Často se vedou debaty o tom, co je nejdůležitější prvek zvukového řetězce. Jen málo odvážlivců bude tvrdit, že kabely, pár se najde těch, co vypíchnou důležitost zdroje zvuku, protože tam to přece všechno začíná. Drtivá většina svede souboj o priority zesilovač versus reprosoustavy a najdou se i tací, co povedou nikam nevedoucí debaty o tom, zda jsou lepší stojanové nebo sloupové. Potom vzadu vykoukne nějaký kacíř a prohodí, že nedůležitější je přece kvalita nahrávky. Audiodrom tleská. No a nakonec snad všichni dohromady přijdeme na to a shodneme se, že alfa a omega všeho je poslechová místnost, respektive její akustika. A jsme doma.
ATB PC Pro: AKUSTIKA TROCHU JINAK
Jak ušetřit desetitisíce a jěště si u toho vyhrát
Problematice poslechového prostoru je věnována spousta literatury, odborných článků a diskusí, které by bez problému zaplnily menší městskou knihovnu. Jistě byl každý z nás někdy na živém hudebním představení a ví, jaký je rozdíl mezi nevhodným a správně navrženým koncertním sálem. A pokud ne, stačí si zkusit zanotovat oblíbenou písničku doma ve vykachlíkované koupelně a potom v ložnici. Přesto je zarážející, jak málo hifistů věnuje odladění svého poslechového prostoru nějaké úsilí. Většinou skončíme u tvrzení, že akustické panely vypadají odpudivě a nic jiného se stejně dělat nedá. Do jisté míry nedá - vlastnosti poslechového prostoru určují z větší míry samy rozměry místnosti - ale při troše snahy je možné chování zvuku u nás doma optimalizovat natolik, že poskočíte na zvukové příčce o několik desítek tisíc výše. Proč desítek tisíc? Protože minimálně tolik by člověka stála investice do komponentů, které by přinesly adekvátní změnu. A možná ani nepřinesly.
Kolik stojí high end?
Je až alarmující, kolik hifi studií (a někdy i renomovaných) parametr akustiky zanedbává. Tu a tam se to někdo pokusí omluvit tím, že přece pouze napodobují prostor, jaký máme u nás doma, takže úpravy jsou nejen zbytečné, ale i nežádoucí. Dobře, ale jak se potom dozvíme, jaký je opravdový zvukový potenciál našich komponentů? Místnost nám jednoduše maskuje kvality přístrojů a může se i stát, že komponent problematický svým chováním vykompenzuje ´zvuk´místnosti a ukonejší nás v domnění, že to hraje skvěle. Příkladem může být třeba běžný jev přetlumené místnosti (většina amatérských tlumících materiálů pracuje pouze na vyšších kmitočtech), ve které se nám pochopitelně zalíbí soustavy se značným zdvihem na horním kmitočtovém konci, protože hrají ´živě´.
Náš magazín se zabývá testováním nejlepšího hifi už nějaký ten pátek a prostory, ve kterých byly komponenty hodnoceny, se počítají na desítky. Je hodně přístrojů, které jsme i přesto že byla možnost prostě otestovat nemohli - prostě proto, že hrály hodně kompromisně. A nehovořím teď o přístrojích za deset tisíc. Vezměte si třeba takové B&W 802D. Bezpochyby referenční soustavy, možná jedny z desítky nejlepších na této planetě. Měl jsem je možnost detailně poslouchat dvakrát, ani jednou s pozitivním výsledkem. Znamená to, že patří do kategorie PCN? Asi sotva. Znamená to jen, že i když živeny komponenty špičkové kvality, nedostaly tyto reprosoustavy dostatek prostoru k tomu, aby zazářily. Málokde dostanete možnost poslechnout si velké reprosoustavy v odpovídajícím prostoru. Není divu, že je pak přehraje sestava za pár desítek tisíc, se kterou si majitel pohrál a vyladil ji na míru pro své konkrétní poslechové podmínky.
Možností, jak optimalizovat poslechový prostor je hodně. V prvé řadě rozhodně neplatí, že akustické úpravy neprojdou schvalovacím řízením manželky nebo partnerky. Někdy stačí doslova pár centimetrů v rozestavení reprosoustav nebo nábytku a zvukové panorama se úplně promění. Někdy je potřeba být mazanější (tomu se budeme věnovat někdy příště) nebo vyměnit partnerku (čemuž se věnují komerční televize). V každém případě je ale potřeba se naučit poznat, jak se zvuk v našich konkrétních domácích podmínkách chová. Jen tak se člověk dostane z nekonkrétního tápání na správnou cestu směrem ke zlepšením. ATB PC Pro je v tomto skvělým pomocníkem.
