tak jsem to sčítnul a je to:

123 x CD (originál)
asi 100 x LP (nevím přesně, nehraji je neb nemám gramofon, ale jsou to samé "totalitní" kusy)
3 x DVD (koncerty)
a zhruba 20 x DVD (filmy)

cca přes 400 CD, tak půl na půl orig.
Dvě krabice od bot MC, které čekají až je jednou za rok přetočím.
Pár LP socialistickýho popu který ani nevím proč je mám.

K pálení: Jsou kapely které chci zásadně origo (Deep Purple, Jehtro Tull...) ale život je krátký na to abych jen šetřil na origo a pak byl z něj zklamán. Můj recept je u neznámé muziky si poslechnout klidně na CD-R a potom koupit orig. Naposledy jsem si konečně skompletoval po letech Metallicu v orig. Třeba kvalitní muziku jako Jazz se snažím mít v originále. U originálních CD má pro mě význam i Booklet, ve kterém si někdy při poslechu listuji. S netu muziku nestahuji-nebaví mě vysedávat u počítače.

Ono to pálení má jednu nevýhodu: Po letech smažení vás musí napadnout Nerudovská otázka- KAM S TÍM?

tak jsem to schválně přepočítal (originály samozřejmě, nejsem blázen):
mám 44 + 7 (dnes nových) = 51 orig. cd, dalších 11 objednaných, a myslím, že to číslo půjde rychle nahoru
cca 1500 smažek, z nich tak 100 - 150 na vyhození
2 LP
1 DVD
2 MFC
54 GB hudby na hadru

nic moc výběr, tak 500 cd bych přesně věděl, ale zatím nemám, další tisíc až dva by mě docela zajímalo, a minimálně dalších 10t bych znát měl, ale neznám, nepotkal jsem, nic mi k mé škodě neříká...

Neviem koľko presne, ale posledné dva roky nakupujem cca 1 CD/DVD týždenne.

Zavládlo zde rozhořčení, že někteří z nás mají vše na hard disku v PC (HTPC) a že tedy vlastně nic nemají (pouze 0 a 1). Jak tedy to bude v případě, že nestahuji (nesosám), ale internetově nakupuji celá alba za přijatelnou cenu (například 299 Sk). Já je koupil, nekradl, a přitom je nemám fyzicky... Jsem stále lump ?
Jedna z těchto internetových prodejen je například na Slovensku a za cenu cca 233 Kč ? To je skoro zadarmo a výběr dost velký. Těchto internetových prodejen bude na netu určitě mnoho, takže v čem je problém ?
Jenom v tom, že je někdo vlastní fyzicky a někdo jen jako 0 a 1 ?

Kupil si to, ale uz nevlastnis, tzn, ze to nemas a je jedno ci si to daroval alebo predal, 0 a 1 sa proste nepocita

MB píše:Kupil si to, ale uz nevlastnis, tzn, ze to nemas a je jedno ci si to daroval alebo predal, 0 a 1 sa proste nepocita

Takže (dle logiky tvé odpovědi) by titulek měl znít: Kolik analogových nosičů s hudbou máte ?

Když už tak analogových .... analogických je významově něco zcela jiného ...

merhaut píše:Když už tak analogových .... analogických je významově něco zcela jiného ...

Omlouvám se, moje chyba. Opraveno.

Nyní ale vážně: Jaké máte zkušenosti s kupováním (placeným stahováním) celých CD na netu a v jaké jsou kvalitě ? Nemyslím tím nákup fyzických CD, ale jen 0 a 1.

Měl jsem psát pro Spark na toto téma článek, nevyšel, protože byl k situaci "moc kritický" (a to jsem se sakra krotil!), tak se domluvilo, že si ho manager obchodu napíše sám

Zde je:

HUDBA Z INTERNETU POPRVÉ

Pamatuju dost. Elektronkové magnetofony Sonet Duo, na které se nejčastěji lovila muzika po večerech z rádia, první tranzistorové magiče Tesla B4, které měli starší bráchové mých spolužáků, vzácné zahraniční singly a elpíčka, co kolovaly z pásku na pásek v desátých kopiích, první luxusní stereo kazeťák Sony TC-134 SD s Dolby, první stereo tunery i se západní normou CCIR, solidní receivery Tesla 813A, ocelové hifi věže Pioneer z Tuzexu, první pašovaná CD v 1983, přistání videobožstev VHS/Beta, dvoumetrové satelity co utrhly komín, zázrak zvaný vypalovačkya ... všechno na sebe tak nějak plynule navazovalo, mělo kontinuitu, na začátku totiž byl vždy hmotný nosič: singl, LP, CD, DVD a téměř každá technická novinka přinášela i vyšší zvukovou a obrazovou kvalitu.

