PRDÍM na všechny nosiče, všechny grafy a jiné "nesmysly" V sobotu 21. v nádherném prostředí letního amfiteátru v Lokti to bude živě. Lístky bohužel nemám, ale mám telefon na hlavního organizátora jediného koncertu Jethro Tull v Česku.

Dnes jsem měl možnost porovnat CD Carlos Santana-Abraxas Mobile fidelity sound lab s poměrně kvalitním CD se stejnou nahrávkou vydané u Columbia Legacy, kterou vlastním delší dobu a mám ji naposlouchanou.
Musím říct, že MFSL (na které jsem dlouho čekal) naplnilo moje očekáváni. Zvuk je jasně lepší, je tam méně šumu, lepší prostor, čistější činely a jasněji definované bicí. Srovnání s XRCD (SACD) v tomto případě, bohužel není možné.
Shrnuto a podtrženo-MFSL rozhodně hraje lépe než běžná CD a to i remastrovaná.

mark levinson

ještě aby nebylo!
vždyť proto snad ta xrcd vyrábějí a prodávají, ne?

To Lachim:
Co aby nebylo?
Proč vyrábějí XRCD? Vždyť to jsem k porovnání neměl.
Nějak nechápu co jsi chtěl říci.

Myslím, že si lachim jen spletl XRCD A MFSL....
Stejně je oboje lepší než CD.

Jinak ale na Legacy remastering nedám dopustit. Jistě, že to nedosahuje kvalit MFSL nebo XRCD
ale sláva, že aspoň něco takového existuje na polidštění starých nahrávek...

Souhlasím s Tebou Peere, Legacy je výborné. Proto jsem uváděl, že už tak kvalitní CD jako je Legacy MFSL převálcoval. Musím vyseknout poklonu MFSL.
Lachim to asi pomotal.

mark levinson

místo xrcd dosaď (mělo být) mfsl..

Lachim:
Jasně, později jsem pochopil (osvětlil Peer), v pohodě.

Jsem se dočetl o nahrávání MFSL:
... pásky se přehrávají na kotoučovém magnetofonu Studer A 80, má speciálně zkonstruované hlavy s nízkou
induktancí a zakázkový elektronkový snímací zesilovač z dílny Tima de Paraviciniho (EAR).
Magnetofon má frekvenční rozsah 15 Hz až 60 kHz. Vynikající odstup šumu. Signál je zpracováván systémem DSD převodníky od Eda Meitnera (EMM labs). Převodník vznikl ve spolupráci s konstruktérem DSD Aytako Nishio...

To Peer:

Přiložil jsem obrázek toho Studera, už to umím (děkuji Rowingu).
To jsem netušil, že je to takto s MFSL, rozhodně je to zajímavé. Prosím Tě kde jsi se to dočetl? O XRCD tam žádné informace nejsou?

Technical Overview
The XRCD definition refers to the mastering and manufacture process; the resulting CD and the contained data conforms to the redbook standard and are encoded at 16 bits, 44.1 KHz. Hence, XRCDs are playable on any compact disc player.

JVC uses advanced dither algorithms (though without noise shaping) in their proprietary K2 technology and takes care to transfer the analog or digital source to physical disc. The company claims to have studied how inferior CD-remastering techniques degrade the master tape sound and strives to minimize this loss.


Mastering process
If analog, the source material is first converted to digital via JVC's patented K2 20-bit or 24-bit analog-to-digital converter.

The musical information is next encoded on a magneto-optical disk for transport to JVC's Yokohama manufacturing plant, where jitter reduction is applied. The musical signal on the disk is down-converted to 16-bit through a K2 "super-coding" process. This 16-bit signal is EFM-encoded before going through a proprietary "Extended Pit Cut" DVD K2 laser technology to produce a glass master. This optimizes the linear velocity of the glass master, giving precise pit lengths to eliminate time jitters, controlled by an extremely precise Rubidium clock. All CDs are finally stamped directly from this glass master.

XRCD2 and XRCD24 are improved versions of the original XRCD process. XRCD2 is the first to record to a magneto-optical disk via the digital K2 regenerator, while XRCD24 upgrades the original music signal's bit depth signal from 20 to 24 bits.

Škoda, že to není česky, ale i tak je to přínos.

Tak dnes konečně dorazil Yes-Fragile od Mobile fidelity sound lab, takže už se těším jak si to vychutnám a udělám srovnání s běžně prodejnou verzí této skvělé desky.

Pánové, opakovaně zde dochází v debatě k matení pojmů při popisu těch grafů.

Největší makrodynamiku mají ta původní CD, viz například u Dire Straits. Ty novější signály jsou silně komprimované a tzv. znormalizované. LP je svou podstatou méně dynamické, zase má ale díky frekvenčnímu rozsahu -daleko nad 20kHz přirozenější podání výšek (za určitých neběžných podmínek: u extra kvalitních výlisků a na začátku alba, atd. že).

Veškeré komprimace, normalizace, alias vytěžení maximální efektivní hodnoty signálu, jsou cestou do hifi pekel, neboť sice zvýrazní mikrodynamiku, ale ničí poslední zbytky makrodynamiky a vnášejí do (forte) signálu harmonické zkreslení, které se projeví u takovýchto nahrávek u vyšších hlasitostí. Například celé série remasterů Sony se tak stávají neposlouchatelnými (S&, Judas, Megadeth, Adams, atd. atd.). Když se to spojí - u starých analogových záznamů - s nějakým no-noise zabijákem, je hotovo: máme v přehrávači hudební mrtvolu, i když navoněnou.

Se subjektivními pocity je to trochu ošidné, nechají se - zejména při rychloporovnávání - zmást, stačí dva decibely v hlasitosti a všechno je pocitově jinak. Remastering je velké individuální zvukové umění, a nelze paušalizovat, co je lepší horší. Já například mám některé tituly v různých edicích a ty rozdíly jsou docela velké. Osobně věřím MFSL, to je etalon kvality, pokud tam nezměnili postupy, mělo by to být stále měřítko. Jsem v poslední době výrazně opatrnější u japonců, ti rádi kouzlí, přidávají, ubírají, barví, ale naštěstí nezabíjejí hudbu no-noise odšumovačema - stačí si porovnat jejich K2HD verze Gentle Giant s novou reedicí Repertoire - tu považuju za velmi povedenou, i když taky používá fígle s kompresí, je ale slyšet, že se zvukmajstři dostali k prvotním pásům, mástrům.

Já jsem se dostal - přes různé hifi peripetie - do stádia, kdy mě baví především moje muzika, starej dobrej rock 60s 70s, a kvalitní zvuk beru jako bonus, nekonečné porovnávání mě už nebaví, emoce z dobré hudby stejně všechny nedostatky přebijí. Na druhou stranu bych ale nedokázal svou muziku poslouchat z mp3, tomu prostě chybí duše, rituály, estetika, kulturnost - prostě to, co poslech hudby povyšuje nad konzum.