Odpor k slepým testům je pro mne nepochopitelný. Vždyť je to jediný způsob jak se aspoň trochu objektivně k něčemu dobrat.
Ale samozřejmě je třeba takový test udělat vhodným způsobem. Takže nahnat třeba 10 lidí na celý den někam, kde se jim budou do dokola pouštět krátké ukázky aby rozhodovali co je lepší, to skutečně nemůže fungovat, protože každý z toho za půl hodiny uplně zblbne. Nehledě na to, že každý to vnímá jinak a má jiné preference. Takže pro takové to "malé domácí testování" jsou vhodné např. tyhle dva jednoduché a přitom objektivní testy. Poslouchá jeden člověk (nehledáme přece obecnou pravdu, ale subjektivní preference daného posluchače) a test je vhodné dělat krátkodobě, třeba půl hodiny, ale zopakovat ho v různé denní doby a několik dní a na různých nahrávkách.
1/ test pro výběr "lepší" komponenty
posluchač hodnotí co se mu líbí víc. Je vhodné si dělat i nějaké poznámky, v čem slyším tu odlišnost, co mi vadí nebo naopak co se mi zdá lepší. Z takto získaných několika desítek dat už se dá vyhodnotit, jestli opravdu preferuji jednu z komponent .. Vhodné je udělat část testu i s dlouhodobějším poslechem, aby se nešlo jen po zvuku ale hodnotilo se i vnímání hudby jako celku.
2/ test zda vůbec poznám změnu
klasický ABX test - v neznámém pořadí se zapojí postupně obě komponenty a na třetí poslech se náhodně zvolí znovu jednu z nich. Posluchač by měl určit, co hrálo jako třetí (jestli to co slyšel jako první nebo druhé). Statistika úspěšnosti pak krásně ukáže, jestli posluchač opravdu rozdíly slyšel.
Pokud někdo tvrdí, že takové testování je zavádějící a neprůkazné, opravdu by mne zajímalo proč ...
Problém je jen v tom, že to potřebuje dost času a ochotného pomocníka na výměny (rodinní příslušníci většinou nemají dost trpělivosti a pochopení

) a chce to domácí podmínky ...