Neexperimentujte, optimalizujte…
Pokud nechcete postupovat příliš ´vědecky´, můžete zkusit i některý z přístupů, uvedených níže (viz. Cardas a Audio Physic). Pochopitelně je možné všechno obejít, a použít digitální akustickou korekci, ať už pasivní nebo aktivní (například Lyngdorfův modul RoomPerfect, Copland DRC nebo různé ekvalizéry), čímž bude okamžitě vymalováno - ryze ´audiofilní´ ovšem takové řešení není. Můžete zkusit klasické akustické poučky nebo aplikovat oblíbený LEDE přístup, kdy zatlumíte jen jednu ze stěn (buď tu za reproduktory, nebo tu za posluchačem) a pokusíte se tak ovládnout dozvukové pole místnosti. Můžete zkusit basové pasti, rezonátory a pohlcovače, difuzéry a kdoví co ještě. Všechno vás bude stát docela dost peněz, hodně omylů a výsledek bude zaručen jen v případě opravdu systematického postupu.
S ATB PC Pro je výsledek zaručen vždy - minimálně se dopracujete do fáze, že bez toho, abyste investovali jedinou korunu do akustických úprav, budete vědět, že jste ze stávajících podmínek vyždímali maximum.
Za 3.900 korunek obdržíte kompletní set, s jehož pomocí lze rychle a jednoduše během pár minut a po krátkém obeznámení realizovat první měření. Nejdůležitějším prvkem je software, který pomocí přiloženého CD-R snadno nainstalujete do svého PC nebo laptopu. Software je kompatibilní s prakticky všemi běžně používanými verzemi Microsoft Windows (včetně Visty), instaloval jsem ho na dva různé počítače naprosto bezproblémově. Instalace je intuitivní, máte-li pochybnost o některém kroku, je možné nahlédnout do 87-stránkového manuálu, který je se sadou dodáván. Text manuálu v době testu nebyl k dispozici v českém jazyce (na CZ verzi se pracuje), nicméně vládnete-li základy angličtiny nebo němčiny tak nebudete mít problém. I když těch 87 stran manuálu vypadá co do počtu děsivě, všechno potřebné najdete i s vysvětlujícími obrázky na pár stránkách - zbývající informace jsou nadbytečné a neustále se opakující a jen tu a tam narazíte na něco užitečného: to je taky asi tak jediné, co by se dalo ATB PC Pro vytknout.
Máte-li program úspěšně nainstalován (1 minuta práce), stačí do vašeho počítače zasunout USB klíč, který obdržíte v sadě, a můžete jít na to. Pomocí názorných obrázků propojíte skrze mikrofonový vstup zvukové karty počítač s mikrofonem (měřící mikrofon je rovněž součástí balení) a vložíte do CD přehrávače testovací disk (i tento najdete v sadě, autoři nezapomněli opravdu na nic). Před prvním měřením je potřeba vzájemně spárovat mikrofon se zvukovou kartou, čehož výsledkem je korekční křivka, která vypadá nějak takto:
Pak už můžete vesele měřit. Nebudu popisovat postup měření, zcela v duchu programu je práce s ATB PC Pro nejen velmi snadná, ale hlavně zábavná a velmi poučná. Software umožňuje měřit nejen frekvenční charakteristiku akustické odezvy reprosoustav v poslechovém prostoru, ale i fázovou charakteristiku, impedanci, impulzní odezvu nebo zkreslení. Můžete měřit v reálném čase, můžete udělat okamžité měření, můžete měřit na základě průměrné hodnoty několika posledních vzorků, můžete kombinovat různá měření a vzájemně je porovnávat, měření je možné ukládat na disk, do souboru nebo exportovat do MLSSA, Clio, Laud nebo IMP, můžete je editovat, vyhlazovat, měnit měřitka os, dělat výřezy a spoustu dalšího.
