Víceméně (rozuměj jako "doufám, že na dlouhou dobu" ) jsem ve svém systému dokončil aplikaci antivibračních opatření. Cesta k tomuto okamžiku byla dlouhá.

HiFi koníček mne pronásleduje již dobrých 20 let, ale teprve před cca 4 lety jsem konečně pochopil, že jen obměnou přístrojů v sestavě skutečně kvalitní reprodukce nedosáhnu. Trvalo to dlouho, ze své podstaty jsem totiž skeptik.

Když jsem si kupoval první systém, nejprve jsem byl "skoro všechno" skeptik - věřil jsem, že záleží jen na reprosoustavách. Záhy jsem pochopil, že důležitý je i zesilovač, to mi nebránilo, abych i nadále byl "CD přehrávač-skeptik". Když jsem se probral i z tohoto bludu, myslel jsem, že dobrý DAC stačí - zůstával jsem pořád "digitální-transport-skeptikem" a vsadil na audio PC. Teď už vím, že záleží i na digitálním transportu, ba i digitálním kabelu (USB). Bariéry mého hifi skepticismu se bořily dále - repro kabely, propojovací kabely, samostatný rozvod elektřiny, napájecí kabely a zásuvková lišta. Teď už se raději nedivím ničemu - než odsoudím něco jako naprostý nesmysl, dám tomu pokud možno šanci - naposledy to byly ethernetové kabely a switch.

S posledním upgrade systému jsem potřeboval nový HiFi stolek. Poučen svými mnohými omyly jsem připustil, že i na konstrukci a materiálu HiFi stolku bude záviset. Jenže vliv HiFi nábytku na zvuk si jen tak nevyzkoušíte, navíc na svém systému v domácích podmínkách!
Nemám samostatnou poslechovou místnost, a tak jsem si z ryze praktických důvodů musel stolek udělat. Hodně jsem řešil materiál - narazil jsem na výrobce drahého HiFi nábytku z bambusu, tak jsem vyzkoušet jako podložku pod přístroje bambusové prkno z IKEA - zvuk se výrazně zhoršil, najednou byl jako bez života. Doporučovanou žulu jsem nemohl jednoduše otestovat, navíc ta váha, složitá výroba a také nezanedbatelná cena. Standardizovaný HiFi nábytek (bez ohledu na cenu) mi nevyhovoval rozměrově a utratit desítky tisíc bez možnosti otestování jsme nebyl ochoten.
Nakonec je stolek vyroben z MDF, nalakovaný svépomocí na černo - taková ta klasická variace s použitím závitových tyčí. A tímto se dostávám konečně k antivibračním podložkám.

Má dosavadní zkušenost spočívala pouze v nahrazení běžných hrotů k reprososutavám za podložky Soundcare. Se Souncare podložkami jsem vůbec žádný posun ve zvuku nezaznamenal, ale aspoň se dalo s repro jednodušeji pohybovat po plovoucí podlaze. Soundcare jsem použil alespoň jako nožky pod HiFi stolek:


Po neúspěchu se Soundcare, utvrzen ve své skepsi , jsem dostal k vyzkoušení nožky pod reprosoustavy od Nordost - Sort Fut:

V té době jsme měl repro Wilson Benesch ACT C60 - změna ve zvuku k lepšímu byla neuvěřitelná, je to ze všech mých antivibračních opatření to nejvýrazněji slyšitelné. Nordost SortFut už v mém systému samozřejmě zůstaly.

Po nabyté důvěře ke značce NORDOST následoval výběr jejich antivibračních nožek SortKone - založil jsem k tomu samostatné vlákno znacky-vyrobci/nordost-sort-kone-t17063.html zde na fóru.

Nordost SortKone ve variantě TC používám pod DAC a ve variantě BC pod předzesilovač a napájecí lištu (jak jinak než Nordost QB8). Zatímco použití SortKone pod DAC a předzesilovač jsem při návrhu HiFi stolku plánoval, výrazný vliv při podložení napájecí lišty byl nečekané překvapení (a nutnost dokoupit jednu sadu).

Pro ostatní přístroje v mém systému jsem podložky SortKone neplánoval jednak s ohledem na cenu, jednak jsem potřeboval minimalizovat výšku stolku a SortKone by mi tam stejně nevešly.

