Toto typicky řeší audiofilové.
Běžný řádový posluchač poslechne, co ho zaujme, popř. co má rád.

Ano, a tady jsme právě na hifi fóru a jsme tu hifisti a audiofilové, tady jde o kvalitní poslech hudby, nejsme tu mezi "řadovými posluchači," proto tohle řešíme.
A to jak se komu která hudba líbí/nelíbí hudebně a zvuková kvalita daných nahrávek jsou, to dvě odlišný věci.

ayman: Jo, to je pěknej kompromis

kychtax: Audiofilové jsou milovníci zvuku, řadoví posluchači milovníci hudby a hifisti pak milovníci dobře nahraný hudby. To je samozřejmě velká zkratka, ale...

Mě štve, že loudness war už dávno začala řádit i tam, kde se jí to snad ani nemůže vyplatit, teda například v akustickém jazzu a podobných žánrech. Vždyť kolik je nahrávek, který primárně slouží k prezentaci audio techniky a přesto jsou doprasený... Když si pak člověk pustí třeba skvěle nahraný Cafe Blue od Pat Barber a pak přejde k podobný navoněný bídě se vznešeným názvem, bolí to víc, než přímej skok k přiznanýmu mainstreamu...

Btw, nikdy neodpustím tvůrcům skvělýho filmu Whiplash, jak v soundtracku zprznili tak pěknou hudbu.

Chcel som tym povedat len tolko, ze niektora hudba ma menej bavi kvoli kvalite nahravky ako znie na mojom aktualnom konfigu aparatu. Spominane dva albumy ma bavia pocuvat napriek nizkemu DR.

Dobré muziky obecně je daleko víc, než člověk zvládne za celý život naposlouchat. Selekci provádíš vždycky, ať chceš nebo nechceš. Kvanta muziky jsou všude možně a jedno z diskvalifikujících kritérií zní - nízké DR. Vykašlali jste se na zvuk hoši (a holky), nevážíte si posluchače? Pak já po zásluze kašlu na vás!

Jo, kdyby byla nouze o muziku a já musel z nedostatku sahat po nahrávkách s podělaným zvukem... Ale taková situace není, je to přesně naopak.

Aspoň zbude víc času na výbornou muziku s nepodělaným zvukem. Logicky. Z tohoto úhlu pohledu jsem za loudness war rád.

blesk666: Tyhle desky neznám, ale mně třeba navzdory nízkému dynamickému rozsahu baví poslouchat z digitálu třeba první deska Fever Ray. Jenže když jsem pak ochutnal to samé z vinylu, je to prostě lepší. Vše si sedne a když to přeženu, ta deska dostane úplně jinou emoci, vše do sebe začne zapadat.

Je to od vydavatelů prostě zvěrstvo...

Antony: To je určitě dobrá připomínka. Třeba tvoje někdejší doporučení na King Buffalo jsem hodně ocenil. Nahrávka s DR8 jen tak tak, nicméně muzika vynikající a poslouchat se to rozhodně dá. Ono je to i o žánru, o těle hudby a tak. Některý věci snesou víc, jiný trpí hned a některým není pomoci ani s DR15

Herrer:
Proto mám všechna alba KING BUFFALO na vinylu. Tedy ta, co na něm vydali. Ostatní mám taky, ale vlastně je neposlouchám.
Je samozřejmě pro mne jako pro milovníka hudby bolestivé, když musím u interpreta v rámci diskografie obcházet tituly, jejichž poslech mi nedělá dobře kvůli zvuku. Přičemž hudebně by to bylo snad dobré. Ale nejde to, prostě ne. O to víc si užívám dobrou hudbu s dobrým zvukem. I té jsou mraky. Naštěstí i mezi novinkami.

kychtax píše: ↑

20 led 2023 12:59

Toto typicky řeší audiofilové.
Běžný řádový posluchač poslechne, co ho zaujme, popř. co má rád.

To je dost protimluv.
Posluchač, kterému nezáleží na zvuku není posluchač. Je to pouhý konzument, spotřebitel.

to je slušná hovadina.

Antony: Taky mám vše a pořád se vracím k Dead Star. Ty jí teda v digitálu vůbec neposloucháš?

Btw, jako fanoušek Depeche Mode bych musel oželet půlku diskografie a to nedokážu. A že některý věci jsou fakt bizár. Třeba Come Back z jinak slušného a hravého SOTU, je zhmotnění všech nočních můr. Ono to zní odporně (asi schválně) i na vinylu, nicméně na CD a SACD je to regulérní tragédie. Tam se vyřádil jak Gore, tak producent hrobař Hillier, tak zvukař...

Sorry všem za OT.

blesk666: o Bjork - Fossora a Nick Cave - Ghosteen říkáš, že "nemas pocit ani zvukovo ze by to bolo spatne, skor naopak," a teď "Spominane dva albumy ma bavia pocuvat napriek nizkemu DR." V těchhle dvou prohlášeních je velkej rozdíl. Že se ti něco líbí hudebně a že tě to baví poslouchat a zvuková kvalita daných nahrávek, to jsou dvě odlišný věci.

Herrer
Cokoli mám na LP, v komerčním digitálu pak už neposlouchám. Občas udělám výjimku s Hi-Res (např. Supraphonline). Pokud chci digitál (třeba na flešku do auta), vyrobím si jej z toho LP.
Dead Star je bomba! Ta mě ke KING BUFFALO dostala.

Ano, cíleně se vzdávám části diskografie různých interpretů. Cokoli pod DR7 mi nesmí do aparatury. Cokoli s nesmyslně špatným zvukem mi nesmí do aparatury. Proto vůbec neposlouchám koncertní záznamy, jsou zbytečné. Dá se s tím žít. Nechci jen to nejlepší, spokojím se prostě i jen s výborným a někdy i dobrým..

Málem bych zapomněl:
Zmíněné album Patricia Barber - Cafe Blue (1994) je dokonalá ukázka absolutní hudby s absolutním zvukem.

Dnes cinklo upozornenie na Riverside: ID. Entity.
https://tidal.com/album/251281388
Ide sa s chuťou na prvý posluch cez Tidal, déer nedéer.

Díky za doporučení té Patricie Barber a Cafe Blue, sjel jsem to na Tidalu a určitě si pořídím CD.
A tady chci poukázat, na tu přednost streamovacich služeb, abychom.se k tomu vrátili. Asi kdybych si toto album přehrál jen přes nekvalitní Youtube, nebo měl jen nějaké doporučení, zřejmě by mě to minulo.Na Tidalu ale to zní slušně a můžu vnímat všechny akustické pozitiva tohoto alba a rozhodnout se, zda si ho pořídit či ne, proto pro mě stream hodnotu má velkou.