NIN
Re: NIN
To se mi taky nechce. Kupoval jsem ho před rokem asi za 11.000 (Panasonic BDt-500) Teď bych ho těžko prodával. Teď stojí novej asi 7. Má teda ještě jeden HDMI výstup. Ty obyčejné plečky stejně mají všechny (možná jsou vyjímky) jenom optické výstupy. To si radši počkám na ten Esoteric a jestli se úplně zbláznim tak si pořídím postupně nějaký starší Audionety - CD + přezes.
Re: NIN
Nevěřím, že nejsou BR přehrávače s koax. dig. výstupem kolem 2-3tis Kč.
No tak starší AudioNety nemají ty opt. digitální vstupy (přehrávače VIP G2 a ART G2 mají jen USB vstup a předzesilovače nemají dig. vstup vůbec žádný) takže to tvůj problém nevyřeší
No tak starší AudioNety nemají ty opt. digitální vstupy (přehrávače VIP G2 a ART G2 mají jen USB vstup a předzesilovače nemají dig. vstup vůbec žádný) takže to tvůj problém nevyřeší

Re: NIN
851C jsem zkoušel přímo na koncáky. Mám ovšem pouze srovnání s vynikajícím předzesem AR LS26 a s ničím jiným. Pokud by Tě zajímal můj názor napiš SZ.NIN píše:Zkoušel tady někdo jak hraje Cambridge 851C rovnou s koncákama? Jestli to není průšvih, tak by na tom měla být lépe jako CD přehrávač než Audiolab. A optickej vstup to mimo jiné taky má. Ono moc na výběr asi nebude.
Re: NIN
A co tak si kupit predzosilnovac s prevodnikom ako napriklad:
http://www.hifinazory.cz/forum/viewtopi ... 24&t=11859
a foto je na:
http://www.highendforum.cz/viewtopic.php?f=33&t=2425
http://www.hifinazory.cz/forum/viewtopi ... 24&t=11859
a foto je na:
http://www.highendforum.cz/viewtopic.php?f=33&t=2425
Re: NIN
Pěkný mašinky. Hledám o tom informace, ale moc toho na netu není. Sice Francouz se žlutými doplňky, ale cena vzhledem k pořizovací velice slušná (taky asi proto, že je to dost "neznámo").
Re: NIN
Vo Francuzku 3D-Lab patri medzi top znacku a je v ponuke v kazdom schope alebo v kamennom obchode, ano pre nas je to neznama znacka, ale kazdy rok je ich mozne vidiet v Mnichove, inak priamo spolupracuju s fa JMR a Cabasse a tak som sa aj ja dostal k 3D-Lab. Ja mam v zostave predzosik od Mark Levinson, takze predzosilnovaciu cast od 3D-Lab nevyuzivam a vzdy musim priepustnost signalu nastavit na 100% aby som odstranil vplyv predku a tak rozmyslam o kupe len cisto D/A prevodniku.
http://www.cta-perception.com/
http://www.cta-perception.com/Produits_3D_Lab.html
http://www.cta-perception.com/
http://www.cta-perception.com/Produits_3D_Lab.html
Re: NIN
Ahoj. Tak co jsi nakonec pořídil? Vidim, že píšeš v sekci prodám o Audiolab-u, že ho už nepoužíváš...
Re: NIN
Zdar.
Pořídil jsem včera AYON CD 2S, takže se s ním seznamuju. První věc, že se mi ta mašina nevejde na stojan takže to mám podložený knížkama, aby nedopadla jako ta pec.
To ale není tak důležitý. Důležitý je, že tenhle stroj "vyplivne" ty jedničky a nuly opravdu luxusně. Recenze měly pravdu a já si myslím (ještě jsem neprošel všechny oblíbené žánry), že jsem to trefil. Ty elektronky zřejmě taky dělají svoje. Ještě budu chvíli poslouchat a pak něco málo napíšu.

Pořídil jsem včera AYON CD 2S, takže se s ním seznamuju. První věc, že se mi ta mašina nevejde na stojan takže to mám podložený knížkama, aby nedopadla jako ta pec.


Re: NIN
Tak to je žrádlo, tos to pěkně doladil!!!
Zkrátka pec nám spadla! 