Pak přišel internet a všechno je dnes jinak! Stačilo posledních 5 let a Status Quo se chvěje v základech a rozpadá se. Hudba se odhmotňuje se všemi důsledky, počínaje snadnou dostupností, která vede posluchače k nutkavému hromadění všeho možného i nemožného a související povrchnosti, až po katastrofální důsledky pro kamenné obchody a vydavatele. Navíc došlo k paradoxu, kdy přenosové limity raného internetu vedly k nutnosti snížit audio kvalitu, dosaženou formátem CD Audio, ztrátovou kompresí, viz formát mp3 a další. Většinoví uživatelé a posluchači pozvolna rezignovali na zvukovou kvalitu, obětovali ji na oltář snadné dostupnosti. Nové špičkové digitální audio formáty SACD (DSD) a DVD-Audio se neujaly, není o ně zájem, přitom jsou principiálně schopny dodat až do obýváku studiovou zvukovou kvalitu. Hifisti jsou za exoty.

Stejný vývoj absolvoval o pár let později i obraz, na jedné straně dnes High Definition obrazové formáty nové generace projektorů, plazmových a LCD zobrazovačů, k tomu nosiče HD DVD a BLue Ray, na druhé všichni denně hodiny čučí na Youtube s rozmatlaným obrazem velikosti krabičky od sirek K smíchu i pláči současně.

Budoucnost distribuce zvuku a obrazu je (bez)drát. CD, DVD a následníci zmizí. Zmizí (doufám) i vydavatelé v té zbytnělé zahnívající podobě, jak je známe dnes. Stanou se zbytečným mezičlánkem mezi umělcem a posluchačem. Je to jen otázkou času.

Obchodní distribuční kanály budou výhledově na bázi online služeb podle momentální potřeby zákazníka tzv on demand. Nebude potřeba nic shromažďovat, zvolím si jen co budu chtít poslouchat anebo na co koukat a je to. Ostatní zařídí technika a mikroplatba. Zní to trošku jako sci-fi, ale vývoj k tomu směřuje.

Převládající (bez)drátová současnost je taková, že obchodní model zůstává bohužel téměř stejný, jako v případě hmotných nosičů, tedy řetězec interpret - vydavatel – prodejce – uživatel. Hmotný nosič je jen nahrazen virtuální podobou zobrazenou na stránce prodejce. Pravidla hry stále určují mastodonti, co zaspali dobu.

Politika vydavatelů je neskutečná, slon v porcelánu hadr. Virtuální hudební soubory prodávají koncovým prodejcům za vyšší ceny, než je velkoobchodní cena na prodejnu dodaného hmotného hudebního nosiče s bookletem, krabičkou a vyšší zvukovou kvalitou. Vzpomínám si na ty kecy, když vydavatelé odůvodňovali proč je výrobně levnější CD na pultě dražší jak bývalo LP. Prý vyšší kvalita, takže vyšší cena. Podle jaké „logiky“ je tedy hudba per net – v nižší distribuované zvukové kvalitě a bez bookletu a bez možnosti dalšího druhotného prodeje - dodávána za vyšší cenu než ta samá hudba na CD?! Hltavá, mlaskavá, mastná nenažranost, dokud se nezadusím ... nic víc za tím není.

Nezávidím prodejcům, co distribuují za takovýchto vstupních obchodních podmínek hudbu prostřednictvím virtuální nabídky na svých serverech, ve formě stahovatelných souborů.

Jedním z mála odvážných tuzemských je server http://www.allmusic.cz . Průkopníci to nikdy neměli lehké, mění zavedené pořádky, rozrušují panující klídek, zavádějí nezvyklé novinky, občas i vyšlapávají slepé cestičky ...

Předesílám, že na Allmusic si rocker ani metalista zatím moc nepošmákne, snad bude i tento článek pro provozovatele impulsem, že nejenom popem může být živen a že se nabídka pár set titulů rozroste nejméně řádově!

Allmusic pracuje se starším obchodním modelem platby za skladbu, album. Budoucnost podle mne patří kreditům, kdy si předplatím a pak stahuju cokoliv až do vyčerpání, anebo mikroplatbám, kdy platím přímo za online streaming a možnost omezeného počtu přehrání. Ono, ruku na srdce, vymyslet fungující obchodní model - v sousedství ruských serverů se vším a zadara - je „trochu“ problém. Jakmile si lidi nenavyknou, anebo odvyknou, za něco platit, je to z pohledu obchodníka malér.