Typické (velmi solidní) akustické měření může vypadat například takto:
ATB PC Pro se neomezuje jen na klasické stereo, program umožňuje kalibrovat i sestavy multikanálu (domácí kino) a dokonce i car hifi. Manuál i velmi podrobně popisuje způsoby, jakými mohou ATB PC využít vývojáři (domácí kutilové) při návrhu vlastních reprosoustav. Velmi rychle zjistíte, co všechno má na výsledné měření vliv (například odraz vysokých kmitočtů od displeje laptopu) a co naopak nemá (například fáma, že mi kus tvarovaného molitanu za reprosoustavami odpomůže od všeho zlého). Výhodou je, že se alespoň nebudete vyhazovat peníze za nesmyslně předražený molitan.
Pokud má člověk dobré uši, teoreticky ATB PC Pro nepotřebuje a může dosáhnout obdobných výsledků pouhým kritickým poslechem. Podívejme se na následující metody - každá je založená na jiném přístupu, v důsledku zjistíte, že mají společného více, než by se na první pohled mohlo zdát.
Zlatý akustický řez podle Cardase…
George Cardas jako obvykle vychází z teorie zlatého řezu (více zde). Matematický model zlatého kvádru není nic jiného, než přenesení poměrů zlatého řezu do poslechové místnosti.
Podle Cardase mají vliv na kvalitu reprodukce 3 základní akustické módy: odraz od nejbližší zdi, odraz od protilehlé zdi a odraz od zadní zdi. Nejhorší situace nastane, pokud se tyto módy navzájem potkají a znásobí. Cílem proto je umístit reproduktory tak, aby se tomu předešlo. Postupujte proto následovně:
1)změřte si šířku místnosti od zdi ke zdi - to bude rozměr RW
2)umístěte reproduktory tak, aby vzdálenost čelních desek soustav od stěny za nimi byla 0,447-násobkem RW
3)dále přesuňte reproduktory tak, aby vzdálenost středů jejich basových membrán od přilehlé boční stěny byla 0,276-násobkem RW; v této pozici by měla být vzdálenost mezi basovými reproduktory obou soustav rovna 0,447-násobku RW
Příklad: řekněmě, že šířka místnosti je 3m. Čelní desky soustav v tom případě budou vzdáleny 1,34m od zadní stěny, jejich středy 0,83m od bočních stěn a mezi soustavami bude vzdálenost 1,34m.
Když jsem tuto metodu zkoušel doma, dopracoval jsem se s malou odchylkou (asi 2cm) do postavení, kde mi už předtím reproduktory zněly nejvyváženěji na základě poslechu. Je ovšem nutno podotknout, že tento způsob pracuje s klasickými kvádrovými místnostmi, nezohledňuje otevřené průchody do dalších místností, vybavenost nábytkem, efekt podlahové krytiny apod. Nezohledňuje ani to, máme-li co do činění s basreflexem dopředu, dozadu nebo do podlahy, máme-li subwoofer, neřeší dipóly ani elektrostaty a nepočítá s výškou stropu.
Každopádně jde o solidně rozpracovaný systém a doporučuji jej prostudovat. Kompletní materiál je ke stažení zde:
:: Postavení v místnosti
http://www.cardas.com/pdf/roomsetup.pdf
:: Rozměry poslechové místnosti
http://www.cardas.com/content.php?area= ... Dimensions
Metoda a la Audio Physic…
Podle Joachima Gerharda, muže stojícího za vývojem Audio Physic a později Sonics, jehož výtvory mají reputaci reprosoustav, které dokáží naprosto ´zmizet´z poslechového pole a přitom vytvořit fenomenální iluzi reálného prostoru, je potřeba jít na celou věc jinak.