Re: NIN
Tak co k tomu napsat? Hledal jsem zdroj, který by vyvážil zbytek sestavy. Audiolab je (byl) velmi dobrý přístroj, ale nějaká ta zvuková rezerva už jen v cenovém srovnání s repro a monobloky byla vcelku pravděpodobná. A koho z nás to nechá klidně spát, že? Náhrada měla být uživatelsky podobná – CD/DAC/PREAMP v jednom. Je fakt, že jsem uvažoval i o kombinaci DAC/PRE a posléze CD transport, ale nestalo se. Nejsem hifi-turista, takže jsem se opět spoléhal na recenze a zkušenosti uživatelů, které byly téměř stoprocentně pozitivní.
Z jedné věci jsem byl trochu v rozpacích jelikož má zkušenost byla absolutní nula. Přítomnost elektronek v tomto přístroji ve mně vzbuzovala jak obavu tak i zvědavost.
K věci.
Těžký ( 14kg) přístroj s vrchním krmením digitálních placiček si sám říká o respekt. Při zapnutí hlavním spínačem ukrytým vespodu přístroje se rozsvítí nápis Ayon, posléze Warm up (zahřívání) a po cca 10 vteřinách Phase 0 (pokud je v síťovém kabelu zapojená fáze na správné straně). Pak už se načtou informace z disku. Display je velmi dobře čitelný, i když to tak na veškerých fotografiích na netu nevypadá. Vzadu jsou páčky na přepnutí výstupů XLR/RCA, přepnutí fáze o 180 (pokud je přehozená), zvýšení/snížení úrovně signálu (zřejmě kvůli případné nižší citlivosti repro – mám sníženo) a poslední přepínač mám v poloze pro použití stroje jako předzesilovač. Je zde jeden digitální koaxiální vstup a ten mi stačí pro propojení mého jednoho dalšího zdroje – bluray. Další vstup a výstupy nevyužívám.
Ke zvuku.
Hned od prvních tónů bylo jasné, že to hraje jinak. Fajn, říkám si kdybych neslyšel rozdíl, tak nemalá investice byla zbytečná. Jinak ale nemusí znamenat lépe. Nasadil jsem své oblíbené placky a zkoumal jsem tu změnu. Čím déle jsem měl nastražený ušiska, tím větší jsem měl rohlík na hubě. Safra to je mi ale příjemné „zkreslení“ , tak pěkně se to poslouchá. Všechno je takové jemnější, hladší nebo co já vim. Přitom jsem si myslel, že mám rád ten syrový ostrý detailní zvuk. Asi stárnu. Že voni v tom maj prsty (samozřejmě mimo jiné – převodník atd.) ty elektronky. Detailů, které Audiolab uměl podat možná prakticky nepřibylo, ale Ayon to podal takovým způsobem, že mám pocit, že tam je toho mnohem víc (takže vlastně přibylo). Potkal jsem známého, který už elektronky viděl a říkám: „Jardo, ty vole, jestli je to těma elektronkama, tak ten zvuk je fakt lahodnej. Jak je to možný?“ Říkal něco o „druhé harmonické“, což jsem vůbec nepochopil a že ten výsledek přes lampy je lidskému uchu prostě přirozenější než tranzistory. Něco na tom asi bude, protože i ten Jirka Schelinger nebo Metallica – Ride The Lightning, což jsou jedny z nejhůř nahraných mých titulů se poslouchají velice příjemně. A což potom Zeppelíni – ty už tady zní parádnicky. No a když tam šoupnu nahrávky jako třeba Dan Bárta – Entropicture, Theyories nebo poslední 4 sólovky Jeff Becka či Luboš Andršt – Everything I´ve done nebo i Dire Straits – I nebo The Police – Ghost In The Machine, tak mám pocit, že jsem na vrcholu své blaženosti.
Co dodat. Čekal jsem, že nějaké to zlepšení přijde, ale čekal jsem to jinak. Nevím přesně jak. Napadlo mě, že nahrávky se ještě více rozliší, ale neuměl jsem si představit jak více. Tohle zvukové představení z jiného soudku mě opravdu příjemně překvapilo. Ještě musím dodat, že Supechargery tady zřejmě opravdu zanechávají původní charakteristiku zvuku lampové předzesilovací části Cd přehrávače, jak je popisováno v jiných recenzích.
Nevím co Ayonu vytknout. Škoda, že u nás se o téhle značce moc neví. Zastoupení je jen v Nisel Bratislava (odtud i tento přístroj z druhé ruky pochází), kde jsem konzultoval nějaké detaily s prodejcem a musím říct, že byl velice ochotný a vstřícný i co se týče případného servisu.
Nejsem ten pravý, abych tady hlásil, že Ayon CD-2S (nebo podobné modely) je skvělý a rozhodně doporučuji
…ale vlastně proč bych nemohl, že? Prostě se mi to jeví jako jedna z dobrých variant za dobrou cenu pro ty, kteří mají v plánu zdokonalit své „spojení s Bohem“ (já jsem nevěřící, takže konkrétně u mě platí, že Hudba je mé spojení s mimozemšťany
) podobným způsobem jako já.
Ještě odkaz na odbornou recenzi http://highfidelity.pl/@main-132&lang=en



