No to si povíme až vy budete za pár let pořád na CD formátu a jiní pojedou z PC přes kvalitní převodník ve formátu 24/192.
To je jako s foťáky. Donedávna mnozí tvrdili, že digi na kvalitní kinofilm nemá a ani to moc dlouho netrvalo a už titíž mají doma kvalitní fulframe digi zrcadlovky, se kterými dokážou věci, o který se jim dříve ani nezdálo ani ve vztahu ke středoformátu.
Vše je jen otázka času. Běžné konzumní audio samozřejmě bude provozovat ještě nějakou dobu dál CD formát. Hifi se ale posune dál. Vyrobit CD z lepšího plastu nestačí. Chce to změnu formátu. Si představte, že by se pořád používaly šelakové desky na 78 ot.

No nic, jdu se podívat zase po nějakých nových HiRes nahrávkách. Něco mi kolem toho přišlo mailem.

Místo CD placek budete měnit USB klíčenky v stolním PC. Aby to všichni překousli a to i zarytí audiofilové, tak to dostane kabátek původních přehrávačů. Dal bych i vyjížděcí šuplík a až tam USB konektor. To bude mazec.

Taková synchronicita... zrovna mi psal David Chesky :

I would like to select some recordings and labels which I have been listening to recently. But before I do that, I will briefly discuss the current state of audio playback.

I believe we are on the verge of a major step forward in digital playback. The playback will be far superior to the CD or the physical disc medium. I have recently caught wind of some very interesting playback devices ranging from computers with USB connections and USB DACs, to computers with AES and SPDIF sound cards. The sound, in both instances, has amazed me.

Also, I have recently reviewed a few prototype flash players which will soon be on the market. They have no moving parts in them, and they are not a part of a computer. Some people believe that playing music files in the absence of computer processing will remove superfluous noise and allow files to sound their best. For those in the computer camp, new solid-state hard drives have been introduced. These high speed drives have no moving parts as well, and deliver clean sound. Opinions are divided on whether one is better than the other. The goal, however, is one and the same: to get rid of the jitter and laser error correction which contribute to the artifacts that many of us do not like in digital playback. By getting rid of these problems, we can finally hear what digital is capable of decoding, especially at higher sampling rates such as 88/24, 96/24, and higher. In the future we hope to bring you more detailed reports of new hardware devices that are designed for high-resolution music playback, converters, music servers, and more.

For those of you still undecided, I suggest you take a visit to Computeraudiophile.com and visit its forums. Ask as many questions as you can before purchasing new equipment. Ask, ask, ask: that is how you learn. I ask a million questions before introducing a new format or buying a new piece of gear for our studios.

Co se týče voodoo, myslím, že po praktické stránce je to celkem jasné. Dokud nemáme doma high-end, tak to nemá cenu řešit. Pokud ano, pak tyto věci stejně zkusíme a aspoň v některých případech bude výsledek natolik přesvědčivý, že nebudeme potřebovat slepé testy atd.

Noaid

Myslím, že voodoo má své opodstatnění. Sám jsem dal do svého přehrávače maximum financí, co jsem mohl. Z hlediska peněz jsem teď na tom ještě mnohem hůř, a o šetření desetitisícových částek si můžu nechat jen zdát. Na voodoo mi finance zbudou. Určitě pak napíšu, o jak moc jsem se dostal ve kvalitě zvuku dál, tedy zda to stálo za ty peníze (recenze, co jsem četl - např. v čas. Stereophile - zmiňují, že Cerabally mají mít veliký vliv; jsou sice drahé, ale poměr výkon cena je super).

Má první zkušenost: kombinace kvalitního přehrávače a síťové šňůry mně dostala mnohem, mnohem dál než by mně dostala koupě přehrávače dražšího o těch pár tisíc.

Pasul, Peer, Mark Levinson i další.

Rád čtu Vaše příspěvky , hledám mezi nimi tipy pro svou sestavu a sbírám zkušenosti. V jednom se ale musím Noaida zastat. Vždyť před lety bychom sami nejspíš mluvili stejně a na voodoo bychom se dívali asi tak jako na existenci Ufa. Berou nás jako "pocitáře, někoho, kdo má netopýří uši, hodnotí podle dojmů a nemá v oboru moc velké znalosti (aspoň já tedy ne). Proč by výsledný efekt neměl být placebo?

Vždy proto začínám prostým konstatováním, že zkušenost poslechu z high-endové sestavy je naprosto odlišná od té kompromisní. Je to jako kdybyste měli doma na stěně digitální obraz např. slavných Slunečnic. A např. po použití antivibrační desky by se zvýšilo rozlišení obrazu. Pokud takový obraz dobře znáte, pak větší rozdíl prostě poznáte. Nebo že se barvy najednou blíží více reálným, ztratí umělý nádech. Na levnějších sestavách bych si na nějaké zkoumání účinku mnoha věcí vůbec netroufnul.

Ještě jsem nenašel nikoho, kdo by naslepo poznal odmagnetované cédé od neodmagnetovaného... další pokusní králíci vítáni... mně už zásoby hifistů došly... RD-3 čeká.

