Hifista je podle mě ten, kdo nechodí po bytě či domě, když poslouchá, ale ten, kdo sedí zabořený v sedačce v pozici jaká je každému z nás předem jasná, pak taky často přehazuje disky jen proto, že se mu ten nedoposlouchaný nezdá zrovna dobrý což dělá jen proto, aby se rychle ubezpečil, že mu to doma skutečně dobře hraje, najde správný disk a prostě se na srdci jako by zase udělá, ano trošku magor dalo by se říct, ale to jsme na této planetě už dneska všichni, akorát každý nosí jiná postižení, stačí se podívat kolem sebe. Důležité ale je, aby se každý za svá postižení nemusel stydět, v souvislostí s tím, že někdo jiný, hodně blízký na ten náš úkor pak nestrádá a s tím bohužel přiznám se, mám trošku problém já, protože jde vždycky o peníze je to pak těžké.
Každopádně s nemocí zvanou hifista, se může potkat i člověk nebohatý, člověk kterému se ze svého platu chce spíše zvracet a člověk který chodí do práce z obrovského donucení, hi-fi ho pak obrovsky motivuje a následně je pak radost z každé prkotiny v řetězci zase větší.
Rozežraným není vskutku co závidět, když jsem viděl v jednych novinách Bowersy co si koupil Leoš Mareš, rozhodně jsem mu je nezáviděl, pochybuji že slyší to co doma má. Pochybuji, že ví jak si to celé užít a že to umí ohodnotit a ocenit. Pochybuji že poslouchá jako my a že ví jaká placka hraje dobře a jaká je přebuzená nebo hraje jako pod dekou, pochybují že pojem deka mu říká něco jiného než to, co má v ložnici, prostor jsou pro něj čtvereční metry které má kolem sebe a pod pojmem jiskrnější si nejpíš vybaví vánoční stromek s prskavkou.
Hifi zdar a protože si chci něco zase pustit musím se odebrat od PC tudíž jej vypínám