Prodejci hmotných nosičů mohou spoléhat na sběratele a ty hudební fanoušky mého typu, co si poslech muziky rádi spojí s určitými rituály, nechávají se při výběru muziky k poslechu ovlivnit i pohledem na přebal, na asociace, vzpomínky, atakdále ... prostě mají hudbu spojenou s elpíčkem anebo cédéčkem.

Prodejci putujících nul a jedniček to mají neskonale těžší. Když pominu černou nabídku zadara, tak chybí především
- plnohodnotný zvukový formát, WMA (Windows Media Audio) verze 9, 192 kb/s je oproti CD standardu komprimovaný formát
- informace k albu, písničkám, umělci – prostě to, co nacházím v dobrých bookletech
- cenové zvýhodnění, cena 1:1 proti plnohodnotnému CD není konkurenceschopná

Přesto jsem optimista.

Plnohodnotný zvuk je jen technologická záležitost, do pár let si nikdo na mp3 ani nevzpomene, bud vládnout FLAC anebo jiný cédehodnotný formát, ba dokonce budou běžně ke stažení i špičkové audio formáty typu DSD, či jejich ekvivalenty.

Informace k albu se dají přibalit v jakémkoliv rozsahu a kvalitě, je jen na výrobcích a vydavatelích, jak se k tomu postaví, zatím jsem viděl u pirátů tak kvalitně naskenované přebaly, že by z toho šly vyrobit na plotteru plakáty ... samotní umělci by měli vyvolat na své vydavatele tlak!

Cenová politika je zase jen a jen otázkou rozhodnutí vydavatelů. Dokud budou sedět na cenách, kdy koncovka s marží prodejce vyletí 300,-Kč za stažené album, přičemž dtto. titul stojí (i tak předraženě) na placce o stovku míň, budou pouze pro legraci a ťukání si na hlavu, a prodejci to slíznou, dokud je nenapadne se přeorientovat z firem na ty interprety, kteří mezitím prohlédnou kdo je žaba na prameni a budou svou muziku nabízet prostřednictvím hudebních serverů typu allmusic.cz ke stažení, bez zbytečného mezičlánku typu EMI. Vydělají na tom všichni. Mimo tu EMI, že.

Konkrétně k Allmusic.

Úvodní magazín je přehledný, nechybí žádné návěstí pro rychlou orientaci.

Nabídka hitů vypadá lákavě, skladba za 30,- budiž ... údaj 35000 alb a skoro půl miliónu skladeb je na první pohled skvělý, bohužel při bližším zkoumání je nabídka žánrově nevyvážená, více jak 90% obsahu tvoří pop a spol. (rock 2000 albových titulů, jazz 450, blues 150, World Music 300, folk 200, klasika 150, new age 10, mluvené slovo 15 ).

Překvapuje, že z hitparády skladeb a alb IFPI, vyvěšené na stránce je jen menšina v nabídce Allmusic.

Vyhledávání rychlé, výpisy lze řadit podle několika kritérií,

Údaje k albům a písničkám de facto žádné – jen názvy a pidináhled obalu.

Recenzí je jen 270, když vezmu, že na fandovských serverech jsou to i tisíce ...

Nápověda je obsažná, jasná, detailní.

Nakonec, udělejte si obrázek sami na stránkách http://www.allmusic.cz


Závěrem musím dodat jedno.

Allmusic má výhodu ve znalých lidech, kteří vědí co chtějí, jsou si vědomi nedstatků, jejich příčin, a hlavně vědí co a jak do budoucna. To je velká konkurenční výhoda. Umí se postavit k problému čelem.

Přesvěčte se sami, že i na nepříjemné otázky umí Vít Janiš odpovědět jasně a smysluplně

Proč je tak malá nabídka titulů mimo pop? (Pop tvoří 90% nabídky)
VJ: Katalog AllMusic.cz tvoří z 95 % nabídka velké čtyřky a jejich smluvních partnerů (menších vydavatelství). Dále máme Indies, právě implementujeme Supraphon a několik menších vydavatelství. Nemáme smlouvu s žádným americkým vydavatelstvím specializovaným na tvrdší muziku. Zkoušeli jsem OD2 Petera Gabriela, ale to stačilo krachnout. Poté jsem jednal s vydavatelstvím IODA, které sdružuje spoustu menších „nezávislých“ amerických vydavatelství, ale ti chtěli minimální garance prodejů = potenciální obchodní průšvih, nám důvěrně známý z prvního roku fungování a z nehorázných podmínek, které nám nastavila velká čtyřka. Český trh je pro ně příliš malý, nezajímavý.