Správné stereo panorama dosáhneme při postavení reproduktorů co nejdál od sebe, přičemž posluchač by měl být blíže, než je rozteč reprosoustav. Ideální je poměr 1:1,21 - tj. pokud je například vaše poslechové místo vzdáleno 3m, měly by být reproduktory 3,63m od sebe. Jak člověk sám ví z poslechové praxe, při zvětšující se vzdálenosti dojde v určitém okamžiku k roztržení stereobáze, tj. zvuk přestane vycházet z prostoru mezi reprosoustavami a stáhne se do nich. Naopak, je-li stereobáze menší (posluchač je dál než je rozteč reproduktorů), bude zvukový obraz kompaktnější a ne tak expanzivní. Čemu dáte přednost je pochopitelně jen a jen na vás. Podobný efekt má i natočení reproboxů - čím víc směřují k posluchači, tím zaostřenější prostor bude, nicméně může se to dít na úkor jeho velikosti. Joachim Gerhard doporučuje následující postup:
1) Postavte reprosoustavy do základního postavení, tj. v poměru 1:1,21
2) Vytvořte si referenční střed stereobáze - za tímto účelem použijte nahrávku lidského hlasu, u které je garantováno, že hlas je umístěn přesně uprostřed. Pozor, není to vždy, často právě u akustické hudby jako je folk nebo jazz může být zpěvák nebo zpěvačka lehce mimo střed. Ideální je mluvené slovo a ještě ideálnější některý z testovacích audiofilních disků (za nejlepší považujeme Chesky, popřípadě Stereophile). Další a ještě jednodušší možností je použít mono nahrávku. Pokud slyšíte hlas příliš zleva, posuňte pravou reprosoustavu blíže k sobě, dokud se hlas nestabilizuje uprostřed. A naopak, pokud jde hlas doprava, odsuňte pravý reproduktor dále od sebe. Pochopitelně můžete totéž provádět i s levou reprosoustavu - kromě fixace stereobáze současně sledujte přirozenost a vyváženost barvy hlasu, který by neměl znít jakoby mluvčí dostal rýmu nebo ztenčeně či zahuhlaně.
3) Přesnou lokalizaci hlasu je třeba jemně doladit natáčením některého z reproduktorů kolem osy. Záleží na konkrétní akustice vaší poslechové místnosti, ale není bezpodmínečně nutné, že soustavy musí stát symetricky a se stejným úhlem natočení! Takto to platí jen za předpokladu, že i poslechový prostor, včetně rozmístění nábytku a dalšího zařízení a jeho akustické pohltivosti, je naprosto symetrický.
4) Vertikální zaostření hlasu dosáhnete náklonem/záklonem reproduktorů (použijte hroty nebo podložky). Tak dostanete hlas stojícího (popřípadě sedícího) interpreta do správné výšky.
5) Vzdálenost reprosoustav od čelní nebo bočních stěn má extrémní vliv na tonální vyváženost. Obecně platí, že čím blíž dáte reproduktory k čelní zdi, tím silnější bude bas, ale může tím trpět prostorovost a čitelnost reprodukce. Je třeba dosáhnout dobrého kompromisu - ani ve studiích nejde o nic jiného, přestože jsou navržena akusticky co nejoptimálněji. Čím blíže bude reprosoustava k boční zdi, tím bude znít subjektivně ´tepleji´, ale zvuk se může se začít rozmazávat.
Kvůli čitelnosti zvuku, doporučuje Joachim Gerhard umístit reprosoustavy spíše podél delší zdi a co nejvíc do prostoru. Je to výhodnější zejména z pohledu primárních a sekundárních odrazů - v tomto uspořádání si zajistíte, že přímý zvuk z reproduktorů bude vždy rychlejší než nejbližší odraz. Bez toho, aby bylo nutné zabíhat do akustické problematiky do hloubky, můžete zkusit postupovat následujícím způsobem.
Rozdělte si místnost (třeba pomocí značek lepící páskou a přesného měření) na poloviny, čtvrtky, osminy a šestnáctiny - to budou místa, kde je zvuk vzájemnou interferencí zvukových vln zesílen. Obdobně rozdělte místnost na liché násobky (třetiny, devítiny,…) - to budou místa, kde se zvukové vlny navzájem ruší. Je-li možné postavit reproduktory podél delší zdi, začněte tím,že je postavíte na mřížku do poloviny (předozadní směr) a na čtvrtiny (levopravý směr). To bude výchozí bod. Bude-li se vám zdát bas příliš silný, pohněte soustavami do ´třetinových´pozic. Jak budete pohybovat soustavami po mřížce, sami brzy přijdete na to, jak se zvuk v jednotlivých akustických módech chová.
Není-li možné poslouchat v pozici reproduktorů u delší zdi (což je pravděpodobně pro většinu z nás), doporučení zní postavit poslechové křeslo přímo do středu místnosti a reprosoustavy umístit na čtvrtky jak od čelní zdi tak od bočních stěn. Tím se dostanete do poměrně malého trojúhelníku, klasického nearfield čili blízkého poslechového pole.