Na nějakou dobu bylo hotovo. Dokud se zde na fóru neobjevila inciativa člena overgrounder, který začal vyrábět podložky s označením G&G OneA. Opatrně jsem objednal jednu sadu (4ks) pod koncový zesilovač - mají přesně tu správnou výšku, jen o kousek vyšší než původní nožky:


OneA dorazily počátkem prosince (přesně podle plánu - komunikace s overgrounderem funguje výborně) a já hned provedl otestování a samozřejmě porovnání se SortKone.
Jendoduše a stručně:
1. OneA opravdu fungují - mají slyšitelný vliv na zvuk, který se stane přehlednějším (je možno hrát více nahlas i v mé blbé akustice)
2. OneA ovlivňují zvuk jinak než Nordost SortKone (porovnával jsem s mnohem dražším modelem TC) - Se SortKone je zvuk spíše "vzletný a rychlý", s OneA je spíše zemitý, při současném zachování detailů

Díky nižší výšce (a taky ceně) jsem neváhal a objednal další sady pod lehčí přístroje (po 3ks) - nyní je používám pod
- zdroj předzesilovače
- HTPC
- lineární zdroj HTPC
- koncový zesilovač


Hotovo

@sonofstars:
Já pro změnu zase čekám na tvé závěry (viz diskuse v jiném vlákně) ohledně podložení repro ještě navíc žulovou deskou.
Tuším, že účinnost podložek může být umocněna anebo zeslabena podle toho, na čem stojí.

Zajímavé je Tvé rozdělení One A (vysvětleno) a Nordostů Kone (několik typů). Každý jsi použil specificky s ohledem na komponent a materiál (AS,/TC/BC Kone) - proč zrovna takto?

V tomto vláknu jsem popsal, jak jsem je vybíral.. znacky-vyrobci/nordost-sort-kone-t17063.html
Jednoduše řečeno, s cenou roste kvalita. BC mi připadaly už jako smysluplný přínos za ještě zaplatitelné peníze. TC jsou pro mne o dost lepší, ale tam jsem si dovolil s ohledem na cenu koupit jen jednu sadu prostě proto, že po týdenním soužití s TC se nešlo vrátit k BC

Mám podobnou zkušenost s Nordost kabely - jejich nižší řady výrobků se mi zdají být příliš drahé na to, co nabízejí. Jakmile však postoupím do vyšší řady, je to radikálně jiné.. a cena bohužel taky. U SortKone to bylo stejné.

G&G OneA přišly v pravém čase: Mým cílem bylo antivibračně ošetřit celý systém, ale s wenge špalíky jsem moc nepochodil ("pocit" zlepšení tam po instalaci byl, nicméně po jejich odstranění ze systému mi nechyběly).

Mimochodem, všechny kabely mám zavěšené ve vzduchu.

koudelka píše: ↑

30 pro 2017 15:04

FS: ještě bych je dal obráceně - alespoň u mne pod CD výrazně lepší

Omlouvám se, možná teď nerozumím, ale tipuji, že jsi upřednostnil OneA pod CD přehrávač místo SortKone a ne naopak?
Anebo myslíš SortKone špičkou dolu?

Nemám nijak výjimečný sluch. Já slepé testy nedělám. Dokonce i k "přepínání" jsem skeptický (i když tohle zrovna dělám). Když si několikrát poslechnu totéž v krátkém čase, tak z toho pořádný závěr neudělám.

Pustím si známou nahrávku. Pak do systému přidám nějaký nový prvek a najednou si všimnu něčeho nového - třeba konkrétněji usazený zvuk trubky jakoby za scénou. Ne, že by tam ta trubka přetím nebyla slyšet, ale prostě mě nijak neupoutala.
Takže ten nový prvek ze systému odeberu.. a co se asi stane? Testuji, jsem našponovaný, čekám na ni, a překvapení - slyším ji tam. Možná bych ji tam slyšel, i kdyby ji z nahrávky vystřihli. Pak už si můžu bezvýsledně přepínat tam a zpět kolikrát chci.

Pro mne je důležité, zda mne poslech baví po odebrání nějakého prvku ze systému poté, co jsem si na zvuk přivykl. Konec konců, testování změn se věnuji jen chvíli, důležitý je celkový dlouhodobý dojem.

Děkuji. Určitě vyzkouším.