Proč jsou alba ke stažení někdy dražší jak dtto. tituly na CD? (příkladově stačí porovna Saxon na allmusic a prodejce http://www.audio3.cz 300 allmusic, 200 CD na audio3)
VJ: Lapidárně řečeno, protože to vydavatelé takto nastavili. Obchodní model je neoptimalizovaný, občas se stane i taková absurdita, že na AllMusic máme album za 479 Kč, zatímco na Vltavě je ve výprodeji za 139 Kč. To je opravdu smutný jev, ale co naděláme, když je nákupní cena pro stahování 3x vyšší? Vydavatelé to vědí, ale s klesajícími obraty klesá i počet zaměstnanců hudebních molochů, kteří by toto mohli řešit. Věru nepříjemná spirála.

Proč byl zvolen jen komprimovaný formát WMA, proč není aspoň nějaká nabídka i ve Flacu, anebo vyšších audio formátech?
VJ: WMA je jediný formát, který je možné chránit DRM. Bez DRM bychom katalogy velké čtyřky vůbec nesměli prodávat. Tento formát, včetně bitrate, zvolili oni. DRM je dle mého jeden z největších omylů hudebního průmyslu, protože jeho jediným výstupem je znepříjemnit život legálního uživatele za to, že se rozhodl získat hudbu z legálního zdroje. Vidím ale světlo na konci tunelu. Hudební vydavatelství začínají chápat, že DRM je omyl (tedy to, co všichni dávno vědí) a možná se jej už v tomto roce zbavíme. DRM má smysl jedině při modelu prodeje formou subskripce (předplatím si na měsíc možnost neomezeného stahování a poslouchání, po měsíci buď prolonguji nebo můžu soubory vyhodit). Např. Supraphon už od začátku implementujeme v kompatibilním MP3 formátu s bitrate 256, tedy bez DRM.

Proč nejsou k albům žádné informace, jen názvy skladeb a pidi náhled na přebal?
VJ: Vydavatelé nedodávají. Občas k albům přidáme vlastní recenze, ale máme jich řádově stovky, kdežto alb jsou desetitisíce. Ono je to objektivně nemožné zajistit. Vezměte si takový Warner Music, jehož katalog je co do počtu zdaleka nejbohatší. Umíte si představit, že by někdo z devíti lidí české větve WM udělal (přeložil) popisy a přidal další informace a materiály k cca 17 tisícovkám alb? Možná by to mohla posílat mateřská společnost, ale to by bylo v angličtině.

Proč nejsou v nabídce kredity, kdy by zákazník, co si předplatí větší sumou mohl stahovat výrazně výhodněji?
VJ: Máme v nabídce mikroplatební systém PayPay, tedy internetovou peněženku, která funguje jak popisujete. Tedy zákazník nabije kredit a pro následující platby může využít třeba SMS. Celý systém PayPay je bez jakýchkoli měsíčních poplatků či poplatků za provedení platby. Navíc tento systém není naším vlastním patentem, ale jde o bezpoplatkovou verzi staršího PayPalu. Zákazník jej tedy využije i u jiných obchodníků, kteří jeho použití umožňují. Na nějaké výrazné slevy není prostor, marže je u stahované hudby prakticky stejná, jako u fyzických nosičů.

Je mi jasné, že většina odpovědí by mohla začínat slovy „protože to vydavatel neumožnil“, ale co teď s tím? Mně to připadá, že vydavatelé Vám dali takové podmínky, že to je obchodně prostě neprůchodné. Já s LP a CD obchoduju 25 let (od černých burz, po zakázkovou objednávkovou službu), obraty jdou rapidně dolů, ale Vám tedy nezávidím.
VJ: Vaše závěry jsou naprosto přesné. Pozastavujete se nad podmínkami, které nám dali vydavatelé, a to ještě zdaleka nevíte všechno. Já také všechno říct ani nemůžu, je to smluvně ošetřeno (panu Balčirákovi jsem však mnohé nastínil – např. o obrovských nevratných „zálohách“ apod.). Hlavním problémem je DRM a cena. DRM by se krom předplatného mělo zrušit a cena by měla být nižší. Ani jedno však nemůžeme nijak ovlivnit.

Spark je časopis pro rockery a metalisty, takže bude nutné aspoň nějaký příslib dát ohledně tohoto typu nabídky.
VJ: Pan Balčirák mi slíbil kontakt na nějaké německé vydavatelství. Pokud ale budou chtít nějaké „zálohy“ či „garance minimálních obratů“, nebudeme do toho moci jít. Vydavatelství cítí, že jim zvoní hrana, a tak s námi hrají systémem win-lose, s tím, že obě strany jsou předem známé. Ano, je to krátkozraké, je to z dlouhodobějšího pohledu i poměrně hloupé, ale je to tak. Do nových nevýhodných smluv se už vmanipulovat nedáme. Rozšíření nabídky tedy nestojí jen na naší vůli, ale hlavně na solidních podmínkách ze strany vydavatelů.