I když to vypadá složitě tak brzy zjistíte, že podobný postup je velmi intuitivní a stejného výsledku se dopracujete i postupnou metodou pokus-omyl. Systematičnost zde pomáhá v tom, že díky přesně rozměřené místnosti nebudete mít problém se vrátit o krok nebo dva zpátky, pokud v nové pozici vnímáte posun ve zvuku jako zhoršení.
Uvedené metody jsou jen jedny z mnoha příkladů, univerzální recept neexistuje i proto, že každý máme jiný vkus a to, co se jednomu může jevit jako fantastická vyváženost je pro jiného nezáživný a suchý zvuk.
S ATB PC Pro je to ještě jednodušší…
Máte-li po ruce ATB, převedete velice snadno to, co slyšíte, do grafické podoby a naučíte se tak o akustice poslechového prostoru tisíckrát více, než studiem časopisů nebo pochybnými diskusemi na internetových fórech. V reálném čase pomalým pohybem měřícího mikrofonu po místnosti lehce identifikujete místa, kde se ideální plochá křivka frekvenční charakteristiky odchyluje od normálu, a co víc, budete vědět i přesně na jaké frekvenci. Můžete si tak vynést pomocí barevných lepítek na podlahu dostatek značek, které vám přesně řeknou, co v daném místě můžete očekávat. Pochopitelně, že se změnou postavení reproduktorů v místnosti je třeba provést celé měření znovu. Další obrovskou výhodou je to, že můžete v reálném čase sledovat, co se zvukem udělá třeba pohození velké krabice v některém z rohů místnost, odstranění/přinesení konferenčního stolku nebo třeba jen otevření dveří nebo oken.
Následující obrázek ukazuje frekvenční průběh monitorů Dynaudio Contour 1.1 v poměrně hodně zatlumené místnosti, která ještě více utlumuje již tak hodně jemně laděné soustavy (modrá křivka od referenčního bodu 1kHz prakticky nepřetržitě klesá až k nějakým -8dB v okolí 16kHz a pak je sešup ještě strmější). Další obdobný propad je v okolí 110Hz, kde se sčítají odrazy od podlahy, nízkého stropu a stěn s opačnou amplitudou napřímo vyzařovaného zvuku a vzájemně se ruší. Když byla odraženým zvukovým vlnám na vypočtených místech postavena do cesty absorbující hradba, nijak pozitivně se to neprojevilo, naopak se deficit basové oblasti ještě rošířil a negativně byly ovlivněny i vyšší středy a výšky.
Další obrázek ukazuje jiná Dynaudia (Confidence C1) v jiné, příliš neupravené poslechové místnosti. I zde je patrný (zelená křivka) propad na 110Hz, což je opět dáno umístěním soustavy na stojanu a s tím souvisejícími odrazy způsobenými vzdáleností basového měniče od podlahy. Jinak je ale naměřená frekvenční charakteristika hodně dobrá, jedna z nejlepších jaká se dá dosáhnout v běžných podmínkách. Zelená křivka ukazuje tutéž reprosoustavu za naprosto shodných podmínek, jedinou změnou bylo posunutí poslechového místa o 0,5m dozadu - výsledkem je vyrovnání 110 hertzového propadu na naprosto akceptovatelnou úroveň. Pochopitelně to ještě nic neříká o kvalitě zvuku, ale představte si dva recenzenty, z nichž jeden sedí na modrém místě a druhý na zeleném místě. Každý bude popisovat stejný komponent v naprosto shodných podmínkách (což je objektivní) a přesto budou subjektivně vnímat zvuk hodně odlišně.
Tyto příklady jsou jen malými ukázkami toho, jak se s ATB PC Pro dá vyhrát v domácích podmínkách. a jak bez újmy na hifistickém zdraví markantně vylepšit hudební zážitek. Pamatujte, že správným vyladěním poslechového prostoru lze ušetřit tisíce. ATB PC by tak mělo být povinnou výbavou každého, kdo to se špičkovým hifi zařízením myslí opravdu vážně.
Poznámka na závěr: ATB PC Pro nenahrazuje profesionální akustické instrumenty - je jen hodně dobrým vodítkem. Proto i v tomto případě používejte zdravý rozum a výsledky nepřeceňujte. O tom vám poví TR ve svém příspěvku Proč neměřit aneb Která rovná čára hraje lépe?
Audiodrom © 2009, MJ