Z jedné věci jsem byl trochu v rozpacích jelikož má zkušenost byla absolutní nula. Přítomnost elektronek v tomto přístroji ve mně vzbuzovala jak obavu tak i zvědavost.
K věci.
Těžký ( 14kg) přístroj s vrchním krmením digitálních placiček si sám říká o respekt. Při zapnutí hlavním spínačem ukrytým vespodu přístroje se rozsvítí nápis Ayon, posléze Warm up (zahřívání) a po cca 10 vteřinách Phase 0 (pokud je v síťovém kabelu zapojená fáze na správné straně). Pak už se načtou informace z disku. Display je velmi dobře čitelný, i když to tak na veškerých fotografiích na netu nevypadá. Vzadu jsou páčky na přepnutí výstupů XLR/RCA, přepnutí fáze o 180 (pokud je přehozená), zvýšení/snížení úrovně signálu (zřejmě kvůli případné nižší citlivosti repro – mám sníženo) a poslední přepínač mám v poloze pro použití stroje jako předzesilovač. Je zde jeden digitální koaxiální vstup a ten mi stačí pro propojení mého jednoho dalšího zdroje – bluray. Další vstup a výstupy nevyužívám.
Ke zvuku.
Hned od prvních tónů bylo jasné, že to hraje jinak. Fajn, říkám si kdybych neslyšel rozdíl, tak nemalá investice byla zbytečná. Jinak ale nemusí znamenat lépe. Nasadil jsem své oblíbené placky a zkoumal jsem tu změnu. Čím déle jsem měl nastražený ušiska, tím větší jsem měl rohlík na hubě. Safra to je mi ale příjemné „zkreslení“ , tak pěkně se to poslouchá. Všechno je takové jemnější, hladší nebo co já vim. Přitom jsem si myslel, že mám rád ten syrový ostrý detailní zvuk. Asi stárnu. Že voni v tom maj prsty (samozřejmě mimo jiné – převodník atd.) ty elektronky. Detailů, které Audiolab uměl podat možná prakticky nepřibylo, ale Ayon to podal takovým způsobem, že mám pocit, že tam je toho mnohem víc (takže vlastně přibylo). Potkal jsem známého, který už elektronky viděl a říkám: „Jardo, ty vole, jestli je to těma elektronkama, tak ten zvuk je fakt lahodnej. Jak je to možný?“ Říkal něco o „druhé harmonické“, což jsem vůbec nepochopil a že ten výsledek přes lampy je lidskému uchu prostě přirozenější než tranzistory. Něco na tom asi bude, protože i ten Jirka Schelinger nebo Metallica – Ride The Lightning, což jsou jedny z nejhůř nahraných mých titulů se poslouchají velice příjemně. A což potom Zeppelíni – ty už tady zní parádnicky. No a když tam šoupnu nahrávky jako třeba Dan Bárta – Entropicture, Theyories nebo poslední 4 sólovky Jeff Becka či Luboš Andršt – Everything I´ve done nebo i Dire Straits – I nebo The Police – Ghost In The Machine, tak mám pocit, že jsem na vrcholu své blaženosti.
Co dodat. Čekal jsem, že nějaké to zlepšení přijde, ale čekal jsem to jinak. Nevím přesně jak. Napadlo mě, že nahrávky se ještě více rozliší, ale neuměl jsem si představit jak více. Tohle zvukové představení z jiného soudku mě opravdu příjemně překvapilo. Ještě musím dodat, že Supechargery tady zřejmě opravdu zanechávají původní charakteristiku zvuku lampové předzesilovací části Cd přehrávače, jak je popisováno v jiných recenzích.
Nevím co Ayonu vytknout. Škoda, že u nás se o téhle značce moc neví. Zastoupení je jen v Nisel Bratislava (odtud i tento přístroj z druhé ruky pochází), kde jsem konzultoval nějaké detaily s prodejcem a musím říct, že byl velice ochotný a vstřícný i co se týče případného servisu.
Nejsem ten pravý, abych tady hlásil, že Ayon CD-2S (nebo podobné modely) je skvělý a rozhodně doporučuji


Ještě odkaz na odbornou recenzi http://highfidelity.pl/@main-132&lang=en



Re: NIN
Díky za věrohodnou recenzi 

Re: NIN
Tak mi radost v posledních asi 10 dnech kazí jakýsi problém. Když je přihrávač připraven (po informacích zahřívání, kontrola fáze atd.) ke startu, tak po spuštění PLAY šumí jako prase (někdy i v reprácí praská a to dost hlasitě). Při přehrávání tak do minuty šum zmizí. Při PAUZE to trvá i více jak 2 nebo 3 minuty než se mašinka uklidní. Předpokládám, že v tom budou mít prsty elektronky (Sovtek) v předzesilovací části? Dle stáří přístroje a údajů prvního majitele by měly mít za sebou tak cca 300 hodin provozu, což je málo. Nebo může být jinde zakopanej čokl? 

Re: NIN
Určitě jo,vyměň je a uvidíš
...jinak moc pěkná mašina,gratuluji

...jinak moc pěkná mašina,gratuluji

Re: NIN
Dík za reakci a pochvalu. Taky doufám, že to nebude nic horšího. Akorát tyhle Sovteky 6H30PI se docela špatně u nás shání a jiné (Harmonix atd) zatím zkoušet nechci, jelikož jsem si ještě pořádně neužil tyhle stávájící od výrobce. Zkonzultuju to ještě s pánem z Niselu Bratislava. Odtud přehrávač pochází.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 3 hosti