vydání?)

Příspěvek od Oldear »

Chlapi, to nikam nevede. Existuje názor a "názor" a oboje má své opodstatnění, prostě každý podle svého gusta.

Psát, ani Hi-Res není na nule nemá cenu, protože to je právě ten problém. Názor bude tvrdit, že to musí být naprosto shodné s master tape a nešahat do toho, ikdyž je to frekvenčně nedokonalé. "Názor" bude říkat, že u starší nahrávky odšumovací filtr a frekvenkčně srovnat, ale nezesilovat. Nikdy se oba tábory neshodnou.

Otázkou do pranice je tzv. ekvalizace a v podstatě je jedno, zda je použita při novém vydání ve studiu a nebo doma. Problém je, že ta z výroby vystihuje názor a potřeby toho stvořitele a ne toho posluchače. Samozřejmě vím, že je lepší do toho nešahat. Sám také cca 95% nosičů hraji bez úprav, těch 5% co se mi líbí a dle mého názoru potřebují korekci, tak to provedu a některé velmi špatné nahrávky rovnou vyhazuji. Před tím, než mně ukamenujete podotýkám, že na tu ekvalizaci používám sofistikovaný přítroj, jehož název tady již nebudu uvádět. Udělal jsem to jednou a dostal jsem tady za to přes držku a byl jsem zařazen do kategorie arogantního snoba, který má v pr*eli mincovnu. Pokud se někdo rozhodne na úrovni HIFI doma ekvalizovat, tak na nějakém takovém aparátu, který na zvuk nemá nagativní vliv. Když přes něho pustím signál s nastavením na nulách a porovnávám se signálem přímo bez něho, musí být zvuk stejný. To je podmínkou. Toto běžné analogové ekvalizéry nesplňujou.

Antony
Zkusil si někdy, nebo alespoň slyšel si vliv takového přístroje na nepovedenou nahrávku, byť první vydání z originál master tape ( podle Tebe - Zlatý grál ). Pokud u nového vydání nebude nějaký jouda zvukař, bude mít k dispozici ještě lepší techniku a když to "nezesílí", tak to nemusí být špatné. Chce to trochu tolerance a dopřát každému jeho volbu, jak to chce slyšet on.
Navíc, pokud hodláš zachovat tu 100% originalitu prvního vydání, tak aby si jí slyšel musel bys poslouchat jen do sluchátek, které mají naprosto rovnou frekvenční křivku, jen tak to uslyšíš nepozměněné. Pokud posloucháš přes bedny a ať máš jakkoliv vyladěnou poslechovku, tak tě to s tou frekvenkční křivkou stejně pohne, ale budeš holt mít ten pocit té "purosti".

Na tom mém ekvalizéru mám možnost mnoha předvoleb a mimo jiné i to, že si to nechám srovnávat do roviny. Někdy je to super, někdy nikoliv, ale mám možnost výběru. Poslechovku mám vyladěnu společně s bednami, ale stejně to není naprostá rovná přímka.
Ještě jednou podotýkám, že naprostou většinu nahrávek poslouchám rovně, bez ekvalizace, ale tuto možnost nevylučuji a nezatracuji. Co vylučuji a zatracuji je používání "jen" korekcí basů a výšek.
Povznes se nad tu Tvoji zatvrzelost, kterou většina z nás Hifistů plně chápe, ale svět není dokonalý a tak dopřej každému kdo má na to techniku, jeho vlastní volbu. Většinou s Tebou souhlasím, máme podobné názory a zřejmě i zkušenosti, ale nechápu tu Tvoji zarputilost.
Tobě Antony i všem ostatním Hifistů, ať to co nejlépe hraje.

PS: nešlo by do "HIFI" nemotat architekturu a umění, to se přece s rockem a popem nedá srovnávat.

Dark side of the moon
Příspěvky: 321
Registrován: 28 čer 2019 14:38
Kontaktovat uživatele:
Vybavení

Re: Reedice, remastery a remixy do kterých se vyplatí investovat (lepší než původní vydání?)

Příspěvek od Dark side of the moon »

Zdravím a díky za reakce, vrátilo se to k věcnému tónu, to jsem rád.

Ještě mi to nedalo a udělal jsem analýzu těch nešťastných Creedence.
Je vidět, že subjektivní hodnocení téhož se může opravdu hodně lišit (viz. můj a Antonyho příspěvek).
Takže vypadá to takto:

Creedence - Fortunate Son, CD 1994
Creedence - Fortunate Son, Hi-Res
Ať si každý udělá názor jak uvedená hodnocení korespondují s tím měřením.
+
přidávám ještě jedno měření, to ovšem nejsou Creedence, ale Adele 25 - River Lea (CD). Zde bych klidně použil podobné formulace jako použil Antony u těch Creedence :).
Přílohy
Fortunate Son - CD_1994.jpg
Fortunate Son - Hi-Res.jpg
Adele 25 - River Lea - CD.jpg


Dark side of the moon
Příspěvky: 321
Registrován: 28 čer 2019 14:38
Kontaktovat uživatele:
Vybavení

Re: Reedice, remastery a remixy do kterých se vyplatí investovat (lepší než původní vydání?)

