Merhaut
Nevím který obrázky špatně vysvětlený myslíš,ale dnes jsem dostal do ruky CD Jethro Tull - The Broadsword And The Beast-1982-2005 EMI Remaster.

Originál je proti remasteru z makro,mikro a já nevím z jaké dynamiky skoro neposlouchatelný. A to je orig.CD od J.T. z toho lepšího konce.

Nejdřív je potřeba ujasnit pojmy (makro-mikro-dynamika), potom je oddělit od dojmů (vjemů), a teprve pak se dá diskutovat k věci. Z pohledu makrodynamiky je na tom lépe ten původní záznam. Ten remaster je silně komprimovaný, leckomu se to takhle nalakované líbí víc (i díky odstranění některé nectnosti původního provedení, zejména v kvalitě pianissim, šumu, atd., což se taky na výsledném dojmu podepisuje). Ty obalové křivky o komplexní kvalitě nic neříkají, celkovou dynamiku hudebního signálu ale ukazují jasně, jednoznačně.

Současný firemně zvukařský trend je jasný: všechno narvat do jednoho decibelu a z toho je poslední půldecibel rozpumpovaný čtvrtdecibel (to je ta mikrodynamika). Výsledek je báječný pro masy a jejich ipody, mp3, pc a věžičky. Hraje to furt hlasitě a cinká to. Divím se ale, že i spousta hifistů tu manipulaci baští.

Samozřejmě, že všechny remastery takhle nelze paušalizovat. Z těch masovek se to ale týká velké většiny.

to Mark Levinson:

Jak dopadlo srovnání Yes? člověk sice zná odpověď dopředu, že...

Ahoj Peere,
musel jsem si to pustit dvakrát, jak jsem z toho byl vykolejený. Mobile fidelity sound lab je prostě úžasný. Já jsem teda měl doma jen neremastrovanou verzi Fragile, takže srovnání těchto dvou věcí bylo ještě propastnější než Santana Abraxas MFSL versus Santana Abraxas Columbia Legacy. Je to celkově klidnější, zlepšil se prostor-není to takové sevřené jako by to nabralo luft, méně šumu a v neposlední řadě lepší barva nástrojů.

Člověk je překvapený i když ten výsledek čekal...

Merhaut

Nechci se dohadovat.Pojmy a dojmy mám já vyjasněny.S mnou přiloženého obrázku jediné skladby se nedá usuzovat až zase tak moc.
Pokud by jsi však udělal na ukázku pouze kousek,tak by ti bylo jasný,že i makrodynamika je u remasteru (tento je opravdu velmi povedený) podstatně lepší originálu.
Ty máš obrovské zkušenosti,ale pokud by jsi ho náhodou neměl (ten remaster),sežeň si ho a pak dej po poslechu vědět.

Mám doma hodně různých remastrů různých kapel a vydavatelství,a u mnoha je to tak jak říkáš,nestojí za nic.

Merhaut

Musím ti dát za pravdu,že ne vše je zlato,co se třpytí.

Dnes obzvláště jsem zklamán.Dostaly se mi do ruky japonské remastery Warner Music skupiny Deep Purple.
Jejich zásadní alba.
Vzhledem k trvalé oblíbenosti D.P. v Japonsku jsem se těšil na superkvalitní remaster.

Bohužel opak byl pravdou.Nedobré remastery,utlumené bez dynamiky až hrůza.

Ovšem "nejlepší" bylo Who do we...... 24k Gold CD od Audio Fidelity.To je tedy hrůza.

Vypadá to, že warner japan je švindl na audiofily - tvá zkušenost není ojedinělá, já to zaregistroval už u zepelínů i jimiho ...

V patek jsem nasel ve schrance (temer) kompletni Dead Can Dance (hybridni SACD) od MFSL. Uvidime...

Knoflicek - no jak to vypadá resp. hraje ? Budu mít v pondělí komplet.

knoflicek píše:V patek jsem nasel ve schrance (temer) kompletni Dead Can Dance (hybridni SACD) od MFSL. Uvidime...

Odkud jsi objednaval?

Veškeré komprimace, normalizace, alias vytěžení maximální efektivní hodnoty signálu, jsou cestou do hifi pekel...

Co to má s poslechem co společného. Tu původní třeba i zprasenou nahrávku taky musel někdo namíchat a řídíl se poslechem studiových monitorů. Někdy bohužel i renomované vydavatelské firmy (Chesky, Naim) mají hnusně "udělané" CD, je v nich šum, nahrávka není vyvážená, slabá. I takové jsem si koupil v Praze na výstavě High-end. Bohužel!! A co s tím: Nadávat! Ano jsou to parchanti a ty prachy za to vydané nejsou adekvátní. Pak zbývá jenom pokusit se o nápravu sám. Natáhnout CD do PC, překonvertovat na 32 bit a lehce poopravit např. ve Steinberg WaveLabu, který umí výsledek i vypálit. Co je na tom špatného? Každý se řídí svým poslechem na své aparatuře a nejenom referenčními nahrávkami, které za ně (za nás za všechny hifisty) někdo namastroval. Taky si rád poslechnu XRCD a MFSL, ty jsou většinou suprové. Jsou ale i vyjímky kvality v běžné komerci, nejenom audiofilské. Problémy se zvukem můžou být u "dříve" vydaných CD, které ikdyž nám zněly kdysi skvěle, v dnešní době můžou mít "slabý" zvuk. Řešení je v tomto případě možné právě i "domácím" remasterem. Takové CD pak přeložím i s obalem do Double CD krabičky a můžu porovnávat a testovat. Je to docela zábavné...

Steinberg WaveLab: remastering v domácích podmínkách


orig.velikost obrázku:
http://img133.imageshack.us/img133/5259 ... ingcy4.png
Steinberg WaveLab - recenze
(http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-tes ... uben~2007/)

pipis píše:S tím vlastním remastrem - to není vůbec špatný nápad , v některých případech.

Díky za odkaz.

Ale musíš to umět...

Technická:
1. ty grafy neříkají o samotné kvalitě zvuku vůbec nic, ani z principu nemohou,
2. z takovýchto grafů se dá pouze orientačně rozpoznat zásah typu zesílení efektivní úrovně signálu, plus odhalit extrémní případy, kdy je potlačena makrodynamika a celá deska jede "fff"
3. dá se tedy odhadnout, že DCC hraje subjektivně nejhlasitěji ... víc nic.

Carlosi, tak to je přímo zvukový "terorismus", cos tu předvedl Jestli někdo posuzuje kvalitu jen podle hlasitosti a šumu, tak to "zesílení" je pro něj cesta k nirváně, pak ale já nechápu o čem se chce bavit na hififóru ...

Pro výslednou kvalitu, nekvalitu remasteru je rozhodující:
1. kvalita zdroje, nejlíp samozřejmě originálního analogového studiového pásu,
2. kvalita sejmutí a konverze
3. zvuková filozofie a estetika remastermana
tak pracuje třebas MFSL.

Amatérské nácucy do PC: barvičky, grafíčky, tlačítečka, kolečka, stupnicxe + odmáčknutí normalizace = cesta do hifi pekel ...

P.S. Kontrolní otázka: který ze zvukových parametrů carlos podle vás pánové svým "remasteringem" vylepšil" ?