dadaft píše:napadá mě několik otázek.
zvukoví technici skončili svou práci, nahrávka je hotová. vynechme, jestli používali třeba dva mikrofony pro zachycení akustických nástrojů nebo je to zcela syntetický zvuk, který hudební nástroj v obvyklém významu toho slova neviděl. ponechme stranou, jakým způsobem vznikl "prostor" nahrávky, kolik je tam delaye nebo hallu. máme prostě běžnou stereofonní nahrávku s nějakým způsobem obsaženým prostorem, s lokalizovanými nástroji atd. jsou zhotoveny matrice, vyrobeny vlastní nosiče, náklaďáky je rozvezou, prodavači vystaví, my si je koupíme a přineseme domů. večer pečlivě prohřejeme aparát, párkrát rituálně udeříme hlavou do totemu, podlahu posypeme čajovými lístky případně si zapálíme cígo, a jdeme na věc. připusťme, že jsme zkušení hifisti, kteří vědí, že akustika poslechového prostoru je základ kvalitního poslechu, a máme toto dobře ošetřeno. podlahu pokrývá hustý koberec s vysokým vlasem, ze stropu hrozí spadnout jakási prapodivná konstrukce, stěny jsou pokryty střídavě regály plnými knih, z nichž u dobré poloviny netušíme, o čem pojednávají, případně jsme je četli už dávno, a objekty speciálních tvarů i pořizovací ceny, v koutech trůní umně maskovaná minerální vlna...; nebo to máme vyřešeno jinak. prostě jsou ošetřeny první odrazy, frekvenční boule a propady atd. atpod. nicméně místnost má na každý pád jistý dozvuk. jsme na něj zvyklí. když si uvědomíme, že se ve studiích mixuje na monitorech, tedy bez dozvuků, nekocháme se vlastně totálním zkreslením? nebo jinak: není opravdu high fidelity poslech jedině poslech v blízkém poli? nebo se dá poslechový prostor "vyladit" tak, aby nezkresloval? jak?
Docela trefné.Dá se vyladit ale jen mírně víc než přibližně, takže od boku a na ucho.
!
,