S takovými lidmi nemusí mít AllMusic strach o budoucnost, pokud je firma vyšle na jednání s vydavateli, věřím že vybojují ty nejlepší možné podmínky pro posluchače.

Sám za sebe bych doporučil obracet se také přímo na umělce, je spousta nezávislých, talentovaných kapel, která přechází na systém přímé distribuce své hudby a jeden mezičlánek v podobě prodejce jejich hudby „unesou“. Jsem přesvědčen o tom, že jeden dva pracovníci, patřičně jazykově vybavení, kteří by pro http://www.allmusic.cz naháněli takovéto interprety a malé vydavatele by se firmě bohatě vyplatili. Čas tupých tlustých majorů pominul ...

Jaromír Merhaut

Dobrý článek. Dokuď nebudu moci si zakoupit 0 a 1 ve FLACu, tak tento prodej nemá šanci přežít. Dokázal bych pochopit (se zahmouřenými ušiskami) ještě MP3 320kB, ale to co se prodává je na nic...

Velice dobře napsaný článek odborníkem z branže Po přečtení mi je do breku zde je vidět kam jsme se v dnešní "digitální" době dopracovali
Zcela běžné bude že přijdu k PC stáhnu hudbu z webu zaplatím peníze kvalita bude hrozná(mp3 nebo WMA) naláduju to do MP3 přehrávače do uší strčím pecky zmáčku play a tradá.. Je to hnus !!!
Na téhle cenové politice se viditelně odráží i přístup lidí k hudbě jako takové na co kvalita? dobrý zvuk? stačí nám mobilita,dostupnost,internet víc není potřeba. To že je na zemi pár hifi šílenců co přehrávají CD,LP nebo FLAC to nikoho nezajímá.. Aby jednou nenastala doba že CD jako formát zmizí úplně a nahradí ho něco multiformátového možná že jednou zmizí úplně všechno včetně LP CD SACD DVD a budeme sedět v hypermoderním obývacím pokoji před obří TV s přístupem k internetu a tam jenom vybereme danou hudbu zaplatíme kreditkou a pustíme si to přez nějáký zubudovaný audio systém nebo možná nám dají do hlavy čip který nám tu hudbu nasype přímo......
Toho se dožít rozhodně nechci
Zdraví Michal

Při této příležitosti o stahování si vzpomínám na loňský koncert Live Eart, na podporu boje proti klimatickým změnám. V jednom z těch reklamních vstupů zpěváků a jiných osobností bylo řečeno asi to: „stahuj hudbu, za jednu písničku ušetříš ….. litrů nafty při rozvozu hudby a tím …. kg vypuštěného kysličníku uhličitého do ovzduší“. Ten člověk měl možná pravdu, ale zarazila mě jedna věc. Nebudou sice „čmoudíci“ v ovzduší , ale při přibudou vládám starosti co s x tisíci nezaměstnanými lidmi. Cítil jsem z toho jedno: Já mám kapsy plné! Co ostatní, které svým umem živím? Nevím, takový je život… Přišlo mi to úplně stejné jako když ochránci přírody brojí proti elektrárnám. Atom - může nás zničit, tepelné – znečišťují ovzduší, vodní – zaplaví se spousta krajiny, větrné – ničí ráz krajiny a ruší okolní ptactvo, solární – slunce jsem u nás naposledy pořádně cítil před 14. dny! Chceš si něco přečíst? Kup si svíčku!
Kdyby se alespoň dala stahovat hudba v nejvyšší kvalitě! Jenže kolik je těch, co s ní mají co dočinění, jde o kvalitu? Bude-li se dobře vydělávat na stahování, nevadí! Sice nebudeme vydávat LP, CD, SACD, DVD, Blu Ray atd.? Těch pár desítek tisíc, co si ji chtějí pořádně vychutnat to nějak přežije, stejně tak i lisovny, prodejci elektroniky atd. Kolik dostanou jako nezaměstnaní? Hold se o ně musí vlády postarat.
To už jsem ale někde jinde.
Sorry.

Hold se o ně musí vlády postarat.

Nemusí Filipe, a ani nepostará.Hlavně že oni mají plné kapsy.

Filipe K.
tam se snad opírali i do samotné výroby hudeb.nosičů(plasty).V každém případě ten šot byl velmi krátkozraký.