Příspěvek od Dark side of the moon »

to JirkaM:
Anonymita virtuálního prostoru - na ní mi vadí především to, že někteří tím pádem ztrácejí veškeré zábrany, které by pravděpodobně při osobním kontaktu měli. Věřím tomu, že diskuze v restauraci po předchozí návštěvě hi-fi výstavy by tak vyhrocená nebyla :). Možná by stálo za úvahu něco takového dohodnout.
Vycházím ze zkušenosti z mládí, kdy se diskutovalo na setkáních v Hi-Fi klubu a bylo to super.
Jak už jsem psal v jiném tématu, jediné dva "nesmiřitelné" tábory byli tehdy zastánci a odpůrci tónových korekcí. Což v době analogu nebylo jednoduché téma :).

Jinak díky za zastání, Rembrandta bych opravdu nepřemalovával :)).

Ono to srovnání s jiným druhem umění vždycky kulhá (souhlas s Oldear). Navíc ten šerosvit nebyl samozřejmě žádný dobový nedostatek, ale umělecký záměr, který jeho malby proslavil. Ale to samozřejmě vědí všichni včetně Antonyho. Zatímco nedokonale sejmuté bicí uměleckým záměrem nebyly a pak holt někdo upřednostní ponechání té nahrávky tak jak je a někdo restauraci a opravu takové nedokonalosti - však i obrazy se restaurují pokud jsou poškozené nebo zašlé vinou dlouhodobého vlivu prostředí - ale pardon, to jsem sám začal srovnávat hudbu s malířstvím :(.

Dark side of the moon
Příspěvky: 321
Registrován: 28 čer 2019 14:38
Kontaktovat uživatele:
Vybavení

Re: Reedice, remastery a remixy do kterých se vyplatí investovat (lepší než původní vydání?)

Příspěvek od Dark side of the moon »

to Oldear:
Zaujala mě ta tvoje poznámka o ekvalizaci. To jsem sem raději ani nepsal, ale já ji používám taky, tedy lépe řečeno Digital Room Correction. Je mi jasné, že to je také kontroverzní téma (viz. diskuze v sekci "Ráj digitálu"). Ale když už jsi to zmínil ... tak se přidávám s podobným názorem.

Já používám v podstatě jen dvě křivky - rovnou (tu na naprostou většinu nahrávek) a pak takovou "milosrdnou" na ty pro mě příliš agresivní (nepovedené?) s mírným zdvihem na basech a poklesem na vyšších středech. Ty korekce jsou v rozsahu max. plus mínus 2 dB. Přesto je to samozřejmě slyšet.
Co jsem ale chtěl napsat je to, že někdy mám najednou období, kdy mi ta rovná křivka připadá příliš analytická a "nehudební" a naopak někdy ta upravená málo detailní a "zahuhlaná". Nezávisle na nahrávce.
Než bych se trápil a třeba nějakou dobu neposlouchal, tak to prostě přepnu na tu druhou křivku.
A ono se to po čase zase srovná.
Prostě nálada a momentální psychické rozpoložení se na vnímání hudby podílí vždy.

Dark side of the moon
Příspěvky: 321
Registrován: 28 čer 2019 14:38
Kontaktovat uživatele:
Vybavení

Re: Reedice, remastery a remixy do kterých se vyplatí investovat (lepší než původní vydání?)

Příspěvek od Dark side of the moon »

to PMA:
Ano, ta Adele, to je hrůza.
Jenže ti prodejci nahrávek (záměrně nepíšu hudby) vědí, že pak většina posluchačů sedí v autě nebo jde po ulici se sluchátky na uších a vůbec nemusí šáhnout na ovladač hlasitosti. A auto jde, kola hučí, motor vrčí a ona ta nahrávka je furt krásně slyšet, nezáleží na tom, jestli zrovna hraje hard rock nebo nějaká lyrická balada.
A prodejci si tak někdy kolem roku 2000 uvědomili, že ti posluchači v autě, v autobuse nebo na ulici tvoří naprostou většinu. Takže my, co primárně neposloucháme klasiku a jazz jsme v pytli.
Ale protože jsem v jádru optimista, tak jsem chtěl v tomto tématu hledat ty dobré výjimky, protože pár se jich nalézt (podle mě) dá.
A pokud se to nepotvrdí, utěším se slovy klasika: "I cesta může být cíl" .

Uživatelský avatar
RedBaron
Příspěvky: 734
Registrován: 11 dub 2013 16:08
Kontaktovat uživatele:
Vybavení

Re: Reedice, remastery a remixy do kterých se vyplatí investovat (lepší než původní vydání?)

Příspěvek od RedBaron »

Škoda že ty dynamické kompresory nejsou jen součástí přehrávačů a nahrávkám nezůstává původní dynamika. To by bylo řešením pro všechny. Vrcholem je pak FM vysílání, když začne na Rock rádiu skladba od Floydů a postupně se přidávají nástroje, celé se to ztišuje aby úroveň zůstala jednolitá a nakonec ten nástroj, který začal první, už vůbec není slyšet, blevajz...

Odpovědět

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host