O slepých testech tu už byla několikrát zmínka. Jakékoliv komponenty poslechového řetězce kupuji kvůli soustředěnému poslechu hudby: musí se proto osvědčit právě v něm, ne v nějakém testu s velmi "nepřirozenými" podmínkami.
Mně by spíš zajímala jiná věc. Dejme tomu, že bychom se shodli na neoddiskutovatelném přínosu nějaké věci: např. síťového kabelu. Tam je to jasné, výrazně se ztiší pozadí (což má samozřejmě na kvalitu reprodukce v mnoha ohledech velký dopad), což by se dalo poznat např. přiložením ucha k reproduktoru. Nepochybuji, že při běžně prováděném slepém testu by nebylo poznat nic, jako obvykle by všechno hrálo stejně .
Znám velmi dobře ten pocit nejistoty, když zvukový rozdíl je velmi malý. Když jsem vyměnil svůj drahý kabel za tkaničku, svůj záložní zdroj za Supru nebo z sacd přepnul na cd, byl jsem v první chvíli překvapený, že se to vlastně dá poslouchat. Ale stačilo začít jen poslouchat hudbu (ne zvuk!), a všechno bylo jasné. Např. filtrem Supra jsem to vydržel asi tak minutu, zvuk byl prostě neposlouchatelný, takže na poslech hudby ani nemohlo dojít.
Jak říkám, cokoliv se musí osvědčit při normálním poslechu. Pak ty parametry jako čistota zvuku, detail atd. sami "vyplují" na povrch.
Sám za sebe říkám: pokud bych si vybíral komponenty postupně podle slepého testu, donesu si domů sestavu, u které bych z hrůzou zjistil, že z ní nechci svou oblíbenou hudbu poslouchat...

Noaid

Čistící roztok: doma mám Krautwire Solution za 350 kč. Malá lahvička, ale vzhledem k těm mým pár konektorům mi vydrží roky. Je bezpečný, hned se odpařuje a nenapadá dielektrikum. Sázka na jistotu za pár stovek.

Jinými slovy: destilkou naředěný Isopropyl alkohol, vyrobitelný za pár grošů... tomu se nevyrovnají ani ty tři závity drátu uvnitř RD-3 :-)

merhaut píše:Ještě jsem nenašel nikoho, kdo by naslepo poznal odmagnetované cédé od neodmagnetovaného... další pokusní králíci vítáni... mně už zásoby hifistů došly... RD-3 čeká.

Ahoj Merhaute,
myslím, že jsem někde četl, že jsi při testu jasně slyšel rozdíl při testování Acoustic Revive RD-3. Nevím jestli to bylo tady na foru nebo jinde, ale nemohu to najít.

Příště lépe číst :-)

Kdokoliv si může zajet do Zlína vyzkoušet na sobě.

merhaut píše:tomu se nevyrovnají ani ty tři závity drátu uvnitř RD-3

To mi vnuklo myšlenku, co kdybychom začli dodávat vyšší kvalitu za podstatně nižší cenu. Jednoduchý oscilátor s 2 transistory, další transistor či dva na postupný útlum v čase do ztracena, pár kondíků a odporů a jedno tlačítko, to by nestálo dohromady víc jak 30-40 Kč, a jako bonus místo těch 3 závitů bychom jich dali 10, ať to pára tlačí (to je ten bonus). Možná by na to šla použít i některá ta elektrostavebnice pro mládež. Problém bude možná plastová krabička, kdo nám ji vyrobí. No a pak to vrhneme na trh za hi-end cenu. Kdo by na to neměl, tak pro toho bychom udělali MK2 třeba za pouhých 3000 Kč. Jen by tam místo 10 závitů bylo třeba jen 5.
A vlastně proč osciláror, stačilo by vzít rovnou neusměrněných 50Hz ze sítě a úroveň řídit nějakým, ehm, jak se to jmenuje - triak? Myslím že nějak jinak...už jsem fakt mimo. No vyšlo by to každopádně ještě levněji, ušetřili bychom na zdroji.

Spájet bych to dovedl, možná ještě i navrhnout celý obvod, ale musel bych už hodně vzpomínat, jak jsem to tehdy ve 13 letech dělal, je to přece jen už několik desítek let, to jsem u toho poslouchal čerstvý Fireball a Uriah Heep Live od bratrance. Na vinylu Dum Dum samozřejmě. To byly časy.

No a tehdy jsme taky odmagnetovávali. Ledacos. Hodinky, staré magnetofonové hlavy, daly se tak rychle ale blbě i mazat celé mgf pásky : zapnuté trafo, demagnetizovaný předmět se postupně k trafu přibližoval, pak se nad trafem různě otáčel apod. a po nějaké době zase postupně oddaloval a bylo to. Vy starší - pamatujete?
Lze vyzkoušet i s CD.

DYI konstrukcí odmagnetovávačů čehokoliv se na netu válí desítky...

Jen malá pamětnická: Fireball na Dum-Dum vyšlo, UH live ne, to nejspíš byla Jugoška.

merhaut píše:Příště lépe číst

Kdokoliv si může zajet do Zlína vyzkoušet na sobě.

Tak jsem našel co napsal Jarda Merhaut o Acoustic Revive RD-3. Bylo to na Slovanetu a myslím, že z toho jasně vyplývá, že to funguje. Zde je citace:

Vyzkoušíte si na vlastní uši a mozek účinek, neúčinek odmagnetování kompaktních disků.

U mě to napoprvé naslepo dopadlo legračně: poznal jsem sice 4x po sobě A od B, akorát jsem opačně určil co je A a co B (zmagnet, nezmagnet). Byli to staří Shadows, zkusím jinou muziku, se zpěvem ...

Slyšet to ale jde

Mark Levinson píše:Tak jsem našel co napsal Jarda Merhaut o Acoustic Revive RD-3.

Možná trochu vytrženo z kontextu. Tady je to i s jeho komentářem http://www.hifinazory.cz/forum/viewtopi ... &sk=t&sd=a
A vychází to trochu jinak.

Levinsone, chabej pokus. Kam třebas zmizel smajlík za mým "slyšet to ale jde"?

Pro tebe a podobné jsem to v té debatě - co na ni odkazuje noaid - podal dostatečně polopaticky, bez ironie a smajlíků...

Ještě jednou a extra velkou lopatou: zatím každej naslepo poznal akorát odmagnetované hovno.