Bazi 36 píše: ↑

06 říj 2018 21:06

Jediny,co nechapu,je to,proc se do vlakna o celkem malych bedynkach serou lidi,ktery zadny maly bedny nezajimaj. Ma to za nasledek nikdy nekoncici trenice o nicem!!!

Ano, je to poměrně zvláštní.
Taky nedovedu pochopit, že velkobednisti nejsou schopni uznat, že menší sloupky dokážou nabídnout trochu jiný druh zážitku než velké sloupy, že mají své silné stránky. Oni tvrdí, že velké sloupy mají všechno to, co malé, plus navíc jsou schopné dodat pořádný akustický tlak, který ty malé v takové míře prostě nedodají.
Přitom všechno říká, že to není pravda.
Možná nejlepší bedny současnosti, ATC SCM40, mají 16cm basák a hrajou od 48Hz (-6dB).
Prodávají se malé dvoupásmové sloupky už ve své druhé verzi Magico S1 Mk II za skoro 17t USD a kupce mají.
Majitelé jak prvních, tak druhých nejsou přece týpci, co nikdy neslyšeli pořádné sloupy v dobré poslechovce nebo by si ty pořádné sloupy nemohli dovolit. A přesto volí tyhle "prcky".
Proč? Proč kupují něco horšího, když nemusí?
Napadá mě jen jediná odpověď -- nachází v jejich projevu něco, co žádné megasloupy prostě nedokážou a je jedno, že si to megasloupaři nejsou schopni připustit...

Mimochodem na Hi-Fi Voice právě vyšle recenze jiných malých sloupků, ze kterých "britskost" vyloženě sálá:
https://www.hifi-voice.com/testy-a-rece ... motive-sx1
Dělička 3,8kHz, 2,5 pásma v hranaté krabici, naprostá britská klasika...

Přemýšlel jsem, proč tenhle typ dělí většinou kolem 3,5 až 3,8 kHz, protože z mnoha důvodů je to pro dvojpásma praktičtější někde mezi 2 až 2,8 kHz.
Odpověď jsem možná našel na straně 213 Syrového Hudební akustiky.
Hovoří se tam o dlouhodobě zprůměrovaných spektrech řeči, zpěvního hlasu a symfonického orchestru, o tzv. pěveckých formantech. Jedná se vlastně o prosazení se zpěváka vůči zvuku orchestru. Spektrálně i intenzitně jsou oba dlouho ve shodě, podstatný rozdíl ovšem přichází v oblasti mezi 2-3kHz - a to jak spektrálně, tak intenzitně (viz obr. 6.11) - proto je asi dobré, aby tuhle část spektra pořád hrál čistě středobas, než aby tam byla dělička nebo maličký výškáč.
Možná proto tenhle typ beden, kterému říkám typicky britský, dokáže hrát tak magicky lidský zpěv. Na takových prccích se dá v klidu poslouchat i opera...

Tak já se vůbec divím, proč někdo musí druhému vnucovat svoji pravdu. Nikdo neví, čí pravda je lepší a proč.

Keby pravda predavala, tak Xavian by u kazdej reprobedny ukazoval i podrobne merania, napr. take ake ma Buchardt[1]. Ale obavam sa, ze ani v tomto pripade by tie grafy k predaju vobec nepomohli.

[1] https://www.buchardtaudio.com/s400-detailed-description

Miero:
Ani ta tebou uváděná firma si s pravdivými údaji příliš hlavu nedělá. Je tam rozpor s kmit. rozsahem (na spodní hranici) uváděným v tech. specifikacích a reálně dosaženou hodnotou patrnou z grafu. 33Hz (v pásmu 6dB) je u těchto ptačích budek zcela nereálný údaj. Takže jak vidno, mlží dnes kde kdo...

Vidis, pravda - do textu som ani nepozeral. Napisal som im/mu, som zvedavy co/ci odpise

sekal, zhrnutie odpovedi od Buchardta tuto http://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.ph ... 637#315637

Možná by admini mohli přejmenovat název vlákna na něco přiléhavějšího. Třeba Jolly good discussion.

sekal píše: ↑

07 říj 2018 20:54

Miero:
Ani ta tebou uváděná firma si s pravdivými údaji příliš hlavu nedělá. Je tam rozpor s kmit. rozsahem (na spodní hranici) uváděným v tech. specifikacích a reálně dosaženou hodnotou patrnou z grafu. 33Hz (v pásmu 6dB) je u těchto ptačích budek zcela nereálný údaj. Takže jak vidno, mlží dnes kde kdo...

Jistá německá firma uvádí u svých (větších) sloupků od 22 Hz. Našel jsem test a 30Hz bylo v -6 dB. Těch 22 asi tak v -15,,18 dB.

Jsou tu dva aspekty této věci ohledně spodního konce přenášeného reprosoustavou.
Jeden je technický, tedy číslo vystihující technické parametry a druhý je jak se to projevuje v reprodukované nahrávce.
Hodnota - číslo je dobré pro možnost si udělat porovnání mezi výrobky. Problém je, že nedostáváme pravdivé údaje, a nebo v různých tolerančních pásmech a za různých akustických podmínek. Takže porovnávat se podle tohoto vlastně nedá, musely by být všechny údaje získané a udané za stejných podmínek a tolerančních pásem.

Druhým aspektem je skutečný, tedy vnímaný zvukový rozdíl.
Opakovaně jsem se mohl přesvědčit, že bedny které objektivně (změřil jsem si to) jdou méně hluboko, tedy mají citelně menší akustický tlak na nízkých basech, nevyvolávají při poslechu pocit méně slyšitelných basových nástrojů než bedny které na měření mají klidně i o 8dB na 30Hz větší hlasitost. Například před lety u Zappy mé Great Lucid AMT a jeho TANNOY Cantenbury, oboje velké bedny s 15“ měničem. Výrazně méně hlubokého basu mají ty TANNOY díky nadprůměrné celkové citlivosti, která je asi o 5dB vyšší než u GL AMT.
TANNOY akustickým tlakem pro měření silně zaostávaly a při hudbě jsem to tam nevnímal. To mě přirozeně překvapovalo. U sebe jsem následně zapojil basák přes aktivní zesilovač s equalizérem a zkoušel jsem přidat na 25Hz několik dB a ani u varhan jsem to nemohl označit za lepší podání tohoto nástroje. Z tohoto vyplývá, že udávání frekvenčního rozsahu je z důvodu marketinkového úspěchu (neodrazení zákazníka již v počátku-u probírání katalogu či int. stránek) vylepšované, což není samo o sobě správné, ale na druhou stranu bedna s prokazatelně- měřitelně horším výsledkem nepřinese méně uspokojující vjem z poslechu. Toto je samozřejmě potřeba dát do rámce dané kategorie (objem skříně a velikost plochy basového měniče-čů) Nelze čekat, že 6“ v 15litrech podá basové nástroje stejně jako 10“ v 60litrech. Zdá se, že pro vnímání hlubokých basů je důležitější jak jsou na tom basy střední a vyšší. Tyto frekvence zřejmě nesou informaci i o basech nižších, které jsou pro naše vnímání více pocitovým tlakem než zvukem.

I LOVE XAVIAN

Co to je XAVIANY ? To mají být nějaké hifistické reprosoustavy ?...tak to je snad špatný vtip .... To je dnes už jen drahé a navíc to nehraje...dřív to hrálo alespoň "drnkací muziku "...ale dneska už ani to ne

Máš tohle zapotřebí?